Padesátiletému výročí kombinátu – sídla nynější společnosti Crystalex, fenoménu českého sklářství a města Nový Bor, je věnovaná nová výstava v novoborském Sklářském muzeu. Její návštěvníci si mohou od soboty 17. června prohlédnout současnou produkci, díla výtvarníků, kteří svou návrhářskou činností zanechali v Crystalexu nesmazatelnou stopu, a připomenou si minulé ročníky Mezinárodního sklářského sympozia IGS. Výstava ale nezapomíná ani na samotnou výstavbu, která v rychlosti a nákladnosti trhala dobové rekordy ve středoevropském měřítku, a rovněž přiblíží, jak moc velký vliv měl Crystalex na život ve městě.
„V roce 1964 se rozhodlo o stavbě nového sklářského kombinátu n. p. Borocystal (původní název) za tehdy závratných 120 milionů Kčs, v červenci následující roku byla podepsaná smlouva se stavební organizací UNION ENGINEERING z jugoslávského Bělehradu, 20. srpna 1965 byl položený základní kámen a jen o 6 dní později přijeli první jugoslávští dělníci,“ přibližuje vedoucí Sklářského muzea Eliška Vavříčková počátky novoborského Crystalexu.
Díky na tehdejší poměry velmi moderním technologiím zvládli zahraniční stavaři postavit rozsáhlý areál za pouhé dva roky. Slavnostností otevření proběhlo za obrovského zájmu veřejnosti a tehdejších nejvyšších politických představitelů a veřejného života obou států na státní svátek 28. října 1967. O významu svědčí doprovodný program oslav – přelet tryskového letadla, utkání Sparty s Libercem, seskok parašutistů, vojenská hudba nebo grandiózní ohňostroj.
„Ředitelem nového kombinátu byl jmenován Jaroslav Lebeda. Základním sortimentem byla tradiční ruční výroba na huti, malované sklo a vysoký smalt, postupně se přidávaly další druhy výrobků. Úspěšné náborové akce zajistily dostatek zaměstnanců a odbyt od samého začátku výroby. Už na počátku 70. let minulého století se ale ukázalo, že jestli má podnik uspět na světovém trhu, musí výrobu automatizovat. V roce 1972 tak byla spuštěná první automatická linka LINKUŽ a kombinát se přejmenoval na oborový podnik Užitkové sklo,“ popisuje Eliška Vavříčková. Zatímco se automatizace ukázala jako trefa do černého, nový název byl pro zahraniční obchod hodně nepraktický. „Podnik se proto opět přejmenoval a od 1. 1. 1974 nesl zvučné jméno Crystalex,“ doplňuje Eliška Vavříčková.
Rozvoj Crystalexu se nesmazatelně promítl do života ve městě. Po dostavbě kombinátu se sklářské městečko se 7 000 tisíci obyvateli v 60. a 70. letech minulého století překotně rozrostlo na téměř dvojnásobek, velmi rychle se postavily pro nové zaměstnance a jejich rodiny byty, školky, sportoviště. Jak těsné je spojení Crystalexu s Novým Borem se ukázalo i v roce 2008, kdy společnost s pětimiliardovým obratem zasáhla celosvětová finanční krize, přišla insolvence, vyhlášení konkurzu v lednu 2009 a velmi rychlé ukončení výroby. Ze dne na den přišlo v Novém Boru o práci 1200 lidí.
O několik měsíců později, v září 2009, začala s příchodem nových vlastníků nová éra Crystalexu, nyní Crystalexu CZ, s. r. o. V lednu 2010 se spustil první vana a dvě automatické linky, po půl roce druhá vana a další dvě linky. Už v prvním roce obnovené výroby přesáhl obrat 0,5 miliardy korun a s každým dalším rostl. V roce 2013 byla spuštěná třetí vana a další linky, včetně linky na výrobu velkých kusů. Dnes je držitel světově proslulých ochranných známek Bohemia Crystal a Bohemia Glass opět největším výrobcem užitkového skla v České republice s obratem přes 1 miliardu korun, který svoji produkci vyváží do více než 70 zemí světa.
Seznámit se s padesátiletou historii Crystalexu mohou návštěvníci v první den výstavy zdarma, kdy bude v rámci sobotních městských Sklářských slavností volný vstup do muzea. Přístupná pak bude až do 29. 10. 2017.