Už před prázdninami jsem avizoval, že bych se rád zabýval i jinou neoficiální kulturou na Českolipsku v letech vlády komunistů, ne jen bigbítem. Lehce jsem nahlédl do zdejšího světa divadelníků díky rozhovoru s Janou Kolářovou. Ta mě odkázala na Mirku Kadlecovou, která v osmdesátých letech stála mimo hlavní proud představovaný především Divadelním klubem Jirásek.
A byla to trefa. Už když jsem vcházel do bytu manželů Kadlecových, který je ve starém domě v ulici Jindřicha z Lipé, bylo mi řečeno, že tudy šla historie. V pokoji, v němž jsme zasedli, se scházeli básníci, recitátoři, folkaři či malíři. „Jedině bigbíťáci sem nechodili,“ glosovala Mirka Kadlecová. „Po představení tady recitovala například i Vlasta Chramostová, také tu seděl Karel Šiktanc, v té době zakázaný spisovatel a oficiálně vrátný na tenisových kurtech na Štvanici.“
Jsem unaven a za smrt prosím Boha -
jen nevidět už, jak je bita ctnost,
a vynášena nicka přeubohá,
a křivdou rozšlapána nevinnost,
a odívána zlatem nemohoucnost,
a v trhu prodávána dívčí čest,
a pokálena bezúhonná vroucnost,
a utloukáno to, co silné jest,
a umění jak panáčkuje vládě,
a doktor Blbec káže geniům,
a lumpové se posmívají pravdě,
a Dobro babě Zlu jak smejčí dům –
tím světem unaven, tak rád bych zhas!
Leč tebe zůstavit mu napospas?
Právě 66. sonetu Shakespeara v podání Vlasty Chramostové v roce 1988, rok před převratem, tleskal narvaný salónek Jiráskova divadla. (Jen bude problém zjistit, v jakém byl překladu. Tento je od Erika Adolfa Saudka.) Text trefně symbolizuje, jak náročný byl boj inteligence s komunisty a komunistů s inteligencí. Přece nemohli cenzurovat i Shakespeara, byť byl tak neuvěřitelně nadčasový? Ale vraťme se v našem vyprávění o několik let zpět, do roku 1980, kdy Mirka Kadlecová, tehdy ještě Kalvodová, přišla do České Lípy dělat aranžérku. Poezii psala už od čtrnácti let a je jí doslova posedlá doposud.
V roce 1985 se do České Lípy nastěhovala natrvalo a hned začala dávat dohromady amatérský klub autorů poezie. Napoprvé se jich sešlo asi dvacet v aranžovně u Jájiny, jak nazývá Jarmilu Janovcovou. Šlo o baráček, kde mívala zkoušky i folková kapela Dobráci. Zpěvačka Ivana Fryčová pracovala v Okresním kulturním středisku a zařídila, že zdejší básníci a recitátoři mohli založit oficiální, byť několikrát vládnoucí stranou rozpuštěný soubor OKUP – Okresní klub umělecké poezie.
Dobráci na zkoušce u Janovců - Dan Oslík a Štěpán Přenosil
Další zkouška Dobráků u Janovců
Jájina Janovcová
„Byla to neustálá válka s cenzory a estébáky,“ vložil se do hovoru manžel Mirky Kadlecové – Vladimír, mimochodem bývalý učitel angličtiny na řadě českolipských škol. „Každý scénář se musel dávat ke schválení. Dávali jsme to Karlíkovi či Medelskému a snažili jsme se tak obejít Křivánka, který byl papežštější než papež,“ vzpomněl na jména, která se objevila už v textech o muzikantech. „I tak jsme měli fízla na každém oficiálním večeru,“ doplnil Vladimír Kadlec.
Vzpomněl jsem si na muzikantské přehrávky a zeptal se: „Dávali jste něco jiného schválit a něco jiného jste pak hráli?“
„Prakticky ne, dvě, tři slova. Více nešlo. Texty musely být plné jinotajů, protože komunisti neuměli číst mezi řádky. Proto byly také texty lepší než dnes, kdy je možné napsat všechno a autor o tom nemusí tolik přemýšlet.“
V roce 1986 začali jako OKUP nastudovávat představení, se kterým soutěžili o postup do celostátního kola soutěže s názvem Wolkerův Prostějov. Hodně jim v tom pomohla Jana Urbanová z Krajského kulturního střediska. Především byla schopná přikrýt průšvihy. Mimochodem Jana Urbanová byla dítětem, které přežilo pobyt v Terezíně. Počátkem roku 1945 hrála v terezínském ghettu roli Berušky v dramatizaci Karafiátových Broučků. Později se stala významnou představitelkou českého amatérského divadla.
První vystoupení zažil OKUP sedmého října roku 1986 a mělo název Japonská poezie Haiku. Z plakátu jsem si opsal obsazení, to se nám v pátrání bude hodit. Miroslava Kalvodová, Sára Kiulpekidisová, Aloisie Kiulpekidisová, Lenka Závětová, František Hamr, František Richter, Lubomír Hlaváč, Vladislav Borz a Vladimír Kadlec.
K Mirce Kadlecové se chystám minimálně ještě jednou, abych zjistil další podrobnosti o činnosti OKUPu a dalších lidí, kterým k životu nestačil Ein Kessel Buntes.
.jpg)
Z archívu Jany Urbanové - Jana Urbanová úplně vpravo (1981)
Mirka Kadlecová
---
Seriál vzniká ve spolupráci s magazínem Lípa, kde je publikován s předstihem. Postupně se pokusíme dohnat ztrátu a vydávat ho pouze s měsíčním zpožděním.