Nemuselas k zemi klesat / lepší mohl být tvůj los / kdyby tvůj hoch používal / od Fafejty Primeros
Na tuto stopu undergroundu na Českolipsku mě přivedla Jana Kočová. Kamarád ji upozornil na happening, který na zřícenině hradu Vřísek pořádala výtvarnice Zorka Ságlová v roce 1972. Celá akce nesla název Pocta Fafejtovi. Fafejta byl pražský drogista, který používal originální reklamní slogany propagující prezervativy značky Primeros. Kromě toho v úvodu článku jsem nalezl ještě jeden: Fafejtovy gumy dáme-li lidu, nepozná zklamání, nepozná bídu!
Zorka Ságlová se narodila v roce 1942 jako Jirousová a jde o sestru daleko známějšího představitele undergroundu Ivana Martina Jirouse. Původně se věnovala „bezproblémovým“ činnostem, její diplomová práce měla například jako téma tkaní damaškových ubrusů. V roce 1967 začala spolupracovat se skupinou The Primitives Group. Vymýšlela scénu a kostýmy, které byly později označeny jako prozápadní. Zlaté masky, bengálské ohně, komiksově pojaté pozadí namalované podle staré japonské předlohy.
Později spolupracovala s kapelou svého bratra, s The Plastic People of the Universe. V roce 1969 realizovala akci Házení míčů do průhonického rybníka Bořín v zámeckém parku v Průhonicích u Prahy. Kromě ní se akce účastnil Ivan Jirous, Věra Jirousová, manžel Jan Ságl a členové obou již zmíněných skupin. Celá akce spočívala v tom, že naházeli na hladinu rybníka 37 míčů tří barev (modré, zelené a oranžové) a nechali vodu a vítr vytvářet živoucí plastiku.
V podobném duchu byla v roce 1972 pořádaná akce na Vřísku. Různé životopisy na internetu popisují tuto akci prakticky stejně: "V říjnu v opuštěné tvrzi Vřísek u České Lípy se scházejí účastníci akce Pocta Fafejtovi z okruhu přátel hudební skupiny The Plastic People of the Universe, v prvním patře tvrze nafukují asi pět set prezervativů, které vítr v místnostech přemisťuje, nakonec je vyhází z okna a ponechají v lese. O Fafejtovi a jeho sloganu se Ságl a Jirous dozvěděli při nákupu prezervativů. Po roce 1972 dochází k velkým politickým perzekucím a environmenty a hapenningové akce z tohoto důvodu již nebylo možno provozovat."
Poctu Fafejtovi natočil Jan Ságl na osmimilimetrový film a jde údajně o jediný záznam akčního umění z té doby. K nalezení je například na stránkách České televize, která dokumentovala tzv. Středy na AVU, jednu přednášku vedl také Jan Ságl (zde, Pocta Fafejtovi je v čase 14:30-36:00).
Osudnou se Zorce Ságlové ale stala už akce, která happeningu na Českolipsku předcházela. V létě 1969 se zúčastnila v Galerii Václava Špály výstavy s názvem Někde něco. Do prostor galerie nechala navozit balíky slámy a sušené vojtěšky. Odsoudily ji za to oficiální kulturní orgány, ale pozadu nezůstali ani někteří umělci. Vyčítali jí, že vydává práci za umění. Následně byla vyloučena ze Svazu výtvarných umělců. Můžeme jen spekulovat, jestli perzekuce v dalších letech více souvisely s její vlastní činností nebo s činností jejího mladšího bratra, který řadu let strávil ve vězení. Akce u České Lípy byla tak jejím posledním větším počinem v oblasti land-artu. Později se věnovala například tapisériím a především dílům, v nichž hlavní roli hrál králík a jeho kulturní kontext. Zemřela v roce 2003.