Dnes vám naposledy představujeme Františka Lipenského, českolipského umělce, na kterého se mělo za socialismu zapomenout. Text vznikl zejména díky Petrovi Königovi a Petrovi Charvátovi, jeho přátelům.
Pokračujeme ve vzpomínkách na Františka Lipenského, výraznou osobnost České Lípy šedesátých let. Text se podařilo dát dohromady zejména díky Petrovi Königovi a Petrovi Charvátovi, jeho přátelům z té doby.
V seriálu o neoficiální kultuře na Českolipsku během období budování socialismu se už několik let střetávají dvě generace. Jedna zažila politické tání druhé poloviny šedesátých let a těžce nese, že v posledních dílech dostávali přednost ti, co se angažovali o dvacet let později.
V minulé části zmínila Ivana Honsnejmanová „modelínový film“. (Mimochodem, Iva dramaticky namluvila předehru v dokumentu o Jiřím Maškovi, který se jmenoval Kouzelník.) Jan Nevole a jeho kamarádi záhy zjistili, že svěřená kamera má posun o dvě políčka, a tak dokáže jednoduše i animovat. Nenapadlo je nic jiného, než si udělat panáčka z obyčejné modelíny a natočit příběh, který se...
Sice vás s neoficiální kulturou Českolipska seznamuji už několik let já, ale i já mám své průvodce. S pochopením atmosféry šedesátých let mi nejvíce pomohl Petr König, dobou pozdější mě provází Zdeněk Jelínek. Právě u něj se v květnu konala výstava nazvaná Nostalgická vzpomínka na neoficiální výstavy neoficiálního umění v České Lípě a okolí. A mě těšilo, že aspoň trochu ho k ...
Nemuselas k zemi klesat / lepší mohl být tvůj los / kdyby tvůj hoch používal / od Fafejty Primeros
Během svého pátrání se mi podařilo spojit s hlavním propagátorem českého undergroundu, Františkem Čuňasem Stárkem, který mimo jiné několik týdnů bydlel s Pavlem Zajíčkem v mařenické hájovně. Dokonce jsme si i potykali, jednou, dvakrát, a pak si zase stejně vykali. Je samá historka. Ještě než jsme se dostali k mým otázkám, hned jednu vytasil.
V mezidobí od vydání předchozího dílu seriálu jsem u Zdeňka Jelínka zjišťoval, kolikrát se vlastně výstavy uskutečnily.
Zřejmě největším počinem českolipského undergroundu byly výstavy obrazů v Pekle, Sloupu i na jiných místech Českolipska. Už jsem o nich informoval v textech o Zdeňkovi Jelínkovi, který byl jejich hlavním organizátorem (a pomáhali mu například František Barák, Jiří Špiegl nebo Pavel Kunčík). O jedné z expozic informoval i legendární časopis Vokno, časopis pro druhou i jinou kulturu.
„Dobrý večer, odpovídám za tátu, Ing. Jana Loudu. Do Mařenic přišel v roce 1975 a jméno Pavla Zajíčka mu nic neříká. Hájenka neboli fořtovna je a byla v Mařenicích jen jedna. Pila byla v Mařeničkách, dodnes se tomu říká kolem Pily, je to ulička pod Mařenicema, pod kopcem. Když byste jel z Trávníka, tak před stoupáním do Mařenic se dáte vpravo, naproti odbočce k Ústavu sociální péče. Tam je také...
- 1 / 9
- ››