Zástupci neziskového sektoru z Libereckého kraje se v tomto týdnu seznámili se značkou spolehlivosti a s tím, jak deklarovat peníze vynaložené na dobročinné účely. Na Krajském úřadě Libereckého kraje se setkali s tvůrcem značky, Asociací veřejně prospěšných organizací (AVPO ČR). Dozvěděli se mimo jiné o tom, že značení má být signálem pro dárce, ale třeba i dobrovolníky, kteří chtějí pomoci a vybírají, s kým spojí své síly.
„Potěšilo mne, že se do neziskového sektoru dostává další objektivní metoda, kterou lze měřit transparentnost financování a rovněž fungování těchto organizací. Jsem rád, že se zástupci neziskovek z Libereckého kraje dozvěděli, co je to značka spolehlivosti a k čemu slouží, jaký je její význam pro dárce a pro neziskovky. Domnívám se, že by se tímto způsobem mohl postupně změnit tradiční přístup, kdy Češi podporují spíše mediálně známé či celorepublikové organizace,“ uvedl Vít Příkaský, člen Rady Libereckého kraje pověřený řízením resortu regionálního rozvoje, evropských projektů a rozvoje venkova.
AVPO ČR v rámci diskuzního setkání přiblížila značku spolehlivosti a její přínos pro neziskové organizace i jejich dárce z řad regionálních firem. Hovořilo se o výsledcích prvního hodnocení neziskovek a jeho přínosu. Ukázalo se, že lidé v Česku chtějí peníze na dobročinné účely věnovat, ale většinou spíše prověřeným a veřejně známým organizacím.
„Značka spolehlivosti je zárukou pro firmy i jednotlivce, že peníze, které darují neziskové organizace – držiteli značky spolehlivosti – budou použity správně na deklarovaný účel. Naši hodnotitelé prověřují nejen to, jak jsou peníze v neziskovce využívány, ale zaměřují se i na správu, řízení a její transparentnost,“ řekl Marek Šedivý, prezident AVPO ČR.
S podrobnostmi souvisejícími se značkou se seznámili zástupci neziskových organizací jako byly Středisko pro ranou péči Liberec, o.p.s., Roska Liberec, Rytmus Liberec, o.p.s., Asociace nestátních neziskových organizací Libereckého kraje, ZO ČSOP Armillaria, Astorie a.s., Klára Pomáhá, o.s., Nadační fond MA-MA Foundation, Farní charita Česká Lípa, Nadace Euronisa, Helppes – Centrum výcviku psů pro postižené, Krajský úřad Libereckého kraje, Fokus Liberec o.p.s., Sdružení Tulipan, Centrum náhradní rodinné péče DAR. Všichni přítomní se shodli na tom, že systém pomůže hlavně neziskovým organizacím, které jsou závislé na financích z veřejného sektoru. Zástupci organizací potvrdili, že neziskovkám poskytne značka a s ní spojený audit zkušenosti i nezávislý pohled, kdy hodnotící komise projde důkladně fungování dané neziskovky. Najde mezery a bude pro neziskové organizace a dobrovolníky zadostiučiněním.
„Značka spolehlivosti ušetří čas a peníze těm firmám a podnikatelům, kteří nemají svoje specialisty nebo celá oddělení věnující se hodnocení neziskových organizací v rámci jejich společenské odpovědnosti a darování finančních prostředků. Neziskové organizace, které jsou držiteli značky spolehlivosti, jsou každoročně prověřovány a hloubkovým hodnocením procházejí každé tři roky,“ dodal Šedivý. V této chvíli je prvních sedm organizací, které obdržely značku spolehlivosti a brzy budou přibývat další. Jejich seznam je zveřejněn na webových stránkách.“
Informace o neziskových organizacích jsou neúplné
Podle dosavadních průzkumů lze stav zveřejňování informací o neziskových organizacích považovat za nedůvěryhodný. Z hlediska dostupnosti informací o organizaci je přitom web pro veřejnost naprosto zásadním nástrojem. „Situace, kdy dvě třetiny neziskových organizací vůbec nemají webové stránky, je alarmující. Nejhorší situace je u spolků, které mají web jen ve čtvrtině případů, nadační fondy, obecně prospěšné společnosti a nadace se pohybují kolem 50 %. Přijatelná je pouze situace u účelových zařízení církví s 87 %,“ uvedl již dříve Pavel Bachmann z královéhradecké univerzity s tím, že nový, ještě nepublikovaný výzkum ukázal, že nepřítomnost na webu je přirozeně vyšší u malých organizací. Větší organizace s celostátním zaměřením jsou na internetu přítomné významně častěji. Ze stránek toho ale moc nezjistíte. Schází popis jasného poslání, které by vymezilo přínos organizace pro společnost, finanční výkazy jako rozvahu a výsledovku nezveřejňuje 60 % organizací, původ darů pak schází u více než 40 % organizací.