Po krátké odbočce k ekonomovi Franzi Pickovi (zde) se vracím k osudům předků amerického profesora Martina Tompy.
Z jeho rodiny jsme si prozatím představili vídeňského operního zpěváka Erwina Schücka, bratra Martinovy babičky. Už jsem prozradil, že Martin Tompa, nyní už v důchodu, se chystá o své babičce Ottilii, rodačce z České Lípy napsat knihu. Přece jen jsem z něj ještě nějaké další informace získal. Zejména mě zajímalo, jak se jeho rodině povedlo před Hitlerem utéct.
Babička Ottilie jako dítě v České Lípě
Ottilie jako dospívající dívka,foceno ještě v České Lípě
Vraťme se na konec 19. století. Druhého června 1879 se v Lípě narodil Ernst Feiks, Martina Tompy dědeček.
Ernstův otec David byl tesařem a jeho rod se dá v matrikách dohledat až na přelom 17. a 18. století. Ernst byl nejstarším ze čtyř sourozenců.
Rodina se v roce 1884 odstěhovala do Vídně a Ernst tam na univerzitě vystudoval práva. Postupně se vypracoval až na ředitele pobočky pojišťovny s názvem Ersten Allgemeinen Unfall und Schadens Versicherungs Gesellschaft in Vienna.
Babička Ottilie se v České Lípě narodila 17. září 1885 a byla prostřední ze sedmi sourozenců. Jejími rodiči byli Adolf a Katharina Schückovi, kteří měli v dnešní ulici Jindřicha z Lipé obchod s klobouky. Adolf se narodil v Lípě, ale jeho předci pocházeli z Hlinska. Katharina byla za svobodna Schreiberová a její rod žil v České Lípě zřejmě už v polovině 18. století.
Adolf a Katharina Schückovi, foceno v České Lípě
Rodiny se zřejmě dobře znaly, protože Ernst si pro Ottilii do Lípy v roce 1907 dojel a 24. listopadu zde pod vedením rabína Dr. Johanna Krengela měli svatbu.
Ottilie a Ernst v České Lípě
Kvůli Ernstově práci se novomanželé odstěhovali do Vídně a postupně se jim zde narodily dvě dcery. Nejprve hned v roce 1908 Marianne a v roce 1920 Liese, Martinova matka. Velká pauza mezi narozením dcer vznikla zřejmě i kvůli první světové válce. Ernst přes své vysoké postavení narukoval a Ottilie se s Marianne načas vrátila do České Lípy.
Ernst jako voják ve Velké válce
Ernst focený ve Vídni
V roce 1938 Ernst o svou práci v bance přišel. Naštěstí se rodičům podařilo Martinovu matku včas odeslat do Anglie, kde později pracovala jako služebná. Zbytek rodiny uprchl až v roce 1940, kdy odcestovali do Šanghaje Tam žili rok a půl. A více mi pan profesor zatím neprozradil.
Ernst, Liese,Ottilie v Bad Gastein, 1929
Celá rodina, zřejmě těsně před válkou
Prarodiče Martina Tompy nakonec zemřeli v New Jersey, kde žili s rodinou mladší dcery. Ernst zemřel 16. října 1953 a Martin si ho vůbec nepamatuje. Zato českolipská babička zemřela, až když byl na vysoké škole.
Liesl ,Ottilie a Marianne v USA
"Moje babička nikdy nemluvila o svém dřívějším životě v Evropě, takže nemám žádné její příběhy o České Lípě, o které bych se mohl podělit. Ve skutečnosti moje babička o sobě vůbec nemluvila. Byla to milá žena, ale oddaná spíše druhým než sobě," napsal mi ke své babičce ještě Martin Tompa.
Ottilie, rodačka z České Lípy
Ještě dodávám, že matka Martina Tompy Liese pracovala v USA jako účetní, její manžel Péter Michael Tompa, emigrant z Maďarska, byl pojistným matematikem. Martin i jeho bratr Frank se stali profesory v oboru počítačových věd.
Ottilie, Liesl, Frank a Martin
Všechny fotografie jsou z archívu Martina Tompy.
Ještě nevím, jestlí příští díl budu dále pátrat po českolipském Jamesi Bondovi, surrealistickém básníku, který zemřel při pochodu smrti, nebo potomcích Boženy Němcové, ale předchozí díly naleznete:
Komentáře
Re: Českolipský pantheon 9 – O babičce amerického profesora
27. Leden 2021 - 17:46 | F. Chot
K tomuto rozsáhlému, pracnému a záslužnému seriálu je třeba dnes připomenout výročí osvobození vyhlazovacího tábora v Osvětimi (Auschwitz) 60. armádou 1. Ukrajinského frontu pod velením maršála Sovětského svazu Ivana Stěpanoviče Koněva.
NahoruSovětští vojáci v táboře našli už jen asi 7000 vzňů, které němečtí nacisté nestačili odvézt či zavraždit ...
Re: Českolipský pantheon 9 – O babičce amerického profesora
27. Leden 2021 - 19:58 | moldavit
Pokud se s Poláky bavíte o armádě maršála Sovětského svazu Ivana Stěpanoviče Koněva, hned vám připomenou loupení a vraždění na polském území a neustálé znásilňování žen, které eskalovalo epidemií pohlavních nemocí.
A pokud jde o Židy, tvořili velkou část deportovaných ve čtyřech vlnách do SSSR. V třetí vlně to bylo 80% Židů.
V souhrnu jde o přibližný počet cca 475 000 občanů druhé Polské republiky, kteří v období od září 1939 do června 1941 byli vystaveni teroru sovětského systému.
Polský Institut národní paměti odhaduje v roce 2009, že počet lidí, kteří byli cílem represí sovětského režimu byl 1,8 milionu. Z tohoto 150 tisíc lidí během represí zemřelo...
https://cs.wikipedia.org/wiki/Sov%C4%9Btsk%C3%A9_represe_proti_Pol%C3%A1k%C5%AFm_a_polsk%C3%BDm_ob%C4%8Dan%C5%AFm_1939%E2%80%931946
Jak probíhalo "osvobození" Polska Koněvem si lze přečíst např.
https://www.amo.cz/cs/nove-horizonty-cesko-polske-spoluprace/tragedie-v-hornim-slezsku-kdyz-se-z-obeti-ci-osvoboditele-stane-utlacovatel/
NahoruRe: Českolipský pantheon 9 – O babičce amerického profesora
27. Leden 2021 - 21:37 | barta
Hlavně se tady zase nepohádejte. Spíše mi dejte zajímavé tipy.
NahoruRe: Českolipský pantheon 9 – O babičce amerického profesora
27. Leden 2021 - 22:09 | moldavit
Kdepak, oba máme nezpochybnitelná historická fakta.
Nahoru