„Dnes je hlavním požadavkem, aby obrázek mluvil, aby nám svou vnitřní dynamikou a pomocí několika průvodních slov pověděl co nejvíce o povaze události, kterou zachycuje,“ píše v článku s názvem „O fotografii ve službách novin“ Pavel Altschul (Světozor XXXIII, 1933, č. 36).
Právě on se stal v roce 1933 spolumajitelem časopisu Světozor. Nyní v době zavřených knihoven jsou otevřené digitální archivy a musím potvrdit, že je skutečně radost se jednotlivými čísly Světozoru přehrabovat. Ve své době to musel být velmi moderní časopis.
Ale jak Pavel Altschul souvisí s Českou Lípou? Přestože je u něj na německé wikipedii uvedena jako místo narození Česká Lípa, ve skutečnosti ho v našich židovských matrikách nenajdete. Podle všech materiálů se narodil v České Skalici. Příslušný byl však v České Lípě, jak o tom svědčí řada dokumentů. Jako například tento Výkaz k cestovnímu pasu.
zdroj: holocaust.cz
Odsud totiž zřejmě pocházel jeho otec Hugo. Rodina Altschulů byla na Českolipsku velmi rozvětvená a mimo jiné Altschulům patřil i secesní letohrádek z roku 1898, který se nazýval Villa Altschul. Dnes se jedná o vilu s názvem Hrdlička. Ti starší ji znají jako Dům pionýrů a mládeže. Altschulům byla zkonfiskována nacisty na začátku druhé světové války a v roce 1952 ji vzali do správy komunisté. Zatím však nevím, jak jsou rodinné vazby propletené.
Z Lípy by měla pocházet i Pavlova matka Julie, za svobodna Steinová. Byla sem místně příslušná, v dokumentech má uvedeno datum narození 17. 5. 1879, ale v českolipské židovské matrice jsem ji nenašel.
Dnes se Pavel Altschul často zmiňuje mezi socialisty, ale časopis Světozor se za jeho vedení velmi věnoval nejen nastupujícímu nacismu, ale někdy kritizoval (většinou však obdivoval) i Stalinistické Rusko. V publikaci Dějiny českého umění 1890/1938 je Pavel Altschul jmenovaný jako první mezi fotografy věnujícími se proletářské fotografii.
Pro ty, co si nechtějí Světozor prohlížet, aspoň pár ukázek:
Text o Německu:
Text o Rusku:
Při listování jsem narazil i na fotografickou a literární soutěž. Čtenáři měli posílat vtipné texty a snímky. V jednom z čísel zvítězila tato fotografie z Dubé. Autoři se zde vysmívali zdejším Henleinovcům. Jelikož jde o jeden z výtisků z roku 1938, je jasné, že autory brzy smích přešel.
K Pavlovi, jeho kariéře a jeho osudu se vrátím ještě v příštím díle. Zajímavý je i jeho syn. Nemluvě o dalších z rodu Altschulů, kteří hýbali a hýbají dějinami … jen si počkejte.
Nejbližší příbuzní Pavla Altschula však mezi hybateli dějin už nebudou. Jeho otec zemřel deset let před válkou. Jeho matka se však druhé světové války dožila. Přestože žádala o cestovní pas zejména z důvodu cest do lázní kvůli srdečnímu onemocnění, nedočkala se ho a do transportu nastoupila 3. 11. 1941 a pravděpodobně zahynula v ghettu v Lodži. Bratr Otto zemřel v Osvětimi, stejně jako švagrová Zdeňka nebo neteř Helenka.