O sobcích a také o tom, jak funguje mRNA vakcína

Vážení čtenáři i-novin,

v přiloženém textu se více dovíte o mechanismu moderních vakcín, jejich výrobě, vlastnostech, atd. Jistě to rozptýlí některé vaše obavy, zodpoví vaše otázky.

 Je na čase říct několik tvrdších slov, moc to  nebalit… Někteří naši spoluobčané nepochopili nebo nechtějí chápat, že tady máme epidemii, které není rovno od roku 1918, od dob tzv. Španělské chřipky.

Máme desítky a někdy stovky mrtvých denně. Léky na epidemii nejsou,  máme jen metodu očkování a navození imunity.

A teď to přijde:

Člověk, který se nechá očkovat, chrání sebe a jiné…. Důležité, čtěte ještě jednou, chrání sebe a jiné. Chrání společnost.  Nebude hostitelem viru.

Člověk, který se nenechá (pomineme zdravotní důvody), nechrání sebe  ani jiné. Opakuji, ani sebe, ani jiné. Nechrání společnost.  Může se stát hostitelem viru se všemi důsledky z toho plynoucími, pro něj i pro společnost.

Epidemie nám nastavuje zrcadlo, našemu myšlení, našemu egoismu.  Epidemie se zastaví jen při náležitém proočkování 70 -80 %, pak virus ztrácí hostitele a mizí z populace.

To znamená, že každý z nás rozhoduje o úspěšnosti zdolání epidemie! Každý z nás rozhoduje i o společnosti! To je situace, která mnoho, mnoho let nemá obdobu.

Jak byste nazvali spoluobčana, který se nenechá očkovat ačkoliv zdravotní důvody nemá? Hrdina, správný „řízek“ , opravdový chlap (žena), nebo kverulant, sobec, člověk s omezeným vzděláním? Lidé jsou mezi námi „různé“.

Jsou mezi námi hodní lidé, starší, ne už tak duševně pohotoví, dokonce mají Internet a jsou zmateni z množství zpráv. Ty mohu omluvit a pokusím se je přesvědčit, aby ve vlastním zájmu = jsou riziková skupina, to provedli. Ale nemohu omluvit lidi s podivnými motivy, šířící zmatené zprávy a vyložené lži. A bohužel tomu tak je.

Mohli by se tihle lidé podívat do očí příbuzných obětí? Utečou při první příležitosti, nic si na nich nevezmete.  A víte co vám řeknou? Ale vždyť jste se rozhodli sami….

Byl bych dost nerad, kdyby život společnosti, její hodnoty, a i život můj se museli řídit těmito lidmi a jejich  zvláštními hodnotami.

V práci na stole mám Kroniku medicíny, Fortuna Print 1994, má 600 stran. A to není ještě skutečná úplná kronika medicíny, jsou  díla obsáhlejší.

Kdo z vás tu knihu zná? Kdo z vás si může učinit obrázek o problematice infekčních onemocnění a vývoji medicíny v tomhle oboru?

Asi by tedy bylo vhodné naslouchat vzdělaným lidem v oboru,  a jistě mít pochopitelně vlastní zdravé myšlení a nenechat se zmást.

A mysleme všichni na sebe navzájem, na celou společnost, je skutečně už hodně na čase.

Myslím si ale, že s pokračujícím časem budou počty proočkovaných růst, že i ti „váhavci“ se nakonec přidají, kverulanti zmlknou a potajmu navštíví očkovací místo, tak jak to obyčejně lidi tohoto typu dělají vždy.

Zdravý rok  2021 přeje   MUDr. Ladislav Záruba, dne 10.01.2021

Jak fungují nové mRNA vakcíny a jak to jednoduše vysvětlit?

S masivním uvedením prvních vakcín založených na mRNA do klinické praxe se objevila také řada spekulací, domněnek a nepřesných informací, a to i mezi odbornou veřejností. Následující text proto přehledně a jednoduše shrnuje základní poznatky z molekulární biologie nutné pro porozumění mechanismu fungování vakcíny.

Jak vakcína založená na mRNA přesně funguje?

Úkolem vakcín je vycvičit imunitní systém k tomu, aby rozpoznal část viru zodpovědnou za vznik onemocnění. Očkovací látky tradičně obsahují buď oslabený virus, nebo jeho purifikované (čistěné) proteiny. mRNA vakcína namísto toho obsahuje ribonukleovou kyselinu, která kóduje (= rozumí se program pro výrobu virového proteinu) virový protein. Po aplikaci vakcíny potom lidské svalové buňky použijí injikovanou mRNA jako templát („předlohu“ či „matrici“) pro syntézu části spike (S) proteinu viru SARS-CoV-2. Imunitní odpověď organismu na přítomnost tohoto cizorodého proteinu probíhá jako u běžně používaných tradičních vakcín. Vrchol produkce proteinů nastává přibližně 24−48 hodin po aplikaci a protein se může tvořit po dobu několika dalších dnů. Cizorodá mRNA se odbourá fyziologickými buněčnými procesy.

A teď prosím ještě trochu jednodušeji... aneb Jak to vysvětlit lidem?

Dvě, tři věty ze stručné molekulární biologie na úvod: Buněčné jádro je jako knihovna, ve které jsou uloženy těžké objemné v kůži vázané knihy (chromosomy tvořené DNA) s recepty na výrobu proteinů. V každé knize je kromě receptů (geny) také spousta stránek s „nesmyslným“ textem (tzv. nekódující oblasti DNA). Protože při „vaření“ není praktické tahat s celou kuchařskou bichlí, v níž se špatně hledá a která by se kromě toho mohla ušpinit, roztrhat a poničit, je dobré si příslušný recept opsat na papírek. A papírkem je právě mRNA – poslíček (messenger) na cestě od genetické informace (= od DNA) k jejímu vyjádření (= k výrobě proteinu). S tímto receptem pak jdeme do molekulární kuchyně (cytoplazma), kde se protein „ukuchtí“.

Když se papírek ošoupe nebo je potřeba udělat změnu, buňka ho prostě skartuje a recept si přepíše na nový. A protože kuchařů je hodně (hodně ribozómů, výrobců proteinů), lze tím pádem snadno vyrábět najednou víc než jednu kopii proteinu. Což se hodí pro probuzení imunitního systému.

Z toho mimo jiné plyne následující: Vakcína obchází nutnost uměle vytvořit a purifikovat kus spike (S) proteinu, který bychom potom injikovali. Je to recept, aby si ho buňka svalu, kam píchneme mRNA, vytvořila sama = vše se zrychlí. Protože je mRNA přirozeně nestabilní, za pár dní se odbourá tělu vlastními enzymy na tělu vlastní metabolity a cizorodý protein se přestane tvořit = to je výhodné. Není možné, aby mRNA měnila genetický kód. Na přepis cizorodé RNA do DNA člověk nemá enzymy (to umí jen retroviry, k velké radosti všech tvůrců sci-fi seriálů, kteří pokaždé, když potřebují něco předělat, použijí retrovirus)= opět vše Ok.

Je tedy zavádějící nazývat vakcínu „genovou“ či „genetickou“ – použitá ribonukleová kyselina by se sice dala označit jako genetický materiál (jde o instrukci pro výrobu proteinu), ale tato informace se nemůže přenést do další generace = opět OK.

Jak je možné, že se vakcína s „novou“ technologií objevila tak rychle?

Řadu lidí, včetně části zdravotníků, znepokojuje rychlost, s jakou byla vakcína vynalezena a schválena. Nicméně tato technologie a celý výrobní proces již byly známé (= nejsou nové), otestované a jednoduše přizpůsobitelné. Jediné, co nám chybělo, bylo přečíst genom viru a vybrat, který kousek viru bude efektivně imunizovat a lidské buňky, které si ho dokážou správně složit. Syntéza RNA je o mnoho rychlejší a relativně jednodušší než syntéza či purifikace (= čistění) proteinů (= velká výhoda). Všechny reakční komponenty nutné pro výrobu mRNA jsou komerčně snadno dostupné ve formě čistých chemikálií či bakteriálně produkovaných enzymů bez nutnosti využívat reagencie zvířecího původu nebo tkáňové kultury = opět výhoda.

Jednou z překážek, kterou se podařilo překonat teprve nedávno, je inherentní(= vrozená, vlastní RNA) nestabilita mRNA. Nukleová kyselina rychle degraduje (= rychle se rozpadá), pokud není hluboce zmrazená nebo pokud je vystavena slunečnímu či ultrafialovému záření. Ve tkáních jsou navíc přítomné enzymy odbourávající RNA (RNázy), které znesnadňují doručení účinné látky na místo určení.

Pro stabilizaci (= ochranu) mRNA se používají liposomy (zjednodušeně řečeno, molekula RNA se nachází v kapičce tuku, kam na ni RNáza nemůže).Je však nutné důsledně udržovat chladový řetězec po celou dobu od výroby až k aplikaci. Virus sám o sobě je ta „špatná zpráva (RNA) zabalená do bílkoviny“. Ale mRNA vakcína přináší upravený(!!) kousek (!!) této špatné zprávy, aby naučila lidskou imunitu virus rozeznávat, aniž by bylo potřeba složitě vyrábět kvanta viru, neutralizovat ho a izolovat z něj proteiny, jako se to dělá třeba při přípravě vakcíny proti chřipce. A to je ta dobrá zpráva. Takto se nám tedy podařilo obejít zdlouhavou výrobu virového proteinu ex vivo (= na živo).

Technologie mRNA vakcín se navíc jeví jako velmi slibná i pro případ dalších možných budoucích epidemií infekčních onemocnění.

Zdroje: 1. Pardi N., Hogan M., Porter F. et al. mRNA vaccines — a new era in vaccinology. Nat Rev Drug Discov 2018; 17: 261–279, doi: 10.1038/nrd.2017.243. 2. Mishra S. How mRNA vaccines from Pfizer and Moderna work, why they’re a breakthrough and why they need to be kept so cold. The Conversation, 2020 Nov 18. Dostupné na: https://theconversation.com/how-mrna-vaccines-from-pfizer-and-moderna-wo...