J.Kočandrle: Vypadalo to, že se koalice kvůli parkování rozpadne

S Jirkou Kočandrlem jsem se poznal přibližně rok před posledními komunálními volbami, stál stejně jako já u zrodu TOP 09 v okrese Česká Lípa a hned zpočátku jsem ho oslovil pro kandidaturu do krajských struktur strany. Politicky jsme se před více než rokem rozešli, zatím co mě dává smysl realizovat se v soukromé sféře, jemu se stalo životní náplní dělat komunální politiku.

Má za sebou velmi zajímavý životní příběh, po revoluci strávil několik let v USA. Poté začal pracovat v  Crystalexu a jeho přeřazení do Nového Boru ho vedlo i k přestěhování do České Lípy. Nějakou dobu v oboru vývozu skla i podnikal. Poslední čtyři roky je místostarostou České Lípy a podařilo se mu během výkonu funkce vystudovat tříletý bakalářský obor na Vysoké škole regionálního rozvoje.

Když se podívám na tvojí životní cestu, tak ses narodil v Mostě, pobýval jsi ve Spojených státech amerických a nakonec jsi skončil v České Lípě. Jaká ta cesta byla a proč nakonec skončila v České Lípě?

V podstatě to bylo celé shoda okolností. Já jsem se narodil v Horním Jiřetíně, který je už dneska poddolovaný a většina z něj dávno neexistuje. Můj otec byl geolog a tenkrát dostal na výběr – umístěnku – mezi Českou Lípou a Moravou. Říkal mi, že se mu k uranu moc nechtělo, a tak si raději vybral Moravu. Já sám jsem měl už v patnácti letech pocit, že život v socialismu pro mě moc není, a jak jsem stárnul, pocit se pomalu měnil v jistotu. Dnes už ani nevím přesně proč, ale nejvíce mě lákaly Spojené státy americké, které pro mě v té době byly symbolem svobody a nezávislosti. Nakonec jsem se tam po dlouhých peripetiích dostal a zůstal celých šest let. Když jsem pak po letech přijel zpátky domů na dovolenou, tak jsem měl štěstí, že jsem potkal ženu, se kterou jsem až dodnes. Mé tenkrát ještě budoucí manželce se nikam do ciziny nechtělo, a tak jsem se nemusel dlouho rozhodovat a za moře jsem už znovu neodjel. A výběr České Lípy byl prvotně kvůli zaměstnání. A protože jsem zde poznal nádhernou přírodu a skvělé lidi, tak jsme se s manželkou nakonec rozhodli, že tady zůstaneme natrvalo. A to bylo také velmi šťastné rozhodnutí.

A může se člověk, který se nenarodí v České Lípě, stát jejím patriotem?

Můžu rozhodně říct, že jsem si Českou Lípu, její přírodu i lidi, zamiloval. Postavili jsme si tady dům a stěhovat se nikam nebudeme. Slovu patriot, vzhledem k některým volebním uskupením, které zde vznikají a hrají tak trochu na falešnou notu, bych se raději v této chvíli vyhnul. Jsme součástí EU, jsme Evropané. Já se cítím jako světoobčan, protože jsem řadu let prožil v zahraničí a cítil jsem se tam moc dobře. Ale jak říkal Jan Werich, domov je tam, kde jste si hráli kuličky. Proto to člověka táhne domů a já se v České Lípě cítím doma úplně stejně, jako se cítím na Moravě.

Předtím než jsi vstoupil do politiky, tak jsi podnikal. Po čtyřech letech ve funkci, jaký je rozdíl mezi podnikáním a úředničinou?

Ty rozdíly jsou poměrně drsný. Když podnikáte, tak se člověk může rozhodovat svobodně a racionálně, nehraje tam roli žádná veřejná volba ani politika. Tady v České Lípě – a nevím, jestli to není i případ celé republiky – nehraje roli jenom politika, ale zejména politikaření a často ti lidé pak zapomínají, že veřejný zájem musí být prvořadým hlediskem. Ale o to více mě motivuje tady něco dělat. To jsou všechno překážky, o nichž se mi před vstupem do komunální politiky ani nesnilo.

Měl jsi někdy chuť s tím praštit a říct, na tohle už nemám?

Popravdě řečeno neměl. Mě ty problémy, které jsou, i ty překážky, které přicházejí, spíš motivují. Do politiky jsem vstupoval s tím, že bych místo nadávání rád aktivně přispěl k tomu, aby se něco změnilo. Že to nebude zadarmo, mi bylo jasné, jen mě překvapila až příliš častá neefektivita rozhodování.

Když se vrátíme čtyři roky zpátky, přibližně týden x čtrnáct dní po oznámení výsledku voleb, bylo rozhodnutí jít do této koalice / nekoalice správné?

Neudělal bych nic jinak. Tenkrát to rozhodování pro nás pro nováčky bez jakýchkoli politických zkušeností nebylo lehké, ale rozhodli jsme se určitě správně. A to říkám i po čtyřleté zkušenosti, poté, co jsem měl možnost se seznámit se spoustou dokumentů a smluv, které byly městem podepsány za posledních dvacet let. To není vůbec hezké čtení a nic podobného se již nesmí v budoucnosti opakovat.
Tenkrát jsme si vybírali mezi dvěma menšinovými a vyrovnanými tábory, kde v každém případě jazýčkem na vahách, který se jednou vychýlil na tu a podruhé zas na druhou stranu, byli komunisté. Jeden blok tvořili ČSSD a VV s tím, že mají spolu uzavřenou dohodu a nechtějí jednat samostatně. Navíc ČSSD byla obrovská síla hlasů, se kterou se jen velmi těžko jednalo o prosazování našeho programu. Proto jsme si vybrali toho slabšího z obou soupeřů pro jednání o koalici, tím byla ODS, která měla o dvě křesla méně a se kterou jsme velice rychle dospěli k společnému programovému prohlášení. Žádná z těch voleb nebyla ideální, ale i přesto se nám podařilo splnit většinu věcí, které jsme deklarovali.

S kým se ti dobře spolupracovalo v zastupitelstvu bez ohledu na dělení na opozici a koalici?

Osobně si myslím, že při správě města je hloupost rozdělovat zastupitele striktně na koalici a opozici. Obzvlášť, když pak hrozí nulová tolerance, jak tomu bylo v tomto volebním období. V našem městě nejsou ani levicové ani pravicové chodníky, je tu prostě majetek, o který se musíme společně starat, a město, které musíme spravovat. Proto budu nadále prosazovat myšlenku, aby rada města byla sestavena ze zástupců všech demokratických stran, které se dostanou do zastupitelstva. Takto se budou moct podílet na správě města a zejména se tak zvýší i jejich zodpovědnost.

Jedním ze zásadních rozhodnutí rady města byla změna systému parkování, zejména vypovězení smlouvy stávajícímu nájemci Karlu Bezuchovi. Když se dnes podívám na celou záležitost z hlediska finančního přínosu pro město, jedná se za období první půlky roku o částku cca 130.000,00 Kč ve prospěch nového systému. Když se však mluvilo o důvodech změny, hovořilo se, že městu utíkají daleko vyšší peníze. V čem je tedy zásadní rozdíl a byla ta změna prospěšná?

Rád bych na úvod zdůraznil, že jsme o změnu systému parkování usilovali celé tři roky a bohužel i v koalici byla spousta lidí, kteří ji odmítali. Někteří veřejně a jiní naopak skrytě. Bylo i mnoho jiných překážek, které jsme museli překonat, a mnohdy jsem ztrácel naději, že se to podaří. Nakonec jsme si v TOP 09 řekli, že koalice, která není schopna takto zásadní problém řešit, nestojí za to. A zpočátku to skutečně vypadalo tak, že se koalice kvůli parkování rozpadne. Nakonec se tak nestalo a nám se podařilo prosadit stávající změnu parkování v radě města. Bohužel v zastupitelstvu by to neprošlo asi nikdy. Hlavním cílem bylo zajistit, aby lidé měli kde parkovat a neplatili zbytečně moc. Finanční přínos je totiž v tomto případě až druhotný. Důležité je, že lidé dnes zaplatí méně než polovinu a že peníze zůstávají ve městě a my je můžeme znovu reinvestovat například do komunikací. Zpočátku jsme ani nevěděli, kolik aut kde parkuje, jaká je skutečná potřeba parkování na tom kterém parkovišti. Parkoviště až na výjimky byla přeplněná a mnoho ze zaparkovaných aut zřejmě neplatilo vůbec. Podle odhadů bylo takových aut až třicet procent. Nyní máme přesná data, a kdybychom vybírali stejné částky, které se vybíraly dříve, to znamená dvacet korun za každou započatou hodinu, tak jenom na těch 124 místech, které měl v pronájmu bývalý nájemce, bychom vybrali určitě přes čtyři miliony korun, a to by tam ta auta musela stát pouze jednu hodinu. Podle mého názoru výše poplatku za parkování má být přesně taková, aby stačila na zajištění dostatku parkovacích míst, a nikoli více, jak tomu bylo v minulosti. To už pak bylo jen zbytečné tahání peněz lidem z kapes. Pokud město potřebuje zvýšit příjmy, tak se má podívat především do svých rezerv.
Základním přínosem je tedy regulovatelnost dopravy a hlavně flexibilita systému, který se dá dále rozšiřovat. To, že to zastupitelstvo dvakrát odmítlo, je věc jedna. Nicméně dle mého názoru je budoucí rozšiřování systému nevyhnutelné.

Kdyby ses nyní po volbách do zastupitelstva nedostal, co by byla věc, na kterou bys byl pyšný, že se za tohoto vedení povedla?

Nevím, jestli si to všichni již uvědomili, ale my jsme tu naši radnici naprosto otevřeli veřejnosti. Jsou zveřejňovány veškeré zakázky, veškeré smlouvy, takže nemůže docházet k tomu, že se podepíšou smlouvy, které jsou pro město absolutně nevýhodné. Otevřel se prostor pro firmy, které se mohou přihlašovat do veřejných zakázek, bez toho, aby bylo dopředu jasné, kdo zakázku získá. Tohle nám zabralo v podstatě sedmdesát procent času, a to včetně řešení jiných starých průšvihů. Za ty ušetřené miliony to ale stálo. Bohužel méně času nám pak zbylo na běžný provoz a nějakou inovaci. Myslím si, že ti zastupitelé, kteří přijdou po nás, to budou mít snazší. Mrzí mě, že se toho nepodařilo více.

Co se naopak nepovedlo?

Nepovedla se sportovní hala. Přišli jsme na radnici a vlastně už stály základy a obvodové konstrukce a projekt byl špatný, což jsme zjistili až později. Prostě hala je taková, jaká je. Ona za ty peníze, za které byla postavena, je dobrá, protože nebyla předražená. Ale už jsme nebyli schopni změnit projekt.

Bez ohledu na volby, co je dnes největší problém České Lípy jako takové a jak ho řešit?

Tíží ji staré úvěry. Přes dvě stě miliónů na bytové domy Lada, úvěr na sportovní areál a co je hodně špatně, to byl prodej Českolipské teplárenské. Zde město podle mého názoru přišlo zbytečně o stovky miliónů korun. Městu tak dnes podle mých výpočtů chybí zhruba čtyři sta miliónů korun, potřebné na údržbu, opravy a investiční výstavbu.

Je město dobrý hospodář?

Vždy lze hospodařit lépe. Nechci, aby to vyznělo špatně, ale my jsme na městě se třemi mandáty dokázali ovlivnit jen některé rezorty. Jsou tady některé oblasti, o kterých přesně vím, a věřím, že jsou tam stále ještě rezervy. Do budoucna počítáme s tím, že tyto oblasti využijeme k dalšímu rozvoji. V současně politické situaci s tím ale nešlo nic udělat.

A když se podíváme na ty organizace, které jsou ve vlastnictví města. Osobně mi přijde, že jsou tam spíše jakýsi správci, kteří si nechávají vše řídit vedením města. Neměli by tam být manažeři, kteří sami přijmou odpovědnost a budou ty organizace opravdu řídit?

Mohu s tím v některých případech i souhlasit, ale jsou to přesně ty věci, které jsme nemohli a nestihli vyřešit. Podařilo se nám zlepšit chod některých odborů, které jsou zásadní, a protéká jimi většina peněz rozpočtu města. Pro řízení organizací jsme ze všeho nejdřív potřebovali technologické centrum. Bohužel soutěž se protáhla na téměř dva roky. Další důležitou věcí je ekonomický software, který se nám letos vysoutěžit nepodařilo a bude potřeba to zkusit znovu v příštím roce. Tento software je nezbytným základem dalšího zefektivnění chodu města.

Za poslední čtyři roky se výrazně začalo investovat do oprav veřejných komunikací, nicméně město nevlastní pouze tyto komunikace – je vlastníkem bytového fondu. Neptám se na nové bytové domy na Ladech, ale u staršího bytového fondu ta údržba zřejmě neprobíhá tak, jak by měla.

My jsme se k tomu problému dostali a řešíme ho. O správu se do této chvíle staraly externí firmy a my jsme vůbec nevěděli, za jakých podmínek se najímali dodavatelé na instalatérské či jiné potřebné činnosti. V letošním roce konečně vypovídáme všechny tyto správcovské smlouvy. Vytváříme pracovní místa pro lidi, kteří budou řídit správu veškerého majetku města a těchto budov. Od toho si slibuji obrovské zlepšení péče o městský majetek. Nejprve jsme mapovali stav všech budov, podle výsledků a při porovnání nákladů a výnosů na jednotlivé budovy jsme se rozhodovali, o které budovy se chceme dál starat a které chceme prodat. O ty budovy, o které se chceme dál starat, se chceme starat sami, a jak pevně věřím, také lépe.

Městská policie je v České Lípě synonymem pro nazouvače botiček a pokutáře. Kdybys byl hlavním nadřízeným Městské policie v České Lípě, co bys změnil?

Je potřeba napravit dnes značně pošramocenou reputaci naší městské policie. Ta musí přijít s novou koncepcí své práce. Základem je, že lidé mají znát svého strážníka, ti strážníci mají být vidět v ulicích a veřejnost v ně musí mít důvěru. Je potřeba tu důvěru napravit, ale bohužel ze strany stávajícího vedení jsem nezaznamenal ani minimální pokus o nějakou sebereflexi.

Do všech voleb, ve kterých si kandidoval, jsi šel s heslem transparentnost, zejména ve veřejných zakázkách. Není téma peněz už přeci jenom trochu ohrané?

S tímto tématem se snad vůbec nedá jít do voleb. Protože dnes už je to samozřejmost. Důležité věci už transparentní jsou a vzbuzují ve mně pousmání programy některých stran, že chtějí prosadit transparentnost a všechno zveřejňovat. Na webu je všechno už od jedné koruny. Pochopitelně jakmile bude funkční ekonomický software, bude možno automaticky zveřejňovat i faktury a pomůže i ve zprůhlednění správy příspěvkových organizací. Takže na konci cesty ještě zdaleka nejsme, ale nejedná se už o nosné téma.

Není cena jako jediný ukazatel už překonaná? Kvalita versus důstojně zaplacení zaměstnanci atp.?

S tím souhlasím, nicméně se řídíme zákonem, který je dle mého názoru v tomto směru nešťastný. Soutěží se na cenu, firmy podrážejí ceny, ale pak se to snaží nahnat různými vícepracemi. Město stojí hodně úsilí, aby se prokázalo, že ty vícepráce třeba nejsou oprávněné. Přál bych si, abychom mohli soutěžit na ekonomicky nejefektivnější řešení, které nemusí být vždy zrovna to nejlevnější.

V posledních krajských volbách se kampaň TOP 09 v Libereckém kraji zaměřila na přínos rozpočtového určení daní pro obce. Česká Lípa měla mít přibližně o 30 miliónů korun v rozpočtu více? Opravdu se tam objevily?

Nějaké peníze navíc přistály, ale určitě to nebylo těch třicet miliónů. Protože stát na druhou stranu nějaké peníze vzal. Ale to, co jsme od toho očekávali, ten zákon podle mého nepřinesl.

Pokud bys měl jmenovat tři priority, se kterými jde TOP 09 do komunálních voleb v České Lípě, které to jsou?

Základem je dlouhodobé plánování, tedy dlouhodobý strategický plán rozvoje města. Pokud budeme mít na základě tohoto plánu připravené projekty, můžeme klidně zdvojnásobit čerpání peněz z EU. Ten plán již nyní máme v hrubých obrysech připraven až do roku 2022, a to je naše hlavní priorita, kterou chceme nyní uplatňovat, protože ovlivní další investiční výstavbu ve městě – KD Crystal, divadlo, koupaliště, zateplení veřejných budov atp. Dále bych připomněl již zmíněnou zlepšenou péči o majetek města a vyřešení parkování na sídlištích, které však jistě přesáhne nadcházející volební období. Čtyři roky jsou zkrátka krátká doba na tak zásadní projekt.

V České Lípě je řada problémů, které město a jeho obyvatele dlouhodobě trápí. O spoustě věcí politici řadu let jen mluví, ale nikdy nebyly dotáhnuty. Do dvou investičních akcí politická reprezentace našeho města „narvala“ miliony korun, i tak nemají obyvatelé České Lípy jinou možnost, než se kvůli venkovnímu koupání přemístit do okolních měst anebo „zkousnout“ krytý plavecký bazén. Českolipská kultura je další popelkou, můžeme si vybrat mezi neuchopitelným kulturním domem, kde si lze honosnou kulturní akci představit jen stěží. Další možností je bývalá městská tělocvična, která je dnes honosně zvaná Jiráskovým divadlem, jen se všichni bojí, aby budova brzo nespadla. Městský obchvat už přeci částečně máme, vede přes průmyslovou zónu do kovošrotu. Ano, není to položka v rozpočtu města, a tak může každá politická reprezentace města jednoduše ukazovat „tam nahoru“. Zeptal jsem se proto lídrů kandidátek na to, jak by tuto problémy České Lípy řešili oni. Zde jsou jejich odpovědi:

Poptávka obyvatel po venkovním koupališti

Připravujeme komplexní řešení pro koupaliště. Zrušili jsme plán na soustavu venkovních bazénů v Dubici, který byl na 55 miliónů korun a další čtyři miliony ročně by stál jeho provoz. Je v řešení přírodní koupaliště v Dubici tak, aby tam byla čistá a v menší, oddělené části možná i dohřívaná voda. Tím se i protáhne koupací sezóna o několik měsíců. Areál koupaliště jsme nyní zprovoznili a příští rok bychom se rádi pokusili o zlikvidování sinic také s pomocí nanotechnologií, o kterých jsem již psal jinde. Nevzdáváme se ani naší myšlenky venkovního bazénu u Sportareálu. Chceme prověřit obě varianty, připravit klady i zápory obou tak, aby občané sami v hlasování mohli příští rok rozhodnout, kde se chtějí koupat. Pokud by se realizoval zmiňovaný venkovní bazén u Sportareálu, Dubice by mohla zůstat jednoduchým, ale udržovaným přírodním koupalištěm bez dalších větších investic. (Vyhubení sinic pomocí nanotechnologií není až tak finančně náročné). Mimo to v Dubici je možný rozvoj vodních sportů, jako jsou například vlek na vodní lyže atp.… Podobné aktivity budeme podporovat, protože vhodně doplňují využití areálu a potřeby našich občanů. Navíc dnes už víme, že zájemci o takový pronájem jsou.

Nové divadlo

Akutně řešíme dvě nutné separátní investice – novou knihovnu, která by stála sto padesát miliónů korun, a divadlo za ty stejné peníze. Na obě dvě věci peníze nejsou, v současné chvíli dokonce ani na jedinou z nich. Město musí v současné chvíli sedět na penězích a šetřit si je na spoluúčast u dotačních programů. Proto jsme uvítali myšlenku udělat z KD Crystal multifunkční zařízení, protože tento objekt se tak jako tak opravit musí. Tuto myšlenku přivítal i původní architekt objektu Ing. arch. Suchomel, který v současné době zpracovává studii, a je reálné, abychom za jedny peníze, v jednom řešení měli opravený KD Crystal s multifunkčním sálem, kinem, knihovnou a dokonce i malou scénou.

Obchvat města

Tento problém nemůžeme příliš ovlivnit, protože to je věc státu. Město je v pozici prosebníka, který žmoulá v ruce čepici. Chápeme, že je to důležitá věc, protože jinak hrozí, že město začne dopravně kolabovat. Z tohoto důvodu budeme žádat a nadále apelovat na příslušná ministerstva, ale to je opravdu všechno, co pro to můžeme udělat. Pokud někdo tvrdí něco jiného, jedná se o čirý populismus, který je v přímém rozporu se skutečností, ať už se jedná o obchvat či třeba nemocnici.