Karel H. - Volební speciál 1

Cestou z hajzlu jsem zaostřil na televizi nad barem. Cože, voni jsou dneska  a zejtra komunální volby?

„Ty vole, Karle, ještě se nestalo, že bys u nějakejch voleb nebyl. Ať už byly svobodný nebo nesvobodný. Vždycky jsi to tam nějak nacpal do tý urny,“ žvatlal jsem si po dosednutí za stůl, na kterým mi větralo moje desátý pivo. Položil jsem na stůl dvojkilo a vyrazil do tmy.

Kde to jsem? Jo, vlastně v Lípě. Už tři dny jsem se prochlastával Lípou. A kde můžu volit? Ty vole, takhle mě k tý urně nepustěj. Copak vožralý můžou volit? Rychle se vyspat, narvat se šumákem, nastříkat pitralónem a jít to tam fláknout.

„Brý den,“ stál jsem o pár hodin pozdějc oholenej před unuděnou komisí v okrsku, kam jsem si myslel, že furt patřím.

Nějaká komunistka ke mně natáhla ruku. „Občanský průkaz. Lístky máte?“

„Lístky nemám. Potřebuju si je nejdřív prohlídnout.“

„Tak vedle, patříte do sousedního volebního okrsku,“ podívala se na mě jako soudružka vychovatelka Koželuhová, když jsem se počůral v družině.

Vedle jsem vyfasoval obálku a šel se s ní posadit na lavičku.

Hrábnul jsem do ní. Hned na poprvé Ano 2011 agenta Bureše. Ty vole, samej učitel. To nemaj mozek, do prdele? Ježák, ten učí na gymplu. Kolik vám platěj za tenhle nápad, táhněte raděj s děvkama chrápat … nevím proč, naskočila mi zrovna tahle melodie. Vzteky jsem hodil lístek do koše.

Snad budu na podruhý úspěšnější. Piráti. No jo, ty teď letěj. Nikdo už nechodí do kina, na koncerty, do knihovny, všichni jen stahujou. Za chvíli budou ty mladý líný i píchat. Určitě to bude mladá kandidátka. A do prdele, Wawrečka. Dyť ten už kandidoval jako šedesátiletej minule, za Suverenitu Bobošíkové.  I na podruhý jsem se do koše trefil.

Dva lístky a už lituju, že jsem vystřízlivěl.

„Copak? Nemůžete si vybrat?“ najednou se nade mnou zjevil kluk z plakátů. Petr Skokan, sám ve své mohutnosti.

„Ale Veverky tam nejsou, že ne?“ ukázal jsem na zbylou hromádku volebních lístků.

„Ne, Věci veřejné už nekandidují, ale jestli dovolíte, tak vám pomůžu vybrat. Je tam jeden takový subjekt, který by vás mohl zaujmout. Jmenuje se Spolehnutí.“

„No, už ten název mě trochu odrazuje. Není tam doufám zase jedničkou Tonda Lačný?“

„Ne, ten je bohužel letos čtyřkou ve straně TOP 09.“

„No, to jsou věci, čtyři roky v opozici a teď najednou kandiduje za koalici.“

„Že ano. Tak se podíváme na to Spolehnutí, ne?“

„Vencovský, není to ten, co taky před tím kandidoval za Suverenitu? A ještě před tím podporoval TOP 09 a v roce 2004 dělal poskoka Koženému v Občanské federální demokracii?“

„No, chvíli se hledal…“

„A vidím, že tam máte i toho tlouštíka vod Démonů, Šubrta. Nepomáhal ten před čtyřma rokama Kočandrlemu na radnici?“

„Kurva, chlape, vy máte teda paměť. A co kdybyste zakroužkoval aspoň mě?“