Jak jsem již psal v minulém díle, matka zakladatele rodinné firmy na líh a hnojiva Ignaze Lederera, pocházela z rodu českolipských Židů. Rosina byla jedním ze šestnácti dětí Markuse Perelese.
Manželkou Markuse byla Terezie narozená nejspíš v polovině 18. století Isacovi a Anně Putzkerovým. O tomto rodu jsem více nezjistil a ani nevím, jestli byli z Lípy a okolí.
Zato rod Markuse, tedy jeho otcovská linie se dá aspoň v náznacích vysledovat až na začátek 15. století. Pravděpodobně jsou i jako Perlesovi uvedeni v židovské encyklopedii (Jewish Encyclopedia, momentálně není on-line verze dostupná) vydané na začátku minulého století newyorským nakladatelstvím Funk and Wagnalis.
Například jeho předek Rabbi Eleazar Altschul-Pereles byl autor a editor děl, který zemřel v Praze někdy mezi lety 1632 a 1638. Byl redaktorem některých židovských děl své doby, ke kterým přidával své poznámky a glosáře. Často se jedná o náboženská pojednání či o přepisy starých pergamenů (které se třeba údajně našly na jejich půdě apod.).
Ale nám je bližší otec Markuse - Joseph Pereles, který má jako bydliště uváděn Neuschloss Nr. 5. Ve familiantské knize je pak uvedeno, že první a druhý syn – tj. pro nás důležitý Markus - mají jako povolání uvedeno Fabrikant von der Kottonfabrik, tedy továrník přes bavlnu. Tím se zřejmě vysvětluje, proč si Markus mohl dovolit tolik dětí. V seznamech Židů je pak skutečně uvedeno, že Markus žil v České Lípě. Jen co jsem toto napsal, našel jsem v seznamu Židů na Litoměřicku, že mu byl udělen svatební konsens v roce 1779.
Stručné shrnutí historie Židů v České Lípě
Když jsem pátral po osudech potomků českolipských Židů, nalezl jsem na stránce jednoho z nich následující shrnutí.
„Židé jsou v České Lípě zmiňováni od roku 1562. Čtrnáct daňových poplatníků je zaznamenáno v roce 1570. V roce 1628 zde bylo 11 židovských domů. Od roku 1646 do konce 17. století byla jurisdikce nad Židy zpochybněna zdlouhavým soudním sporem mezi Herrschaftem (místním panstvím) a magistrátem, pokud jde o vlastnictví hřbitova, kde Herrschaft postavil zeď na své náklady v roce 1670. V roce 1724 měla židovská komunita 358 osob a zabírala 15 domů.
V roce 1744 bylo 32 Židů včetně rabína zmasakrováno vojáky a 40 bylo zraněno; na výročí katastrofy byla vždy přednesena speciální modlitba (Seliḥah). Mezi rabíny z České Lípy patřili Daniel Ehrmann (1851–1860) a Joel Mueller (1867–1872).
Synagoga v maurském stylu byla postavena v roce 1862 a nový hřbitov vysvěcen v roce 1905. Židovská populace čítala 130 rodin v roce 1852, 112 v roce 1893, 490 osob v roce 1912 a 301 v roce 1930 (2,7 % z celkového počtu obyvatel).
Komunita se v době sudetské krize rozptýlila. Synagoga byla vypálena 10. listopadu 1938 a židovská ulice, kde stála, byla přejmenována na „Stuermergasse“; mnoho náhrobků ze starého hřbitova bylo použito ke stavbě.
V roce 1959 založili v České Lípě malý sbor Židé z Podkarpatské Rusi, bývalí vojáci československé armády v SSSR. Také tento sbor přestal existovat.“
Dva osudy s tvářemi
Vzhledem k tomu, že jsem v matrikách narazil na řadu jmen, pokusil jsem se dohledávat pár osudů dalších židů původem z Lípy. A také to, jestli někdo z jejich rodin přežil. A zařekl jsem se, že pokud ano, pokusím se s potomky přes některou ze sociálních sítí spojit.
Pro dnešek vybírám dvě jména, ke kterým znám tváře.
1. Valerie (Valy) Roubíčková
Krásná žena se narodila v České Lípě 30. ledna 1907 jako dcera Jindricha Properra a Edwiny Propper. 26. 10 1941 byla deportována z Prahy přímo do Łódźe spolu s dalšími 999 lidmi. Z tohoto transportu se vrátilo 65 lidí. Valerie mezi nimi nebyla. A to 15. dubna 1939 Valy požádala o vystěhování do Ekvádoru.
Valy měla podle všeho syna Ottu, kterého jsem však v žádném transportu nenašel. Našel jsem však v Izraeli člověka, který by mohl o Ottovi vědět více. Uvidíme, jestli odpoví.
2. Manželé Hahnovi
Neznámo kdy přesně a kde přesně zahynuli i manželé Hahnovi. Oba byli z Prahy deportováni 21. 10. 1941. Z 1003 lidí z tohoto transportu bylo zavražděno 922. Oba byli doktoři, on práv, ona medicíny. Paradoxem je, že Bedřich Hahn byl ještě tři dny před transportem vyšetřován českými úřady, protože neměl správně označený občanský průkaz písmenem J. Jak o tom svědčí následující doklady. Byl to zkrátka rebel.
Jak vypadala Charlotte Sofie Hahnová, nevím, ale pocházela z Karlových Varů.
Podle všeho spolu měli minimálně jedno dítě, které válku přežilo. Konkrétně dceru. Jmenovala se Brigitte a zřejmě je pohřbená ve Švédsku s příjmením Rojas. Takže poslední dnešní úkol: napsat tomu, kdo po Brigitte v komunitě amatérských genealogů naposledy pátral. Miluju tyhle detektivky.
Než jsem článek dopsal, na oba e-maily mi přišly odpovědi. Moc mě neposunuly. Ale zároveň se mi ozval profesor Washingtonské univerzity, že jeho předek z matčiny strany pocházel z České Lípy. Celý týden jsme si psali, a kromě celého rodokmenu mi poslal i zajímavé fotografie. Tak se příště máme na co těšit.
Všechny dokumenty jsou z holocaust.cz.
Předchozí díly naleznete:
Komentáře
Re: Českolipský pantheon 6 - Perelesovi a dva osudy lipských ...
11. Leden 2021 - 11:05 | holak
Lepší čas pro vydání nemohl přijít. Třeba si aspoň někteří uvědomí, že nosit na sobě žlutou hvězdu je hodně, ale opravdu hodně přes čáru.
NahoruZajímavé je, že všechny ty materiály jsou v češtině ... Češi se asi hodně podíleli na expedici ...
Re: Českolipský pantheon 6 - Perelesovi a dva osudy lipských ...
14. Leden 2021 - 22:20 | moldavit
Na stránkách Holocaust.cz je také o osudu českolipských Židů. Jak je čeští pohraničníci poslali do koncentráku. Německé úřady jim povolili vstup na české území, německá finanční stráž dlouho nechtěla vzít tyto Židy zpátky. Závěr také pro nás není zrovna růžový.
Nahoruhttps://www.holocaust.cz/databaze-dokumentu/dokument/108867-zprava-okresniho-uradu-v-mnichove-hradisti-zide-vyhnani-z-ceske-lipy-jejich-vraceni/
Re: Českolipský pantheon 6 - Perelesovi a dva osudy lipských ...
15. Leden 2021 - 7:48 | barta
Díky za další tip na materiál. Našel jste ho náhodou nebo o této události víte více?
NahoruRe: Českolipský pantheon 6 - Perelesovi a dva osudy lipských ...
15. Leden 2021 - 8:20 | Lenka Sepsová
Panu Bártovi přeji hezký den a děkuji nejen za zajímavé články, ale i za jeho velmi záslužnou práci!
Nahoru