V Progresu se třídily smysly

Kdepak odpad, ekologie a zdravé životní prostředí. Ale libé tóny hudebních nástrojů, krásná těla a přímo hmatatelná pozitivní energie. To všechno ovládlo v sobotu 17. ledna českolipský klub Progres. Místní partička již odrostlých studentů – kapela Papír sklo plasty – slavila své 13. narozeniny.

SLUCH, ten si přišel na své. Nikdy nebyla zrovna jejich muzika tzv. šálkem mé kávy. Ale v sobotu jsem musela uznat, že to opravdu má něco do sebe. Ačkoli neznám příliš dobře ani jeden z textů, přistihla jsem se veprostřed některé z písní při pobrukování a podupávání nohou do rytmu. Mé poněkud vlažné přijetí však dokonale přebil zmítající se dav, který dostaly již úvodní tóny. Lačné publikum dostalo nejen staré hity, ale také ochutnávku několika hitů nových – např. poslední song Neděle. Papíři totiž budou chystat třetí desku, ó my se máme.

ZRAK, bylo se na co dívat. Kapela složená výhradně z pěti mladých mužů, ta bude vždy budit pozornost. Ačkoli naprostá většina mužů z kapely je dlouhodobě, někdy až totálně zadaných (ženatý, otec), ženskému publiku to nevadí. Pokud jsou na jevišti, tak jsou naši a basta fidli. Tedy jsme mohli obdivovat kučeravé vlasy Lukáše, pevná Petrova ústa, šibalské Alešovy oči, šlachovité Tondovi ruce a Jiří? Ten je k zulíbání celý, i v tričku, které neměl několik let na sobě a které mu již tak dobře nesedí.

ČICH, ten měli všichni. Čich na dobrou akci. Navštívit koncert oblíbené kapely přišlo několik desítek fanoušků, starších i mladších. Ti později narození budiž důkazem, že se na Papíry nechodí z nostalgie a ze vzpomínek na dávno minulá gymplácká studentská léta, ale proto, že jsou prostě dobří. Pozitivní energii linoucí se celým koncertním prostorem si pak užívali všichni.

CHUŤ, nikdy není pozdě začít. Aby si Papíři nepřipadali nepatřičně, že si na svých narozeninách zahrají sami, pozvali si své následovníky, tedy čtyřčlennou kapelu složenou výhradně ze studentů (bývalých či současných) českolipského gymnázia. Kluci, kteří si říkají Your inner Beast, hráli před publikem oficiálně poprvé. Některé nedostatky jejich vystoupení mělo, ale snaha se cení. Vzpomeňme, jak kdysi začínali jejich slavnější vrstevníci, novoborští LKP. Pokud chlapci vydrží, čeká je ještě spousta príma koncertů.

HMAT, hmatatelná radost. Úsměv na tváři, pohoda, klídek, narozeninový dort a príma muzika. Ať žijou Papíři!

Foto: Štěpán Kňákal