Dnes je 22. 11. 2024
svátek má Cecílie

Českolipský pantheon 8 – Franz Pick, ekonomem i špionem

Minule jsem se věnoval rodině Martina Tompy. A ještě se k ní vrátím. Jen jsem mezitím narazil na fascinující příběh Franze Picka, který by jistě vydal na román.

Nekrolog The New York Times, 3. prosince 1985:

"Franz Pick, mezinárodní měnový analytik, zemřel v sobotu v newyorské nemocnici na nádor na mozku. Bylo mu 87 let a žil na Manhattanu.

Pan Pick, horlivý obhájce zlata jako světové měny, stál v čele nakladatelství Pick Publishing Company, které vydávalo Pick's Currency Report, měsíční zpravodaj a Pick's Currency Yearbook.

Narodil se v Čechách, nyní součástí Československa, a studoval na univerzitách v Lipsku a Hamburku v Německu. Později se přestěhoval do Paříže, kde pracoval jako ekonomický analytik.

Pan Pick do této země přišel v roce 1940 a nejprve žil v Chicagu. V polovině 40. let se přestěhoval na Manhattan.

Napsal více než 50 knih o měně a pořádal semináře o teorii měn v USA, Jižní Americe a Evropě."

Doplňme, že Franz Pick se narodil v roce 1898 v České Lípě. A podle knihy Juliuse Horvatha An Introduction to the History of Economic Thought in Central Europe studoval i na pařížské Sorboně.

O tom, že je Franz Pick rodákem z České Lípy píše i Miloslav Rechcígl mladší ve své knize American Jews with Czechoslovak roots. Moc se mi nedařilo najít přesné datum narození, ale podle Rejstříku úmrtí sociálního zabezpečení zemřel v New Yorku v době vydání nekrologu Franz Pick, který se narodil 6. července 1898.

A skutečně, v českolipské židovské matrice je narození Franze Picka v tento den. Bingo, příště můžeme pátrat dále.

Nakonec se mi podařilo objevit rozhovor, který poskytl časopisu Reason ve věku 83 let a v něm na úvod říká: "Narodil jsem se v České Lípě léta páně 1898. Chodil jsem na základní školu v malém severočeském městečku a později na gymnázium.“

Rozhovor pokračuje dalším vyprávěním o životě Franze Picka. „Ve věku 17 let a šesti měsíců jsem byl povolán do rakouské armády. Svou kariéru v první světové válce jsem ukončil v roce 1919 jako velitel praporu plamenometů.“

Podle dalších odpovědí jsem pochopil, že bojoval na Balkáně.

„Po válce jsem šel nejprve na univerzitu v Lipsku studovat právo a obchodní administrativu. Asi v roce 1922 jsem získal doktorát práv. Studium obchodní administrativy a práva mi ukázalo dvě protikladné filozofie.

Pro postgraduální studium jsem si vybral teorii měn na univerzitě v Hamburku. Moje první disertační práce byla „Legislativa státního bankrotu“. Moje druhá disertační práce byla „Rakouská měnová politika a měnová organizace během napoleonských válek: příspěvek ke státní teorii peněz“. Po ukončení studia na univerzitě v Hamburku jsem šel na Sorbonnu kvůli dalšímu studiu teorie měny.“

V původním nekrologu byla i informace o tom, že byl pokladníkem podzemí. Nechápal jsem ji. Došlo mi to až díky jeho poznámkám k činnosti během druhé světové války.

Přibližně začátkem listopadu 1939 byl povolán, aby jel do Le Havre k britskému velitelství. Na stanici bylo auto z britského ústředí, které ho dovezlo do jejich sídla. Uvítal ho plukovník a brzy ráno se seznámil s „Černým sametem“. To je Stout smísený se šampaňským.

Mimochodem: zrovna jsem měl doma Stouta z Lípáka a zbytek šampaňského za oknem, tak jsem tuto specialitu vyzkoušel. Poznání: ráno z toho dost bolí hlava, přesto doporučuji.

Plukovník britské rozvědky mu řekl: „Pane, věříme, že víte něco o mezinárodní měně. Můžeme využít vaše znalosti?“

Českolipský rodák odpověděl: „Proč ne?“

Takto historku popisuje přímo Franz Pick.

Plukovník: "Jeden z našich nejlepších mužů byl predevčírem chycen v Bolzanu v Itálii. Neměl u sebe žádné papíry. Byl v montérkách dělníků. Na motorce téměř zabil starou ženu. Mají ho ve vězení. A nevědí, o koho jde. Můžete ho dostat ven?"

Udělal jsem to - s jedním zlatým prutem o objemu 400 uncí pro ředitele vězení a menším, jednokilovým prutem pro vrátného ve vězení. V té době jsem měl dánský pas. Jediným problémem bylo nosit zlato v malém kufru. Rád bych řekl, že mi nebyly položeny žádné otázky. Nikdo se neptal, proč jsem přišel. Jednoduše jsem řekl: „Chci tohoto muže.“

Tuto historku Franz Pick přidal jako důkaz moci zlata. Zlata se totiž týká velká část jeho publikací. Na Amazonu se úplně nejvýše nabízí ta s názvem Triumph of Gold, o něco níže je Gold: how and where to buy and holt it.

Rozeslal jsem několik e-mailů, oslovil i jednu floridskou firmu, prošel rodokmeny i seznamy obětí války, takže tento příběh také ještě neopouštím a ke slavnému rodákovi se vrátím.

Předchozí díly naleznete:

Českolipský pantheon 1 – Miliardy hrobů

Českolipský pantheon 2 – Zapomenutí Ledererovi

Českolipský pantheon 3 – Rodák mecenášem Klimta a Schieleho

Českolipský pantheon 4 – Z České Lípy do Vídně

Českolipský pantheon 5 - Osudy švagrů Ignaze Lederera

Českolipský pantheon 6 - Perelesovi a dva osudy lipských Židů

Českolipský pantheon 7 – Osudy rodiny vídeňského pěvce

Komentáře

Re: Českolipský pantheon 8 – Franz Pick, ekonomem i špionem

To se má, když se někdo dožije osmdesátky v duševním zdraví. I po dvou válkách.

Nahoru