Suché boty stavbařům aneb jak paní starostka nastavovala zrcadlo

Už nastavili zrcadlo?

Skutečně seriózně, po věcné stránce, s textem paní starostky polemizovat nelze. Fakta jsou nezpochybnitelná.

Sociální demokraté byli ve vedení kraje od jeho vzniku v r. 2000 až do krajských voleb v r. 2012 a s občanskými demokraty v nerozborné jednotě nechali budovu českolipské nemocnice naprosto zchátrat. Navenek se sice tvářili, že ji opravit chtějí, ve skutečnosti jim však v závěru projekt jejich ekonomický radní Bursa zatrhl, čili šlo jen o typický oranžový matrix. Fatálně zklamali, svou příležitost promarnili a já nevidím jediný důvod, proč by sociálně demokratičtí brouci pytlíci trávící mládí v dřevěném zábradlí jakéhosi nemocničního ústavu měli dostávat další šanci.

Kdo hájí milionáře, boří národní frontu

Jen se bojím, že existuje příčinná souvislost mezi tím, že zároveň krajské špičky soc. dem právě v té době začaly vyjednávat o prodeji českolipské nemocnice do soukromých rukou. Tuším šlo o Chrenkův Agel.

Čest úspěšné práci třineckých hutníků!

Nežhaví už se znovu mírová ocel do chřtánu vrahů z Wall streetu... eeh, chci říci známé telefonní linky, podle vzoru levně koupit, draze prodat??!! Mimochodem, ve vedení kraje jsou sociální demokraté opět, dokonce mají místo v dozorčí radě nemocnice, jen těm českolipským se to ještě nedoneslo.

Nesmrtelnému odkazu Eichlera, Bursy, Seppa a Petráčka věrni zůstaneme!

Text p. starostky však inspirativní je. Těžko by člověk hledal tak vzácnou ukázku jazykových prostředků (nejen) pozdně normalizační žurnalistiky se všemi svými typickými frázemi a floskulemi, kojzarovštiny par excellence. Chápu, že ne každý je obdivovatelem takového dekadentního retro stylu jako já, řeknu to tedy jinak.

Vždy, když takové texty čtu, najedou se mi vybaví těžký odér z dob trvalých ondulací a neholených nohou, třaskavá směs solviny, pitralonu, živých květů, špatně mytých plastových táců a umakartových stolů.

Absence ujídá koláč celku!

Připomínat někomu pozdní příchod v situaci, kdy se zastupitelstvo koná od 14.00, nikoliv od 16.00, jak bylo léta zvykem, mi přijde poněkud chucpe, jakkoliv je známo, že včasným příchodem na zastupitelstvo zasadíme zdrcující úder americkým agresorům. Není to věru vždy snadné, když na domovském pracovišti probíhá boj o zrno. Skoro bych doporučil nehledat třísku v oku bližního svého, mám-li v něm sám břevno, ale úplně jsem se zděsil, co jsem to napsal. Kdoví, zda to není z nějaké příručky izraelských válečných štváčů.

A komu tím prospějete?!

Nikomu, takový čas vyhovuje jen těm, kteří jsou z mamky radnice živi a přiběhnou na písknutí, popř. starobním důchodcům či lidem bez skutečného zaměstnání, jako by snad nevěděli, že povaleči z kaváren, do polí a továren. Naštěstí jim však osvícená radnice vždy něco najde, vědoma si faktu, že toulaví psi snižují stavy lovné zvěře a ochuzují stůl pracujících.

Brzy představitelé strany práce zapomněli, do kolika se tak u nás roztáčí kola výroby. Nebo jde snad o záměr, aby opozičníci a maloburžoazní narušovatelé morálky svými diskusními příspěvky nesypali písek do ložisek a nehnali vodu kapitalistům na mlýn?

Příště již vážně o tom, jak současná koalice dělá přesně to, co v opozici odsuzovala. A nebude to hezké čtení.

P.S.: Na nemocnici nemáme!