Alespoň v rychlosti pro čtenáře i-novin o tom, co ze včerejšího jednání krajského zastupitelstva osobně vidím jako důležité, či alespoň zajímavé.
Tentokrát nebylo ani zdaleka přítomno všech 45 zastupitelů – nejvyšší prezentovaná účast činila 39 zastupitelů. To ale nijak nebránilo projednávání cca 55 bodů programu. Jednání začalo ve 14.00 hodin a končilo okolo půl sedmé večer.
Byť trochu na přeskáčku, ale přeci jen rovnou k záležitosti, která je naznačena v titulku: k důležitosti ekologie, či spíše k péči o životní prostředí a krajinu. V bodě 51 zastupitelstvo projednávalo Projekt „Od zámku Frýdlant k zámku Czocha“ - žádost Krajské správy silnic Libereckého kraje, p.o., o poskytnutí podpory z Operačního programu přeshraniční spolupráce Česká republika Programu Interreg V-A Česká republika – Polsko pro období 2014 – 2020, závazek předfinancování a spolufinancování projektu.
Tak, pod tímto, jako obvykle jazykolomným, názvem se skrývá možnost čerpat evropskou dotaci na opravu/rekonstrukci 5 úseků silnic v Frýdlantském výběžku o celkové délce téměř 24 kilometrů a dvou silnic v přiléhající částí oblasti Polska. Finanční objem pro českou stranu dosahuje 10 milionů Euro. Projekt má ale háček – rekonstruovat by se podle něj měly silnice, které jsou 100 a více let staré, jsou nesmírně úzké, někde dokonce méně než 5 metrů vozovky – v diskusi uvedl ředitel KSS LK, p.o. Ing. Růžička, že některé úseky silnic odpovídají tzv. návrhové rychlosti 30 kilometrů za hodinu… Silnice jsou lemovány alejemi nebo místy procházejí lesem. V důsledku toho by bylo nutno vykácet až 950 stromů. To bylo předmětem sporu. Stromy, aleje přišli hájit zástupci – stručně řeknu veřejnosti – byť to není přesné, nemyslím si, že oněch asi 5 až 7 občanů je oprávněnými zástupci 18 obcí a měst výběžku, několika tisíc jejich obyvatel a jejich názorů. Ale přišli, hájili své názory a tak je to v pořádku.
Argumentaci všech stran v asi hodinové diskuse nebudu podrobně rozebírat a ani hodnotit, čtenáři si jistě dovedou představit: hodnota každého jednoho stromu vs. setrvalý nárůst zalesněné plochy v Česku za posledních nejméně 70 let, přispění k pasivní bezpečnosti v okolí komunikací vs. řidiči neumějí jezdit, historický ráz krajiny vs. potřeba autobusové dopravy, ale i průjezdu hasičů, záchranné služby..., ekologie obecně vs. nejvyšší nezaměstnanost ve výběžku v kraji…
Závěrem celé debaty bylo podpoření projektu, vytvoření pracovní skupiny ze zástupců všech zainteresovaných stran, včetně občanských iniciativ, která má (a já dodám musí) hledat cesty k tomu, jak co nejvíce ze stávajících stromů zachovat, třeba snahou o rozšíření vozovek nikoliv podle středové čáry – tedy vykácení obou stran alejí, ale tam, kde to bude možné rozšířením do jedné strany a také přinejmenším dostatečnou náhradní výsadbou. Nebude to jednoduché – pozemky podél komunikací jsou téměř bezvýhradně soukromé a bude tedy záležet na ochotě vlastníků prodat, podle konkrétních podmínek, jejich 3–5metrové pruhy. To ale vidím jako jedinou cestu k syntéze stanovisek, ke kompromisu.
Řešením nemůže být ani „jednoduché“ vykácení stromů, ani konzervativní zachování stávajícího neutěšeného stavu. A ano – péče o životní prostředí je nesmírně důležitá.
Dalším nikoliv nezajímavým bodem byl bod 21 – Rozhodnutí o dalším postupu ohledně rozhodnutí Odvolacího finančního ředitelství ve věci odvolání Libereckého kraje proti rozhodnutí Finančního úřadu pro Liberecký kraj ve věci porušení rozpočtové kázně u poskytnuté dotace na projekt IP 1 – Služby sociální prevence v Libereckém kraji. Ve stručnosti k podstatě věci: za minulého vedení kraje před více jak pěti lety byl zahájen tento „měkký“ projekt (semináře, workshopy, terénní pochůzky...). Po skandálu okolo Libereckého romského sdružení, které jeho část realizovalo, hrozila kraji sankce/odvod ve výši cca 103 milionů Kč vratky dotace a cca 102 milionů Kč jako penále – to byla „vyvolávací cena“. Postupem různých odvolání výše vratky poklesla na necelých 26 milionů (a ty už v září kraj uhradil), přičemž výše penále dosud nebyla vyměřena.
Vedení kraje – rada – navrhlo podat k soudu správní žalobu proti rozhodnutí Finančního ředitelství na posledně uvedenou částku. Použilo však, po delší době, manévr, kdy materiál nepředložilo pro informaci, ale do návrhu usnesení vložilo část, podle které si „zastupitelstvo vyhrazuje“ o podání žaloby rozhodnout. Musím přiznat, že mě nakonec překvapilo a mile potěšilo, že po mojí připomínce spočívající v tom, že rada nepřenáší na zastupitelstvo mnohá a mnohá jiná rozhodnutí, a tíhu odpovědnosti z nich plynoucí bez problémů unese, a že by tomu tak mělo být i v této záležitosti, hlasovalo pro vyhrazení si rozhodnutí o podání žaloby zastupitelstvem jen 20 zastupitelů – tedy méně než polovina, než potřebných 23 hlasů. Sportovní terminologií řečeno: míč se vrátil na stranu hřiště, kde hraje rada kraje. To nic nemění na tom, že osobně a věcně podání žaloby podporuji – jen zde šlo o pokus rozmělnit, rozprostřít odpovědnost, zejména politickou.
Na 15. hodinu byly předsunuty dva body s pozvanými hosty: volba přísedící krajského soudu v Ústí nad Labem, pobočka Liberec – paní V. Šveňhové z Nového Města pod Smrkem a bod informace – Optimalizace projektového záměru „Modernizace Krajské nemocnice Liberec, a.s.“. Paní Šveňhová byla, do jistě nelehké a odpovědné pozice, zvolena bez problému. U druhého bodu – modernizace KNL jen zmíním, že odhadované náklady dnes činí cca 1 400 000 000 Kč, tedy zhruba jednu a půl miliardy a mají podle navrhovaného modelu financování zatížit Liberecký kraj 50 miliony korun ročně po dobu 20 let, statutární město Liberec pak asi 10 miliony, samotnou KNL pak 20 miliony a město Turnov, jakožto nejmenšího akcionáře necelými 7 miliony s tím, že tato částka bude vkládána přímo do Panochovy nemocnice Turnov. Naděje na financování z dotačních zdrojů je v současnosti mizivá – v podstatě nulová. U hlasování o tomto bodu jsem se, jako jeden z mála zastupitelů, zdržel.
Zde také proběhla krátká diskuse o neexistenci toho, co klub KSČM dlouhodobě nazývá „Koncepce zdravotnictví v Libereckém kraji“. Na její neexistenci – dědictví to po bývalé náměstkyni Zuzaně Kocumové (ZpLK) – poukázal zastupitel a primátor Jablonce nad Nisou Petr Beitl (ODS) a rovnou to spojil s druhou krajskou nemocnicí – Českolipskou a jejím stavebnětechnickým stavem. Docela stranou v této diskusi zůstalo, že orgány kraje dosud oficiálně nereagovaly na jednomyslný návrh zastupitelů České Lípy, přijatý z podnětu Mgr. Ranince, kterým českolipské zastupitelstvo „dalo do pohybu“ jednání o možném podílu města v Nemocnici s poliklinikou Česká Lípa, a.s. Přes média zaslaný vzkaz pana zastupitele Baxy (také ZpLK), člena dozorčí rady nemocnice, nelze za odpověď považovat.
A na úplný závěr jen potvrdím to, co jsem zmínil ve svém posledním článku – zastupitel pan André Jakubička skutečně zůstal členem klubu tzv. Změny pro Liberecký kraj a nestal se členem klubu PRO kraj. Krajská koalice tak má oficiálně 26 členů z řad Starostů, ČSSD a PRO kraj.
František Chot,
zastupitel České Lípy a Libereckého kraje