Monika Rejnartová: Sever určitě ještě není klidný

Hledáte-li na kandidátkách někoho správně prdlého, pak byste měli nejspíše křížkovat Moniku Rejnartovou. Ale to je laciné hodnocení – je to také ženská, která aktivizovala celé sídliště Sever, když přešlo pod nového majitele a začalo se plnit nepřizpůsobivými. Minule kandidovala za Zelené, tentokrát za Směr. 

Dost se spekuluje, proč letos nekandiduješ za Zelené. Prý jste si nějak nesedli s paní Šumovou. Můžeš to upřesnit?

Já bych to takto do osobní roviny nestavěla.  Prostě programově nejsem až tak ortodoxní obhájce ekologie. Vše musí být vyvážené a zanícení některých členů mi přišlo někdy až nepochopitelné. Navíc je mezi námi generační rozdíl a to asi také udělalo své - že nakonec k dohodě nedošlo. Rozhodla jsem se proto jít spíš cestou pasivity, tj. nezaplatit členské příspěvky a počkat. Situace ale kolem samotného města nabrala jiný spád a já se nakonec rozhodla vstoupit do týmu, který má ten tah na branku – jsou to prostě téměř všechno tzv. Husákovy děti, kteří tu chtějí žít, a jde jim především o město.

Vaše sdružení Směr se nejvíce zviditelňuje bojem proti Městské policii. Máte i nějaká jiná témata, kterými se odlišujete od ostatních kandidujících subjektů?

Samozřejmě že máme, bohužel jsou teď tak trochu vykrádána všemi.  Vezměte si ale, kolik stran teď hovoří o Městské policii. Prakticky všechny – např. TOP09… co ale udělaly reálně, když poslední čtyři roky ve vedení toho města byly? Nic! A jiná témata: určitě podpora podnikatelských projektů, které budou pro město rozvojové v oblasti kultury a cestovního ruchu. Naším velkým tématem je doprava- zajištění nočních spojů  do/z práce z aglomerací jako je Liberec či Mladá Boleslav, likvidace socialistických hřišť pro děti - po České Lípě je jich spousty, koupaliště Dubice, venkovní hřiště tzv.  street workout, cvičení pouze s vahou vlastního těla. Je toho moc, stačí se podívat na naše stránky.

O street workout mi něco pověz. Viděl jsem to letos hodně ve světě – od Turecka po Ukrajinu. Jaké máte plány s Českou Lípou?

Všeobecně chybí venkovní hřiště pro společné trávení času a různé pohybové aktivity. Naší představou je mít v rámci každého sídliště jedno takové menší hřiště na něco zaměřené. Skoro na každém sídlišti se nachází staré, socialistické, zarostlé, nefunkční hřiště. Takže prostor by tu byl. Jedno pro mladé, další může být pro samotné seniory, kteří potřebují jiné pohybové aktivity a cviky než mladí.  A postupně pak třeba rozšiřovat ty, které budou více populární. U mladých jde spíš o to, motivovat je k cílení volnočasových aktivit tímto směrem, k posilování, ke sportu všeobecně. U těch starších ročníků zase naopak pomoct jim udržet pohybovou aktivitu svalstva, které se ve stáří hodně mění.

Co podle vás vlastně brání tomu, že nejsou městští strážníci více vidět na sídlištích?

Brání tomu především komunikace mezi vedením města a městskou policií. Město má evidentně jiné požadavky na práci, než by mělo.  Neřeší se průjezdnost města ani problematika druhu parkování, jeho rozdílů atd. – něco jiného je přece, když jde někdo na úřad a něco jiného, když někde zaparkuju na celý den a jdu na výlet.

Další věcí je samotná neprůhlednost městské policie. Nikdo pomalu neví, kdo je za co odpovědný, žádný člověk vlastně ani nezná toho svého strážníka, na kterého by se mohl obrátit. Což už například funguje v mnoha jiných městech. Myslím si také, že by jich mělo být celkově více. Proto jsem pro zavedení asistentů prevence městské policie, kteří by dohlíželi na nejrůznější nešvary ve veřejném pořádku. Mohli by třeba upozorňovat děti, že se na kole bez helmy nejezdí, pískaře, aby si uklízeli po svých mazlíčcích, hlášení černých skládek, odložených věcí u kontejnerů, které patří do sběrného dvora atd. To by ale například mohli plnit právě ti, kteří dnes stojí u parkovacích automatů a jen volají městskou policii.

Nezavání to trochu pomocnou stráží Veřejné bezpečnosti? Vždyť na stránkách města je možnost na tyto nešvary upozornit už teď.

Určitě ne. Jak jsem říkala, jedná se spíš o formu prevence, než restrikce. Primárně nejde o to postihovat někoho bez helmy, ale naučit lidi jezdit s helmou na kole. Uvedu to ale na příkladu oněch dnešních lidí u parkovišť. To je typický příklad udávání lidí. Ti lidé tam nejsou proto, aby třeba turistovi pomohli s tím, jak koupit lístek, pak jak se dostat do turistického centra nebo k zubaři, ale jen aby kontrolovali příjezd a odjezd. Má představa je taková, že naopak tento člověk bude pomáhat a od toho tam bude. Prostě vysvětlí, poradí a pomůže.

Máš nějakou osobní zkušenost s městskými strážníky? Ať už negativní nebo pozitivní.

Já sama mám spíše pozitivní, ale o tom to přece je. Zastávám jiné programové hodnoty a body a s těmi jdu do voleb sama za sebe. Po „Dni bez pokut“, který jsem absolvovala minulou středu, ale vím, že ta změna nutná je.

Jenže já třeba botičku nikdy v Lípě nedostal, nikdy mě neodtahovali, nikdy jsem neplatil pokutu. Ale znám dost lidí, kteří se chovají trochu jako prasata. Nebojíte se, že aktivizujete právě tyto lidi, kteří zákon nectí a teď budou mít v zastupitelstvu své zastánce?

Rozhodně nebudou mít své zastánce. V některých případech jsme i pro vyšší tresty. Jako příklad uvedu Děčín, kde již dnes existuje systém třikrát a dost… Zkrátka napoprvé je to napomenutí, ale dotyčný se dostane na seznam hříšníků. Pokud za nějaký čas udělá stejný přestupek podruhé, už je to pokuta. Pokud potřetí, už je to maximální sazba bez jakékoliv diskuze… všimněte si také, že nepoukazujeme na hříšníky, nebo na to, že se někde vybírá pokuta. Jde o to, jakým systémem se vybírá a zda neexistují preventivní možnosti, jak těmto věcem předejít. Například ona nemocnice: kdyby tam existovalo jednoduché a jasné značení, kde je parkoviště zdarma pro nemocnici, kde mohou parkovat doktoři atd., tak by těch botiček tam bylo daleko méně.  Samozřejmě, že budou existovat i notoričtí a bezohlední řidiči porušující jakýkoliv zákaz. K těm se ale my nehlásíme.

Proč vlastně nekandiduje Karel Šiktanc? Podaří se vám vyvrátit pomluvy, že jste jenom jeho poskoci?

To jsou fámy, které záměrně šíří vedení městské policie. Oni se to právě snaží dostat do té osobní roviny. Nato ale my nepřistoupíme. Byť je Městská policie a její reorganizace hlavním naším programem, máme i spousty dalších jiných. Až seznámíme voliče se všemi našimi body, zjistí se, že ta policie je vlastně okrajová část, i když důležitá. Karel Šiktanc, coby nespokojený občan, je jen střípkem té mozaiky programu. Nemá se Směrem nic společného, kromě toho, že mu věříme (tedy i té jeho verzi) a proto jsme ho požádali, aby nám dělal volebního zmocněnce.  Ale nekandiduje a nechceme, aby s námi byl spojován právě z toho pohledu, že nejsme my jeho poskoky. Na druhou stranu on je náš občan České Lípy a jako takový má právo na to, abychom se ho zastávali, jako kohokoliv jiného. Systém, že město bude podávat žaloby na své občany, může vést k tomu, že se nám to tady vylidní komplet, a kdo tu zůstane? Ředitel MP, Kočandrle, Moudrá? To přece nejde!

Jsem toho názoru, že město se může bránit pomluvám jako kterýkoliv jiný subjekt. Teď jsem třeba v hospodě vyslechl, že soudružka Moudrá přitáhla do Lípy hordy cikánů odněkud z Brna. Tomu také věříš?

O hordách cikánů jsme nic neslyšela. Nešíříš poplašné zprávy? (smích). Abys také neskončil před soudem (smích). O vině a nevině Karla Šiktance rozhoduje nezávislý soud. I novináři účastnící se toho soudu se jasně staví na stranu obžalovaného. Od obžaloby nezazněly žádné relevantní argumenty či důkazy. To přeci není o tom, čemu věřím nebo nevěřím. To je o tom, zda budeme městem fízlů a špiclů a udavačů, kteří hned volají za každé špatně zaparkované auto, a vedení města, které své občany předhání před soud, nebo město, kde vedení města si za svými občany stojí, pomáhá jim a společně vytváří podmínky pro dobré žití.  Já nechci teď říkat, kdo má nebo kdo nemá vinu v daném případě. Jasně ale říkám, že pokud město neuspokojilo svého občana ve stížnosti (buď neobhájilo svůj názor, nebo nepotvrdilo názor stěžovatele), pak selhalo coby vedoucí instituce, která má mít jakýsi nadhled. Tady evidentně není. Tady je jednostranná náklonnost k Městské policii.

Ty ses poprvé zviditelnila sdružením Za klidný Sever. Teď jsem se koukal, že na stránkách sdružení je poslední aktualita sedm let stará. Je nyní Sever už dostatečně klidný?

Aktuality tam průběžně jsou. Výsadba květin atd. Problém je spíš v technické rovině, odešel nám programátor stránek, a protože vše děláme na bázi dobrovolnosti, je komplikovanější někoho najít. Já sama tam přispívám, diskuze běží, ale neumím tam nastavit ten čas. Navíc, když si to vezmeš podle novin, tak sdružení jako takové určitě není staré sedm let…

A je ten Sever nyní už dostatečně klidný, když nové jsou příspěvky třeba o výsadbě květin?

Sever určitě ještě není klidný. Ale to se nyní přesouváme do roviny zase Městské policie a na co poukazujeme jinými metodami. Viz například stránky SMĚRU nebo neoficiální městské policie. Prioritou je například změna monitorovacího systému Městské policie. Proč je na budově Městské policie několik kamer a na sídlišti Sever jen jedna? To se strážníci bojí, že je někdo ukradne? Přitom by stačilo, aby bylo o jednu navíc například v Havířské ulici.

Ty jsi vlastně v té době na Severu ani nebydlela. Jak ses k problematice Severu dostala a co tě hnalo dopředu, když to nebyl osobní zájem?

V roce 2008 mě oslovili lidi ze Severu a chtěli poradit s problémem bytů. Jediné řešení v té době bylo založit sdružení, a tak se stalo. Pořád se jedná o pomoc druhým. Řešíme věci jako vyúčtování, nedoplatky, příspěvky, hluční sousedé, domácí násilí, herny, parkování atd. Pořád je co dělat.

Pokud se nepletu, tak do podobných sporů, ale v menším měřítku ses dostala i u vás na Holáku, kde dům patřil firmě známého českolipského podnikatele Tomislava Procházky. Jak tam to dopadlo?

Tento spor je čistě osobního charakteru. Ta záležitost stále ještě běží.

Vím, že umíš zarputile kritizovat, myslíš, že bys zvládala i konstruktivní roli. Třeba v nějaké funkci na radnici. Přece jen jsi na kandidátce dvojka…

Samozřejmě – to se přece ukazuje i nyní. Jsme tým lidí, kde každý odpovídá za něco svého z hlediska programu. Já mám na starosti onu sociální politiku atd. Konstruktivní je i například moje angažovanost v akci „Kola pro Afriku“, kdy vždy v posledním dni v měsíci vybíráme stará kola pro děti, co je potřebují pro dojíždění do škol v Africe. To vyžaduje jistou dávku organizace a i tvůrčí činnosti ne?

Pracovala jsi někdy v nějaké komisi nebo v nějakém výboru města? Pokud ano, jak to dopadlo?

Již od minulých voleb pracuji jako místopředsedkyně Kontrolního výboru, který je jeden z nejdůležitějších. Samozřejmě se nám na stůl dostává spousta materiálů a je potřeba některé po volbách razantně dořešit, jako třeba pěkný tunel tehdejšího předsedy Bytového družstva Lada.

Taky jsem členkou výboru pro pronájem a prodej nemovitostí.

V dotazníku tvrdíte, že byste se nejraději spojili s ČSSD, Uděláme pořádek či Unii pro sport. Už jste měli nějaké schůzky nebo to jen vychází z toho, že nechcete mít nic společného s nikým, kdo je v současnosti v koalici?

Schůzky spíše vedeme operativně – není to nic okázalého. Navíc jsme malé město a tady o sebe narážejí lidé téměř na každém kroku. Spíše nám jde ale o program než o to, s kým jít nebo nejít. Tam, kde se dohodneme na prioritách a budeme schopni akceptovat priority druhých – můžeme jít do koalice. Ale není to vylučování či ostrakizování někoho. I s někým ze současného vedení si dokážeme představit koalici.

Třeba?

V úvodním dotazníku jsme byli jako jedni z mála, kdo jasně řekl, s kým by si koalici představil a s kým ne.  Hned jsme za to dostali vyčinění. Jsme možná „politicky“ mladí. Ale stojíme si za tím, že by lidé měli vědět jasná stanoviska a ne jen politické omáčky. Tady ale už se dostáváme na tenký led budoucnosti, která možná bude anebo taky ne. Nechci proto předjímat. Počkejme si na to, co se stane po volbách, a zda budeme mít dostatečně silný mandát ostatní strany oslovit. Třeba i ty ze současné koalice.

---

Monika Rejnartová se narodila v roce 1973 v Jablonci nad Nisou. Absolvovala SPŠ stavební v Liberci. Od roku 1995 žije v České Lípě, je vdaná a má dvě děti. V roce 2008 založila o. s. Klidný Sever. V roce 2008 vstoupila do Strany zelených, v roce 2014 vystoupila. Pracovala v kontrolním výboru a ve výboru pro pronájem a prodej nemovitostí. Českou Lípu reprezentuje v atletických vícebojích své věkové kategorie. Mimo jiné má několik republikových medailí, v roce 2012 byla osmá na mistrovství Evropy v sedmiboji. Nejvíce si cení 12. místa na mistrovství světa v pětiboji. Letos také založila sběrné místo projektu Kola pro Afriku.