Nedalo mi to. Přece jen je Neckyáda šancí se Lípě trochu připomenout. Obzvlášť když se zase blížej ňáký volby a mně by se líbilo bejt na všech kandidátkách, a nejlíp jako lídr.
Jenom se mi nechtělo jet samotnýmu. Vymyslet plavidlo, sestavit ho, zafinancovat, pak ho nějak dostat na vodu a ještě uřídit v korytě. Jak se znám, hobloval bych břehy.
Ale komu se nacpat do lodi? Nejdřív jsem se zastavil za tím gympláckým tělocvikářem Landou, ale ten, že už mají na svý jachtě plno. Spíš to vypadalo, že se bojí, abych mu nebalil během plavby manželku.
Taky divadelníci ze mě nebyli moc odvázaný.
„Hele, Karle, nás už je beztak dost v tom Jiráskovi. Dokonce jsme uvažovali, že budem muset sestavit něco jako Titanik, abysme se všichni svezli,“ říkal mi Lanďák, když jsem se za ním zastavil v Moravance.
Trochu mě naštvali. No, nezbejvá, než to trochu zpolitizovat, řekl jsem si. Oslovím strany, napříč spektrem.
Prvního jsem potkal Ježáka z ANO. „Ne, ne, omlouvám se, já spíše jezdím Destruction Derby,“ vykrucoval se a ukazoval mi v mobilu Favorita ve slávistických barvách.
Můj návrh na projekt křižníku Potěmkin nepochodil ani u soudruhů komunistů.
Velký naděje jsem si dělal u Pirátský strany, tam se řešení úplně nabízelo, ale nebyli se schopný dohodnout ani mezi sebou, natož se mnou.
No nic, zašel jsem na radnici. Hned ve dveřích jsem se srazil se starostkou.
„To jsem ráda, Karle, že vás vidím,“ hned spustila. „Co děláte takového 25. 6.?“
„Chtěl bych jet neckyádu a hledám parťáka,“ odpověděl jsem bez obalu.
Sedli jsme si do Splitu a dohodli se, že hlavně musíme bejt originální. Žádný Titaniky, Potěmkiny, pirátský lodě, těch tam zase bude hafo. Přidala mi nějaký kačky z rozpočtu, já zašel do OBI a pak čtrnáct dnů kutil pod mostem za přispění kámošů bezdomovců. Konečně nastal ten den a já mohl představit svý dílo.
Nebyla to sranda se do našeho plavidla nasoukat. Od břehu nás pak musel odrazit místostarosta Raninec.
„Hele, Karle, a fakt si myslíte, že ponorka je opravdu dobrá k tomu, abychom se před volbami zviditelnili?“ zeptala se mě starostka, když jsem pomocí periskopu pozoroval jásající davy na břehu a blížící se jez.
