Ivo Barry Listoň hrál původně na basovou kytaru, ale po příchodu staršího Pavla Šplíchala dostal jasně na srozuměnou, že buď bude hrát na bicí, nebo pomaže z kapely. Tak se stal bubeníkem.
„Pro první vystoupení jsme čorli ze školy dva pionýrské bubínky a někde jsem sehnal činel,“ vzpomínal Barry Listoň.
Nelze nezmínit technické vybavení. Začínali se šestiwattovým zesilovačem, který později nahradil tzv. Šílený Fridrich. Ten sestavili Láďa Dufek a Standa Adam. Druhý jmenovaný to díky technickému nadání dotáhl až do Silicon Valley. Na světla měli Rudolfa Hnídka. „Říkali jsme mu Mistr luminiscenčních show. Lítal po rampě a hýbal velkými divadelními světly. To fakt byla první psychedelická vystoupení u Máchova jezera.“
Po dvou letech hraní odešel Barry Listoň na vysokou školu do Pardubic a na jeho místo nastoupil Václav Jelínek z Kamenického Šenova. Na škole však dlouho nevydržel, tak si ho povolala armáda a on zamířil do nechvalně známých Janovic, kde se stal tankistou.
1967, oficiální foto Sound Makers – ateliér Hovorka
Posledni koncert Sound Makers - zleva Jiří Anresík (designer), Šplíchal Listoň, Kučera
„Hoši, kdo umí hrát na bicí?“ ozvalo se při nástupu.
Byl proškolen, aby se na podobné výzvy nehlásil, ale později mu to nedalo a objevil kapelu vystupující pod číslem útvaru. „Tenkrát to bylo tajný, dnes bych to klidně práskl, jenže na číslo si nevzpomenu. Ale postoupili jsme do dalšího kola armádní soutěže, které probíhalo pod Černou věží v Klatovech. Jenže jsme vystupovali až mezi posledními, takže jsme se stihli hrozně ožrat. A bylo po hudební kariéře v armádě.“
Po návratu z vojny v roce 1971 už The Sound Makers neexistovaly. Ivo Listoň zkoušel hrát na basu se skupinou Patricia. Párkrát vystoupili v Lesním zátiší. Spoluhráči byli kluci před vojnou – Jiří Pekárek (kytara), Jan Malich (bicí) a Ladislav Koželuh (kytara, zpěv). Později asi dva roky fungoval jako dýdžej v klubu SSM. Postupně se z kulturního světa metropole Mácháče vytratil. Druhý dech chytil po roce 2000, kdy začal pořádat k výročí Vítězného února tzv. Rockové puče, na které zval kapely z blízkého okolí. Díky tomu v Doksech mohli slyšet a vidět Konec chemického posypu, The Roads, Magnetický spánek či Papír Sklo Plasty, tj. kapely, ke kterým se náš seriál dostane někdy v příští dekádě.
"Útok státních orgánů proti big beatu zesílil po roce 1970. Neustálé zákazy spolu s různými nařízeními znamenaly konec mnoha kapel," napsal Petr Škoda v posledním dílu svého seriálu. Podle něj bylo takřka nemožné sehnat na začátku sedmdesátých let zřizovatele pro veřejná vystoupení. Možnost se naskytla u Klubu mladých při ZV ROH zaměstnanců VZS 020, což byl vojenský útvar v Břehyni. Podnik umožnil zkoušky v budově bývalého kláštera. Králem bigbítu se na několik let stala skupina Kasteláni vedená Martinem Skokanem.
Velký Barry s manželkou Naďou
1973, Ivo Listoň, Petr Vodička, Zdeněk Ouředník, Václav Zoubek pořádají diskotéku
S Barry Listoněm jsme si ještě chvíli psali a konzultovali jsme mnou již napsaný text. „Skutečně jsem působil jako sebevědomý maník? Sám sebe považuji za plachého, nekonfliktního a vstřícného člověka, zmítaného osudem a okolnostmi druhé poloviny 20. století a počátku století dvacátého prvního. Nejsem ale rozervanec typu Karla Hynka Máchy (on asi také nebyl tak hrozný, jak se z něj současnost snaží dělat). Možná váš názor ovlivnily mé šediny a trochu silnější hlas. Mám sluchové potíže, jako každý druhý bigbíťák ve stařeckém věku, a potřebuji se slyšet,“ napsal mi v jednom e-mailu. Ano, to je celý Barry. „Dík za připomínku Barryho Goldwatera. Měl odvahu postavit se JFK. Můj názor je, že kdyby vyhrál volby (dvakrát), tanky by sem v srpnu 68 nevjely. Na druhou stranu by zlatá šedesátá léta možná neměla tolik zlatého nátěru.“
Ivo Barry Listoň (1949) – bicí a basová kytara ve skupinách The Sound Makers a Patricia
Komentáře
Re: Ivo Barry Listoň (2. část) - Českolipský underground 30
27. Únor 2011 - 17:39 | Of the Moon
Tenhle seriál v knižní podobě,případně doplněný o CD s amaterskými nahrávkami,to by byla bomba.Určitě větší než tahanice v Novém Boru.
Nahoru