Hra o kámen

Re: Hra o kámen

26. Říjen 2012 - 9:42 | Of the Moon

Opravdu,povedený plakát.Zombie se psem.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

26. Říjen 2012 - 12:30 | Šťoural

Nevadí mi, když se postaví minaret, pokud se současně nerozpadají kostely a neničí kapličky, smírčí kříže atd.
Nevadí mi pomník na památku sudetských Němců, pokud se nerozpadají a neničí pomníky padlých českých vlastenců, novodobě kádrovaných.

Jasně z toho tedy vyplývá, že minarety a pomníky sudetského druhu mi sakra vadí.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

26. Říjen 2012 - 14:08 | Jan Tichý

Ona to ale vůbec není otázka buď jedno - anebo to druhé, protože každá stavba nebo památník je za peníze a v odpovědnosti někoho jiného. A mohly by proto klidně existovat vedle sebe současně.

Jinými slovy: čeští muslimové "nám" nebudou opravovat katolické kostely nebo hlídat smírčí kříže před vandaly, pozůstalí po zastřelených Němcích ani nemůžou v ČR budovat pomníky českých vlastenců. (Mimochodem: když nedávno pražská kancelář sudetských Němců přispěla na audio-drama v Lidicích, setkala se s nepochopením a odmítnutím, viz http://www.rozezneni.cz/ - ale stránky dočasně v rekonstrukci.)

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

26. Říjen 2012 - 14:23 | Šťoural

Mohly by klidně existovat vedle sebe současně. Ale nějak cítím, že jedno nahrazuje druhé. Že by jenom paranoia?

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

26. Říjen 2012 - 14:23 | Of the Moon

Do uvozovek bych dal spíš ty české muslimy.Zadělali jsme si na něco nechutného a ještě si lebedíme jak jsme tolerantní.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

26. Říjen 2012 - 14:52 | Šťoural

V médiích jsem zaznamenal nejedno prohlášení, ze kterého čišela tolerance k islámu a zášť ke křesťanství. Zřejmě si autoři myslí, že dosti bylo černoprdelníků, lépe bude se zelenoprdelníky. Já si to nemyslím, to nejdůležitější z Koránu jsem si přečetl.

S těmi uvozovkami je to správný postřeh.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

26. Říjen 2012 - 15:05 | Of the Moon

Naši (a to skoro taky v uvozovkách)politprdelníci by asi měli zažít na vlastní kůži to,co už nezažije šéf ExxonMobilu.Přímo na předměstí Bruselu ho zastřelili neznámí útočníci.Někteří za tím vidí vliv přistěhovalců.A ti tolerantní si z toho snad vezmou poučení.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

26. Říjen 2012 - 18:02 | moldavit

Mám pocit Šťourale,že žijeme v odlišných dimenzích.Kolem mne jsou všechny kapličky,kříže atd po době komunist.ničení opraveny.Dokonce tu působí spolek pro obnovu drobných památek.Který pomník padlých českých vlastenců se ničí? Můžeš být konkrétní?

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

26. Říjen 2012 - 18:08 | moldavit

Ten plakát s Danysem se vskutku poved.Mám takový pocit,že to ticho na stránkách Českolip. deníku bude tím,že připravuje žalobu.Jako obvykle k Mezinárodnímu soudu do Bruselu,jak zcela vážně několikrát napsal.Nebo to tam po tom Bruselu hledá...

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

26. Říjen 2012 - 18:45 | Of the Moon

Poraďte mu někdo,kde se takový Brusel nachází.Plakát jsem si stáhl,je opravdu povedený.Paruka sedí jak přilepená.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

26. Říjen 2012 - 18:46 | Šťoural

Růženíne, děláš si legraci? Konkrétní? Co se týká prvního, například: Michal Valenčík, Ohrožené památky, památky poškozené po roce 1989. A pomníky? Raději nebudu konkrétní, abych nevypadal jako komunista. Začalo to tankem natřeným narůžovo - pak se náhle probuzení hrdinové vrhli na památníky a hroby. A také vandalové a sběrači kovů, abych byl přesný.

Mezitím co se dohadujeme o dimenzích, rodí se projekty dalších minaretů. :-)

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

26. Říjen 2012 - 21:04 | moldavit

Pořád jsem v jiné dimenzi.Knihu Valenčíka sice nemám,ale přečetl jsem si rozhovor s ním. Několik myšlenek
Dá se říci, že 95 procent poničených kostelů a kaplí se nachází v pohraničí
Ničili komunisté kostely plánovaně?
Určitě ano, sakrální stavby pro ně představovaly symbol "náboženského tmářství", jež se rozhodli vykořenit
Co se změnilo po roce 1989?
Za posledních 20 let se daly do pořádku tisíce sakrálních staveb. Ale pořád to nestačí, ty škody byly obrovské
S listopadem 1989 padla hrozba, že záchrana sakrálních památek bude člověku přičtena k tíži jako podpora "náboženského tmářství". Opravy sakrálních památek začaly hned po revoluci, nejprve byli jejich hlavním motorem památkáři, místní samosprávy a v pohraničních oblastech i vysídlení němečtí rodáci, stále více se však do tohoto procesu zapojuje nejširší veřejnost prostřednictvím různých občanských sdružení. Tento trend zesílil zejména v posledních deseti letech. ......
Tal nevím,ale o ničení sakrálních památek po r.1989 to určitě nebude.
Růžový tank-Podle Andreje Halady z Vojenského historického ústavu Praha bylo umístění tanku tohoto typu fakticky nesprávné, neboť na osvobozování Prahy se ve skutečnosti podílely jiné tanky.
Byl přemístěn do vojenského muzea.
Máme věřit legendám o tanku č.23?
Stejně tak známý-obraz foto-Pohřeb Rudoarmějce.Ten byl zabit nikoliv nacisty,ale vlastními ožralými piloty,kteří bombardovali po válce okolí Prahy a Mladoboleslavsko.
Chceme pravdu,nebo co nám ti politici nabulikují?

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

26. Říjen 2012 - 22:38 | d.leska@atlas.cz

Mám návrh! Snížit důchody o 50 procent a získanou částku věnovat na sakrální památky. Malodůchodci by tam poté mohli chodit na polívku - avšak nanejvýše v neděli. Mají přece smůlu, většinu aktivního věku pracovali za socialismu, tak přispěli svojí pasivitou ke zničení... Odečtu-li z mého důchodu polovinu, tak jsem pod životním minimem, čili S karta a posezení s bezdomovci u Kauflandu! Vřelé díky!

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

27. Říjen 2012 - 7:12 | Šťoural

Růženíne, máš zvláštní způsob argumentace.

Budu poukazovat na zloděje, který ukradl slepici a ty má slova budeš vzápětí ZPOCHYBŇOVAT poukazováním na zloděje, který ukradl deset slepic, husu a prase.

Historii tanku znám už od dětství. Od pamětníků.

Kurt Vonnegut: americký voják v zajetí, přežil Drážďany, vlak se zajatci několikrát bombardován Spojenci, zabita spousta jeho přátel. Zaměř se i na druhou stranu. Na názory tohoto pozoruhodného spisovatele.

A víš, že v lese u Jesenice u Prahy byli v roce 1968 zakopáni svými soudruhy sovětští vojáci, postřílení důstojníky? Víš, kolik jich bylo? A proč je postříleli?

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

27. Říjen 2012 - 8:51 | moldavit

První zloděj se dopustil přestupku,druhý trestného činu.Já nebudu popírat,že někteří noví majitelé se o svůj,mnohdy historický majetek nestarají.Ale v poměru k tomu,co bylo po r 1989 obnoveno,je to nepatrné číslo.Za komunismu tomu bylo naopak.Problém taky je,že církev nemá majetek.Jistě by obnovu sama financovala.
Ta historie Tanku 23 od pamětníků je odlišná?
OJesenici nevím.Zato vím,že pomníček Rudoarmějcům ve Sloupu skrývá vojáky postřílené v opilosti v místní hospodě.Když na to tehdá upozornil pan M.Vlk,místní učitel s tím,že to zrovna moc pietní místo není,byl vyhozen ze školství..
Osvobození jsme dle smluv Rudé armádě zaplatili.A to i přesto,že osvoboditelé obyčejně neznásilňují,nekradou,nerabují a neunáší obyvatelstvo.
Babička mi vyprávěla,jak šli vítat na předměstí sov. vojáky,když se rozneslo,že přijíždějí.
Čekali a najednou místo nich přijel Wermacht a zaujal palebné pozice.Tak utíkali domů.Po hodině již byl Wermacht pryč a tak znovu čekali.Konečně přijeli.Většinou na vozech taženými malými koníky.Jak tak mávali,rudoarmějci si všimli,že někteří mají na rukou hodinky.Seskočili z vozu namířili na ně samopaly a obrali je o hodinky.Tak utíkali domů podruhé.Pravda je, že to zakončila slovy -čert vem hodinky,hlavně že ty náckové byli pryč.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

27. Říjen 2012 - 9:14 | Šťoural

O to šlo, přiznat, že po roce 1989 není všechno lahůdkové.

Historie je stejná - pamětníci i historik. A nebyl by to sovětský voják u nás po roce 1945, aby neměl hodinek na každé ruce alespoň pět a prsteny po dvou na každém prstu, tedy od malíčku po palec. Také od pamětníků. :-(

Co se týká "našeho" problému, růženíne: viz. Otevřený dopis prezidenta republiky k opakovaným případům sebevražd upálením (Václav Klaus, 2.4.2003).

Nezabral.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

27. Říjen 2012 - 13:33 | moldavit

Já jsem nikdy neříkal,že po r. 1989 je všechno lahůdkové.Zdaleka ne.Ani pan Tichý ne.Jenom,co máme šanci měnit věci k lepšímu,tak si to bohužel sami nenažraností kazíme.
Ale taky si nemyslím,že obraz naší společnosti je relevantní tomu,jak ho podávají media.
A co mne ze všeho nejvíc štve je takové české bolestínství.Pořád svalovat vinu za naše chyby na vše možné kolem.Když už to na Němce a Rusy moc nejde,máme tu EU,zlodějské poslance,falešného prezidenta,zlé podnikatele.
Neřekneme si-je to naše chyba,poučme se a odrazme k lepšímu.To je asi to,co by se mělo změnit.Takové moje životní kredo.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

27. Říjen 2012 - 14:02 | Jan Tichý

Tak pokud "kolega Beran" už zase pozapomněl, že se nebojím obhajovat své názory věcně a veřejně, měl by se podívat třeba jen do archivu i-novin za posledních 5 let:
http://www.i-noviny.cz/autori/jan-tichy

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

28. Říjen 2012 - 9:15 | Jan Tichý

Tak na semináři 10. října 2009 jsem před víc než stovkou svědků stál proti vašim (podpásovým) útokům celej den. Už zase vám paměť vynechává.
Stejně ale napsané slovo má mnohem větší váhu.
Podstatný je nakonec výsledek: ani vedením města ani veřejným míněním jste svou propagandou za čtyři roky nijak nepohnuli. Proč, o tom je i ten tragikomický Gebertův dokument.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

28. Říjen 2012 - 15:34 | Jan Tichý

Ceny v Jihlavě rozdány:
"V nejsledovanější soutěži MFDF Česká radost, zahrnující nejlepší tuzemské dokumenty loňského roku, vyhrál film mladých režisérů Lukáše Kokeše a Kláry Tasovské Pevnost. S velkým citem pro výtvarnou kompozici záběrů podává zprávu o životě v Podněsterské moldavské republice, ruském mnohonárodním satelitu neuznaném mezinárodním společenstvím.
Zvláštní cena poroty potom putovala ke dvěma snímkům. Film Dva nula Pavla Abraháma a Tomáše Bojara už byl k vidění v Karlových Varech a na LFŠ a právě vstupuje do české distribuce. Analýza jednoho pražského fotbalového derby snímaná více než dvacítkou kamer namířených na různé druhy fotbalových fanoušků je výbornou dokumentární komedií.
Druhé uznání si odnesl debutující filmař a novinář Jan Gebert. Ve snímku Hra o kámen ukázal na příkladu sporů o památník Němcům zabitým po konci druhé světové války v Novém Boru na kořeny nacionalismu a na populismus českých politiků, kteří se na odpor skupiny komunálních exotů chytají jako mouchy na flus."
Podrobněji http://aktualne.centrum.cz/kultura/mfdf-jihlava/clanek.phtml?id=761642

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

28. Říjen 2012 - 16:16 | moldavit

Komunální exoti-výstižné.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

28. Říjen 2012 - 16:59 | Jan Tichý

Neřešíme tady průběh historického semináře, ten už tenkrát výstižně zhodnotil pan Valdman. Řeč je o tom, jak dokumentarista zaznamenal komunální exoty a pražské populisty alias "významné osobnosti", které vám naletěly.

Skutečně jsem rád, že to taky tak porota pochopila a ocenila.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

28. Říjen 2012 - 18:46 | moldavit

Jan Beran opět nepochopil psaný text.Kým je myslen populistický český politik.Nechtěně je tu vyjmenoval.
Stejně nepochopil o co jde Danys.Napsal k tomu... Hlavní roli ve filmu HRA O KÁMEN jsem obdržel za české vlastenecké smýšlení a tak tam nevystupuji jako nějaká loutka a můj projev není cenzurován, za což děkuji tvůrci filmu panu Gebertovi. Ty roky natáčení tohoto filmu a jeho výsledná forma jsou i mým občanským svobodným dokumentem a já jsem na to pyšný !...
Co dodat.Exot.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

28. Říjen 2012 - 21:12 | moldavit

Já tam čtu...ukázal na příkladu sporů o památník Němcům zabitým PO konci druhé světové války v Novém Boru....Nic se nezměnilo.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

28. Říjen 2012 - 22:51 | Of the Moon

Všimněte si toho plakátu.Kdyby si ten herec nechal narůst vousy,tak je od toho pejska k nerozeznání.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

29. Říjen 2012 - 9:46 | Jan Tichý

Nemá smysl sem kopírovat další důkazy svérázu a pomalejšího chápání hlavního hrdiny Danyse Pavla (kulantně řečeno), ale jako studijní materiál k dokumentu, který už brzo uvidíme taky v borském kině, vřele doporučuju:
http://ceskolipsky.denik.cz/diskuse/byvaly-starosta-noveho-boru-bloguje-je-na-dne-a-emigroval.html?_fid=vr3i

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

31. Říjen 2012 - 20:48 | moldavit

Proč by mu to někdo neměl přát?Za účast a zásluhy v bojích si to jistě zaslouží.Jenže je tu jedno ale.V jeho životopise čteme.V roce 1951 vstoupil do KSČ.V roce 1968 byl z KSČ vyloučen.A tady mám problém.Kdybych četl,že vstoupil do KSČ v době poválečného nadšení mlčel bych.Kdyby byl vyhozen z KSČ v době tzv prověrek ,mlčel bych.Jenže on vstoupil do zločinné organizace poté,co jeho spolubojovníci končili na popravištích,v doživotních žalářích,s dlouhými tresty v komunistických koncentrácích.Poté co proběhly zincenované obludné procesy a popraveni touto stranou Horáková,Slánský a další.Proč byl vyloučen zrovna v r. 1968?Taky zajímavé.
Hned dalšími oceněními byli zrovna ti,kteří proti jeho straně bojovali /tedy i proti němu/ a končili s doživotními tresty zmírněnými po návrhu trestu smrti.
Ono je to podobné jako s MUDr.Trägerem.
Na jedné straně výborný doktor,který zachránil tisíce lidských životů.Na druhé straně člen zločinecké organizace,která měla na svědomí desetimiliony životů stejně jako komunisté.
Možná si A.Beer podal ruku s oceněným pplk. Jarmarou,kterého komunisté chtěli popravit.
Tak jako po letech angličtí a němečtí letci bojující proti sobě nad kanálem La Manche.
Ale to už je mimo rozsah chápání novoborských komunálních exotů.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

30. Říjen 2012 - 11:41 | Jan Tichý

Kolega "Beran" už zase opakuje stokrát zpochybněnou lež o popravených nacistech a uprchlém esesákovi.
Pokud o MUDr. Alfredu Trägerovi nic nevíte, přečtěte si prosím
http://www.i-noviny.cz/nazor/tragicky-osud-borskeho-primare
- případně taky
http://www.i-noviny.cz/nazor/tobe-adolfe-hitlere-slibuji-poslusnost-az-do-smrti
Nic nového totiž ani "Beran" už nevymyslí.

Generál Beer je významná osobnost a za svoje aktivity v době války byl právem oceněn. Bohužel si ale neověřil, co je v propagandě zdejších pánů Odpůrců skutečně doloženo dokumenty a svědectvími, a co jsou jen jejich dohady a výmysly.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

30. Říjen 2012 - 14:23 | Josef Doškář

Na rozdíl od Jana Tichého jsem s panem brigádním generálem Alexandrem Beerem několikrát mluvil. Pan generál velmi dobře ví o co jde! Celý jeho projev je zachycen na videozáznamu.
Pan generál si ověřil všechna fakta a o Janu Tichém se nevyjadřoval nikdy lichotivě.
Účastníci memoriálu Anonína Sochora navštívili dne 19.10.2012 Lesní hřbitov v NB. Položili věnce a květiny k památníku obětí rumburské vzpoury,k hrobu rudoarmějce, k pamatníku 2. odboje a k hrobu generála Rypla. Zároveň odsoudili památník nacistů a esesáků.
Pro pořádek předkládám celé moje stanovisko k poválečným událostem v NB, včetně názoru žijícího svědka pana Rosického a kronikáře a historika pana PhDr. Jindry, čestného občana města NB.
Heydrich chtěl pro Čechy jen to nejlepší.“ To říká o svém muži paní Heydrichová a hezké vzpomínky na svého otce má určitě i jeho syn, který nedávno navštívil zámek v Panenských Břežanech. Neznám ale jediného Čecha (zatím), který by na základě tohoto tvrzení R. Heydricha obhajoval. V Novém Boru jeden takový žije? Neobhajuje však Heydricha, obhajuje nacistu a esesáka MUDr.Trägera. Jak to asi začalo? Někdy okolo roku 2005, možná i dříve, se Jan Tichý seznámil se synem bývalého primáře MUDr. Alfréda Trägera, se sestrou a švagrem a ti, podobně jako paní Heydrichová, začali vyprávět. Pan Jan Tichý vše zapisoval a protože je naivní(?), tak tomu všemu věřil. Začal zveřejňovat články o slušném německém lékaři, kterého kdesi v lesích zabili lopatou čeští gardisté. Napsal o tom i knihu a divadelní hru a hovoří se i o filmu, který má prý šanci na udělení Oscara. Děj se údajně odehrává podle skutečných událostí v tehdejším Boru. Takto to Jan Tichý napsal. Protože co je psáno, to je dáno, nezbývá mu nic jiného, než neúnavně a vytrvale Alfréda Trägera obhajovat a upravovat svá vyjádření.
MUDr. Alfréd Träger byl a zůstává nacistou a esesákem. Tato informace velmi zle pana Tichého rozzlobila. Tvrdil veřejně, že je to lež. Má to prý ověřené od rodiny.A. Träger nikdy nebyl v NSDAP, nebyl ani v SS, a že nemá důvody rodině nevěřit. Veřejně mne vyzval, abych jeho tvrzení rozporoval. Protože jsem přestal věřit jeho argumentům, navštívil jsem řadu archivů a řadu pamětníků. V českolipském archivu jsem našel informaci z jednání ONV. Ve všeobecných informacích je uvedena věta: „ …okresní nemocnice v Boru u Čes. Lípy. V této nemocnici byl zbaven funkce primáře Dr.Träger a dodán do zajišťovací vazby jako příslušník SS.“ (SOkA Česká Lípa, fond ONV Česká Lípa., inv. č.311, Vznik ONV.).Od této doby jsem začal veřejně hovořit o nacistovi a esesákovi Alfrédu Trägerovi.
Bylo mně však jasné, že pan Tichý bude tento dokument zpochybňovat a proto jsem navštívil Bundesarchiv v Berlíně a přivezl průkazné dokumenty o členství Alfréda Trägera v NSDAP a SS. Pan primář byl mezi prvními organizovanými nacisty a esesáky v Haidě. Tento dokument jsem zveřejnil v brožůrce „Nepřipustit zkreslování dějin“ 22.05.2009.
Podařilo se zdokumentovat to, co rodina Trägerů zamlčela, zalhala. Nacista Träger byl primářem až do přeměny nemocnice v Boru na lazaret. V květnu 45 se vrací do této nemocnice zpět a ujímá se samozvaně funkce primáře. O jeho jmenování neexistuje jediný doklad. Existuje pouze doklad o jeho odvolání. Byl jako příslušník SS vzat do vazby a z funkce primáře odvolán. Při zatýkání slovně i fyzicky napadal československé vojáky. Vojáci museli použít donucovacích prostředků. Jako osoba neznající kázně byl vykázán za hranice ČSR. Vše ostatní jsou pouze dohady.
Čeští pamětníci hovoří o MUDr. Trägerovi jako o nacistovi a esesákovi s tím, že se v Boru říkalo, že dělal v koncentračním táboře někde u Drážďan pokusy na lidech. Po Mnichovu odmítal v nemocnici primář Träger ošetřovat neárijce / viz Novoborský zpravodaj, říjen 2008/.
Norimberský soud označil NSDAP a SS jako zločinecké organizace. MUDr.Träger byl a zůstává nacistou a esesákem. Byl příslušníkem zločineckých organizací. Symbolický hrob prý má v SRN!
V Novém Boru zastupitelé povolili na svém zasedání v lednu 2006 pomník pod podmínkou, že nikdo z popravených provinilců nebyl fašistou. Jméno MUDr. Trägera tam nemá tedy co dělat!
Potomci nacisty a esesáka Trägera postavili pomník za exkluzivních podmínek. Vlastní pomník má půdorys 0,8 m x 1,2 m. Celková plocha má rozměr 13,2 x 5,8m, tj. 76,56 m2. (Pomník má ochranné pásmo 5m na každou stranu. Tato exkluzivní plocha patří zdarma k pomníku a je ošetřena písemnou smlouvou ). Pomník ( památník) je umístěn na nejčestnějším místě hřbitova.
Proti pomníku protestují tisíce lidí. Zejména účastnici 2. odboje, váleční veteráni, vězňové z koncentračních táborů a pozůstalí po těch, co ve válce zahynuli.
Na stránkách o.s. Lidice stále běží petice proti pomníku nacistů a esesáků!
Ke květnovým a červnovým událostem v NB ještě pár informací:
1./ JT označuje 47. pěší pluk, kterému velel pplk. Sekáč za samozvaný. Je to jedna z účelových lží.
Informace z archivu o vzniku 47.pěšího pluku v Mladé Boleslavi:
„Pluk byl postaven v Mladé Boleslavi po mobilizaci, kterou vyhlásil ONV Mladá Boleslav dne 11.5.1945 po dohodě s okresním vojenským velitelem štkpt.gšt. Pálou. Posádkovým velitelem byl určen dekretem ONV za onemocnělého Pálu pplk. dělostřelectva Sekáč. / Viz kopie titulní strany a 9.stránky Kroniky 13.divize.Vojenský archiv Praha /.
2./ Zbraně na zabíjení lidí byly vystaveny v přízemí dnešního MÚ ještě červenci a srpnu 1945. /Viz písemné svědectví pana Semiráda/
3./ 8 Němců bylo zastřeleno 2.června pro neodevzdání zbraní na zabíjení lidí. Nebyli zastřeleni kvůli tomu, že byli Němci, jak nám stále podsouvá JT..
4./ Vše se odehrálo v době vyhlášeného stanného práva.
5./ JT nám stále podsouvá, že život za nacismu a komunismu byl prý stejně nesnesitelný a že náš primář byl pouze řadový nacista a esesák. Všichni však víme, proč spolupracovali západní spojenci se SSSR a ne s Hitlerovým Německem.
6./ Svědectví žijícího svědka Jiřího Rosického nám přibližuje 2. červen 1945 .
7./ Názor PhDr. Vladimíra Jindry na události z 2.6.1945 zveřejněné na semináři 10.10.2009 nám objasňuje důvody, proč byli provinilci zastřeleni.
Co se dělo na náměstí 2.června 1945 popisuje dosud žijící svědek pan Jiří Rosický:
„Začátkem června k nám domů za otcem /po obědě/ přiběhla Němka Wurzová, která pracovala u E. Podbiry v manipulaci a otci řekla, že vojáci zatkli E. Podbiru a že je zavřený na Radnici. E. Podbira byl sice také nacista, ale jako jeden z mála nás uznával jako dobré a kvalitní pracovníky, tak jsme mu to chtěli vrátit a přimluvit se, aby byl propuštěn .
Otec se rozhodl , že se pokusíme E. Podbiry zastat. Vzali jsme kola a jeli do Boru za předsedou revolučního národního výboru ( RNV) Taislerem, se kterým se otec velmi dobře znal a s Taislerem si tykal. Můj otec byl sociální demokrat, vlastenec a uznával a velmi si vážil E.Beneše. Ve městě byl klid. Přijeli jsme k radnici / asi ve 13 hod./, kterou hlídali dva českoslovenští vojáci. Vojáci nám řekli, že zabezpečují úřad. Dovnitř nás nechtěli pustit. Chovali se k nám ale slušně. Otec jim řekl, že se velmi dobře zná s předsedou RNV Taislerem a že s ním potřebuje nutně mluvit. Po chvilce jednání nás vojáci vpustili dovnitř do budovy, kde měli službu další dva vojáci.Ti nám oznámili, že s ním mluvit můžeme, ale že nás k němu doprovodí jeden voják. I tito vojáci s námi jednali velice slušně. Předseda Taisler nás přijal. Byl ve své kanceláři sám. Žádné zasedání RNV se v té době nekonalo. Otec mu sdělil, že by se rád přimluvil za E. Podbiru. Taisler mu odpověděl, že i on se pokusil přimluvit, že veškeré přímluvy jsou zbytečné, že vojáci tvrdí, že kdyby Němci našli zbraně u Čechů, že by se chovali podstatně hůř, že by zastřelili i příbuzné viníků a vypálili by i domy, kde zbraně byly nalezeny. Vytáhl rozkaz a přečetl otci seznam osmi osob, u kterých byly nalezeny střelné zbraně a bylo mezi nimi i jméno E. Podbiry. A opakoval znovu, že když u nich byly nalezeny střelné zbraně, jsou veškeré přímluvy marné. Dále nám přečetl seznam osob, které budou vykázány za hranice. Taisler nám ještě řekl, že mezi Němci koluje názor, že poprava je jako odplata za zastřelení Rumburských hrdinů nebo že chce někdo rafinerii zastřelených osob. Tato informace se mi již tehdy zdála přitažená za vlasy, protože všechny německé rafinerie měly jít do národní správy. Voják, který v byl místnosti, pochopil, že se známe a že J.Taislerovi neublížíme, řekl, že si chceme třeba říci ještě nějaké soukromé informace, že bude držet hlídku před dveřmi a nebude překážet. Odešel z místnosti a čekal přede dveřmi. Po nějaké době mne hovor otce s předsedou přestal bavit. Odešel jsem před výbor, kde jsem čekal na otce. Náš pobyt v budově a před budovou trval asi dvě hodiny. Po celou dobu byl v budově i na náměstí klid. Neviděl jsem zatčené osoby, ani jsem neslyšel někoho sténat. Někdy okolo 15. hod. se objevil otec. Řekl, že se zřejmě dnes velitele nedočkáme a že přijdeme zítra ráno a promluvíme si přímo s ním. Druhý den ráno jsme tam přijeli okolo 8.30 hod.. Poprava byla již vykonána. Mezi popravenými jsem poznal M. Wernerovou a E. Podbiru .
Na náměstí byl klid a pohybovalo se tady pouze pár zvědavců. Pravdou je, že všichni a já skutečně myslím, že všichni, němečtí podnikatelé NSDAP byli ještě zfanatizovaní. Bylo tedy nutné postupovat rozhodně a tajně držené zbraně zabavit. Poprava a následné ponechání popravených na náměstí bylo tehdy zřejmě nutné. Musím konstatovat, že jsem žádné bití ani trýznění zadržených osob neviděl. Vzhledem k tomu, že přes Nový Bor se již květnu vracely transporty vězňů ve velmi zuboženém stavu a že v Boru v té době pobývali ještě vězňové, kteří pracovali otrocky u Rachmannů, je možné, že někteří vojáci nebo vězňové trestali jakýkoliv odpor nebo projev zpupnosti nevhodným způsobem. Já jsem však nic takového neviděl a neviděl jsem nic podezřelého ani na osobách popravených. Situace se postupně během roku 1945 uklidňovala přesto, že se z lesů často ještě ozývala střelba a někteří Němci porušovali zákaz vstupu do lesů. Tajně přecházeli hranice a připravovali sami sebe do životního nebezpečí.“Tolik Informace od žijícího svědka J. Rosického.

Na závěr ještě uvádím názor pana PhDr. Vladislava Jindry na události, které se staly 2.června 1945 v tehdejším Boru u Č. Lípy přednesený na semináři 10.10.2009.
Od 9.května 1945 se ve městě vystřídali tři sovětští velitelé. Nejvíce vědomostí máme o veliteli druhém – P. P. Koločenkovi, který zde získal později čestné občanství. Ten pomohl městu zabezpečit zásobování moukou, zavést ve městě klid a pořádek. Přesto po řadě útoků na čsl. orgány v jiných částech pohraničí byla do Boru u Č.Lípy od 29.května dislokována čsl. vojenská jednotka, která tu vykonávala strážní službu až do roku 1945. Jejím velitelem byl major dělostřelectva Ladislav Holas. Ta v součinnosti se sovětským velením v České Lípě a okresní správní komisí vyhlásila okamžitě stanné právo a požadovala vydání všech zbraní v držení obyvatel pod trestem smrti. Porušení této povinnosti vedlo pak k události 2.června s řadou dohadů a ne zcela ověřených příčin této veřejné exekuce. Po repatriaci zavlečených osob tu totiž zůstali někteří občané z budoucí Jugoslávie, kteří žádali exemplární potrestání majitelů Rachmannovy továrny za vykořisťování zajatců a zavlečených osob při vojenské výrobě. Předložili současně řadu dokladů, které měly být před příchodem Rudé armády zničeny. Protože jeden z nich se svým požadavkem u RNV (Revoluční národní výbor) neuspěl, předal je později veliteli zdejší posádky. Zda byla tato žádost vyslyšena, není známo, ale je možné, že značně přitížila majiteli továrny při jeho odsouzení. Kolem této události se v průběhu let nahromadilo mnoho nepravd i smyšlenek. Tvrdilo se dokonce, že neexistoval ani rozsudek stanného soudu. To popírá jeho opis přeložený do němčiny a zapsaný v pohřební knize lesního hřbitova, který jednoznačně uvádí, že byli zastřeleni podle stanného práva.
Pár slov na závěr:
Potomci MUDr. Trägera přesvědčili JT o tom, že jejich tatínek nebyl nikdy členem NSDAP a už vůbec ne členem SS. S touto informací přišel JT na zastupitelstvo v lednu 2008 a spolu Mgr. Loveckou o tom přesvědčili zastupitele města. Zastupitelstvo bylo tehdy podvedeno. Na hřbitově v Novém Boru máme pomník nacistů a esesáka. JT nás všechny uklidňuje, že nacista a esesák Träger je pouze řadový nacista a esesák.
Všechny dopisy, které nacista a esesák podepsal jako primář nemocnice ve městě Haida in Sudetoland končili pozdravem Heil Hitler!
JT nemůže obhájit členství v NSDAP a už vůbec nemůže obhájit členství v SS, ve kterém přísahal:

Ich schwöre Dir, Adolf Hitler, als Führer und Kanzler des Reiches Treue und Tapferkeit. Ich gelobe Dir und den von Dir bestimmten Vorgesetzten Gehorsam bis in den Tod, so wahr mir Gott helfe."
Tobě, Adolfe Hitlere, vůdci a kancléři Německé říše, přísahám věrnost a statečnost. Tobě a nadřazeným, které sám jmenuješ, slibuji poslušnost až do smrti. K tomu mi dopomáhej Bůh.
Heslo SS!
Meine Ehre heißt Treue
Mou ctí je věrnost!

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

30. Říjen 2012 - 17:50 | Jan Tichý

Oba pánové se zase dusí nenávistí a zase ztrácejí soudnost.

Vltavíne-Doškáři, to jste přehlédl, že jsem v příspěvku uvedl i ODKAZ NA VÁŠ ČLÁNEK?! Myslíte si, že když budete tu svou propagandu pořád znova kopírovat, že se z ní stane křišťálově čistá pravda? Je to naopak kontraproduktivní, sotva to někdo dočte do konce, jakmile si uvědomí, že ty formulace už viděl tolikrát...
A pochybuju, že by si pan generál našel čas přečíst třeba jedinej můj článek. Veškerá profiltrovaná "fakta" získal jen od vás, tak se mu ani nedivím. V našem městě ale naštěstí nemá žádnou pravomoc, stejně jako ostatní "významné osobnosti", kterými se oháníte.

Virtuální "Berane" (nejspíš ani neexistujete), vyhledejte si novinářské ceny, které Jan Gebert už dostal. Vaše zákeřné výmysly o člověku, kterého porota MFDF právě ocenila znova, jsou jen k smíchu.

(A nemohli byste aspoň počkat, až uvidíte dokument, o kterém je řeč?)

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Potrefené husy zakejhaly

30. Říjen 2012 - 19:25 | moldavit

KOMUNÁlNÍMI EXOTY nazvala tuto novoborskou partu pánů Odpůrců ODBORNÁ POROTA,nikoliv Jan Gebrt.
Kdo tedy pojmenoval pana Doškáře,Danyse a další tímto nevybíravým způsobem?
Ivan Havel
-bratr našeho prezidenta,držitel mnoha doktorátů. V současné době pracuje v Centru pro teoretická studia při UK a AV ČR.Držitel Zlaté medaile Univerzity Karlovy.
.Jiří Šmíd
dokumentarista žijící v Kanadě,redaktor československého vysílání kanadského rozhlasu a autor multimediálních programů.
Martin Mareček
Scenárista, režisér, hudebník, pedagog a dramaturg
Tammara Moyzes
Slovenská politická umělkyně, kurátorka a filmařka žijící a tvořící v Praze. Spolupracuje i její manžel, izraelský umělec Shlomi Yaffe.
Vítězslav Schrek
Zpěvák, muzikant, divadelník. Promotér koncertů a festivalů, člen Alternativa Pro, o.s. Zároveň je i členem kulturní komise Svazu měst a obcí ČR.

Podotýkám,že dílo vzniklo /minimálnš dle Danyse/ na popud pánů Odpůrců,svobodně v něm vyjadřovali své názory a to necenzurovaně.
Že v nich veřejnost vidí nenávistné nacionalisty a komunální exoty je tedy jejich věc.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

31. Říjen 2012 - 9:49 | Josef Doškář

Komedie pokračuje.
V době kdy Jan Gebert ty věci v NB točil, jsem já bojoval s rakovinou o život. Gebert mne často navštěvoval. Byl u mne několikrát na obědě i večeři. Docela jsme se spřátelili. Pak mu vyšel článek o poválečných událostech v NB v jednom týdeníku. Článek mi přinesli přátelé. Zapnul jsem telefon na hlasitý provoz a ptal jsem se ho, proč zcela předělal smysl článku. On mi odpověděl, že ho předělal podle přání šéfredaktora, ve prospěch popravených a odsunutých Němců a že on píše podle toho, kdo ho platí. Slíbil, že však mohu napsat názor opačný a že prosadí, aby můj článek druhý týden vyšel.
Nevyšel!
Skutečné povalečné události popisuje ve svých vypovědích dosud žijící svědci, pánové Semirád a Rosický. Popisuje je i historik a kronikář města pan PhDr. Jindra, čestný občan NB. Všechny lži a tvrzení Jana Tichého jsou vyvráceny.
Lež zůstává. V knize. V článcích Geberta. Možná je i v jeho filmu.
Protesty generála Beera se nezveřejní, když se zveřejní, tak se překroutí. Starosta města NB generála Beera při jeho 2. návštěvě neomaleně vyhodíl, protože generál vstoupil do místnosti, kde zasedala RM. Radní seděli ve svých židlích jako pecky .Nikdo nevstal. Seděli. I to je zachyceno na video záznamu. I tento záznam je oceňován. Pouze pódia jsou jiná.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

31. Říjen 2012 - 10:37 | Jan Tichý

Jeden kvalifikovaný divák už se ozval, Zahradníku - Ondřej Štindl ve včerejších LN:

Obrazy změn i stojícího času
Poetické filmové imprese z Dubaje a Okinawy, filmy o české společnosti fandící i hádající se, portrét kousku Evropy, kde zítra znamená včera (a přitom se dost podobá tomu, co bylo předevčírem). Tak se dají stručně charakterizovat filmy oceněné na letošním festivalu v Jihlavě.
…Zvláštní uznání si z Jihlavy odnesli Tomáš Bojar s Pavlem Abrahámem za snímek DVA NULA, portrét publika pražského fotbalového derby. V něčem podobný obraz přinesl i snímek HRA O KÁMEN, v němž Jan Gebert zachytil spor mezi lidmi v Novém Boru o památník Němců, kteří byli těsně po válce zavražděni na tamním náměstí. Uštvaný starosta, často promlouvající o tom, jak se v téhle práci člověk nikdy nedočká vděku, se střetá se skupinou lokálních „vlastenců“, mezi nimiž vyniká pan Danys, hrdý majitel psa Bertíka, s nímž vede dlouhé disputace, a šéf místní pobočky Zemanovců. I bývalý premiér si ve filmu zahraje, stejně jako Jana Bobošíková. Vášně, demonstrace, absurdita, kámen z titulu je štítivě obcházen a nakonec zakryt modrým igelitem. Ledacos ze zachyceného působí dost legračně, adekvátní pocit ze sledování je ale spíš smutek. (konec citátu)

A Vltavínovy/Doškářovy báchorky pokračují... Článek BOJ O KÁMEN je snadno k nalezení (reflex.cz) a vůbec nepůsobí dojmem nějakého předělávání v opak :o)))

Pan zastupitel se ale dodnes nezamyslel nad otázkou, kterou jsem mu už 23. září položil pod jeho článkem o rozsáhlém spiknutí, které jsem rafinovaně zosnoval:
Opravdu si myslíte, že jsem "lstivě oklamal a podvedl" všechny vyjmenované orgány a instituce, dokonce orgány činné v trestním řízení, plus novoborskou veřejnost i zastupitele, když veškeré vaše už čtyři roky trvající snažení má jediný výsledek - totiž nulu?

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

2. Listopad 2012 - 18:17 | Josef Doškář

Pane Tichý,
vše se odehrává na základě lži, kterou jste jako naivní(?) člověk rozehrál a povýšil lež, na skutečné události. Gebertovi otevírají cestu k výšinám.
Skutečné povalečné události popisuje ve svých vypovědích dosud žijící svědci, pánové Semirád a Rosický. Popisuje je i historik a kronikář města pan PhDr. Jindra, čestný občan NB. Všechny lži a tvrzení Jana Tichého jsou vyvráceny.

Informace která je pravdivá, doložená svědectvím dvou osob: "Gebrt mi odpověděl, že ho předělal podle přání šéfredaktora, ve prospěch popravených a odsunutých Němců a že on píše podle toho, kdo ho platí. Slíbil, že však mohu napsat názor opačný a že prosadí, aby můj článek druhý týden vyšel"
Nevyšel.

Vše co jsem uvedl, jsou pravdivé doložitelné události. Některé z nich Vám může potvrdit generál Beer, který byl vyhozen společně s tehdejším tajemníkem ČsOL plukovníkem Cigáníkem, ze zasedání RM Nového Boru.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

31. Říjen 2012 - 11:13 | Jan Tichý

Jen upřesnění k druhému odstavci Vltavína, vím o tom od Geberta: prostě si udělal srandu z jisté dámy, Vltavínovy informátorky, a ona ironii nepochopila...
A pan zastupitel přitom tvrdí, že se o tom telefonicky bavil s Gebertem sám.

Inu, když úsudek i paměť vynechává, báchorky pokračují...

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Pozsudek stanného soudu

31. Říjen 2012 - 18:37 | moldavit

Pane Doškář píšete....Tvrdilo se dokonce, že neexistoval ani rozsudek stanného soudu. To popírá jeho opis přeložený do němčiny a zapsaný v pohřební knize lesního hřbitova./konec citátu/
Pane Doškář můžete mi říci,kde bych tento naprosto zásadní dokument našel?Máte jeho fotografii?Dáte ho na stránky Lidice?Nepamatujete si předsedu soudu a proč tento dokument nezmínil pplk.Sekáč ve svém Rozkaze?Ten přeci musel být nadepsán
Na základě rozhodnutí stanného soudu nařizuji vykonání rozsudku...
Děkuji za Vaši odpověď.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Rozsudek?

31. Říjen 2012 - 21:31 | Jan Tichý

Tak to se asi nedočkáte.
V Hřbitovní knize Haidy je totiž u osmi zastřelených pouze společná jednovětá poznámka - Standrechtlich erschossen am Marktplatz in Haida /Ost-mauer des Rathauses Nr. 1/ - a tu v žádném případě nelze vydávat za "opis rozsudku stanného soudu"!

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

1. Listopad 2012 - 9:34 | moldavit

Tak nevím,čím tyto vraždy přispěly,měsíc od konce války k znovunabytí svobody,či to byla spravedlivá odplata?Jinak bych připomněl stanovisko Lidovců a Národních socialistů k těmto excesům....a bylo jich tolik,přiznejme si pánové,že jsme je museli "překrýt" Zákonem 115/1946,který ale českému národu žádnou čest nedělá....

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

1. Listopad 2012 - 9:44 | moldavit

Takže pan Doškář opět lhal a žádný rozsudek stanného soudu není.Pak se nemůže divit.Jenom dodám vysvětlení k opakovanému tvrzení o nočních střelbách v lesích.Že by si tam Werwolf hrál na vojáčky a střílel po sobě,tomu asi věřit nebudeme.
V zápisech kronikářů je to popsáno věrohodněji.Poté,co dostali ruští vojáci večer volno,vyrazili si užít.Především s německými ženami od děvčat přes mladistvé,po zralé ženy.Místní na to reagovali tak,že se je snažili ukrýt po lesích.Většinou s otcem,mladším bratrem,který je měl bránit.Samozřejmě to Rudoarmějcům došlo a začli je hledat a nahánět po okolí a v lesích.Pokud nějakou dostihli,stříleli do vzduchu,pokusil- li se je třeba otec bránit,bylo vystřeleno do vzduchu a pokud nepřestal,byl zastřelen /Jablonné/.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

1. Listopad 2012 - 14:21 | Jan Tichý

Pořád stejná taktika: sotva jeden nesmysl vyvrátíte, virtuální "Beran" hned vyrukuje s dalším, jako by si neuvědomoval, že jen poztrácí zbytky věrohodnosti.

"Popravení byli pak pohřbeni ve společném hrobě údajně na prostranství před pomníkem na popravišti rumburských vzbouřenců za lesním hřbitovem," napsal kronikář dr. Jindra kdysi v měsíčníku. Všimněte si, že napsal "údajně" - dodnes nikdo neví, kde ostatky 8 zastřelených už 67 roků přesně leží. Zahrabali je tam bez rakví němečtí zajatci na příkaz českých dozorců. Svědkové už dnes nežijí a ve Hřbitovní knize Haidy evidence s číslem hrobu není vůbec vyplněna (stejně jako další obvyklé údaje, například úřední lékař, který by konstatoval smrt).

Právě proto pozůstalí instalovali aspoň symbolický náhrobek vzadu na hřbitově, co nejblíž skutečnému (neoznačenému!) hromadnému hrobu. O umístění rozhodlo v lednu 2006 tehdejší zastupitelstvo: "ZM souhlasí s umístěním pamětní desky a kříže německým občanům, kteří zahynuli 2. června 1945. Deska bude umístěna uvnitř městského hřbitova, na poli č. 26, v zadní části při vstupu do areálu, proti hrobům rumburských hrdinů."

Je to tedy jen další pokus oblbnout aspoň nezasvěcené čtenáře, kteří o případu vůbec nic nevědí. (Reaguju na dnešní "Beranovu" výzvu v 1:13.)

P. S: A kolovrátek běží dál: o "ozbrojené ochraně" se citovaná vzpomínka vůbec nezmiňuje. Popisuje jen zoufalé pokusy německých civilistů, kteří proti vojákům stejně neměli žádnou šanci...

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

1. Listopad 2012 - 14:28 | moldavit

Možná taky pan Beran s úžasem zjistil,že v televizi a radiu běží pořady ,kde se přiznává i nemalé množství znásilněných českých žen chrabrými Rudoarmějci.Nakonec,byť v daleko menším množství to zopakovali i v r.1968.
Mne zas vůbec nepřekvapuje,jeho tvrzení,že ochránci měli u sebe zbraně.Já to sice vůbec nenapsal,ale pan Beran to ví.On by asi svoji třeba 13.letou dceru poslal do lesa se slovy pac a pusu,hezky spi.Ráno Auf Wiedersehen.
Spíš by asi vyvěsil při svém rusofilství večer červenou lucernu......
...Situace se postupně během roku 1945 uklidňovala přesto, že se z lesů často ještě ozývala střelba a někteří Němci porušovali zákaz vstupu do lesů.
Kdopak to tam asi střílel?Werwolfové veverky?Nebo si to tam rozdali po vzoru sparťanů s baníkovci v záři měsíčku na paloučku...Kdo?
Mohu doložit originál zápisy,že přes hranice se s propustkami od vojáků pohybovalo nemalé množství Němců.Společně totiž pěstovali šmelinu.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

1. Listopad 2012 - 17:41 | Jan Tichý

Kdyby nešlo o smrtelně vážné věci, "Berane", byla by vaše cynická představa "standardního pohřbu" k popukání... ani vám bych takovej nepřál!

A používejte taky trochu selskej rozum: pan Lösler (podle jiného svědectví to ale dostal na starost pan Hase?) sotva SÁM předem vykopal dostatečně velkou jámu, pak do ní v neděli večer ZCELA SÁM natahal 8 mrtvých a potom ji SÁM taky zaházel hlínou!??

Ve svědectví pana Schölera ml., které má MěÚ taky k dispozici, je mj. věta: "Zavražděné pohřbila skupina německých občanů z Nového Boru, kteří byli také už několik dní vězněni, za lesním hřbitovem poblíž pohřebiště českých vojáků rakouské armády, odsouzených v roce 1918 vojenským soudem za vzpouru k trestu smrti."

Mimochodem: o řadě věcí jsem do roku 2004 taky "neslyšel" - a přece se v Boru staly. Možné vysvětlení je, že pamětníci ODLIŠNÉ VERZE se o tom báli s panem Rasochou mluvit.

A pokud jste se rozhodl ZASE postupně zveřejňovat všech 39 dokumentů a 17 svědectví, které MěÚ nashromáždil k semináři 2009, vystačí to nejmíň do Vánoc :o)))

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Dle Norimberských zákonů

1. Listopad 2012 - 17:44 | moldavit

...že dne 2.června 1945 byli na
náměstí v Boru zastřeleni Němci, u kterých v době stanného práva byly nalezeny zbraně."
Evidentně tedy neproběhl stanný soud a jedná se o válečný zločin vraždy.
...... Provinivší se budou zastřeleni na náměstí a pro výstrahu zůstanou na místě 24 hod.
Evidentně zločin proti lidkosti-hanobení lidských ostatků.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

2. Listopad 2012 - 11:02 | Jan Tichý

Tichý: Svědkové už dnes nežijí a ve Hřbitovní knize Haidy evidence s číslem hrobu NENÍ VŮBEC VYPLNĚNA (stejně jako další obvyklé údaje, například úřední lékař, který by konstatoval smrt).

Virtuální "Beran": Opět další lež Jana Tichého. Ze hřbitovní knihy JE ZŘEJMÉ, kde mají popravení hrob. Jan Tichý pouze nechce umět číst.

A teď, laskavý čtenáři a spanilomyslná čtenářko, posuďte sami, kdo neumí číst a je tedy za blbce...

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Dle Norimberských zákonů

2. Listopad 2012 - 14:20 | Vojtech

Dost dlouto toto tema sleduji, probihaji tu zajimave strety. Nicene nechapu proc se tema nerozlozi na dve otazky, protoze me prijde , ze kazda strana ma svoji pravdu.

1. byl nekdo z techto z techto mrtvych clenem nacisticke strany ano/ne
pokud ano, jiste by mel mit hrob, ale urcite ne na cestnem mistne a uz vubec ne pamatnik.

2. byli odsouzeni za prechovavani podle platnych zakonu ano/ne

Dle meho nazoru, i kdyby byli potrestani smrti ne presne podle zakonu te doby, nemelo by to mit vliv na zasadni otazku c1, ktera by mela byt posouzena nezavisle. Ani nezakonny rozsudek by nemel mit vliv na to ze clen jakekoliv nacisticke strany by nemel mit pamatnik kdekoliv na svete.

Jelikoz se to tu mnozi invektivy, rad bych dodal dodal ze ze zucastnenych tu znam jen pocitam 2 . Pana Waltera i kdyz ho znam jako soudruha ucitele, nebot byl muj kantor tusim na telocvik a pak odsuplovanych hodin( znam ho z dobre ale i blbe stranky) a pak Pana Sadka, tedy predpokladam ze to je otec meho spoluzaka Vladimira. V cechach nebydlim od roku 1999 a vyrotl sem ve Cvikove. Takze me proste jen zajima odpoved na tyto dve otazky.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

2. Listopad 2012 - 15:18 | Jan Tichý

Pane Vojtěchu,
Odpovědi na vaše otázky:

1) Zastřelených německých civilistů bylo na náměstí a u něj 8 (jeden "na útěku"). „Zmizelý“ primář byl devátý. Řadovými členy NSDAP byli prokazatelně jen 3 z nich (jeden i SS), možná 4. I v tom se projevuje důkazní nouze, jako ostatně v celém případu.

2) NE! Jako civilisté měli být údajní provinilci předáni čs. armádou řádnému soudu. Historik Smejkal se právním pozadím excesu podrobně zabýval: „Případné činy borských zatčených měly být vyšetřeny příslušnými civilními orgány, které by rozhodly o případném potrestání. Nic takového nenastalo. Lidé v uniformách neprováděli žádné šetření a nezanechali žádný protokol. Obviněným nebyl sdělen rozsudek a hlavně na jakém základě by byl postaven.“

3) Otázka památníku je složitější: Skupina pozůstalých požádala v roce 2005 vedení města o souhlas s tím, aby mohla uzavřít smlouvu na pronájem hrobového místa a instalovat na své náklady SYMBOLICKÝ HROB (ve skutečnosti mrtví dodnes leží na neznámém místě v lesíku za hřbitovem).

4) Od srpna 2006 hrob na hřbitově stojí. Je na něm 8 jmen a česko-německý nápis:
2. ČERVNA 1945 BYLO PROTI VŮLI MÍSTNÍHO NÁRODNÍHO VÝBORU ZASTŘELENO
PŘED RADNICÍ OSM OBYVATEL NOVÉHO BORU, SLOUPU A JANOVA.
TITO OBČANÉ BYLI POHŘBENI DO HROMADNÉHO HROBU ZA TÍMTO HŘBITOVEM.
NÁSLEDUJÍCÍHO DNE PŘIŠEL O ŽIVOT MUDR. ALFRED TRÄGER * 1897
NA NEZNÁMÉM MÍSTĚ.
NOVÝ BOR 2006
Posuďte sám, je-li to „oslavný památník nacistů a esesáků“, nebo jen náhradní hrob.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

2. Listopad 2012 - 16:46 | Vojtech

Dekuji za odpoved

1) pokud byli prokazatelne cleny NSDAP tak by rozhodne nemeli mit pamatnik, tot muj nazor, pokud byl prokazatelne Mudr, Trager clenem taktez, tak zminka o nem na pamatniku me osobne prijde nemistna a nemravna

2) nevyznam se v zakonech te doby, kazda strana uvadi pro a proti, nicmene i kdyby byla poprava ne v souladu s tehdejsim zakonem( coz v kontextu doby bych i pochopil za to co nacisti napachali a je me jasne ze to mnohdy odnesli i nevinni), porad to nedava lidem jez byli cleny NSDAP pravo na pamatnik ( hrob samozrejme ano, sme prece lide, i ti kteri se tak nechovaji)

3) je to hrob nebo pamatnik , s hrobem souhlasim s pamatnikem ne, vidim v tom rozdil, pokud ma vsak nejaka nadstandardni privilegie bylo by to i me proti srsti

4) z textu ktery me predkladate bych to oznacil za pamatnik, hrob vypada jinak a text me privadi k nasledujicimu dotazu : Pokud se tam pise, ze byli zastreleni proti vuli narodniho vyboru, kdo z clenu narodniho vyboru v te dobe protestoval proti poprave? Mozna ze ta informace tu zaznela, nicmene v tom balastu invektiv a napadani je obcas tezke neco najit.

Dekuji

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

2. Listopad 2012 - 17:27 | Josef Doškář

Je to neustále opakování problému a pan Tichý neustále lže.
8 Němců bylo zastřeleno v době stanného práva pro neodevzdání zbraní na zabíjení lidí. Občané, kteří neodevzdali lovecké zbraně, popraveni nebyli.
Svědčí o tom rozkaz pplk. Sekáče i svědecká výpověď žijícího svědka Jiřího Rosického, který mluvil v den popravy se starostou RNV Josefem Taislerem. Okolnosti popravy přibližuje i kronikář města a historik PhDr. Jindra, vážený občan města NB, který před několika léty obdržel čestné občanství.
Po válce se o tento hrob nikdo, nikdy nestaral . Koncem roku 2005 KSONN ( Kulturní sdružení občanů německé národnosti) podalo návrh, aby v místě hrobu byl vztyčen kříž se jmény popravených občanů.

16. ledna 2006 Rada města povoluje pozůstalým umístit náhrobní kámen v místě hromadného hrobu poválečným obětem z řad německých občanů města Nový Bor za cestou u Lesního hřbitova. Toto rozhodnutí má a mělo vždy širokou, nikým nerozporovanou podporu.

25.1. 2006 to je 9 dnů po rozhodnuti RM, z nepochopitelných důvodů prodloužená ruka JT, Mgr. Lovecká předkládá jiný návrh, který nebyl odsouhlasen Radou města a ten zní „ Zastupitelstvo města souhlasí s umístěním pamětní desky německým občanům, kteří zahynuli 2.června 1945. Deska bude umístěna uvnitř městského hřbitova na poli č.26, v zadní části při vstupu do areálu, proti hrobům Rumburských hrdinů“. V diskuzi je proti zejména pan Brabec a zásadní názor vysloví MUDr. Coufal. Položil otázku: „ V materiálech jsem nenašel, jestli ty oběti byly členy nějaké fašistické organizace. Myslím si, že je to dost nebezpečná věc“. Prodloužená ruka Jana Tichého, která do té doby v žádném archivu /zřejmě/ suverénně prohlásila / opis zápisu/: „ Mám k tomu důkazné materiály z archivu. Ráda vám tyto materiály poskytnu, bylo opravdu zjištěno, že tito lidé nebyli fašisti“. Teprve po tomto lživém ubezpečení Zastupitelstvo usnesení odsouhlasilo. Rozhodl jeden hlas. JT se k tomu po té vyjádřil :“ Milostivě“.
Obelhání ZM Janem Tichým přineslo tento problém. Přemístění pomníku na nejčestnější místo hřbitova a nesplnění podmínky, s kterou toto nejčestnější místo bylo povoleno. Na pomníku je věta, která nebyla nikdy vyřčena. Rozsudek byl vykonán proti vůli NV. Nikde v žádných záznamech není uvedeno, že rozsudek byl vykonán proti vůli tehdejšího NV. I zde je zásadní chyba v té době fungoval RNV ( revoluční národní výbor). Rozsudek nebyl nikým rozporován a jeho nutnost potvrdil i po létech ruský vojenský velitel.
To jsou hlavní důvody, proč proti pomníku protestovali minulý týden vojenští veteráni a proč proti pomníku protestuje tisíce pozůstalých po obětech nacismu všech národností. Předevčírem jsme vyslechli opakovaný nesouhlas z úst generála Alexandra Beera.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

2. Listopad 2012 - 18:57 | moldavit

Pane Vojtěch nevím,kam jste emigroval ale jistě žijete v právním státě.
Události se staly měsíc po skončení války.Dne 8.května 1945 byl obnoven prvorepublikoivý právní řád a vstoupily v platnost Dekrety prezidenta Beneše.Mimo jiné o Národních výborech /žádných revolučních,jak cíleně lže Doškář/,které byly odpovědny za vnitřní bezpečnost.
Na okrese Česká Lípa bylo vyhlášeno stanné právo,nelze zpochybnit i když se tam píše především v důsledku rostoucích krádeží.
Stanné právo znamená přechod soudů z režimu civilního do stanného /tzn.nejvyšší tresty,zkrácené řízení/.
Třeba zde ve Wikipedii je ukázka vyhlášky z r. 1920,kde se jednoznačně píše...dle stanného práva souzen a smrtí potrestán.http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Pr%C3%A1vo_stann%C3%A9_1920.gif
Přes opětné cílené lži pana Doškáře,že opis rozsudku je ve hřbitovní knize ./nic tam není/.
Nacističtí činitelé byli souzeni,měli advokáty,mohli se hájit.Zde na základě údajně nalezených zbraní na zabíjení lidí byli popraveni lidé bez jakýchkoliv cavyků a toho na co měli ze zákona nárok.Tzn soud,obhajobu,rozsudek.Jistě jste znal cvikovského faráře pana Pohla .Ten seděl v komunistickém lágru proto,že při prohlídce u něj STB taky našla pistoli( podstrčenou),později rehabilitován.
Evidentně tedy došlo k porušení čsl.právního,či mezinárodního práva,navíc došlo k hanobení jejich ostatků vystavením.
Je jedno,zda je člověk komunista,nacista,vrah,zloděj,či čestný člověk.Po staletí platí,že před soudem jsou si všichni rovni.
Na závěr dotaz pane Vojtěchu.
Českých obětí války /včetně náletů spojeneckých vojsk / BYLO KOLEM 40 TIS.
Počet obětí českého komunistického teroru BYLO KOLEM 10 TIS.
Celosvětově,hlavně v Asii mají komunisté na svědomí čtyřikrát více obětí než agresoři druhé sv. války.
Máme tedy dle Vás bořit komunistům hroby a památníky?Třeba je střílet z pochopitelných důvodů za to co napáchali?Zakazovat jim hrobové místo?Lze trestat ne přesně podle zákonů, jak píšete?

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

2. Listopad 2012 - 18:54 | barta

Nedělal bych si iluze o tom, kdo je pan Vojtěch :o)))

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

2. Listopad 2012 - 18:58 | moldavit

Já už na to taky myslel :o)))

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

2. Listopad 2012 - 20:14 | Josef Doškář

Pane Waltře, vaše odpovědi jsou stále mimo. Ve svých příspěvcích se odvolávám na svědecké výpovědi a názor pana PhDr.Jindry.

Novoborský KSONN a Rada města navrhly jasné řešení. Obnovu hrobu.
Protože Jan Tichý vyvolal za pomocí Mgr. Lovecké změnu. Byly stanoveny podmínky nové.Podmínky stanovilo ZM a splněny nebyly.
Jan Tichý podvedl ZM, občany i pozůstalé.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

2. Listopad 2012 - 21:26 | Vojtech

Re: Hra o kámen novinka

2. Listopad 2012 - 18:54 | Milan Bárta

Nedělal bych si iluze o tom, kdo je pan Vojtěch :o)))

Rad Vam odpovim narozen 31.3.1974 v Ceske Lipe , bytem Manesova 546/II Cvikov do roku 1992 momentalne tam zije stale moje maminka a muj bratr Lukas , rok 1992-1999 bydliste Lichkov okr Usti nad Orlici , od roku 1999 Anglie momentalne mesto Leeds

Jak sem jiz rekl, osobni invektivy sou tu na beznem poradku, nevim jake o me mate iluze pane Milane Barto, ani nevim co proti me mate.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

2. Listopad 2012 - 21:13 | Vojtech

2. Listopad 2012 - 18:58 | růženín

Já už na to taky myslel :o)))

Mozna se vam pripomenu : Vojtech Vojtech zak 7 a 8 C kde jste me jako soudruh ucitel Walter ucil telocvik + suploval nektere hodiny. Uz sem zde zminoval, ze pro Vas bude asi znamejsi muj spoluzak Tomas Vlcek jakozto politicky cinovnik v CL

Ale koukam, ze se tu kadruje a zesmesnuje kazdy kdo ma nejaky nazor, ktery nesedi druhemu cloveku.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

2. Listopad 2012 - 21:36 | Vojtech

Ted muzu s klidem odpovedet na Vas nazor pane Waltre :

cituji Vas : Je jedno,zda je člověk komunista,nacista,vrah,zloděj,či čestný člověk.Po staletí platí,že před soudem jsou si všichni rovni.

to nikde nepopiram, proto tu udalost delim na dve ruzne udalosti

dale Vas cituji : Máme tedy dle Vás bořit komunistům hroby a památníky?Třeba je střílet z pochopitelných důvodů za to co napáchali?Zakazovat jim hrobové místo?Lze trestat ne přesně podle zákonů, jak píšete?

pokud jste pozorne cetl muj prispevek, tak by jste si zajiste vsiml toho ze prohlasuji, ze kazdy clovek byt tyran ma narok na hrob o tom neni nepolemizuju( to ej muj osobni nazor).
Nicmene mezi hrobem a pamatnikem je pro me velky rozdil. Takze nikde nikomu neupiram narok na hrobove misto to me prosim nepodsouvejte to bylo snad jasne hend z meho prvniho prispevku. Ale proc by meli mit tito lide pamatniky nechapu, je me fuk jestli jestli to jsou naciste nebo komuniste a klidne bych jim pamatnik zboural, tyranie v jakekoliv podobe nema byt oslavovana.

Na zaver si dovoluji pripomenout, ze jste byl SOUDRUHEM ucitelem, ktery toto osloveni vymahal na rozdil od pana ucitele Zahradnicka ( Bohouse), a ze i vy ste byl ucitelem na ZS Cvikov, kde sem byl vyloucen z pionyra za to ze sem opakovane nechodil na prvomajove oslavy, ci pokladani vencu v parku pred skolou. Takze nic neni tak cernobile jak se zda.

Takze klidne polemizujte s panem Bartou na tema moji identity, pokud mate zajem pres Skype si ji muzete overit, nebot ja nemam co skryvat. Popripade jezdim jednou za rok do Cvikova k mamince muzem zajit nekam na veceri a popovidat si o starych casech :)

Muj nazor tedy je : ANO kazdy clovek, ktery zemre by mel mit dustojny hrob, byt by to byl sebevetsi tyran a NE zadny clovek ktery byl clenem nacisticke strany by nemel mit pamatnik.

P.S na tuto otazku sem jeste nedostal dopoved: 4) z textu ktery me predkladate bych to oznacil za pamatnik, hrob vypada jinak a text me privadi k nasledujicimu dotazu : Pokud se tam pise, ze byli zastreleni proti vuli narodniho vyboru, kdo z clenu narodniho vyboru v te dobe protestoval proti poprave? Mozna ze ta informace tu zaznela, nicmene v tom balastu invektiv a napadani je obcas tezke neco najit.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

2. Listopad 2012 - 22:59 | Jan Tichý

Pane Vojtěchu,
jak sám vidíte, je to pořád dokola.

Podívejte se, prosím, na tento popis sporů od října 2008 (první Doškářův protest) do konce roku 2009, kdy naši zastupitelé vydali zásadní prohlášení.
http://bohumildolezal.lidovky.cz/texty/rs2247.html

Opakuji, že uvedené prohlášení končí těmito slovy:
"V demokratické a lidsky slušné společnosti s křesťanskými základy má každý právo na spravedlivý soud. To nelze upírat ani třem ze zastřelených, kteří byli členy nacistických organizací. Mrtvý člověk má také mít svůj hrob. V tomto případě je pamětní deska hrobem symbolickým, protože zastřelení leží na neoznačeném místě za hřbitovem.
Událostem z léta 1945 byl věnován veřejný seminář za účasti historiků a koncem roku vyjde sborník všech přednesených příspěvků. Dobové dokumenty jsou ale neúplné, úplnou a nezpochybnitelnou pravdu už nebude nikdy možné zjistit. PROTO NEMÁ SMYSL NEUSTÁLE SE K PŘÍPADU VRACET.
Nechme mrtvé odpočívat v pokoji. Odstranění pamětní desky by nikomu bolest nevyléčilo, naopak by způsobilo jen novou bolest pozůstalým.
Památník chápeme také jako symbol usmíření Čechů a Němců ve společné Evropě"
(konec citátu)

Smysl tohoto prohlášení opakovaně potvrdilo i naše současné zastupitelstvo (už v novém složení), když odmítlo všechny návrhy zastupitele Josefa Doškáře (zde Vltavína) na revokaci souhlasu z roku 2006 a na odstranění "pomníku nacistů a esesáků".

Závěr: Veřejné mínění v Novém Boru ani naši zvolení představitelé NESDÍLEJÍ názor nevelké skupiny borských občanů, která už čtyři roky pod nejrůznějšími záminkami proti "pomníku" protestuje a použila to jako téma i v komunálních volbách. Když jsme dnes odpoledne s manželkou přišli na hřbitov, hrob už byl ozdoben květinami a svíčkami. A jen chvíli po nás přišla starší paní s vnukem, který k těm našim přidal čtyři další světýlka...

Pokud mi poskytnete vaši e-mailovou adresu, pošlu vám obratem fotografii hrobu, která dokumentuje SKUTEČNÝ POSTOJ novoborské veřejnosti k zastřeleným Němcům. (Což ovšem nevylučuje, že část veřejnosti o případu a náhrobku dodnes neví, nebo je jí dokonce celá záležitost lhostejná.)

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

2. Listopad 2012 - 22:39 | barta

Tak to se omlouvám, skutečně jsem si myslel, že některý z místních diskutujících si vytvořil další identitu.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

3. Listopad 2012 - 0:03 | moldavit

Pane Vojtěchu lžete,protože jsen Vás v 8.třídě neměl,neb jsem byl za své postoje odejit.Můžu vám také říci,že jsem se stal za socialismu nezaměstnaným,což jsem naštěstí odnesl pouze odejmutím rodičovským příspěvkům.Také není pravda,že jsem vás měl jen na tělocvik.Pozeptejte se mého souseda spolužáka Vlčka.S pionýrem jsem neměl nic společného,ani jsem nebyl Váš třídní.Tak tu nefňukejte na nesprávném hrobě.
Porovnejte si hrob Klementa Gottwalda s hrobovým místem v NB.Podívejte se na ortodoxní komunisty,kteří se schází u příležitosti jeho oslav narození neb úmrtí.Podívejte se,že jde o ty samé komunisty,kteří dnes pod tzv. vlasteneckou organizací Klub českého pohraničí protestují proti hrobu v NB.
Neznáte souvislosti.
Pokud by tam bylo pouze hrobové místo jak bylo zamýšleno,byl by klid.Památník a další mystfikace z toho udělali pánové Doškář,Danys,Uxa a spol.Podle mne i scenáristy Gebrta v době před volbami,kdy se potřebovali oni i další nacionalističtí politici zviditelnit. Opíši vám opět co napsala komise odborníků o filmu Hra o kámen.
Český dokument ukazuje, že to není jen otázka do diskuse, ale spíš do politického boje. Kolem kamenného pomníku obětem odsunu v Novém Boru rozpoutá skupina místních obyvatel takřka rituální nenávistný tanec národního zápalu a morálního pohoršení, jež se ukáže jako patřičně silné téma pro předvolební kampaň.
,Jen dodám,že byli nazváni komunálními exoty.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

3. Listopad 2012 - 1:11 | Vojtech

Pane Vojtěchu lžete,protože jsen Vás v 8.třídě neměl,neb jsem byl za své postoje odejit.

Pokud sem se dopustil nepresnosti, klidne me opravte nemusi se to nazyvati lzi ale treba omyle, je vcelku mozne ze jste me ucil v 6 a 7 tride . Pokud to tak bylo nemam problem se omluvit za nepresnost je to prece jen hodne moc let.

Můžu vám také říci,že jsem se stal za socialismu nezaměstnaným,což jsem naštěstí odnesl pouze odejmutím rodičovským příspěvkům.Také není pravda,že jsem vás měl jen na tělocvik.

Opravdu si nevzpominam, ze by ste me ucil neco jineho krom telocviku, kdyz nepocitam suplovani nekterych predmetu, ale klidne me opravte a pripomente me i jine predmety.

Pozeptejte se mého souseda spolužáka Vlčka. S pionýrem jsem neměl nic společného,ani jsem nebyl Váš třídní.Tak tu nefňukejte na nesprávném hrobě.

S Tomasem klidne pokecam nemam s tim problem, A nikde nepisi, ze jste mel neco spolecneho s pionyrem, jen rikam ze sjte ucil na skole v dobe, kdy se to stalo, a ze jste byl soucasti ty masinerie . Cele to pripominam v domeni ze si pak na me vzpomenete a nebude pochybovat o tom kdo je Vojtech tak jak ste ucinil s panem Bartou

Porovnejte si hrob Klementa Gottwalda s hrobovým místem v NB.Podívejte se na ortodoxní komunisty,kteří se schází u příležitosti jeho oslav narození neb úmrtí.Podívejte se,že jde o ty samé komunisty,kteří dnes pod tzv. vlasteneckou organizací Klub českého pohraničí protestují proti hrobu v NB.
Neznáte souvislosti.

Ale proc bych mel neco porovnavat????? To celkem nechapu. Tema je zda maji clenove nacisticke strany narok na pamatnik. Proc se nedrzime tematu? Nekde sem snad prohlasil ze KG by mel mit pamatnik? Myslim ze sem se vyjadril v tom smyslu, ze mrtvi by meli mit hrob ale uz nesouhlasim s pamatnikem u nacistu komnistu a podobne. Takze narazka na pamatnik KG je irelevantni a drzme se tematu. Nebo snad pamatnik KG je duvodem k tomu, aby prislusnici NSDAP meli take pamatnik ,protoze se dopustili mensiho zla? Pro me rozhodne ne, nemeli by ho mit ani oni, ani KG a pokdu ho ma je to jen ostuda lidi, kteri maji moc s tim neco udelat

Pokud by tam bylo pouze hrobové místo jak bylo zamýšleno,byl by klid

Proc tam tedy neni hrobove misto a je tam pamatnik?

.Památník a další mystfikace z toho udělali pánové Doškář,Danys,Uxa a spol.Podle mne i scenáristy Gebrta v době před volbami,kdy se potřebovali oni i další nacionalističtí politici zviditelnit. Opíši vám opět co napsala komise odborníků o filmu Hra o kámen.
Český dokument ukazuje, že to není jen otázka do diskuse, ale spíš do politického boje. Kolem kamenného pomníku obětem odsunu v Novém Boru rozpoutá skupina místních obyvatel takřka rituální nenávistný tanec národního zápalu a morálního pohoršení, jež se ukáže jako patřičně silné téma pro předvolební kampaň.
,Jen dodám,že byli nazváni komunálními exoty.

toto jde mimo me neznam ty pany, a jeste bych poprosil zodpovedet otazku c 4, nebo PS pokud tedy nekdo zna odpoved

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

3. Listopad 2012 - 1:32 | Vojtech

Pane Vojtěchu,
jak sám vidíte, je to pořád dokola.

Podívejte se, prosím, na tento popis sporů od října 2008 (první Doškářův protest) do konce roku 2009, kdy naši zastupitelé vydali zásadní prohlášení.
http://bohumildolezal.lidovky.cz/texty/rs2247.html

Opakuji, že uvedené prohlášení končí těmito slovy:
"V demokratické a lidsky slušné společnosti s křesťanskými základy má každý právo na spravedlivý soud. To nelze upírat ani třem ze zastřelených, kteří byli členy nacistických organizací. Mrtvý člověk má také mít svůj hrob.

naprosto s Vami souhlasim, ale mezi hrobem a pamatnikem je trosku rozdil na tom se snad shodneme

V tomto případě je pamětní deska hrobem symbolickým, protože zastřelení leží na neoznačeném místě za hřbitovem.

pokud je ten napis na te deske skutecne napsan jak je uvedeno nahore, neni to pro me hrob, ale pamatnik. Mrtvi maji mit hroby, ne pamatniky, pokud si to nezaslouzi

Nechme mrtvé odpočívat v pokoji. Odstranění pamětní desky by nikomu bolest nevyléčilo, naopak by způsobilo jen novou bolest pozůstalým.
Památník chápeme také jako symbol usmíření Čechů a Němců ve společné Evropě"

Mrtvi odpocivaji a podle Vas dokonce uplne nekde jinde. Argumentaci, ze by to pusobilo bolest pozustalym neuznavam. Nezlobte se na me, ale jak k tomu prijdou ti kteri zemreli rukou nacistu. Mrtvi maji miti hrob na tom se shodnem, ale pamatnik pouze ti co si to nejak zaslouzi, a clenstvi v nacisticke strane me neprijde jako dobrej duvod. Pokud to ma byt pamatnik smireni Cechu a Nemcu, tak ten kdo napsal ten text o tom moc nepremyslel a napsal ho tak nestastne, ze to vubec neni poznat. Opravdu bych si to predstavoval uplne jinak

PROTO NEMÁ SMYSL NEUSTÁLE SE K PŘÍPADU VRACET.

pokud se stala nekde chyba, je vzdy se potreba vratit a napravit ji, pokud je to jen trochu mozne

Pro pana Ticheho, muj email je vojtek@hotmail.com

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

3. Listopad 2012 - 8:21 | Kafka

Nebyla tahle diskuse původně o filmu? Kdo na něj půjdete? Už je znám termín?

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

3. Listopad 2012 - 15:27 | moldavit

Od Odpůrce Berana
Prohlášení k pamětní desce popravených nacistů
.... Už z respektu k milionům těch, kteří žádné hroby, žádné pamětní desky se svými jmény nemají, z respektu k těm, kteří zmizeli v koncentračních táborech....
Já se jen divím,že vypouštíte takovéto myšlenky.Přitom pořádáte na hřbitově akce s organizací vysoce postavených komunistů,kteří měli na svědomí totéž.
Zdůrazňuji VYSOCE POSTAVENÝCH KOMUNISTŮ,nikoliv řadových,kteří páchali totéž a dnes mají tu drzost opět psát o Horákové takové lži,jako že chtěla třetí světovou válku.Takže vlastně její poprava byla spravedlivá a pohřbení neznámo kam opodstatněné.Jako u stovek dalších?
Pane Beran,nemá ta vaše parta tak trochu pochybnou ,bezzásadovou morálku?

.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

3. Listopad 2012 - 15:33 | Jan Tichý

Pane Vojtěchu,
snažil jsem se vám vysvětlit, že na hřbitově NENÍ "pomník nacistů a esesáků" (dokonce množné číslo?!), a že podstatná část veřejnosti i zastupitelstvo se na to dívá jinak. Zkusím to ještě jednou z druhého konce.

1) Pokud jste si přečetl doporučenou historii prvního období sporů, všiml jste si jistě také výroku z jara 2009: "...všichni provinilci byli zločinci a byli by tvrdě potrestáni I KDYBY u nich nebyly nalezeny zbraně." Pánové si už tehdy uvědomili důkazní nouzi skutečných důvodů popravy a rozhodli se z postřílených Němců udělat div ne válečné zločince. Aby neztratili tvář, neustále fabulují, že patřili k nacistickým špičkám ve městě, na demonstracích věrnosti režimu nadšeně hajlovali, rozbíjeli okna židovských firem, patřili k tajné buňce vervolfů, dokonce prý mají na svědomí válečné zločiny v koncentračních táborech - AČKOLI PRO TATO TVRZENÍ NEEXISTUJE VŮBEC ŽÁDNÝ VĚROHODNÝ DŮKAZ! Nikdo z pamětníků nic takového neviděl.

2) Kdo se hlouběji zabýval historií poválečného období, ví taky toto: Tři týdny po osvobození byli SKUTEČNÍ NACISTÉ buď mrtví, nebo v zajateckých táborech a věznicích, někteří možná s falešnými doklady na útěku. Ve svých bydlištích tehdy zůstali jen lidé, kteří si (neoprávněně) mysleli, že se nemají čeho bát, protože neměli na svědomí žádné zločiny.

3) Desetitisíce - možná spíš statisíce – jiných řadových členů NSDAP musely z ČSR odejít a pak klidně dožily v DDR nebo BRD. Je dost paradoxní, když těm několika zastřeleným je z podivných propagandistických důvodů upíráno i samozřejmé právo mít aspoň po tolika letech kus kamene s jménem, kde mohou pozůstalí nebo kolemjdoucí uctít jejich památku.

Z uvedených důvodů opakuju – a jsem o tom hluboce přesvědčen: V Boru postřílení němečtí civilisté NEBYLI ani fanatičtí nacisté ani krvežízniví esesáci, ale jen tragické oběti, které ve špatné době byly na špatném místě. V té souvislosti ztrácejí smysl spory o to, jak ten kus kamene pojmenujeme.

A ještě něco: Pánové si zřejmě dodnes neuvědomují, že případná likvidace tohoto SOUKROMÉHO HROBOVÉHO MÍSTA by znamenala mezinárodní ostudu. Ani německý prezident si při nedávné návštěvě Lidic jistě nepředstavoval, že bychom se s naší poválečnou historií vyrovnávali právě takovým způsobem… Jako ostuda militantních nacionalistů ostatně vyznívá i dokument, o kterém bychom tady měli vést řeč a který počátkem prosince v Boru uvidíme (zpráva Kafkovi).

Slíbené fotografie jsem vám dnes poslal v příloze e-mailu.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

3. Listopad 2012 - 16:00 | moldavit

Ještě j námitkám pana Vojtěcha.Jedná se o hrob či skutečně je to památník?
Památník je něco,co připomíná významnou událost,konají se tam akce,scházejí při výročích lidi atd.Třeba jako Pomník Rumburským hrdinům.
Byl postaven symbolický hrob a dlouho se nic nedělo.A asi by se doposud nedělo,nikdo se nescházel,pokud by si pan Doškář údajně nevšiml,že je tam Národní výbor/ dle Dekretu E.Beneše/ a ne Revoluční /dle smyšlenky pana Doškáře/.
A jako místní političtí lídři rozjeli takovou kampaň,že si toho všimli i za hranicemi.Tedy v podstatě z toho Památník udělali,včetně toho,že u něho/ narozdíl od pana Tichého/ pořádali různá setkání.
Hrob se tak stal politickou záležitostí především pro populistické politiky a zaryté komunisty,kteří před volbami doufali ve zviditelnění a voličské hlasy.Překvapeni zjistili,že to nevyšlo.Nevyšlo ani to,že smluvně zavázali režisera Geprta k natočení filmu.V něm dle vlastních slov bez cenzury vyjadřovali své vlastenectví a občanské postoje.
S překvapením pro ně po hodnocení laické i odborné veřejnosti,byly jejich občanské postoje pojmenovány slovy nacinalismus,vlastenčení,populismus...Odborná porota je nazvala dokonce komunálními exoty.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

3. Listopad 2012 - 16:26 | Vojtech

Dekuji za odpoved i za zaslany email.

1) Clentsvi v NSDAP je dle meho (zduraznuji meho) nazoru dostatecnym zlocinem, myslim, ze ackoliv treba osobne nemuseli mit zadnou krev na svojich rukou, samotne clenstvi vyjadorvalo podporu skutkum, ktere naciste v cechach spachali.

2) To ze si nekdo mysli, ze nema na svedomi zadne zlociny, nutne neznamena ze se jich nedopustil. Pokud bych nesouhlasil s konanim urcite strany ci sdruzeni, nezustanu jejim clenem. V pripade, ze vedome setrvavam ve strane o ktere je znamo ze se dopustila zlocinum proti lidskosti ci masakru, jsem za to tez zodpovedny , byt sem nic neprovedl.

3)Pozustali mohou uctit pamatku na hrobe, ktery jim meli nechat vystavit, ne mit pamatnik s privilegii, ktere noralni hrob nema to proste muj selskej mozecek neveme to se nezlobte. Jak sem jiz rekl pamatnik maji mit lide co si to zaslouzi, clenstvi v zlocine strane je dost negativni vec.

cituji Vas : Z uvedených důvodů opakuju – a jsem o tom hluboce přesvědčen: V Boru postřílení němečtí civilisté NEBYLI ani fanatičtí nacisté ani krvežízniví esesáci, ale jen tragické oběti, které ve špatné době byly na špatném místě. V té souvislosti ztrácejí smysl spory o to, jak ten kus kamene pojmenujeme.

Dovolim si to rozdelit na dve roviny:

1)Jejich smrt za podivnych okolnosti , kdy meli/nemeli zbrane, ktere nemeli mit. Odsouzeni podle k trestu zakonne/nezakonne podle tehdejsich zakonu.

samozrejme kazdy clovek ma mit narok na spravedlivy soud, pokud se jim nedostal neni to spravne

2) Byli i obeti ve smyslu clenstvi v NSDAP ? Nebo snad nevedli o Lidicich a inyhc masakrech? Souhlasili s vrazdenim obyvatelstva za protektoratu??? ANO souhlasili, protoze byli cleny strany, ktera tyto zlociny pachala, byt ozna ruku sami k dilu nepridali.

Kdyz shrnu body 1+2 vyjde me ztoho to same co predtim, ANO maji narok na hrob jako kazdy clovek a pokud byli popraveni nezakonne osoby podilejici se na poprave by meli byt volani k zodpovednosti a NE nemaji narok na pamatnik byt by byli popraveni nezakone, clenstvi v nacisticke strane jim ani pozustalym nedava pravo mit pamatnik.

Zaverem si opet dovolim polozit znovu otazky,: Kdo z clenu narodniho vyboru dle uvedeneho textu prostestoval proti te poprave? Pokud to ma byt pamatnik smireni cechu a nemcu proc to ten pamatnik nerika ?

Dekuji

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

3. Listopad 2012 - 16:20 | Vojtech

cituji pana Waltera :Ještě j námitkám pana Vojtěcha.Jedná se o hrob či skutečně je to památník?

Dle fotografie i textu, to vidim na pamatnik, bez ohledu jestli se tam lide schazeji ci neschazeji. Je pravda ze ma ochrane pasmo 5 metru? Dle mista jak je popisovano, tez nevnimam, ze by to byl radovy hrob na miste mezi jinymaDost se tu o tom psalo, nevim ci to je pravda nebo ne. Pokud je to pravdado hrobu to ma hodne daleko, a i z toho textu me vychazi, ze to neni jen hrob jako akzdy jiny. Co me zarazi, pokud bych mel nekde pohrbeny pozustatky sve rodiny, vyvinulk bych maximalni usili abych zjistil kde, pokud mozno pozadal o exhumaci a nasledovne pohrbeni v normalnim hrobe.

Tot muj nazor

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

3. Listopad 2012 - 16:24 | moldavit

Pane Zahradníku,možné vysvětkení.Ve Cvikově zůstalo po válce možná deset rodin,které zde byly i v meziválečném období.Protože můj praděda zde působil v důchodovém věku po přestěhování z Prahy ještě jako lékař /většinou pro chudé a zdarma,měl už vyděláno /,byli jsme celkem známí.Pamatuji kolikrát se u nás stavovala německá auta,aby si popovídali s babičkou,či dědou.Ještě začátkem 90.let.Dnes už nikdo.Jsou mrtví,nebo v požehnaném věku takovouto cestu nesnáší.Komu bylo 18 v r.1945 je dnes 85 let stár.A mladí se možná přijedou někdy mrknout,ale zájem už povětšinou není,je to 70 let stará historie.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

3. Listopad 2012 - 16:37 | moldavit

Pane Vojtěchu,mohu se zeptat proč se neustále vyhýbáte jedné věci.Naprosto konkretně
Proč Vám vadí řadoví nacisté,ale nevadí vysocí komunističtí představitelé,kteří se dopouštěli téhož?Dokonce na vlastním národě?
Víte ,že KSČ omilostnila strůjce Lidic a naverbovala je do svých řad?
Pokud bychom postupovali dle Vašeho názoru a odstraňovali kameny se jmény bývalých nacistů,neměli bychom totéž dělat s kameny se jmény komunistů?

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

3. Listopad 2012 - 16:49 | Vojtech

Protoze, se zde diskutuje o TOMTO pamatniku a ja se rad drzim tematu.

Ale rad Vam odpovim, VADI me vysoci komunisticti predstavitele a vsichni ti kteri je mlcky podporovali clesntvim a nechci aby nekde meli pamatniky.

Takze, kdyz tu bude clanek na tema jestli ma mit komunista hrob nebo pamatnik, odpovim Vam ze ma pravo na hrob a nema pravo na pamatnik.

Proc se nedrizime tematu, tema je jestli clenove nacisticke strany maji mit pamatnik ci ne ??? Nekdy si pripadam, jako bych se bavil se svym mladsim synem. Tati proc nemuzu to a to. Synku protoze si si udelal to a to tak si to nezaslouzis. A jeho odpoved : Ale tati souseduv syn udelal horsi vec nez ja.

Takze jeste jednou pro Vas pane Waltre se vsi uctou, kazdej clovek ma po smrti it hrob, sme lide a to je zakladni moralni princip, byt ten mrtvy byl takovy jaky byl.

Pamatnik by vsak nemeli mit lide, kteri si ho nezaslouzi. Naciste, komuniste a jiste mnoho dalsich

Takze v tomto tematu prosim hovorme o pamatniku lidem jez byli cleny NSDAP, pokud vite o nejakem pamatniku komunistum, ci jinych lid kteri si to nezaslouzi, zalozte nove tema a muzem tam o tom diskutovat, protoze Vas tam rad podporim a vyjadrim se tam.

Jinak se na me nezlobte , ale agumentace , ze kdyz muzou mit pamatnik komuniste muzou mit i naciste me prijde dosti divny.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

3. Listopad 2012 - 17:36 | Jan Tichý

Pane Vojtěchu,
v článku o historii sporů je i odkaz na starší verzi popisu borského lynče, myslel jsem, že už to samozřejmě víte:

Poprava byla vykonána bez souhlasu a dokonce proti vůli národního výboru.
Dokazuje to zápis schůze MNV v Boru u Č. Lípy 5. června 1945, z kterého cituje i dr. Jindra ve svém článku: "Předseda Taisler podal zprávu o schůzi okr. nár. výb. v Č. Lípě a zvlášť podotknul, že události v Boru v sobotu dne 2. 6. 1945 (opravené datum) byly ostře kritisovány. Akce provedená vojskem zavdala příčinu k stížnostem chudých dělnických rodin. Jednání některých důstojníků neodpovídá dnešní době. Vojsko musí se říditi podle hlasu lidu a nemůže bez vědomí Nár. výb. zakročovati, anebo rozhodovati. Dále oznámil pan předseda, že rozsudek na náměstí byl proveden z rozkazu podpl. Sekáče a bez slyšení Nár. výb. Ruský velitel ve Cvikově neuznal veřejné trýznění něm. provinilců na náměstí za správné a chce o tom podati hlášení nadřízeným velitelům. Zpráva byla vzata na vědomí se souhlasem všech přítomných." (konec citátu)
Není to sice řečeno naplno, ale smysl je naprosto jasný - s akcí armády nesouhlasil ani ONV ani MNV! Proč by jinak konstatoval kronikář dr. Jindra mj. toto: "Podle svědectví bývalých členů národního výboru byl během popravy držen městský orgán pod dohledem vojenských stráží v izolaci v budově radnice"?!
V tehdejší situaci výboři i tímto krotkým zápisem dost riskovali, protože po ulicích pobíhali ozbrojenci uvažující podobně jako třeba "Beran".

Vaše přesvědčení, že osvícený říšský občan měl z NSDAP okamžitě vystoupit, aby Čechům mohl po válce prokázat své skutečné postoje, je - promiňte - dost naivní. Patrně by si tím podepsal koncentrák, ne-li něco horšího, a ohrozil by navíc celou rodinu.
Lze to jen přibližně srovnávat třeba s obdobím "normalizace" u nás (kdy ovšem tak drakonické sankce zdaleka nehrozily): Tehdy jistě existovala řada členů KSČ, kteří nevyznávali bolševickou ideologii, dokonce s ní možná i nesouhlasili, ale členství brali jako podmínku pracovní kariéry nebo studia svých dětí.
Stejně jako ty druhé nelze nazvat "komunisty", ani ti první nemuseli být "nacisty".
Ačkoli popsané postoje nejsou zrovna chvályhodné, rozhodně nezdůvodňují ani trest smrti, ani odepření náhrobku.

Naštěstí žijeme v demokracii, a pak nezbývá než konstatovat, že většina borských občanů symbolický hrob toleruje a jejich zvolení představitelé jej chápou jako projev dobré vůle k bývalým německým spoluobčanům.
Je mi líto, že vaše postoje jsou blíž spíš té skupině odpůrců, ale taky mi nezbývá nic jiného, než to vzít na vědomí. Aspoň vám nakonec upřímně poděkuju, že tady netrousíte osobní nadávky a pomluvy, nepodáváte nesmyslné stížnosti ani žaloby a slušným způsobem předkládáte své argumenty.
Tak by to ostatně v podobných diskuzích MĚLO PROBÍHAT VŽDYCKY...

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

3. Listopad 2012 - 17:37 | moldavit

Děkuji pane Vojtěch za odpověď i skvělou nahrávku.Kolem pomníku totiž tančí a nejvíce dupou právě bývalí,možná současní komunisti.Mně to připadý stejně,jak s vaším synkem-my nic,podívejte se,co nacisti.Takový autor a signatář petice Cincibus.Klidně zveřejňuje fotografie se zakázanou komunistickou tematikou,ve svých článcích hanobí oběti komunistického teroru,dokonce se vetřel do škol s přednáškou jak to Gottwald myslel dobře a jaký byl hrdina.Člověk,co ho tam pustil,byl vyhozen z práce...
Další zde zmíněný významný odpůrce Beer.Víte jaký je to paradox koukat na televizi s prezidentem,který vyznamenává řády lidi sedící v jedné řadě.Komunistu Beera a vedle něho hned ty co jeho strana poslala na popraviště,bojovali proti komunismu,trpěli v komunistických lágrech?
Buďto tedy po Vašem
...Ale rad Vam odpovim, VADI me vysoci komunisticti predstavitele a vsichni ti kteri je mlcky podporovali clesntvim a nechci aby nekde meli pamatniky.
Jenže to se v české společnosti neděje
Nebo můj názor
Zvažme,co převážilo.
Účast v Osvobozovacích bojích nebo členství ve zločinné straně,která vraždila jeho spolubojovníky-velitele a nejen je.
Chirurg,který zachránil možná tisíce životů,nebo přihlášení k SS.
Spravedlnost by měla být slepá

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

3. Listopad 2012 - 17:45 | moldavit

Jinak pane Zahradníku,naše zdůvodnění jsou a budou v rovině spekulací.Kdybych měl kontakt,zeptal bych se přímo.Nemám

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

3. Listopad 2012 - 17:48 | Vojtech

Ano to vnimam pane Tichy nicmene sem si to dovolil rozdelit a o zpusoby popravy vubec nediskutuji, budu si muset prostudovat prameny abych se na toto tema mohl bavit

cituji VAS :Vaše přesvědčení, že osvícený říšský občan měl z NSDAP okamžitě vystoupit, aby Čechům mohl po válce prokázat své skutečné postoje, je - promiňte - dost naivní. Patrně by si tím podepsal koncentrák, ne-li něco horšího, a ohrozil by navíc celou rodinu.

To je mozne, a presto to nekteri lide udelali kvuli svedomi. Ja tu ted ale prece neresim zda nevystoupili z tohoto nebo oneho duvodu, ale ze pokud z jakekoliv pohnutky byli cleny nacisticke strany z moralniho hlediska nemaji pravo na pamatnik. Podobne jako by nemel mit pamatnik lide, kteri byli KSC byt jen proto aby jejich deti meli hladky prubeh studii. A vezte ze vim o cem mluvim, mozna pokud by si pan ucitel Walter vzpomel ( coz pochybuju) vzdy sem dosahoval vybornych studijnich vysledku, nicmene me studovat umozneno nebylo.

Takze jeste jednou pokud kdokoliv setrva ve strane jez pacha hruznosti, byt v obave o zivot sve rodiny ( lidsky to muzu pochopit) NEMA mit narok na pamatnik, na to MAJI PRAVO ti kteri vystoupili a mozna za to i draze zaplatili.

Ano demokracie je o tom ze kazdy ma pravo se vyjadrit, za toto pravo a respektovani nazoru Vam dekuji. Nicmene to ze vetsina neco schvali, ci odsouhlasi nutne nemusi znamenat ze to spravne je. Jinak k urazka a invektivam, je smutne ze clovek nedokaze bez urazek vyjadrit svuj nazor a brat na vedomi, ze nekdo muze mit jiny.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

3. Listopad 2012 - 18:13 | Vojtech

Vidite, ale meritem veci neni pro me, jestli kolem pamatniku tanci ti ci oni. Popisuteje me spoustu nelichotivych veci, ktere se me nelibi. To, ze ziju 13 let v UK neznamena, ze se nezajimam o deni v CR a ze nectu zpravy. Ano i ja to vsechno vidim a casto je me na zvraceni.

Nicmene ani to nezmeni muj nazor , ze pamatnik ma byt pro lidi co si ho zaslouzi. Ano chirurg, ktery mozna zachranil tisice zivotu, nicmene svym clenstvim schvalil nebo spise tise souhlasil s vrazdama milionu. Nevim jak pro Vas, pro me je to nepomer.Takze je hezke ze upozornujete na svinstva, proti kterym se ma a musi bojovat, ale rozhodne je nemohu brat jako moralni ospravedlneni pro postaveni pamatniku clenu nacisticke strany.

Takze kdyz odcituju Vas nazor: Zvažme,co převážilo.
Účast v Osvobozovacích bojích nebo členství ve zločinné straně,která vraždila jeho spolubojovníky-velitele a nejen je.
Chirurg,který zachránil možná tisíce životů,nebo přihlášení k SS.

Tak moje odpoved je : Sou tu dve situace, a rozhodnuti. Nicmene ja nemusim jednu situaci vybrat za dobrou a druhou za spatnou a vice versa. JA MUZU ZA SVE SVEDOMI RICI ZE OBOJE JE SPATNE A ANI JEDNO SI NEZASLOUZI ZADNA PRIVILEGIA A TO PRESNE RIKAM

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

3. Listopad 2012 - 18:17 | moldavit

Pane Vojtěch,vám bylo neumožněno studovat????
Vy jste končil 1988 ZŠ Cvikov a 1991 jste veden jako absolvent SOU strojní (Vagonka), Svatopluka Čecha 1205 >> OK3A .Nějak mi to nesedí....

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

5. Listopad 2012 - 6:17 | Josef Doškář

Na rozdíl od Jana Tichého jsem nikdy nevymýšlel žádné teorie. Češi, kteří se vraceli zpět do pohraničí, měli velkou nedůvěru vůči RNV, protože tento byl sestaven z Čechů, kteří zůstali v Říši. Měli vůči RNV stejnou nedůvěru, jako jugoslávští, ruští i francouští zajatci. Měli nedůvěru i Čechů, kteří zde byli totálně nasazeni. Někteří nacistése dokázali "dostat" ze seznamů nacistů a esesáků. (To se podařilo dohledat až v říšských archivech v Bundesarchivu). Předseda Taisler byl ze starostování koncem roku ,nebo začátkem příštího roku na základě podvodů, odvolán. Na základě udání něleckých obyvatel byla provedena kontrola Němců u kterých byly po té nalezeny zbraně na zabíjení lidí.. Na nedůvěru vůči RNV upozorňuje i pan Jindra.

Pár vět ze semináře od PhDr. Jindry :Po repatriaci zavlečených osob tu totiž zůstali někteří občané z budoucí Jugoslávie, kteří žádali exemplární potrestání majitelů Rachmannovy továrny za vykořisťování zajatců a zavlečených osob při vojenské výrobě. Předložili současně řadu dokladů, které měly být před příchodem Rudé armády zničeny. Protože jeden z nich se svým požadavkem u RNV (Revoluční národní výbor) neuspěl, předal je později veliteli zdejší posádky. Zda byla tato žádost vyslyšena, není známo, ale je možné, že značně přitížila majiteli továrny při jeho odsouzení. Kolem této události se v průběhu let nahromadilo mnoho nepravd i smyšlenek.
Tolik pan Jindra.

Pro nás je však nejpodstatnější projednávání v RM a v ZM v lednu 2006. Znovu proto opakuji to podstatné:

Je to neustále opakování problému a pan Tichý neustále lže.
8 Němců bylo zastřeleno v době stanného práva pro neodevzdání zbraní na zabíjení lidí. Občané, kteří neodevzdali lovecké zbraně, popraveni nebyli.
Svědčí o tom rozkaz pplk. Sekáče i svědecká výpověď žijícího svědka Jiřího Rosického, který mluvil v den popravy se starostou RNV Josefem Taislerem. Okolnosti popravy přibližuje i kronikář města a historik PhDr. Jindra, vážený občan města NB, který před několika léty obdržel čestné občanství.
Po válce se o tento hrob nikdo, nikdy nestaral . Koncem roku 2005 KSONN ( Kulturní sdružení občanů německé národnosti) podalo návrh, aby v místě hrobu byl vztyčen kříž se jmény popravených občanů.

16. ledna 2006 Rada města povoluje pozůstalým umístit náhrobní kámen v místě hromadného hrobu poválečným obětem z řad německých občanů města Nový Bor za cestou u Lesního hřbitova. Toto rozhodnutí má a mělo vždy širokou, nikým nerozporovanou podporu.

25.1. 2006 to je 9 dnů po rozhodnuti RM, z nepochopitelných důvodů prodloužená ruka JT, Mgr. Lovecká předkládá jiný návrh, který nebyl odsouhlasen Radou města a ten zní „ Zastupitelstvo města souhlasí s umístěním pamětní desky německým občanům, kteří zahynuli 2.června 1945. Deska bude umístěna uvnitř městského hřbitova na poli č.26, v zadní části při vstupu do areálu, proti hrobům Rumburských hrdinů“. V diskuzi je proti zejména pan Brabec a zásadní názor vysloví MUDr. Coufal. Položil otázku: „ V materiálech jsem nenašel, jestli ty oběti byly členy nějaké fašistické organizace. Myslím si, že je to dost nebezpečná věc“. Prodloužená ruka Jana Tichého, která do té doby v žádném archivu /zřejmě/ suverénně prohlásila / opis zápisu/: „ Mám k tomu důkazné materiály z archivu. Ráda vám tyto materiály poskytnu, bylo opravdu zjištěno, že tito lidé nebyli fašisti“. Teprve po tomto lživém ubezpečení Zastupitelstvo usnesení odsouhlasilo. Rozhodl jeden hlas. JT se k tomu po té vyjádřil :“ Milostivě“.
Obelhání ZM Janem Tichým přineslo tento problém. Přemístění pomníku na nejčestnější místo hřbitova a nesplnění podmínky, s kterou toto nejčestnější místo bylo povoleno. Na pomníku je věta, která nebyla nikdy vyřčena. Rozsudek byl vykonán proti vůli NV. Nikde v žádných záznamech není uvedeno, že rozsudek byl vykonán proti vůli tehdejšího NV. I zde je zásadní chyba v té době fungoval RNV ( revoluční národní výbor). Rozsudek nebyl nikým rozporován a jeho nutnost potvrdil i po létech ruský vojenský velitel.
To jsou hlavní důvody, proč proti pomníku protestovali minulý týden vojenští veteráni a proč proti pomníku protestuje tisíce pozůstalých po obětech nacismu všech národností. Předevčírem jsme vyslechli opakovaný nesouhlas z úst generála Alexandra Beera.

Jan Tichý čerpá z článků, které byl zveřejněny v sudetoněmeckých novinách. Zveřejňuje pouze to, co se mu hodí. Sám informace třídí. Na př. informací o tom, že se na náměstí staví šibenice již vynechal.
Jinak je to stejné, jako když Heydrichová nestydatě tvrdila, že Heydrich chtěl pro Čechy jen to nejlepší.Pan Tichý vše naivně (?) zapisuje.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen ,Berane nezoufejte

3. Listopad 2012 - 20:42 | moldavit

Pan Beran opět zamlčel,že operační pásmo, pole, je definováno jako bojiště na cizím území.Události se staly v Novém Boru.Dále cudně zatajil,že Sekáč nebyl hlavním velitelem.A hlavně zde nesdělil,že zákon taxativně vymezil trestné činy civilního obyvatelstva a rozmezí trestů.ANI JEDEN NEUMOŽŇOVAL TREST SMRTI CIVILISTOVI!!!
Jinak se pánové odpůrci dohodněte konečně podle čeho byli popraveni.Doškář tvrdí Stanné právo,vy zas Zákon na ochranu republiky.Popíráte už Dekrety prezidenta ,zákony,doložitelné doklady a nakonec i jeden druhého.To jste dopadli. :o))))
Můj osobní názor je,že sem horlivě přikvačil,protože potřeboval odčinit svou angažovanost ve vysoké vojenské funkci za Protektorátu.To,že odstoupil na vlastní žádost,bylo v podstatě přiznání solidního důchodu.Pokud by tak neučinil jako legionář by byl z armády vyhozen a zůstal bez fin .prostředků.
Zřejmě se rozpomněl,jak to chodilo v Rusku,kde se takto běžně civilní obyvatelstvo zastrašovalo.
Jenže v té době již byly nadefinovány Norimberské zákony,podle kterých poprava civilisty bez soudu je jasně definována jako válečný zločin vraždy.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen-lhát až do konce

3. Listopad 2012 - 22:01 | moldavit

Pan Doškář opět perlil o právně neexistujících Revolučních národních výborech.A to přesto,že si člověk může na stránkách ČSBS,jejíž je členem toto....
.......Doba nesvobody podle rozhodnutí vlády skončila 4. května 1945. Dekret prezidenta republiky o národních výborech a Prozatímním Národním shromáždění z 4. prosince 1944 měnil dosavadní systém státní správy......
A proč údajně vadili ti Říští Češi Neříšským?
Pan Doškář zase lže.Žádní neříští neexistovali,protože i vnitrozemí se stalo součástí Německé říše.A postavení Čechů tam bylo stejné,ať byli bydlištěm v pohraničí,vnitrozemí,či třeba Polsku...
Ti Češi ,co tu byli,měli totiž přehled o tom,kdo se jak choval,zda byli horliví vyznavači nacismu,či naopak pronásledovaní komunisté,soc.demokraté a odpůrci režimu.
To bylo na překážku zlatokopům z vnitrozemí,jejichž hlavním cílem zde bylo se obohatit.A taky se kradlo,dokonce po vagonech.Mám o tom celý šanon dokumentů.
Mimochodem v Provolání o vyhlášení stanného práva stojí
...veškeré odcizené věci musí být odevzdány....budou provedeny přísné domovní prohlídky,neb bylo již hlášeno mnoho zlodějů..
Z transferu měli být dle nařízení vyjmuti němečtí antifašisté,dokonce dostali osvědčení.S tím si však pplk.Sekáč nelámal hlavu.Označil je jako důstojník pro evakuaci za tzv.antifašisty a dokonce jim vyhlásil nedělní pracovní celodenní povinnosti včetně dětí od 12.let.Mohu doložit jeho rozkazy.
Pan pplk. zemřel o pár let později.Rukou někoho,který si jako on vykládal zákony a spravedlnost po svém.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

3. Listopad 2012 - 22:42 | Vojtech

3. Listopad 2012 - 18:17 | růženín

Pane Vojtěch,vám bylo neumožněno studovat????
Vy jste končil 1988 ZŠ Cvikov a 1991 jste veden jako absolvent SOU strojní (Vagonka), Svatopluka Čecha 1205 >> OK3A .Nějak mi to nesedí....

Pokud berete obor obrabec kovu jako umozneni studii, pak mame rozdilny pohled na vec. Zadost o studium na gymnaziu, me byla zamitnuta. A vysvedceni v 8 tride, bylo udelano tak aby to bylo zduvodneno. Pokud mate za souseda Tomase Vlcka, zkuste se ho zeptat jak sem se ucil a kolikrat sem reprezentoval ZS Cvikov v okresnich olympiadach v matematice, fyzice, biogii a bohuzel i v soutezi o zemi kde vcera znamena jiz zitra. Nevim jestli si me pamatujete jako zaka, nebot Vam jich proslo zrejme rukama hodne, rikal ste ze jste me ucil vice nez telocvik, ale uz ste nenapsal co, protoze ja si vazne napamtuji, ze by to bylo neco vic, byt je mozne ze se pletu. Az se u nej poreferujete, pak mi s klidnym svedomim muzete rict zda obrabec kovu byl studiem, nebo spis nutne zlo. Vedom toho, ze toto remeslo nikdy provozovat nebudu sem v 3. rocniku odesel. A studovat sem zacal znovu tu v anglii.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

3. Listopad 2012 - 23:12 | moldavit

Vím,že jsem vás měl na jeden předmět.Asi přírodopis.Protože jsem tam chodil na rodičáky.Vím,že jsi byl bystrý,to nepopírám.
Souhlasím s vámi,že morálka po komunisticku byla koncem 80.let na ZŠ Cvikov utužována.Proto jsem taky odešel,spíš byl odejit díky tomu,že po vzoru ruské glasnosti jsem sepsal nešvary na škole.Humorným způsobem.Šel jsem na kobereček,jak jsem to myslel a po neustálých hospitacích a vytýkání všeho možného dal výpověď.
Za posudkem hledej třídní a ředitelku.Kdo byl třídním?
Nicméně počátkem 90.let se otevíraly mnohé obory s maturitou,různé nástavby,kam jste mohl přestoupit.Proč jste to neudělal?

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

3. Listopad 2012 - 23:34 | Jan Tichý

Kolego Růženíne, už je, prosím, nechte bejt. (I s panem Vojtěchem se přece můžete líp dohodnout mailem.)

Podstata mého sdělení byla tato:
I novoborská veřejnost i naši zastupitelé (od roku 2008 dodnes) už mnohokrát slyšeli a četli všechny "argumenty", které tady páni odpůrci UŽ ZASE jen opakují.
A PŘESTO významnou podporu veřejnosti v komunálních volbách nezískali.
A PŘESTO naši zastupitelé odmítají s nimi jednat o odstranění symbolického hrobu.

Oni si totiž pánové těmi "argumenty" zas tak moc jistí nejsou, jinak by přece stačilo je logicky, přehledně a slušně jednou zveřejnit - a ne hrozit žalobami a podávat stížnosti na všechny strany.
Jinak by si přece nemuseli pořád vymýšlet, co jsem kdy řekl nebo udělal (protože při tom nebyli a ani být nemohli, když se to vůbec nestalo).
Jinak by jejich "badatelský tým" tak obětavě bez ohledu na čas a náklady nepátral v historii naší rodiny a neočerňoval pověst mého táty, který zemřel před čtyřiceti lety a s borským excesem samozřejmě nemá nic společného.
Jinak by si taky se mnou nemailovali pod fingovaným jménem jisté virtuální borské pamětnice, aby se pokusili na mě získat cokoli kompromitujícího (nezískali!).
Jinak by si pořád nevymýšleli nejrůznější zločiny, kterými se údajně provinily postřílené oběti i zavražděný primář.
Jinak by pořád nefabulovali další a další podrobnosti (jako údajný pochod smrti francouzských zajatců) nebo další verze případu, které dokonce vyvracejí ty předešlé (jako ty o tragickém konci primáře).

Jenom tady (opět!) z možné diskuze udělali sérii monologů dvou "expertů na všechno" a otrávili všechny ostatní čtenáře natolik, že se sem nejspíš ani nepodívají.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

4. Listopad 2012 - 0:43 | Vojtech

Pane Waltre : Prirodopis bychh tipoval pani ucitelku Krouzilovou, ale jist si nejsem.Mozne je vse. Tridni soudruzka Fediukova , reditele si nepamatuji, rozhodne ale vim ze ucitelka Schutzeova me v oblibe tez nemela:)

Pocatkem 90 let sem zalozil rodinu a musel se o ni starat ne chodit do skoly ci nejake nastavby. Nicmene to uz je jiny pribeh, ale jedno vim dokud se v CR nezmeni rozhodne se nevratim. Ne nemam ruzove bryle nerikam ze je UK idelani zeme bez problemu, to bych si rozhodne nedovolil, nicmene stav a deni v CR me prijde daleko vice zaostalejsi.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

4. Listopad 2012 - 8:46 | Josef Doškář

Po válce byly ustanoveny RNV, přestože používaly zkratky NV. Volby do řádných " nerovolučních" NV byly mnohem později.
Viz příspěvek hostorika PhDr Jindry citace z příspěvku

:".Po repatriaci zavlečených osob tu totiž zůstali někteří občané z budoucí Jugoslávie, kteří žádali exemplární potrestání majitelů Rachmannovy továrny za vykořisťování zajatců a zavlečených osob při vojenské výrobě. Předložili současně řadu dokladů, které měly být před příchodem Rudé armády zničeny. Protože jeden z nich se svým požadavkem u RNV (Revoluční národní výbor) neuspěl, předal je později veliteli zdejší posádky."

Neznalost o revolučních národních výborech je do nebe volající.

Přiklady od jinud:
Revoluční národní výbory po válce
28. 8. 2008
Výbory se potýkaly s obecným nedostatkem i zneužíváním pravomocí
(Text: JanniV; Foto: Muzeum a Archív města Ústí nad Labem)

Po 9. květnu 1945 město vedla česká správa. Revoluční národní výbor se však potýkal s nedostatkem českého úřednictva. Jeho členové v těchto dnech vykonali neuvěřitelné množství obětavé práce. Navíc museli pro všechny zajistit nutné minimum životních potřeb a přitom se neměli jak opřít o předchozí činnost bývalého správního aparátu. V okrajových čtvrtích města současně pracovali od 8. do 10. května 1945 dílčí národní výbory. V podstatě to byly skupiny dobrovolníků, snažící se ochránit důležité tovární objekty a sklady s potravinami. Práci nového správního systému navíc ztěžovala řada vychytralých občanů,snažící se zajistit si pro sebe nejrůznější potvrzení, či osvědčení, například o nekolaborování s nacisty.

Příklad RNV v Bělčicích

HISTORIE BĚLČIC - 14. Národní výbory v letech 1944 až 1949
6.12.1944 je vydán ústavní dekret prezidenta republiky o vytváření místních, okresních a zemských národních výborů. Po osvobození přebírají místní národní výbory správu a řízení obcí.
Revoluční národní výbor v Bělčicích vzniká na základě "Košického prohlášení vlády" a z popudu tvořícího se ONV ve Strakonicích. Jeho vytvoření připravili Josef Frieb, Antonín Jarolímek a Václav Šimánek na předběžných schůzkách konaných 29.4. a 2.5.1945.
5.5.1945 se začínají v obci odstraňovat dvojjazyčné nápisy a první československé státní vlajky se objevují na nádraží, u Mazalů a na penzionu "Dagmar". Podporučík v záloze Josef Žítek a rotmistr Václav Cibulka se oblékají do československých uniforem a na heslo "Niva", které je signálem k převratu, se schází Revoluční národní výbor potvrzený ONV ve Strakonicích. Předsedou je Josef Frieb, místopředsedou Josef Kaiser, členy Antonín Jarolímek, Josef Balík, Josef Klíma, Karel Matějka, Václav Černý, Josef Rumplík a Josef Tintěra. Revoluční národní výbor je ve věcech správních i vojenských podřízen Místnímu národnímu výboru v Blatné, který dostává rozkazy z tvořícího se Okresního národního výboru ve Strakonicích. S americkou armádou sice přímý styk neudržuje, ale jejich příkazy vojenského rázu plní. Jedním z jeho nejdůležitějších úkolů je zajištění zásobování obyvatelstva, stravování Národních stráží "Niva", zásobení německých uprchlíků a výpomoc při zásobování Rudé armády (RA). Revoluční národní výbor po převzetí moci vyhlašuje okamžité zrušení funkce komisaře obce a až do nových voleb pověřuje správou obce městského tajemníka Václava Chaloupku. 7.5.1945 v 16 hodin je zatčen a uvězněn v márnici Karel Kasík. Děkan Antonín Jarolímek se zasazuje za jeho propuštění a bývalý vládní komisař je vyšetřován na svobodě. Trestní komise ONV v Blatné ho v roce 1947 odsoudila za provinění proti národní cti. Tento rozsudek je 18.9.1948 výměrem Zemského NV v Praze zrušen. Karel Kasík potom působil od 1.11.1945 do 25.5.1947 jako ředitel měšťanské školy v Novém Sedle a podle MNV v této obci se choval a pracoval jako řádný a nekompromisní komunista. Na heslo "Niva" se zároveň vytváří strážní oddíl "Niva", jehož členy jsou praporčík Václav Šimánek, současně i prozatímní velitel četnické stanice, štábní strážmistr Jan Štrupl, Čeněk Hosnedl, Otakar Brynych, Josef Jankovec, Josef Chodora a Fr. Punčochář. Velitelem je Josef Žítek a zástupcem Václav Cibulka.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

4. Listopad 2012 - 9:33 | moldavit

Prohlášení o Stanném právu v CL,zveřejněném panem Doškářem
...s razítkem Národního výboru
....Za československý Národní výbor
Pane Doškář,popíráte sám sebe...

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

5. Listopad 2012 - 6:15 | Josef Doškář

V té době byly pouze RNV ( revoluční národní výbory), přestože používaly zkratku NV. Proto pan PhDr Jindra používá zkratku RNV.
Tvrdit něco jiného, je neseriózní.
Demokraticky zvolené národní výbory, vznikly až ve svobodných volbách. Borský RNV byl od počátku tvrdě veřejně kritizován.

Revoluční NV, v tehdejším Boru u České Lípy, byl od své orgán nikým nezvolený. Vznikl v revoluční době.
Podstatné ještě jednou:
Na rozdíl od Jana Tichého jsem nikdy nevymýšlel žádné teorie. Češi, kteří se vraceli zpět do pohraničí, měli velkou nedůvěru vůči RNV, protože tento byl sestaven z Čechů, kteří zůstali v Říši. Měli vůči RNV stejnou nedůvěru, jako jugoslávští, ruští i francouští zajatci. Měli nedůvěru i Čechů, kteří zde byli totálně nasazeni. Někteří nacisté se dokázali "dostat" ze seznamů nacistů a esesáků. (To se podařilo dohledat až v říšských archivech v Bundesarchivu).
Předseda Taisler byl ze starostování koncem roku, nebo začátkem příštího roku , na základě podvodů, odvolán. Na základě udání německých obyvatel byla provedena kontrola Němců, u kterých byly po té nalezeny zbraně na zabíjení lidí.. Na nedůvěru vůči RNV upozorňuje i pan Jindra.

Pár vět ze semináře od PhDr. Jindry :Po repatriaci zavlečených osob tu totiž zůstali někteří občané z budoucí Jugoslávie, kteří žádali exemplární potrestání majitelů Rachmannovy továrny za vykořisťování zajatců a zavlečených osob při vojenské výrobě. Předložili současně řadu dokladů, které měly být před příchodem Rudé armády zničeny. Protože jeden z nich se svým požadavkem u RNV (Revoluční národní výbor) neuspěl, předal je později veliteli zdejší posádky. Zda byla tato žádost vyslyšena, není známo, ale je možné, že značně přitížila majiteli továrny při jeho odsouzení. Kolem této události se v průběhu let nahromadilo mnoho nepravd i smyšlenek.
Tolik pan Jindra.

Přiklady od jinud:
Revoluční národní výbory po válce
28. 8. 2008
Výbory se potýkaly s obecným nedostatkem i zneužíváním pravomocí
(Text: JanniV; Foto: Muzeum a Archív města Ústí nad Labem)

Po 9. květnu 1945 město vedla česká správa. Revoluční národní výbor se však potýkal s nedostatkem českého úřednictva. Jeho členové v těchto dnech vykonali neuvěřitelné množství obětavé práce. Navíc museli pro všechny zajistit nutné minimum životních potřeb a přitom se neměli jak opřít o předchozí činnost bývalého správního aparátu. V okrajových čtvrtích města současně pracovali od 8. do 10. května 1945 dílčí národní výbory. V podstatě to byly skupiny dobrovolníků, snažící se ochránit důležité tovární objekty a sklady s potravinami. Práci nového správního systému navíc ztěžovala řada vychytralých občanů,snažící se zajistit si pro sebe nejrůznější potvrzení, či osvědčení, například o nekolaborování s nacisty.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

4. Listopad 2012 - 18:44 | moldavit

Pokud bych vás bral za slovo,tak Vyhlášení stanného práva bylo neplatné,protože za ním stál Národní výbor,dohlížel na něj Národní výborJelikož nenesl název Revoluční,po právní stránce je toto Provolání nelegitimní.
Slávka znám,určitě by netvrdil,že má patent na rozum.
Popíráte sám sebe,pane Doškáři

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

4. Listopad 2012 - 15:20 | Jan Tichý

Musím se zastat poválečného předsedy MNV v Boru, který byl prý podle JD "koncem roku (1945), na základě podvodů, odvolán"!? Ve skutečnosti po vleklých a často malicherných sporech byl zřejmě tak znechucen, že odstoupil 26. března 1946 sám:

Zápis o IX. schůzi rady okresního národního výboru v České Lípě konané dne 18. ledna 1946 ve 14 hodin v zasedací síni ONV.
... Předseda dále podává referát o předsedovi MNV v Boru p. Taislerovi, který dne 21. prosince 1945 podepsal vyhlášku o návštěvě půlnoční mše o Štědrém dnu pro Němce. Tuto vyhlášku na zákaz ONV neodvolal resp. nepostaral se o to, aby byla zrušena, tím zavinil nedodržení zákazu vyhlášky pro německé příslušníky a proto byl navržen trest 2.000 Kčs, v pádu nedobytnosti 5 dnů vězení. ... Dále předseda uvědomuje pány členy rady ONV o dalších záležitostech v Boru resp. p. Taislera. ... Vysvětluje rodinné poměry Taislera, čte podepsané prohlášení 6ti zaměstnanců ČSD v Boru o přijímání Němců, udání kde p. Taisler z 15 uzavřených sňatků po 9. květnu 1945 Čecha s Němkou byl ve 3 případech jako svědek, vysvětluje, že p. Taisler má za ženu Němku, kterou po 15letém manželství nenaučil aspoň trochu česky, má 4 děti, z nichž 3 děti neumí ani slovo česky a jedno jen velmi málo, při úřadování jako předseda MNV neplní pokynů ONV resp. ZNV po případě ministerstev o národním majetku, neodůvodněně nechal odebrati z tresorů spořitelny stříbrné a zlaté věci jakož i drahokamy na MNV v Boru, neodvedl je na ZNV a na ONV neodvedl pouze z prestižných důvodů, rozprodává národní majetek a obnos účtuje do pokladny MNV nikoliv ve prospěch státu a národa, zapůjčoval přes zákaz ONV radiopřijímače antifašistům, kteří nemají dosud státní občanství.
... Knotek navrhuje, aby p. Taisler jako předseda MNV v Boru byl potvrzen. Pro tento návrh hlasovali: Ajšman, Knotek. P. Zvonař navrhuje, aby se hlasovalo o tom, zda jest p. Taisler s ohledem na jeho národnostní postoj zastávat funkci předsedy MNV dle článku 1 Směrnic pro národní výbory: že je způsobilý hlasovali – Ajšman, Knotek, že je nezpůsobilý hlasovali: Milenovský, Zvonař, Zedník, Grus, Našinec, Černý a Holý. Předseda upozorňuje na důvěrné jednání rady, načež p. Ajšman odpověděl, že toto rozhodnutí ještě dnes dozví se v KSČ.
...
Věc: Změny členů národ. výboru – zpráva MNV Bor u Č. Lípy Okresnímu národnímu výboru v Č. Lípě z 3. dubna 1946:
Přípisem ze dne 12. 3. 1946 oznámila místní organisace čs. strany sociálně-demokratické, že z místního národního výboru v Boru odevolává p. Jaroslava Volka, dosavad. zásobovacího referenta, a na jeho místo staví p. Jana Stávka z Boru II.
Dne 26. III. t. r. resignoval na funkci člena MNV a funkci předsedy MNV v Boru p. Josef Teisler.
Ve schůzi plena MNV v Boru byl dne 2. dubna 1946 zvolen předsedou místního národního výboru p. RNDr. Jaromír Špaček za stranu komunistickou.
(doslovný přepis výňatků z dokumentů ONV)

Další důkaz, že nám "historik" JD vypráví jen poupravené příběhy, které si už přesně nepamatuje a ověřováním se taky moc nezdržuje...

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

5. Listopad 2012 - 6:19 | Josef Doškář

Ano pane Tichý toto souhlasí:",ZNV po případě ministerstev o národním majetku, neodůvodněně nechal odebrati z tresorů spořitelny stříbrné a zlaté věci jakož i drahokamy na MNV v Boru, neodvedl je na ZNV a na ONV neodvedl pouze z prestižných důvodů, rozprodává národní majetek a obnos účtuje do pokladny MNV nikoliv ve prospěch státu a národa, zapůjčoval přes zákaz ONV radiopřijímače antifašistům, kteří nemají dosud státní občanství".
Neuvedl jste ale to, že si "rozdával" odměny a že bez souhlasu zaměstnával osobního šoféra s autem.

Revoluční NV, v tehdejším Boru u České Lípy, byl orgán nikým nezvolený. Vznikl v revoluční době.
Podstatné ještě jednou:
Na rozdíl od Jana Tichého jsem nikdy nevymýšlel žádné teorie. Češi, kteří se vraceli zpět do pohraničí, měli velkou nedůvěru vůči RNV, protože tento byl sestaven z Čechů, kteří zůstali v Říši. Měli vůči RNV stejnou nedůvěru, jako jugoslávští, ruští i francouští zajatci. Měli nedůvěru i Čechů, kteří zde byli totálně nasazeni. Někteří nacisté se dokázali "dostat" ze seznamů nacistů a esesáků. (To se podařilo dohledat až v říšských archivech v Bundesarchivu). Předseda Taisler byl ze starostování koncem roku ,nebo na začátku příštího roku, na základě podvodů, odvolán. Na základě udání něleckých obyvatel byla provedena kontrola Němců, u kterých byly po té nalezeny zbraně na zabíjení lidí.. Na nedůvěru vůči RNV upozorňuje i pan Jindra.

Ještě jednou pro pana Waltra ,

citace o RNV z přednášky pana RnDr. Jindry :..
Pár vět ze semináře od PhDr. Jindry :Po repatriaci zavlečených osob tu totiž zůstali někteří občané z budoucí Jugoslávie, kteří žádali exemplární potrestání majitelů Rachmannovy továrny za vykořisťování zajatců a zavlečených osob při vojenské výrobě. Předložili současně řadu dokladů, které měly být před příchodem Rudé armády zničeny. Protože jeden z nich se svým požadavkem u RNV (Revoluční národní výbor) neuspěl, předal je později veliteli zdejší posádky. Zda byla tato žádost vyslyšena, není známo, ale je možné, že značně přitížila majiteli továrny při jeho odsouzení. Kolem této události se v průběhu let nahromadilo mnoho nepravd i smyšlenek.
Tolik pan Jindra.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

4. Listopad 2012 - 18:52 | Jan Tichý

A nebyla vám zima, "Berane"???
viz 3. Listopad 2012 - 17:36, to je jen o kousek výš

Ale "popraveno" bylo 7 civilistů, osmý byl zbytečně zastřelen "na útěku", jak víte. Popsal to tak i pan Doškář ve svých prvních článcích - až pak na to při psaní petice jaksi pozapomněl...
(A už tady se mnou opravdu před premiérou filmu nepočítejte.)

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

4. Listopad 2012 - 19:25 | Josef Doškář

Pane Tichý, jáí jsem na nic takového nezapomněl. Ještě jednou pan Jindra::"Kolem této události se v průběhu let nahromadilo mnoho nepravd i smýšlenek." Vy jste začaltyto nepodložené výmysly a nepravdy zapisovat a domýšlet.
Já ve svých článcích, na rozdíl od Vás nic neopravuji a nedomýšlím ( nevymýšlím). Řadím výpovědi svědků chronologicky za sebou. Svědecká výpověď dosud žijícího svědka jiřího Rosického, který v den popravy mluvil se starostou Taislerem, jednoznačně vypovídá o tom, že k trestu smrti bylo odsouzeno 8 provinilců za neodevzdání zbraní na zabíjení lid, v době stanného práva!
Argumenty jsou řazeny za sebou, jak přibývaly svědecké výpovědi. A ty jsou jasné. 8 Němců bylo popraveno za držení zbraní na zabíjení lidí stanného práva.

Měl jsem to štěstí, že mne RNDr. Jaromír Špaček 4 roky učil a při výročích nám o té době vyprávěl.
Vyprávěl i o kontrole, která proběhla na NV ( stále ještě revolučním) a co tam bylo uloženo co se tam rozprodávalo a proč on ( Jaromír Špaček)" musel" převzít starostování.

Bylo by dobře, kdyby jste panu Beranovi odpověděl! Pan Beran se ptá a já také!

Projev vůle národního výboru je hlasování a následné přijaté usnesení. Můžete pane Tichý , napsat, který národní výbor hlasoval o popravě 8 nacistů v Novém Boru dne 2.6.1945? Jaké usnesení bylo přijato? Kdo jak hlasoval? Očekávám, že konečně odpovíte !!!! Jinak pokud žádné usnesení Národního výboru v Novém Boru ohledně popravy 8 nacistů neexistuje, tak na vašem pomníku je jedna lež za druhou.

Odpovězte na nám na tyto otázky a přestaňte lhát!

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

4. Listopad 2012 - 21:07 | moldavit

Pane Doškáři.Pro mne jsou důležité
1.Dekrety presidenta
2.Provolání o stanném právu
3.Dobové dokumenty
Např.tajné rozkazy pplk.Sekáče k provedení prvních Odsunů,k vyhledávání archivů Gestapa atd.
ustanovení prozatimního Národního výboru ve Cvikově dne 10.5.1945,založení a zvolení předsedy Národního výboru 12.5,1945 .
V jediném dokumentu jsem nenašel zmínku o jakýchsi Revolučních....
Bohužel poznámka Slávka Jindry s tímto naprosto nekoliduje.Jeho obsáhlou přednášku,včetně popisu činností francouzských zajatců jsem pozorně sledoval.Tato nesrovnaiost nebyla jediná.Při vší úctě...nikdo není neomylný
Pro jistotu jsem zabloudil do Státního oblastního archivu.Vidíte tam někde Revoluční?
http://www.soaplzen.cz/aps/223203010?nazev=m%C3%ADstn%C3%AD%20n%C3%A1rodn%C3%AD%20v%C3%BDbor
Já vidím stovky Národních výborů.Od roku 1945

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

5. Listopad 2012 - 6:04 | Josef Doškář

Národní výbory vznikly prakticky ve všech obcích tehdejší ČSR. V roce 1945 to byly NV, které nevzešly z voleb. Byly to Revoluční národní výbory.

Pátráme-li po událostech v roce 1945, musíme tuto skutečnost neustále připomínat.

Situaci nám dobře přibližuje:

Výbory se potýkaly s obecným nedostatkem i zneužíváním pravomocí
(Text: JanniV; Foto: Muzeum a Archív města Ústí nad Labem)

Po 9. květnu 1945 město vedla česká správa. Revoluční národní výbor se však potýkal s nedostatkem českého úřednictva. Jeho členové v těchto dnech vykonali neuvěřitelné množství obětavé práce. Navíc museli pro všechny zajistit nutné minimum životních potřeb a přitom se neměli jak opřít o předchozí činnost bývalého správního aparátu. V okrajových čtvrtích města současně pracovali od 8. do 10. května 1945 dílčí národní výbory. V podstatě to byly skupiny dobrovolníků, snažící se ochránit důležité tovární objekty a sklady s potravinami. Práci nového správního systému navíc ztěžovala řada vychytralých občanů,snažící se zajistit si pro sebe nejrůznější potvrzení, či osvědčení, například o nekolaborování s nacisty.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

5. Listopad 2012 - 12:41 | moldavit

Takže ty Revoluční národní výbory narozdíl od tisíců jiných MNV nevznikly na základě Dekretu Beneše,ale jaksi samovolně,tedy bez jakéhokoliv právního základu.Jejich rozhodnutí jsou tedy soudně napadnutelná,jako neoprávněná.
Je úsměvné,že potom vyžadujete po panu Tichém,aby doložil svá tvrzení o projevu vůle MNV číslem usnesení.Přitom asi vycházíte ze z.O obcích z r.1990.Jenže tehdá se psalo 1945....
Pane Tichý mohu doložit,že schůze NV neměla v r.1945 žádná usnesení,nakonec to žádný zákon nepřikazoval.Zápis pouze popisoval průběh schůze.
To se jen páni odpůrci chytají slovíčkařením stábel,zamotávajíc se sami do svých sítí.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

A nebylo vám zima?

5. Listopad 2012 - 11:04 | Jan Tichý

Omlouvám se za nutnost zopakování:
"Beranovi" viz 3. Listopad 2012 - 17:36, je to tady jen o kousek výš

P. S.: Pan Horníček kdysi vyprávěl, jak besedoval s dětmi o svých rolích. Přišla řeč i na Lucernu, kde hrál vodníka. Jeden chlapeček se zeptal: A nebylo vám zima? Pan Horníček mu trpělivě vysvětlil, že filmový štáb zajistil pro natáčení ohřátou – nikoli ledovou – vodu, a zima mu tedy nebyla. Beseda pokračovala a na jejím konci tentýž chlapeček zvedl ruku a zeptal se: A pane Horníčku, nebylo vám zima?

Panu zastupiteli Vltavínovi můžete tisíckrát citovat autentické zápisy se zkratkami MNV, ONV i ZNV, které se v roce 1945 používaly. Ano, NĚKDY NĚKDO použil taky přívlastek "revoluční", pokud tím chtěl zdůraznit, že ještě neproběhly řádné volby.

Místo výroku A NEBYLO VÁM ZIMA? virtuální "Beran" tvrdohlavě opakuje své "právnické" otázky (aniž by četl odpovědi) a pan zastupitel Vltavín zas a znova používá svou nejoblíbenější kombinaci kláves CtrlC a CtrlV. To máte marný, proto už to tady nikdo nečte :o)))

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

5. Listopad 2012 - 17:11 | Josef Doškář

Pro pana Waltra ještě jednou :..
Pár vět ze semináře od PhDr. Jindry :Po repatriaci zavlečených osob tu totiž zůstali někteří občané z budoucí Jugoslávie, kteří žádali exemplární potrestání majitelů Rachmannovy továrny za vykořisťování zajatců a zavlečených osob při vojenské výrobě. Předložili současně řadu dokladů, které měly být před příchodem Rudé armády zničeny. Protože jeden z nich se svým požadavkem u RNV (Revoluční národní výbor) neuspěl, předal je později veliteli zdejší posádky. Zda byla tato žádost vyslyšena, není známo, ale je možné, že značně přitížila majiteli továrny při jeho odsouzení. Kolem této události se v průběhu let nahromadilo mnoho nepravd i smyšlenek.
Tolik pan Jindra.

Výbory se potýkaly s obecným nedostatkem i zneužíváním pravomocí
(Text: JanniV; Foto: Muzeum a Archív města Ústí nad Labem)Výbory se potýkaly s obecným nedostatkem i zneužíváním pravomocí

Po 9. květnu 1945 město vedla česká správa. Revoluční národní výbor se však potýkal s nedostatkem českého úřednictva. Jeho členové v těchto dnech vykonali neuvěřitelné množství obětavé práce. Navíc museli pro všechny zajistit nutné minimum životních potřeb a přitom se neměli jak opřít o předchozí činnost bývalého správního aparátu. V okrajových čtvrtích města současně pracovali od 8. do 10. května 1945 dílčí národní výbory. V podstatě to byly skupiny dobrovolníků, snažící se ochránit důležité tovární objekty a sklady s potravinami. Práci nového správního systému navíc ztěžovala řada vychytralých občanů,snažící se zajistit si pro sebe nejrůznější potvrzení, či osvědčení, například o nekolaborování s nacisty.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

5. Listopad 2012 - 17:37 | moldavit

Sbírka zákonů
Vládní nařízení ze dne 5.5.1945 !!!!
Na základě Dekretu prezidenta republiky ze dne 4.12.1944 !!!!.....

§1
Na osvobozeném území Českslovenska buďtež vytvořeny...a obnoveny MÍSTNÍ NÁRODNÍ VÝBORY,OKRESNÍ NÁRODNÍ VÝBORY A ZEMSKÉ NÁRODNÍ VÝBORY.

Podle kterého zákona vznikly ty vaše REVOLUČNÍ?
Začíná mi být nějak zima...

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

5. Listopad 2012 - 18:15 | Josef Doškář

Pane Tichý,

bylo by dobře, kdyby jste panu Beranovi odpověděl! Pan Beran se ptá a já také!

Projev vůle národního výboru je hlasování a následné přijaté usnesení. Můžete pane Tichý , napsat, který národní výbor hlasoval o popravě 8 nacistů v Novém Boru dne 2.6.1945? Jaké usnesení bylo přijato? Kdo jak hlasoval? Očekávám, že konečně odpovíte !!!! Jinak pokud žádné usnesení Národního výboru v Novém Boru ohledně popravy 8 nacistů neexistuje, tak na vašem pomníku je jedna lež za druhou.

Odpovězte na nám na tyto otázky a přestaňte lhát!

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

5. Listopad 2012 - 19:10 | Josef Doškář

Pro pana Waltra.
Důvody jsem již několikrát výše uvedl a vůbec tím nerozporuji Benešovy dekkrety.
Abyste se lépe v této problematice orientoval, můžete si zde prostudovat pár příkladů.

Revoluční národní výbory, osídlování pohraničí a význam národních výboru při zajišťování národně-demokratického procesu v ČSR v letech 1944 - 1948:
VI. Vědecká Archivní Konference, Ústí nad Labem, 20. října 1988, sborník příspěvku

VÝVOJ NÁRODNÍCH VÝBORŮ V PLZNI
Národní výbory vznikly před 40 lety jako nové re¬voluční orgány státní moci a státní správy v dů¬sledku národně osvobozeneckého boje a národní a demokratické revoluce. Také v Plzni dochází k vytvo¬ření ilegálního národního výboru již v období na¬cistické okupace.
Revoluční národní výbor
Revoluční národní výbor v Plzni se ujímá správy města již dne 5. 5. 1945. Ve svých počátcích měl celkem 90 členů, později se rozšířil na 96 členů. Pravomoc RNV se však nevztahovala pouze na město, ale
i na větší část západních Čech. Z pověření vlády spravoval RNV v Plzni celkem 12 okresů. Postupně, jak se poměry v pohraničí konsolidovaly, přestával zde působit.

1. Lukeš Josef [Statutární město OPAVA]
www.opava-city.cz › O městěArchiv
Poslanec Slezského zemského sněmu, přísedící Zemského výboru ... výboru pro město Opavu, poslanec Revolučního národního shromáždění, senátor ...
Revoluční výbor
květen 1945
Politický život od osvobození do léta 1945 řídil Revoluční národní výbor..

Státní okresní archiv Děčín Okresní národní výbor Varnsdorf
www.soalitomerice.cz/sites/default/files/onv_varnsdorf.pdf
Formát souboru: PDF/Adobe Acrobat - Rychlé zobrazení
Ve Varnsdorfu rovněž vznikl takovýto „revoluční“ národní výbor, zápis z jeho první schůze pochází již z 25. 4 1945. Původně byl šestičlenný, již 13. 5. 1945 se ...

Členové poválečného Revolučního národního výboru v ... - Chrastava
www.chrastava.cz/kultura/cesky/rok1945.htmArchiv
Členové poválečného Revolučního národního výboru v Chrastavě. Uplynulo šedesát let...Pamětníci vyprávějí, že již dlouho před 8. květnem bylo zdálky slyšet ...

Československý rozhlas v Květnovém povstání
rozhlasovaprace.wz.cz/referat18.doc
Formát souboru: Microsoft Word - Rychlé zobrazení
Prostřednictvím spojek byl odboj v Čs. rozhlase napojen na domácí i zahraniční odboj, na Národní revoluční výbor i Revoluční výbor české inteligence ...

Litomericensia 1989. VI. vědecká archivní konference. Revoluční
www.kpwin.cz/soap/soanb/zaznam.php?detail_num=5348&vers...Archiv
Revoluční národní výbory, osídlování pohraničí a význam národních výborů při zajišťování národně-demokratického procesu v ČSR v letech 1944-1948. Sborník ..
.
Pár slov k osvobození Plzně | háčky a udice
afinabul.blog.cz/1205/par-slov-k-osvobozeni-plzneArchiv
8. květen 2012 – Mezitím se členové Revolučního národního výboru (RNV) sešli ve Zbrojnické ulici. ... Vytvořili Revoluční národní výbor, jehož dva členové ...

Konec 2. světové války ve Smiřicích
www.smirice.eu/valka/kveten.htmArchiv
Později byl revoluční národní výbor rozšířen a zasedali v něm též: ... Ustavující schůze revolučního národního výboru ve Smiřicích konala se v sobotu 5. května ...
Dějiny a literatura po roce 1945. 1945: Osvobození a jiné události

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

5. Listopad 2012 - 19:35 | moldavit

Děkuji za odkazy,jsou výstižné ,uvedu úplně Varnsdorf

Ve Varnsdorfu rovněž vznikl takovýto „revoluční“ národní výbor, zápis z jeho
první schůze pochází již z 25. 4 1945. Původně byl šestičlenný, již 13. 5. 1945 se ale
reorganizoval a rozšířil na patnáct členů. Tento národní výbor převzal zpočátku
pouze správu nad městem Varnsdorf,teprve 27. 5. 1945 se uskutečnila první
společná schůze se zástupci ostatních obcí okresu, ze které vzešel okresní národní
výbor.
Směrnice ministerstva vnitra pro místní a okresní národní výbory, schválená
vládou 19. 5. 1945......,

Nikdo nerozporuje, že před 8.5.1945 mohli spontáně vznikat "revoluční","prozatimní" atd výbory.Následně zhruba od 10.5.se již mluví pouze o Národních výborech.
A my se snad bavíme až o červnu,nebo ne?

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Pane Tichý prosím Vás

5. Listopad 2012 - 21:42 | moldavit

;zeptejte se pana Doškáře

1.Jak se mu podařilo rozmnožit ty nacisty na 8?

2.Jaký právní předpis upravoval jednání ,nechme ty RNV,v červnu 1945?
Národní výbory byly naposledy v r.1918 a jejich činnost upravena až v r 1947.
Vůli lze vyjádřit písemně,slovně i mlčky.Pan Beran je zřejmě zmaten z toho,co vidí nyní z první řady v NB.

3.Kdy dodá ten rozsudek a náležitosti Stanného soudu ze dne 2.6.1945,

Všude se tím ohání a kde nic,tu nic.Snad Zastupitel NB veřejně nelže.
Mám obavy,že mi zas přetiskne tisíc řádků,naprosto nesouvislých

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen,zmatený Beran

6. Listopad 2012 - 8:31 | moldavit

lže,lže a lže......a usvědčuje sám sebe
jím zmíněný Dekret
16/1945 Sb. o potrestání nacistických zločinců, zrádců a jejich pomahačů a o mimořádných lidových soudech
Dle jeho výkladu byli nacisty i Národní socialisti,např.Beneš,Horáková :o)))
Formu zápisu ze schůze uvádí dle zákona 128/2000 Sb.....
Skutečně si myslíte,že všichni jsou tak blbí,jak vy chytří?
To jste si taky mysleli na začátku natáčení dokumentu Hra o kámen.Nakonec v hodnocení inteligentních lidí jste komunálními exoty.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

6. Listopad 2012 - 9:33 | moldavit

Nová taktika-zaplevelit diskuzi tisíci řádky něčím,co si lnteligentní člověk najde sám.Aby ty lži raději nikdo nečetl :o))))))

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

6. Listopad 2012 - 14:14 | moldavit

že i dnes jsou národně socialistické strany asi nepochopíte.Nechme to těm důvěryhodným komunálním exotům

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

6. Listopad 2012 - 18:17 | pallando

Že vám ruším kruhy, pánové Doškáři a Waltře: návratem k tématu chci podotknout, že Pavel Danys je machr. Účinkuje ve filmu, dokonce v oceněném. Za pár měsíců zvládl v pomníkové kauze postoupit dál, něž všichni Doškářové, Uksové a děti lidických žen dohromady. Za to si zaslouží pořádný ptlesk!

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

6. Listopad 2012 - 18:32 | moldavit

Vždyť je náležitě na to hrdý.Už se nemůže dočkat až novoborská veřejnost uvidí jeho vyjádření občanských postojů a to bez cenzury.
Já taky.Vezmu si dva kapesníky až budu smíchy slzet.Očekávám,že to bude něco jako Pepek Vyskoč!

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

7. Listopad 2012 - 10:41 | Jan Tichý

Taky si nejsem jistý, jestli kolega Pallando "nepoužil ironii", jak říkávali naši kluci.
V každém případě zvláštní cenu poroty získal autor dokumentu, NIKOLI prezident Danys Pavel. Kromě toho ve filmu uvidíme řadu dalších pánů (i dam), jejichž postoje DP jen tragikomicky v popředí reprezentuje.

Mimochodem: Včera jste v Boru propásli možnost vidět taky druhý dokument oceněný v Jihlavě zvláštní cenou poroty - DVA NULA, viz třeba
http://www.youtube.com/watch?v=ZCoJXuk6MHU

Byla to skutečně drsná zábava. Ale taky jste přišli o možnost poslat vstupenku do slosování o dva lístky na zápas Bayern Mnichov - Werder Brémy koncem února. Ještě to lze stihnout v jiném kině, lhůta je do 15. prosince.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

7. Listopad 2012 - 17:26 | Jan Tichý

Nejde o "tisíce" podpisů na petici, ale o postoje. Měl jsem na mysli pány Uksu, Cincibuse, Háka... Ale i ty vyjmenované VIP v dokumentu uvidíte a uslyšíte. Některé jejich výroky bohužel dokazují, že ani pořádně nevědí, o co se jedná. Nejpřesněji to formuloval Jiří Paroubek: "Sám zastávám názor, že historii nelze měnit a za svou osobu bych takový památník nepodpořil, pokud se Vaše informace zakládají na pravdě."

Nevím, co si od besedy o filmu slibujete? Copak vám pan Mareš slíbil, že přijede? Danys Pavel sice už tam plánuje svůj hajdpark a dokonce jakousi motogramyádu (viz ČLD), ale to je samozřejmě pitomost.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

7. Listopad 2012 - 17:21 | moldavit

Pavel Danys bude jistě připraven podepisovat plakáty a deníčky...
Jinak děkuji Vaše za upozornění...
Zákon 131/1936 v § 120, který zcela automaticky dává po vyhlášení branné pohotovosti pravomoce do rukou vojenským velitelům
HLAVA VIII.
Trestní ustanovení
Část 2.
Soudní trestné činy.
§ 175
Zde je nejvyšší trest až 20let.
Pokud by se jednalo o Němce,tedy příslušníky jiného státu pak dle
§ 191
Vypovídání cizinců
...na návrh veřejného žalobce soud odsouzeného vypověděti z území uvedených v odstavci 1, byla-li trestným činem ohrožena bezpečnost státu, zvláště pak vojska, zásobování obyvatelstva nebo vojska, veřejná bezpečnost anebo veřejný pořádek
ANI JEDEN TREST NEUMOŽŃOVAL TREST SMRTI!
Evidentně se tedy pplk.Sekáč do pustil dalšího provinění,velice závažného činu.
PODEPISOVALI BY VÁM TY TISÍCE LIDÍ TU PETICI,KDYBY BYLI INFORMOVÁNI O ZLOČINECH PPLK.SEKÁČE?

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

7. Listopad 2012 - 19:11 | moldavit

To Beran....Tohoto odstrašujícího účinku se dosahuje urychleným a zjednodušeným procesem trestního řízení a výrazně zpřísněnými tresty....
Tak konečně doložte to trestní řízení .....už na něj čekám dva roky a pořád ticho po pěšině
....je to jak házet hrách na zeď.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

7. Listopad 2012 - 19:08 | moldavit

Dodám trochu jednoduší definice Stanných soudů,lépe to pochopíte
-stanné soudy, zvl. soudy, které jsou zřizovány k rozhodování v době stanného práva
-Vyhlášení Stanného práva.V takové době začínají pracovat tzv. "stanné soudy", pro které platí zjednodušená právní pravidla (je např.zrušeno právo odvolání), což urychluje rozhodování

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

7. Listopad 2012 - 23:11 | moldavit

Je to naprosto únavné,jak píše pan Zahradník.Doložte to trestní řízení ,neboli stanný soud a bude klid.
Nevydávejte Lidové soudy / retribuční/ za první Stanné a bude klid.
Tvrzení ,že část zákona O branné pohotovosti vlastně neplatil za dobu Branné pohotovosti státu radši nekomentuji.
Byla to obyčejná pomsta,přičemž k ní posloužili ti,co byli zrovna po ruce.
O tom svědčí i příkaz k pohřbení na místě,kde byli zastřeleni Rumburští vzbouřenci.To nebylo náhodné.
O činnosti Sekáčových vojáků vím od mnoha lidí,kteří tu krátce po skončení války byli,včetně pana B.Hynka,který bojoval se zbraní v ruce v Horní Světlé proti Freikorpers.To co s odstupem říkal bychom si za klobouk nikdo nedal.
Mimochodem taky první předseda Národního výboru,který byl také rychle odstraněn pro nedůvěru těch,co sem přišli za snadným majetkem z vnitrozemí.Věděl jako ředitel školy,kdo se jak choval a měl smysl pro spravedlnost.Důvod udaný byl ten,že nezabránil rozkradení Cvikovského muzea.Kradli tam ti.co sem přišli a jeho odvolali.
Dál už kolečkovat nemíním.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

9. Listopad 2012 - 22:35 | Lubomír Šádek

Nic ve zlém, vážení pánové, ale snažil jsem se znovu prolouskat toto téma, ale vzdávám se, mám pocit, že tomu rozumí maximálně pět lidí... Proč "neinvestujete" svoje schopnosti a znalosti do něčeho aktuálního, co oslovuje a zlobí většinu, nejenom v regionu...?!

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

10. Listopad 2012 - 17:05 | Of the Moon

Moje řeč!

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

11. Listopad 2012 - 10:48 | moldavit

jak jsem řekl,nemíním zde dál diskutovat.Věřte tomu,že pro Sekáče zákony neplatili,že nemusel dodržovat Ženevské konvence.Zemřel taky rukou někoho,kdo si myslel to samé.
Je to asi tak,jako že jsem někoho vyhazoval z pionýra.Zavolejte si panu Macelovi,Cvikováček,je tam dodnes.Ten k tomu měl pravomoci.Já v pionýru nikdy nebyl.Určitě by si pamatoval,jestli byl někdo vůbec a kdy z Pionýra vyhozen.On dokonce toleroval za socialismu Vlčata pana Vlka/což byla zástěrka pro skautský oddíl/.
Jinak vás upozorňuji,že podobné pomluvy,které by mohly ohrozit moje současné povolání,napříště předám policii.Budete mít dostatek prostoru vysvětlit,z kterých ověřených pramenů jste čerpal.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

13. Listopad 2012 - 11:16 | Jan Tichý

Přečetl jste si vůbec, co vám upřímně poradil pan Šádek?

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen

13. Listopad 2012 - 11:43 | moldavit

Chudý duchem nepochopí,že v Norimberku se trestali zpětně váleční zločinci od r.1939 dle zákonů,přijímaných od srpna 1945.
Beran jen hledá možnosti,jak obhajovat válečný zločin a troubit do světa fabulace pénů odpůrců

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Hra o kámen, hlavní hrdina PD

13. Listopad 2012 - 18:17 | moldavit

Dnes jsem byl v KB v Boru.Tak jsem mrkl na Danysoviny.
Pavel D.si sepsal a vyvěsil vlastní životopis.Tak úspěšného člověka Nový Bor ještě neměl.Skvělá kariera v OSP pokračovala samozřejmě v neméně úspěšné eře podnikatele.K tomu velice vyhledávaný a obdivovaný subjekt v oblasti poradenství.Rozepsáno na půlce A4.
A to vše vyměnil za vrtkavou roli komunálního politika a prosazujícího se umělce.Doloženo několika barevnými fotografiemi změněnými počítačovou grafikou.Asi tak, jak se učí děti v informatice 6.ročník.
Tohle ještě od dob kultu osobnosti nebylo.Těším se na jeho filmové antré.

• Pro psaní komentářů se přihlašte