Rokytnice nad Jizerou: od pradávných drvoštěpů po houfy lyžařů
Dvě stě patnáct. Přesně tolik obcí se nalézá na území Libereckého kraje. Řada z nich se může pochlubit zajímavou minulostí, významnými rodáky a také přitažlivými turistickými cíli.
Rokytnice nad Jizerou je významným turistickým střediskem západních Krkonoš. Leží v malebném údolí, jehož dominantu tvoří panorama Lysé hory a Kotle, který se vypíná až do výše 1434 metrů. Město je východiskem do mnoha zajímavých míst Krkonoš, jakými jsou Hlídka na Stráži, Huťský vodopád, Dvoračky nebo pramen Labe.
Zmínky o osidlování oblasti pocházejí již z poloviny 16. století. První obyvatelé těžili dřevo, měď, olovo a stříbro. O něco později se začali věnovat ručnímu tkalcovství. V 19. století domácí tkalcování vytlačila tovární výroba. Známá je i zdejší sklářská tradice. Sklárny byly v Rokytnici v provozu již v 16. století. Pracovala zde i známá rodina sklářů – Schürerové. Rozvoji průmyslu pomohlo vybudování železniční trati Martinice v Krkonoších – Rokytnice nad Jizerou, jež byla slavnostně otevřena roku 1899.
„Rokytnici nad Jizerou znají především lyžaři, ale toto městečko má dlouhou a zajímavou historii, která se váže mimo jiné k tradičním průmyslům, které tu dnes již nejsou. Stále je tu však možné vidět jejich pozůstatky,“ uvedla Květa Vinklátová, náměstkyně pro kulturu a cestovní ruch Libereckého kraje.
Roku 1903 byla ve středu města postavena secesní radnice s 37 metrů vysokou věží, nyní veřejně přístupnou, v sedmdesátých letech 20. století byla zrekonstruována. Po druhé světové válce v Rokytnici nadále pokračovala textilní výroba. Město ale začalo postupně nabývat stále většího významu jako oblíbené sportovní a rekreační centrum.
V zimě zdejší terény poskytují výborné podmínky pro sjezdové lyžování i velké množství běžeckých tras. Letní Rokytnice nabízí nepřeberné množství značených turistických stezek a cykloturistických tras. Turisté zde najdou všechny typy služeb od půjčoven kol a lyží po sportovní a zábavní centra.
Jan Mikulička
odborný zaměstnanec pro styk s veřejností
Facebook: Libereckykraj
Twitter: Libereckykraj
Instagram: Libereckykraj