Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel

Před Vánocemi mi byla tato kniha zapůjčena se slovy: „Světový bestseller, všichni o tom mluví.“ Titul mi byl povědomý, bestsellerům se nevyhýbám, severskou literaturu mám v oblibě. A včera jsem konečně dočetla.

Alan Karlsson měl 2. května 2005 sté narozeniny. Oslavě v domově důchodců se však rozhodl vyhnout a utekl oknem. A více jak měsíční dobrodružství, které tento den začalo, zasáhlo takřka celé Švédsko.

Pátrání po nezvěstném staříkovi, jenž při svém útěku nabral rukojmí a za sebou nechal nejméně tři mrtvoly, se díky hlavní postavě rozvine v bláznivé a okouzlující vyprávění. V románu se pravidelně po kapitolách střídají dvě časové linie, a to současnost a minulost, především ta Alanova. Na konci knihy očekávaně dojde k prolnutí a jako čtenáři nezůstaneme ochuzeni o závěr, který se zavíráním knihy otevírá fantazii.

V linii současnosti je zaznamenán časový úsek jednoho a půl měsíce a v tomto malém prostoru (poměrně k linii minulosti) pozorujeme zábavnou skupinu velice rozdílných jedinců, posléze přátel, kteří byli nečekaně spojeni a zataženi do Alanova dobrodružství.
Minulost má v knize daleko větší prostor, celé století. Alanův život byl skládán z náhod (či neuvěřitelných okolností), veden hrdinovou apolitičností a jeho zájmem o výbušniny.

Klikatá cesta ho nejednou navedla nečekaným směrem, a Alan se tak často stal původcem dějinných událostí a světového vývoje. Osobní setkání s Trumanem, Stalinem, Mao Ce-tungem, Kim Ir-senem a malým Kim Čong-ilem, přechod přes Himaláj, cestování ponorkou, několikaletá dovolená na Bali či přátelství s nevlastním zmateným bratrem Alberta Einsteina je jen malou návnadou, na kterou byste se rozhodně měli nechat lapit. Jonassonův debut je zkrátka výborně napsaný příběh plný humoru, od kterého je těžké se odtrhnout. A navíc není doprovázen překlepy a chybami, což je v dnešní době světlá výjimka.

O autorovi a knize se dočtete více třeba zde.

Stoletý stařík, který vylezl z okna a zmizel
Jonas Jonasson
Panteon 2012, 400 str.