Ind.2. Zahrádky

Jednoho sychravého zimního dne jsme se vydali na menší výlet. Neměli jsme v plánu nic náročného, a proto jsme nasedli do auta, a jeli po staré silnici směrem do Zahrádek.

Tam, v údolí Robečského potoka v podzámčí stojí starý mlýn Heinricha Schwarze, který nás zaujal. Budova má i přes svůj stav určité kouzlo. Jistě byla krásná a zajímavá, teď působí možná až strašidelně, jako pravý pohádkový čertovský mlýn. Dovnitř je vstup zakázán, a není se čemu divit. Znovu nasedáme do auta a necháme se svézt k vyhořelému zámku hned na kopci. Odtud máme v plánu krátkou cestu k viaduktům. Procházíme ještě zámeckou zahradou, a nevlídné počasí v nás jen prohloubí povzdech nad stavem zámku, který je sice zakonzervován, ale neobyvatelný. Vyrážíme starou alejí, podél zámku, dolů do údolí Robečského potoka a do osady Karba, odtud přes dřevěnou lávku k viaduktům. Ještě se podívame nahoru k trati, strávíme zde pár chvil i díky starým fotkám, co máme s sebou, a na nichž je zdokumentována stavba. Pak už jen cesta zpět k autům a zakončit krátký, ale zajímavý výlet v milé a prohřáté restauraci. Dáváme si něco k snědku a horký poctivý čaj a pomalu z nás vyprchává ten lehký smutek z krásných, ale opravdu zapomenutých staveb, které v tomto zimním počasí působí šedivě a nepřístupně.

Mlýn Heinricha schwarze zahrádky č.p. 34

Mlýn byl postaven podle návrhu stavitele Golbacha v novorománském slohu a stojí v údolí Robečského potoka. Původně měl dvě vodní kola. Náhon vedl sklaní průrvou od Novozámeckého rybníku. Vnitřní zařízení bylo funkční asi do 70. či 80. let 20. století. Momentálně je v soukromém vlastnictí.

Stav památky: velmi špatný