15. Květen 2018 - 20:38 /
Muzeum
V době, kdy byl založen Excursionsclub, tedy před sto čtyřiceti lety, byli někteří členové nadšení fotografové. Vedení spolku je vyzvalo k pořizování snímků s různými náměty z klubového území, které se potom vybíraly pro tvorbu tehdy oblíbených a žádaných pohlednic a pamětních vedut. Rozsáhlá fotografická sbírka, jejíž část byla po roce 1945 zničena nebo rozkradena, je dnes uložená v českolipském muzeu. Z ní vznikla výstava Trofeje Excursionsclubu, kterou si v Maštálkově síni Vlastivědného muzea a galerie můžete prohlédnout do 17. června.
3. Květen 2018 - 20:38 /
Muzeum
„Vypište nám své osobní vzpomínky zajímavých událostí, zapůjčte nám fotografie, kresby a letáky, které chceme v tomto sborníku uveřejniti, aby v soukromí neupadly v zapomenutí, zatím co v našem díle mohou přinésti užitek celé československé veřejnosti.“
17. Duben 2018 - 7:13 /
Muzeum
Zajatecký tábor v Jablonném v Podještědí v místech, kterým dnes prochází silnice a poblíž stojí areály koupaliště a benzinové stanice. Začal se zde stavět v listopadu 1914 a byl pobočkou zajateckého tábora v Liberci. V krátké době postavilo 100 dělníků z prken a trámů 10 baráků dlouhých 70 metrů. Součástí tábora byla komandatura, lázně, odvšivovací stanice, kuchyně, nemocniční blok, kaple a kousek dál v osadě Lada hřbitov.
10. Duben 2018 - 5:44 /
Muzeum
V letošním roce v dubnovém exponátu měsíce představuje Vlastivědné muzeum a galerie další druh forem, kterými se potiskovaly látky. Jsou to formy kompozitní, které formíř nevyráběl jenom ručně, používal i vypalovací stroj.
19. Březen 2018 - 17:34 /
Muzeum
Před devadesáti lety byla v České Lípě založena česká hudební škola. Její vznik spadá do období první republiky, kdy se v pohraničí kladl velký důraz na češství, a české menšiny chtěly držet krok s německým obyvatelstvem. Toto výročí se stalo impulsem ke zhotovení výstavy Hudba v životě české menšiny 1918 – 1938, která byla 8. března zahájena v Maštálkově síni Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě. Jak napovídá název, nemapuje historii hudební školy, ale především snahu české menšiny upevňovat češství v období první republiky.
13. Březen 2018 - 6:37 /
Muzeum
„Svět je hodný zatracení. Jedinými světlými body jsou Lenin a Trockij.“ Citace charakterizuje naděje vojáků v zákopech a obyčejných lidí, kteří obraceli svoji pozornost na mírová jednání v Rusku. Ta nebyla jednoduchá. Začínající občanská válka donutila Trockého k přijetí nevyhovujících, zejména územních požadavků. Rusové se museli vzdát např. části Polska, Běloruska, celé Ukrajiny a pobaltských států.
27. Únor 2018 - 6:25 /
Muzeum
Na počátku roku 1917 zveřejnila Společnost pro sociální výzkum v Kodani smutnou statistiku: ve válce dosud padlo 4 600 000 vojáků, 11 100 000 jich bylo zraněno, z toho 3 400 000 bylo invalidů. Válka nebyla zdaleka u konce, Rusové měli ve zbrani 9 milionů lidí, Německo a Rakousko celkem 12 milionů.
21. Únor 2018 - 6:26 /
Muzeum
Plicní onemocnění tuberkulóza se mezi obyvatelstvem rozšířilo se změnou životního stylu, který sebou přinesl rozvoj průmyslu na počátku 19. století. Tehdy lidé odcházeli z vesnic do průmyslových center měst, kde většinou žili v nevyhovujících bytech, po těžké práci se špatně stravovali, což se brzy projevilo na jejich zdraví. Infekční choroba tuberkulóza se přenáší vdechnutím infikovaných kapének a v prostředí, kde žilo hodně lidí pohromadě, se snadno přenášela. Stala se celosvětovým problémem, sociální chorobou, která si vybírala oběti ve všech vrstvách obyvatelstva.
1. Únor 2018 - 7:41 /
Muzeum
V sobotu 27. ledna se uskutečnila přednáška Vlastivědného spolku Českolipska, na které historik Ladislav Smejkal přednášel o muzejní a archivní práci v našem městě v sedmdesátých a osmdesátých letech minulého století.
31. Leden 2018 - 6:52 /
Muzeum
„ … došel rozkaz k dalšímu ústupu, podle něhož měli být těžce ranění ponecháni na místě. Ti, kdo mohli chodit, vstali a šli s námi; běželi, poskakovali nebo kulhali vedle nás. Těžce zmrzačení se za námi plazili; všichni prosili, zapřísahali nás, abychom je neopouštěli v nouzi. A na silnici jsme potkávali další, mnoho dalších; někteří padli vyčerpáním a zůstali v prachu. Ti na nás také volali. Musely jsme jim vytrhovat sukně z křečovitého sevření prstů. Potom se k jejich prosbám přidávaly kletby a daleko za nimi bylo slyšet proklínání z úst těch, které jsme ponechali na pospas osudu. Nastávající tma jen zdůrazňovala paniku a mizérii. Tak jsme za doprovodu hřmění, s nímž explodovaly dělostřelecké granáty, a proklínání i modliteb raněných, které se ozývaly zprava, zleva i zezadu, spěchali někam do noci před námi.“ Bylo jistě velmi těžké zachovat disciplínu a uposlechnout tento rozkaz i pro zkušenou sestru Florence Farmboroughovou, která si smutné zkušenosti zapisovala do deníku.