Přímá volba starostů

Za necelé tři měsíce proběhnou komunální volby v celé republice a tak, jak se se bude blížit začátek druhého říjnové víkendu, tak zřejmě bude na přetřes přicházet otázka jednotlivých kandidátek, lídrů volebních stran, jejich kvality či nekvality – to obvykle od těch, kteří dokonce ani sami nekandidují - a zřejmě také, čas od času navrhovaná a mnohdy jako samospasitelná až vzývaná, přímá volba starostů.

Takže bych rád, sám za sebe, k otázce přímé volby starostů přičinil pár údajů, poznámek a názorů.

Předně připomenu, že je třeba v úkolech a zároveň pravomocích obcí a měst jako celků rozlišovat, kdy plní úkoly samosprávné a kdy vykonávají v přenesené působnosti státní správu. Zároveň je nutno vycházet ze stávajícího právního rámce, případně zvážit, jaké změny by v zákonech bylo nutno provést k realizaci přímé volby starostů. Jsem také názoru, že v žádném případě nelze opomíjet jistou sociologickou a politologickou stránku věci.

Začnu od, pokud možno stručného, zhodnocení současné situace: Jaký je současný stav, jaké jsou pravomoci starosty? No, rovnou si můžeme říct, že za běžné situace, za běžného života obce, nikoliv velké či ohromující. Podle platného zákona o obcích: svolává a zpravidla řídí zasedání zastupitelstva – ale program zastupitelstva připravuje rada obce. Podepisuje zápis z jednání zastupitelstva - obdobně je tomu u zápisu z jednání rady, atd. ...

Určitou výjimkou jsou ty obce, kde se nevolí rada – velmi zjednodušeně řečeno ty nejmenší obce, ale to nelze brát nějak přísně - doslovně, protože na Českolipsku se nevolí rada  například ve městě Dubá, v obci Skalice u České Lípy … a dalších, ne zcela malých obcích.

V obcích kde se volí méně než 15 zastupitelů se o pravomoci příslušející jinak radě, dělí starosta se zastupitelstvem. Starosta tak např.: hospodaří podle rozpočtu obce, provádí rozpočtová opatření – jejich rozsah mu ale stanoví zastupitelstvo. Za velmi významnou považuji pravomoc uzavírat nájemní smlouvy (nově tedy i pacht) a smlouvy o výpůjčkách.

Starostové dále plní úkoly, vyplývající pro ně ze zvláštních zákonů – volebních, o integrovaném záchranném systému a dalších, kdy fungují v podstatě jako monokratické orgány.

Tam, kde je zřízena obecní policie, ji obvykle řídí. Pochopitelně - starostové zastupují své obce navenek.

To vše dává společně několik různě kombinovaných stupňů pravomocí, ale také odpovědnosti starostů. Zde se tedy zřejmě ukazuje, že čím menší obec, tím spíše by přímá volba mohla být zavedena, protože zde jsou skutečné pravomoci starostů již ze stávajících zákonů významnější, než ve větších obcích a městech. Zejména tedy tam kde se nevolí rada obce nebo města. Přesto by ale bylo potřebné některé pravomoci přímo volených starostů buď rozšířit, nebo zpřesnit a vyřešit některé praktické, ale i právní otázky.

Zdroj - pramen návrhů na zavedené přímé volby starostů vidím v tom, že společnost – občané mají (nepřesnou – viz výše) představu, že starosta vládne obci tak nějak sám, veškeré „špatnosti“, ale i pouhé omyly či prostě svou subjektivní nespokojenost se správou obce si spojují převážně s osobou starosty a od zavedení prvku přímé demokracie – přímé volby starostů -  si slibují, a zřejmě až zásadní, nápravu tohoto stavu. Ostatně, pokud bychom se v nějaké obci zeptali na jméno starosty, tak s největší pravděpodobností u velké většiny dotazovaných uspějeme. Starostu zná téměř každý občan – volič. Ale pokud bychom chtěli, aby nám dotazovaný vyjmenoval členy zastupitelstva, nebo alespoň členy rady, tak by úspěšnost dramaticky poklesla – obávám se, že až do řádů jednotek procent.

Rovněž by zřejmě bylo správné odpovědět na další otázky, které by přímá volba starostů přinesla: Jak by se starosta volil? Pochopitelně nějakým většinovým způsobem. Ale jakým:  jednokolově – zvolen by byl ten kandidát, který by získal nejvíce hlasů v prvním a jediném kole volby – třebas i jen o „pár“ hlasů více než další kandidát, nebo dvojkolově – jako se volí do Senátu? Jak by se odvolával takový starosta, pokud by se časem ukázalo, že vyhrál populista, nebo prostě ten kdo měl nejvíce financí na volební kampaň (a to rozhodně nelze vyloučit – naopak!), a pokud by občané  dospěli k závěru, že se ve volbě zmýlili? Ale i jednodušší situace by bylo třeba řešit – kdyby přímo volený starosta odstoupil či zemřel, to naprosto nelze vyloučit. Jaký byl vzájemný vztah přímo voleného starosty a zastupitelstva – co když budou z „nepřátelských táborů“ a místo spolupráce pro obec si budou házet klacky pod nohy? A mnoho dalších otázek by se dalo uvést …

Jsem toho názoru, že sice nikoliv líbivá, jednoduchá a časově nedlouhá cesta k lepší správě obcí a měst je spíš ve větším a aktivním zapojení občanů – voličů do správy obce. Jako zastupitelů, členů výborů a komisí, ale také třeba osadních výborů či alespoň účastí na jednáních zastupitelstva a svojí aktivitou při nich. Tím se dostávám k „druhé straně mince“ - totiž, že zastupitelstvo, rada, pochopitelně i starosta a místostarostové, by sami měli být aktivní v hledání možností jak tohoto cíle dosáhnout – častěji využívat institut místního referenda, nebo alespoň ankety, včas zveřejňovat záměry tak, aby bylo možno je podrobit veřejné diskusi mezi občany – v dnešní době nových médií to nemusí a nemůže být velký problém.

A na samotný závěr: Ústava České republiky stanoví, že „obec je samostatně spravována zastupitelstvem“ - takže přímá volba starostů by, podle mého názoru, nutně vyžadovala změnu Ústavy.

František Chot (KSČM)

zastupitel kraje,

kandidát ve volbách do zastupitelstva České Lípy