J. Tichý: Volby do zastupitelstva LK: pár čísel

Kolega Bárta věnoval svůj poslední deník regionálním kandidátům, příště se zaměří na volební programy a sliby. Pokusím se o celkový přehled.

19 volebních stran

Do voleb 7. a 8. října 2016 se v našem kraji hlásilo 20 stran, hnutí a jejich koalic – v zájmu stručnosti mluvme o volebních stranách. Kandidátka nazvaná Šance schopným jistoty všem ale nebyla podána v souladu s volebním zákonem, takže jich bylo zaregistrováno 19. („Třetinové“ doplňovací senátní volby se tentokrát našeho okrsku netýkají, před dvěma lety jsme si zvolili Jiřího Voseckého.)

Vylosované číslování stran je celostátní, protože se jich o naši přízeň uchází celkem 89, některé třeba jen v jediném kraji. Nemělo by vás překvapit, že v předvolební obálce najdete přerušovanou číselnou řadu, která připomíná spíš nějakou šifru: 1-2-3-10-12-28-30-32-37-41-43-52-66-67-75-78-82-83-84. Seznam kandidátních listin je zde.

Prořídlé seznamy kandidátů

Volič vloží do obálky kandidátku vybrané strany. Podle zákona lze „na kandidátní listině uvést nejvýše o 5 kandidátů více, než kolik činí počet členů volených do příslušného zastupitelstva kraje“, tj. v LK maximálně 45 + 5 = 50. Tím se zvyšuje možnost výběru mezi nimi pomocí až 4 preferenčních hlasů. Mohou být třeba jen 2, ale pokud stanovenou hranici překročíte, nebude komise k vašim preferencím přihlížet (hlas pro stranu ovšem platí).

Je zarážející, že řada seskupení možný počet kandidátů přes opakovaný neúspěch u voleb nevyužije. Nenaplněná kandidátní listina přece znamená, že nedokázali v celém kraji přesvědčit padesátku členů nebo příznivců ochotných osobně se angažovat. Šest stran nenasazuje ani polovinu tohoto počtu. Nad polovinou jsou Piráti, 32 jmen a čtyřčlenná koalice Ne ilegální imigraci, 38 jmen. ČSSD jistě nebudete podezírat, že má málo aktivistů, když uvádí 48 jmen.

Chcete extrémní příklad? Cibulkův Pravý blok se sáhodlouhým názvem staví 5 kandidátů, navíc jako minule se stejnou učitelkou jazyků Dr. Miloslavou Jebavou z Jilemnice v čele – ačkoli v roce 2012 (tehdy s 8 kandidáty) oslovil v celém kraji jen 895, tj. 0,69 % voličů. Taky Romská demokratická strana představuje pouhé 4 kandidáty – a už dlouho nemá žádného zastupitele.

Lokální spolky

Volíme zastupitele celého kraje, proto by snad měli kandidáti pokrýt větší města a většinu okresů. Je podivné, že tři subjekty se prezentují jako místní parta kamarádů, která má většinu nebo skoro všechny členy z jediného místa: koalice Sládkovců z Liberce, LEV21 z České Lípy, Národní demokracie z Jablonce n/N. Proč by jim měli důvěřovat voliči z ostatních koutů kraje, když ani nemohou znát žádného z kandidátů? Kromě toho všechny tři jmenované strany nabízejí jen 20 nebo 21 jmen.

Připomíná to hvězdnou kariéru Hrdobců 2012 ze Skalice: „Máme optimistickou náladu, věříme si a jdeme do toho. Chceme vstoupit jako nový politický subjekt již do příštích komunálních voleb a věřím, že naše hnutí vstoupí i do celorepublikové politiky," hlásil lídr. Dnes už nenajdete ani jejich internetovou prezentaci...

Kdo má šanci projít volebním sítem?

Když z uvedených důvodů vyřadíme 6 poloprázdných kandidátek, zbývá 13 subjektů.

Je mezi nimi i 5 stran, které už v krajském zastupitelstvu zasedají: Starostové pro Liberecký kraj, Změna pro Liberecký kraj, KSČM, ČSSD a ODS v pořadí podle počtu mandátů. Nabízejí po 50 kandidátech s výjimkou ČSSD (48).

Dalších 6 volebních stran taky využívá maximum 50 kandidátů: TOP09, ANO 2011, Budoucnost pro Liberecký kraj (KDU-ČSL a Nová budoucnost pro LK), koalice Svoboda a přímá demokracie (Okamurova SPD a SPO, dříve Zemanovci), koalice Svobodných a Soukromníků a konečně Úsvit s Blokem proti islamizaci (Úsvit, Domov a Blok proti islamizaci).
2 další už jsem jmenoval: Česká pirátská strana (32 jmen), čtyřčlenná koalice Ne ilegální imigraci – peníze raději pro naše lidi (38 jmen).

Jaké zastupitelstvo si zvolíme?

Občanská apatie nebývá v naší moderní historii ani tak důsledkem zkažené politiky – jako spíš její příčinou! Demokracie není jednou provždy dosažený stav, je to nekončící proces, který ovlivňujeme všichni, přinejmenším jako voliči. Plíživá destrukce hrozí každé společnosti, kde lidé nechápou, jak funguje zastupitelská demokracie a dívají se na politiku jako na něco vzdáleného, co se jich moc netýká. Proto rozhodně nesouhlasím s filozofy čtvrté cenové skupiny, kteří říkají: „K volbám nejdu, protože politika je svinstvo a stejně nic nezměním.“

Připomenu jeden výrok z roku 1910 (Karel Horký v listu Stopa): „České krajiny poslaly už do parlamentu za sebe zástupce, kteří by v kterékoli obci volebního okresu nebyli zvoleni ani za náhradníky do obecního zastupitelstva. A když jsou politické výsledky podle toho, když 0 x 0 = 0, je vším neštěstím vinen vídeňský parlament.“ Po sto letech nic nového: za všechno špatné přece může kraj, Praha, Brusel...

Slabinou regionálních voleb je, že některé strany naslibují řešení celostátních témat, ačkoli je nemohou vůbec nijak ovlivnit. Vědí to vůbec, nebo jen chtějí zneužít neinformované voliče? Letošním příkladem je migrační krize. I kdyby včera vzniklá koalice prosadila do krajského zastupitelstva jednoho nebo dva své zástupce, sotva mohou s ministry, sousedními státy nebo dokonce v rámci EU jednat o kvótách, azylovém řízení, ochraně hranic apod. Možná tak nanejvýš z opozice ovlivní regionální programy ubytování, kurzů a zaměstnání pro azylanty, až vláda o jejich přijetí rozhodne – pokud získají pro své návrhy i další zastupitele. To by ovšem nesměli militantně vystupovat pod heslem Proti všem!

Informovaný občan jim nenaletí. Za sebe mohu teď zopakovat odstavec ze staršího článku: Z nabídnutých kandidátních listin předem vyřadím extrémisty, kteří mají problémy s dodržováním zákonů. Podezřelé spolky, které vznikly teprve nedávno, nebo které jsou v každých volbách notoricky neúspěšné. Levicové populisty, protože jim nevadí zadlužená budoucnost našich vnuků. – Ale nebudu předbíhat, ve zbývajících týdnech se volební strany ještě předvedou. V diskuzi máme možnost jejich sliby komentovat – a rozhodnout se.