Karel H. – Plakátovací plochy

Napadlo mě, že bych si to měl pod mostem trochu vyzdobit, takže mi přišel jako dobrej nápad, když mi zastupitel Ježák nabídl, abych se taky přihlásil do toho vyběrovýho řízení na pronájem plakátovacích ploch. „Vždycky nějakej plakát zbyde, tak si ho sem dáte pod most, ne?“

Doteď se o reklamní panely a válce staral Novák z Crystalu s těma jeho holkama, ale už to nestíhali. Ono prostě není jednoduchý skloubit pořádání koncertů, vedení ODS, kulturního výboru, dětského sboru a ještě hlídat, jestli jsou plakáty vylepený pořádně. Obzvlášť před volbama by to byl masakr.

Přemejšlel jsem, jak nabídku pojmout, aby byla konkurenceschopná. Nakonec jsem si řekl, že to budu dělat zadarmo. Dyť nic nepotřebuju a svou roli v tom sehrála i láska k městu. Pro jistotu jsem ale radši podal nabídky dvě. Jednu přímo na sebe a jednu za Frantu, co se mnou pod mostem někdy přespává. Podepsal mi to za krabici portskýho. 

Doneslo se mi, že nabídky byly na město doručeny celkem čtyři. Dvě moje, jedna od firmy, kterou místostarosta Raninec ve slabé chvilce prohlásil za hlavního favorita ještě před tím, než bylo výběrko vyhlášeno.

„A kdo se přihlásil jako čtvrtý?“ ptal jsem se Ježáka, Ranince a nakonec nenápadně i starostky. Byl jsem opravdu napjatý. Ale nikdo nepustil ani chlup.

Pak se konečně sešla rada města.

Juraj Raninec mě před radnici poplácal po ramenou. „Po zralé úvaze jsme se rozhodli plakátovací plochy svěřit do péče firmy TSCH,“ pronesl omluvně.

„To byla ta favorizovaná společnost?“ zeptal jsem se.

„Ne, ne, to víte, zase budou volby, všichni hledáme budoucí koaliční partnery.  TSCH, to jsou Technické služby Chot.“