17. Duben 2014 - 23:26 /
Českolipané v tahu
Typicky americký svátek, který v Česku moc rozšířený není a asi ani nejspíš nikdy nebude. Nebo alespoň si nemyslím, že tak moc, jako tady v Americe. Jak asi všichni víte, Halloween se slaví na konci října – přesněji 31. Šílenství kolem něj klasicky začíná tak měsíc, měsíc a půl předem. Všude se na vás valí dýně, netopýři, duchové a tak podobně. Taky jsem myslela, že se v tom vyžívají spíše děti, ale teď mám spíš pocit, že se tím baví spíš dospělí.
6. Březen 2014 - 14:58 /
Českolipané v tahu
Kritiky už bylo dost, alespoň prozatím, a tak dneska z trošku jiného soudku. V prosinci jsem tu oslavila své 18. narozeniny. Osmnáctiny většinou každý slaví nějakou velkou party a pořádnou dávkou alkoholu, což já jsem sice nemohla, ale i tak jsem si to dost užila.
29. Leden 2014 - 20:28 /
Českolipané v tahu
Dnešní článek bych ráda věnovala potravinám v USA, protože je to jedna z věcí, která mi na Americe dost vadí, nemůžu si na to absolutně zvyknout a dokonce to slýchám často i od jiných lidí.
3. Leden 2014 - 18:52 /
Českolipané v tahu
Ráno jsem musela vstávat brzo, protože jsem v mé, na rok nové, americké škole měla domluvenou schůzku se školním konzultantem, abych si vybrala předměty, o které bych měla zájem a bavily mě.
9. Prosinec 2013 - 19:06 /
Českolipané v tahu
Další den ráno jsme museli vstávat asi v šest. Celá rozespalá jsem se vyhrabala z postele, vyčistila si zuby a navlíkla na sebe to nechutně zelené tričko, které jsme museli mít všichni na sobě. Potom jsme šly s holkama na snídani.
14. Listopad 2013 - 17:25 /
Českolipané v tahu
Bylo 7:35, když jsem nasedala do letadla v Praze. Bylo starý, malý, divný a nepohodlný. Kdybych měla letět něčím takovým do Ameriky, asi bych umřela, naštěstí jsem tímhle letadlem letěla jen do Vídně, kde jsem přestupovala na letadlo do New Yorku.
7. Listopad 2013 - 22:30 /
Českolipané v tahu
Takže: celou tuhle "akci" jsem plánovala už asi sedm let. Začalo to tím, že jsem na internetu narazila na blog, který byl právě o tomto exchange programu. Strašně jsem se hned vším nadchla a celý svůj “malý plán" jsem chtěla uskutečnit co nejdřív. Časem se z toho stal jeden z mých životních snů, který jsem si opravdu chtěla splnit. Rozhodovala jsem se, jestli do toho jít už hned nějak po základce, z čehož pak nakonec sešlo.