V novoborském Sklářském klubu Ajeto představí držitel Magnesia litera, spisovatel Jiří Padevět knihu Krvavé léto 1945 – Poválečné násilí v českých zemích.
V knize Krvavé léto 1945, volně navazující na předchozí autorovu knihu Krvavé finále, najde čtenář informace o násilnostech, které se odehrály na území dnešní České republiky v období květen–srpen 1945.
Jedná se především o události spojené s tzv. divokým odsunem českých a moravských Němců, ale také o události, při nichž jsou pachateli vojáci Rudé armády a dalších armád operujících na našem území.
Události jsou zpracovány formou místopisných hesel a autor je záměrně nijak nehodnotí, pouze se snaží popsat, co se na daném místě stalo.
Při četbě si čtenář uvědomí, že násilí, které vyvolalo nacistické Německo, neskončilo 8. května 1945, ale bohužel pokračovalo dále, byť s jinými aktéry v roli pachatelů i obětí.
Text publikace je doplněn rozsáhlým obrazovým materiálem.
Besedu se čtenáři o knize, která obsahuje několik smutných kapitol i z Českolipska, pořádá Knihkupectví Šeps 12. prosince 2016 od 16:00.
Pro místní čtenáře jistě není bez zajímavosti také Padevětova místopisná práce Cesty s Karlem Hynkem Máchou (2010), která formou průvodce mapuje Máchova oblíbená místa nejen na Českolipsku.
„K tomuto kraji vztah mám, rád do něj jezdím a v mládí jsem v něm prožil mnoho zajímavých chvil s přáteli. Mám rád jeho krásu a zadumanost,“ odpovídá Jiří Padevět na otázku, jaký vztah má Máchovu kraji.
Jiří Padevět se narodil v roce 1966 v Praze, kde žije dosud. Po studiu geodézie, práci zeměměřiče a pedagoga pracoval jako knihkupec. Od roku 2006 je ředitelem Nakladatelství Academia. Mezi jeho zájmy patří především historie českých nakladatelů a knihkupců, druhý odboj, obrněná technika nacistického Německa, historie Šoa a pražský místopis. Za úvodní svazek edice válečných průvodců Průvodce protektorátní Prahou obdržel cenu Magnesia litera kniha roku, Magnesia litera za literaturu faktu a Slovník roku. O rok později navázal knihou Krvavé finále Jaro 1945 v českých zemích, letos pokračoval v mapování české válečné historie průvodcem Anthropoid a v říjnu vyšel další svazek nazvaný Krvavé léto 1945 Poválečné násilí v českých zemích. Kromě odborných historických publikací vydal v roce 2014 knihu mystifikací Poznámky k dějinám. Dle vlastních slov v současnosti připravuje knihu Průvodce Stalinistickou Prahou, Krvavý podzim 1938 a má rozepsanou knihu beletrie, u které zatím neví, jak dopadne.
Komentáře
Re: Knihu o smutných kapitolách Českolipska představí autor ...
5. Prosinec 2016 - 9:43 | Jan Tichý
Tady je zásadní rozhovor s panem Padevětem:
Nahoruhttp://www.lidovky.cz/symbolem-20-stoleti-je-vagon-na-dobytek-dxl-/zpravy-domov.aspx?c=A161204_142317_ln_domov_ele#utm_source=rss&utm_medium=feed&utm_campaign=ln_lidovky&utm_content=main
říká: odsun byl bezpochyby společensky i politicky nevyhnutelný
5. Prosinec 2016 - 14:12 | Josef Doškář
Kniha je to určitě zajímavá. On mimo jiné tvrdí, mimo jiné že:
. „Poválečný odsun Němců byl v tu danou dobu bezpochyby společensky a politicky nevyhnutelný. Nicméně provedení bylo v řadě případů opravdu divoké,“ říká Jiří Padevět, autor nové knihy Krvavé léto 1945.
Zdroj: http://www.lidovky.cz/symbolem-20-stoleti-je-vagon-na-dobytek-dxl-/zpravy-domov.aspx?c=A161204_142317_ln_domov_ele
odsun byl bezpochyby společensky a politicky nevyhnutelný
NahoruRe: Knihu o smutných kapitolách Českolipska představí autor ...
5. Prosinec 2016 - 18:26 | mbbb
„Poválečný odsun Němců byl v tu danou dobu bezpochyby společensky a politicky nevyhnutelný. Nicméně provedení bylo v řadě případů opravdu divoké"
s tímto zcela souhlasím, v dnešní době skoro ojedinělý názor
NahoruRe: Knihu o smutných kapitolách Českolipska představí autor ...
5. Prosinec 2016 - 19:26 | moldavit
Zajímavé je, že v díle Historie Cs s názvem Jdi do Sudet s historiky Andrš,Slezák, Čapka zaznělo něco jiného.
NahoruVítězné mocnosti dlouho váhaly, zda vůbec tzv. transfer odsouhlasí. Právě takové vraždění a lynče se vůbec nelíbily.V pořadu byly zmíněny i výroky prezidenta Beneš i jak mírnil ,když se blížilo jednání Konference tří mocností v Berlíně. Dobře věděl, že divoký odsun není nic ,co by tři mocnosti schvalovali. Jak známo, misky vah se změnily s výbuchem desítek tun trhavin a granátů nepochopitelně navezené Svobodovou armádou do české čtvrti v Krásném Březně. Tento "důkaz " o německém záškodnictví ústečtí historici vyvrátili.
Stejná situace byla v Alsasku..Ale tam k lynčům francouzští politici nevyzývali. Stejně jako ve spoustě západních zemí.
Re: Omluva- beseda je odložena
6. Prosinec 2016 - 8:30 | Lenka Sepsová
Bohužel zasáhla vyšší moc,což se bohužel stává.zde moc úřední.
NahoruPan Jiří Padevět se mi včera dopoledne omluvil,protože dostal náhlou obsílku na jednání soudu jako svědek. Omluva soudu nepřichází v úvahu,což je pochopitelné. Po jednání 12.12.2016 snad bude vědět, zda budou další stání v lednu. Dle toho budeme moci naplánovat termín besedy.
Děkujeme tedy za pochopení .
Vřele doporučuji i jeho další knihy,zejména jednu z posledních- Pod tíhou historie.
Přeji všem hezký adventní čas!
Re: Omluva- beseda je odložena. Diskuze může pokračovat
6. Prosinec 2016 - 13:08 | Josef Doškář
http://www.jirivacek.cz/index.php?option=com_content&task=view&id=3092
NahoruCo jsou Benešovy dekrety
18.06.2011 - Jiří Vacek
Každý demokratický stát má nejen právo, ale i dokonce povinnost bránit svou samostatnost i demokracii proti nepřátelům zevním i vnitřním. To činí různými způsoby, například svou armádou, ale i zákony pro případ takového ohrožení.
Proto i naše mladá republika přijala takový zákon. Je to zákon na ochranu republiky ze dne 19. 3. 1923.
Tento zákon trestá jako závažné zločiny vše, co stát ohrožuje. Uvádím pouze některé z těchto zločinů. Jsou to zejména: násilné změny ústavy, demokratického uspořádání, ohrožení samostatnosti státu. Rozdělení republiky, odtržení její části ve prospěch cizího státu. Spolčení s cizí mocností s cílem zničení státu, organizování ozbrojeného odporu proti státu. Vojenská zrada, zrada státního tajemství, špionáž, nepřekážení trestným činnostem proti státu zejména výše uvedených případů včetně jejich pouhého neoznámení, pobuřování proti vzniku samostatnosti našeho státu, vyzývání k neplnění zákonných povinností vůči státu (například odpírání vojenské služby), zakládání tajných protistátních organizací a další činy s cílem poškodit existenci republiky.
Jak dobře známo a také je v mnoha případech i doloženo v knize Němci i v této, všichni Němci, kteří byli občany Československé republiky, se hromadně i každý zvlášť provinili proti tomuto zákonu a to hned vícekrát.
Některé důvody opakuji.
• Němci přijali dobrovolně občanství Hitlerovy Říše.
• Bojovali v řadách Wehrmachtu proti našim vojákům a zabíjeli je.
• Plánovali genocidu našeho národa a začali ji i uskutečňovat.
• Ještě před Mnichovem se zapojili do organizací, jejichž cílem bylo rozbití republiky a podíleli se na jejich činnostech.
• Asi 180 tisíc německých občanů odmítlo poslechnout povolávací rozkaz k nástupu do 2. mobilizace v roce 1938.
• Asi 20 tisíc sudeťáků uteklo v době Mnichova do Německa a tam se připravovali na ozbrojený vpád do republiky společně s německou armádou.
Pro tato provinění neexistuje jediná omluva. Učinili tak zcela dobrovolně, ač požívali stejná občanská práva jako Češi, Slováci a další. Žádný útlak Němců neexistoval. To je jen účelová nacistická propaganda šířená s cílem ospravedlnit agresi proti ČSR.
Re: Omluva- beseda je odložena. Diskuze může pokračovat
7. Prosinec 2016 - 9:52 | moldavit
P. Šrámek Československá armáda v roce 1938 (Praha 1996):
NahoruZářijového mobilizačního rozkazu z 1 253 000 neuposlechlo (zaokrouhleně) 126 000 mužů, z toho asi 100 000 Němců (celkem mělo být v armádě po mobilizaci 315 000 Němců).
Dále z hlášení o průběhu mobilizace...Ústřednímu vedení ministerstva vnitra
Ano, mnoho mužů odešlo do Německa včetně obyvatelstva např. celý Frývaldov- proč asi víme. Píše se..u německého i maďarského obyvatelstva je pozorovat depresi, sklíčenost a někde i strach....Dále nejsou vylepovány mobilizační vyhlášky, starostové z SpD buďto uprchli nebo jsou zavření. V pohraničních oblastech nefungují radia, je vypnut proud atd.
Ale zopakujme si
- rozbili Československo, dokonce dvakrát
-bojovali po boku Wehrmachtu, společně zahájili druhou světovou válku přepadením Polska
-udatnost vojáků pozitivně hodnotil i Hitler,např. letci byli zařazeni do elitní německé perutě, jedna tzv. rychlá divize se dostala až na Kavkaz . Mnozí z nich získali železné kříže I. a II. třídy, či německé kříže v zlatě.
-vyháněli Čechy daleko razantněji než se dělo v Sudetech
-100 tis. Židů deportovali do německých koncentráků 75% nepřežilo, obdobně zacházeli s Romy.
-představitel vůdčí strany podepsal spolupráci s Konrádem Henleinem . Dostalo se mu ocenění, v r. 1939 přijal Slovenský sněm zákon o zásluhách a od r. 2007 je jeho řád jedním z největších ocenění v této zemi.
-jeho pokračovatel v dobách válečných je nyní veleben a Češi jsou vyzýváni k omluvě za jeho popravu. Dokonce mu zřídili hrobku, aby se měli jeho dnešní příznivci kde scházet.
O kom že to je? No přeci o jedné třetině ústavou daného národa Čechoslováků. Nebo ne?
Ještě abych nezapomněl. Přidali se k paktu Tří říší, tvořeným Třetí říší, Italským královstvím a Japonským císařstvím a vstoupili do válečného stavu se Spojeným královstvím a Spojenými státy americkými.
Re: Knihu o smutných kapitolách Českolipska představí autor ...
6. Prosinec 2016 - 17:57 | Jan Tichý
Kniha, kterou si už můžete koupit, je o něčem docela jiném:
"Nová kniha je pro společnost daleko nepříjemnější než kniha předchozí. Tam jsme byli buď v roli hrdinů, nebo obětí, kdežto tady jsme – nutno podtrhnout jen někteří z nás, protože nemám rád zevšeobecnění – v roli zcela jiné. Někteří z nás využili situace a konstelace, která byla pro vznik násilí velmi dobrá, a chovali se jako prasata... A myslím, že ti, kdo to ani dnes nejsou schopni uznat, by se nejspíše v podobné situaci, pokud by vznikla, zachovali podobně." = Jiří Padevět ve výše doporučeném rozhovoru
To, co píše pan Vacek, je jen jeden z možných pohledů, na kterém se ani historici neshodnou. Existují už i v češtině monografie o podřadném postavení sudetských Němců v ČSR, o jazykovém zákonu, o dosazených českých úřednících v pohraničí, o mnohem vyšší nezaměstnanosti v Sudetech v době krize, o tom, jak zanedbala naše vláda propagandu, takže dlouhá léta neexistovalo veřejnoprávní vysílání v němčině (a pohraničí poslouchalo Hitlerův rozhlas) atd. Ano, mezi slepými (okolními státy) jednooký králem, ale to na věci moc nemění.
Víte vůbec, že dekretů bylo 143, ale jen sotva 20 jsou normy politické, mocenské nebo právní? Jeden z nich zbavil čs. občanství automaticky každého, kdo v předválečném sčítání lidu (!) uvedl národnost německou...
O kolektivní vině už byly taky popsány stohy papíru a nelze donekonečna tvrdit, že "holt byla taková doba". V rozporu s původním Benešovým plánem potrestat nebo vysídlit třeba milión aktivních nacistů nakonec museli odejít skoro všichni Němci - a proto ještě dnes pohraničí místy vypadá jak po morové ráně.
Nevím, co si Vltavín slibuje. O těch věcech tady přece bezvýsledně diskutujeme už 8 let.
NahoruRe: Knihu o smutných kapitolách Českolipska představí autor ...
6. Prosinec 2016 - 18:08 | mbbb
každopádně tento citát je trefný a přesný:
„Poválečný odsun Němců byl v tu danou dobu bezpochyby společensky a politicky nevyhnutelný. Nicméně provedení bylo v řadě případů opravdu divoké,“
NahoruRe: Knihu o smutných kapitolách Českolipska představí autor ...
7. Prosinec 2016 - 10:16 | moldavit
Buďme ještě trefnější a přesnější. To opravdu divoké byly mnohdy podle tehdy platného mezinárodního trestního práva vraždy, nebo zločiny proti humanitě ( dnes válečné zločiny). Těm dle česko-německé komise až 40 tis. mrtvých to život nevrátí.
NahoruAle netvrďme, že vraždy a nepromlčitelné válečné zločiny jsou spravedlivé.To žádný národ nešlechtí.
Re: Knihu o smutných kapitolách Českolipska představí autor...
7. Prosinec 2016 - 9:38 | Jan Tichý
Tak tady už potřetí čteme dvě věty, v kterých - možná záměrně - chybí "skoro všech" (Němců)?
Připomenu znova pohled sociálního demokrata a novináře Jiřího Loewyho, očitého svědka:
"Kdo měl čisté svědomí, Čechů se nebál. A ti, co čisté svědomí neměli, zmizeli většinou zavčas do reichu, pokud ovšem nepadli na frontě nebo nebyli v zajetí. Poněkud se to podobá slepotě většiny Židů na počátku nacistického režimu, kteří také nemohli uvěřit, jaký úděl na ně dolehne.
Ačkoli se to nemělo, kluci docela běžně balili německé holky. Když naše brigádnice třeba na statku v Horním Podluží večer dělávaly na plotně bramboráky, bylo běžné, že jsme měli německé návštěvnice, na které se dostalo taky. Ty takzvané „vášně“ byl umělý produkt vládního a mediálního štvaní, normální mladí lidé k sobě necítili nenávist. Pochopitelně všechno změnil odsun. Jestliže odmítám pojem „divoký odsun“, je to proto, že vyhánění neprobíhalo nijak živelně a neprováděly ho – aspoň tedy ve Šluknovském výběžku – žádné bandy „partyzánů z Riegráku“, nýbrž regulérní československé vojsko. A znovu musím vyvrátit rozšířený optický klam, že to prováděla Svobodova armáda. Ano, důstojníci byli většinou svobodovci, ale mužstvo tvořili na sto procent příslušníci protektorátních „bílých ročníků“, kteří museli hned po válce rukovat. Vím spolehlivě z četných osobních setkání, že kromě důstojníků od poručíka výš si žádný z těchto bojovníků nepřičichl k frontě, tím víc je ovšem svědily prsty na spoušti po válce. „Svobodovci“ byli – kromě vzhledu – jen potud, že jejich vrchním velitelem byl ministr národní obrany Ludvík Svoboda a že celá akce odsunu v severních Čechách probíhala naprosto proorganizovaně. Vojáci se s námi brigádníky (a hlavně brigádnicemi) kamarádili, a tak jsme od nich shodně už v červnu 1945 slyšeli, že se v Berlíně (nakonec to byla Postupim) má setkat „velká trojka“, a že je proto nutno do té doby vytvořit hotové a nezvratné skutečnosti a honem co nejvíce Němců vyhnat, a to bez ohledu na sebevětší hospodářské ztráty. Tím úkolem se nijak netajili, mluvilo se o tom zcela nepokrytě a veřejně.
Nevzpomínám si, že bychom byli měli nějaký kolektivní názor či postoj. Spíš na to reagoval každý podle své letory. Ale nějaká obecná euforie nevypukla, spíš rozpaky, protože mnozí byli rozsahem a tvrdostí té akce překvapeni. Palba vládní propagandy však byla tak silná, že si otevřenou kritiku nikdo nedovolil.
Odsun byl v mnoha směrech tragický především pro Čechy: vedl k retardaci kdysi kvetoucí a průmyslově vyspělé země, poškodil ji na sto let ekonomicky, sociálně, morálně a psychicky, zdevastoval nenapravitelně její nejpokročilejší oblasti, uvrhl ji do závislosti na Sovětském svazu, pomohl vyhrát poslední svobodné volby v roce 1946 komunistům, čímž otevřel cestu přímo k únoru 1948. I dnes, s dalším časovým odstupem, hodnotím odsun především jako nesmírné české harakiri..."
http://www.i-noviny.cz/svedectvi-odsunu-30-vzpominky-j-loewyho-na-rok-1945-20955#.WEfAWlLrv1I
NahoruUpozorňuji na to hlavně mladší čtenáře. Staří pánové si ten článek přečetli už před 8 lety a ani dnes svůj postoj k vyhnání a zrůdnému principu kolektivní viny nezmění.
Omluva pana Padevěta-připomenutí
7. Prosinec 2016 - 10:08 | Lenka Sepsová
Ještě jednou odkazuji na moje tlumočení omluvy pana Padevěta. Z vážných důvodů se beseda 12.12. v klubu Ajeto musí zrušit. Náhradní termín sdělíme.
NahoruPíši to proto,že pod článkem se zase hromadí diskuse a omluva by mohla zapadnout.
Přeji hezký den!
Re: Knihu o smutných kapitolách Českolipska představí autor ...
7. Prosinec 2016 - 15:28 | Josef Doškář
Knihu o smutných kapitolách Českolipska.
NahoruNadpis tohoto téma je velmi nepřesný. Kniha o které bude pan Padevět diskutovat, zachycuje velmi krátké období léta 1945.Jde o jednu krátkou kapitolu,
Dnes jsem zahlédl velmi smutný film Stanislava Motla. Má pracovní název Němci proti Hitlerovi. Jedná se o velmi smutnou kapitolu dějin, nejen Českolipska. V měsíci březnu, či dubnu se můžeme těšit na premiéru v našem kině.
Nejdelší smutná kapitola dějin je ta, kdy bojovalo cca 1 milión vojáků ze Sudet ( wehrmachtu i SS vojáků) za 2 SV proti našim spojencům. Velmi smutná kapitola. Většina z těch co přežili, pak museli odejít.
Re: Knihu o smutných kapitolách Českolipska představí autor ...
7. Prosinec 2016 - 21:23 | moldavit
Velmi smutnou kapitolou byla i účast jedné třetiny donedávna čsl. národa na zahájení druhé světové války. V počtu tří divizí podporovaných třemi letkami s celkovým počtem cca 53. tis. vojáků přepadli bez vyhlášení války Polsko.
NahoruDo slovenského zajetí padlo cca 1350 Poláků, z nichž bylo cca 1200 v únoru 1940 předáno německému vojenskému velitelství v Čadci, část sovětským orgánům a zbytek byl soustředěn v zajateckém táboře v Lešti.
Dne 5. října se v Popradu uskutečnila přehlídka za účasti slovenských i německých státních i vojenských činitelů, na které byla předána vyznamenání za vítězné tažení.
Zajímavé je, že o těchto faktech se dodnes převážně mlčí.
Stejně tak je zajímavé, že tyto činy po válce nevadily a nikdo nemusel odejít. Vojáci Hlinkovy armády dostávali dokonce významné funkce v předchůdkyni ČSBS, Svazu protifašistických bojovníků. Např.strůjce masakru na Švédských šancích, bojovník slovenské rychlé roty v SSSR , který střílel spojence, Karol Pazúr.
Re: Knihu o smutných kapitolách Českolipska představí autor ...
7. Prosinec 2016 - 16:36 | Jan Tichý
O filmu žádné informace zatím nenajdete, ale o stejnojmenném rozhlasovém pořadu ano:
Němci proti Hitlerovi – Díl první: Stenotypistka (2015)
Stanislav Motl. Dávné příběhy a nová svědectví Stanislava Motla.
Účinkují Stanislav Motl a historik, archivář a pedagog Dr. Vladislav Jindra.
Natočeno 2015. Premiéra 17. 5. 2015 v cyklu Stopy, fakta, tajemství … č. 235 (ČRo 2 Praha, 10:30 h.; 28 min.).
Emmě Görlichové věnoval Dr. Jindra v Dějinách NB celou kapitolu (Šest let v Ravensbrücku). http://mluveny.panacek.com/radiodokument/122423-nemci-proti-hitlerovi-dil-prvni-stenotypistka-2015.html
Druhý díl se jmenoval Tony v zemi indiánů. Bojovali na různých frontách. Věřili, že se vrátí opět domů: do Československa. Když se po válce opravdu vrátili, poznali, že jejich země se k nim otočila zády…Začíná příběh Tonyho Kuenzla.
Badatel by měl taky vědět, že VOJÁCI padli, nebo už byli internováni v zajateckých táborech spojenců, takže se jich divoký odsun prakticky netýkal. S výjimkou těch, které RG z pilnosti hned v květnu povraždily (viz kniha).
NahoruRe: Knihu o smutných kapitolách Českolipska představí autor ...
7. Prosinec 2016 - 18:51 | mbbb
ten Motlův pořad může báti zajímavý. A je jen dalším důkazem toho, jak se u nás velmi dobře vyrovnáváme s minulostí a nebojíme se otevírat i třeba ne úplně příjemná místa.
NahoruPřál bych si, aby tomu tak bylo i na druhé straně hranice. Velmi by mne zajímaly vzpomínky Němců na rok 1938, jak terorizovali české obyvatele, jak v září ´38 povstali proti státu se zbraní v ruce apod. Myslím, že by to bylo velmi zajímavé a i poučné vzpomínky pro současné Čechy i Němce.
Re: Kniha Krvavé léto 1945
7. Prosinec 2016 - 22:02 | Josef Doškář
Pane Tichý kolik vojáků wehrmachtu a vojáků zbraní SS dodalo Českolipsko do Hitlerových armád?
NahoruCo tomu říkají sudetoněmecká média? Vy tam máte osobní kontakty? Mohl byste to číslo přesně sdělit.
Re: Kniha Krvavé léto 1945
8. Prosinec 2016 - 10:27 | moldavit
Pane Tichý dám Vám nápovědu od samotného šéfa ČSBS Vodičky
Nahoru„Nebudu odsuzovat lidi, kteří sloužili jako vojáci a byli pod rozkazem. Jaké jsou zákony, takové jsou zákony, a když napadáte....., tak by se mělo říct, že ty zákony byly špatné,“
Re: Knihu o smutných kapitolách Českolipska představí autor ...
11. Prosinec 2016 - 20:41 | moldavit
Poučné je i to, proč se nemluví o vyhánění ze Slovenska, z území obývaném Poláky a Maďary, kde byli Češi soustavně okrádáni, mnohdy utíkali jenom s malým uzlíčkem. Bez žádného právního rámce jen ze Slovenska za tři měsíce bylo vyhnáno ze 130 tis Čechů, žijících ještě v září 38 na Slovensku 50tis nebo ne? Na konci války tam bylo pouze něco přes 1 tis. českých zaměstnanců.
NahoruVysvětlení? Možná taková pozitivní diskriminace bratrských národů z dob socialismu. Nebo snaha ospravedlnit to vyhnání Němců, jak říkají i v Historii.cs naši historici, když se otevřeně vyrovnávají s naší minulostí.
Na borském Semináři jsem poslouchal Slávka Jindru, když popisoval dobré vztahy s Němci, s domácí. A pak mne utkvěla věta...ze školy byl otec ( učitel české malotřídky ) ale vyhnán, jak se tenkrát říkalo. Měl pravdu, v mnoha případech to bylo...jak se tenkrát říkalo.
Re: Knihu o smutných kapitolách Českolipska představí autor ...
11. Prosinec 2016 - 23:13 | moldavit
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1097944695-nas-venkov/214562243400007-pohadkova-zeme/
NahoruVýborný dokument. Pohled člověka, kterému jeho židovskou rodinu Němci vyvraždili v polských koncentrácích. Přesto osud vyhnaných Sudetských Němců i naši historii vidí jinak, než oficiální ideologové. Myslím ale, že má v mnohém pravdu. Smutný, ale pravdivý závěr. Židáky už čeští nacionalisté opět vytahují. Co by tomu řekla paní Gertruda. České nacionalisty by to nepotěšilo.
Re: Knihu o smutných kapitolách Českolipska představí autor ...
4. Srpen 2017 - 10:58 | moldavit
Zhlédl jsem britský dokument na ČT2 s názvem 1945 krvavá válka. Docela otřesná podívaná, která se Čechům dlouho tajila. Na české verzi se podílel i Jiří Padevět.
NahoruVěděli jste, že sověti měli zřízeny haly, kam nahnali německé ženy s dětmi, které musely přihlížet jak jejich matky jsou neustále znásilňovány Rudoarmějci? Že kromě věšení, ubíjení a upalování se Pražané bavili tím, že píchali jehlami do prsou německé ženy, pracující na odklízení barikád? A spousta dalších činů, včetně pochodů smrti, kdo nemohl, byl zbit a pak zastřelen.
Britové nepoužívají náš termín spořádaný odsun, ale hovoří o etnické čistce, genocidě, největším poválečným obludným zločinem.
6. srpna bude opakování, ale už v 1hod v noci.
Komentář
Po skončení druhé světové války docházelo ve středu Evropy k násilnostem na etnických Němcích. Dokument BBC V Československu, Polsku a dalších dříve Němci okupovaných územích se v létě roku 1945 děla zvěrstva, o kterých se příliš nemluví. V dokumentu hovoří přímí svědci krvavých útoků, jejichž pachatele hnala silná touha po pomstě. Při vysídlování milionů Němců, často žen a dětí, většinou nevinných obětí rozhodnutí vítězných mocností, nejednali vítězové v rukavičkách. Tehdejší děti vzpomínají na krutosti, které se děly jim a jejich blízkým, a poskytují tak svědectví, při jehož poslechu tuhne krev v žilách ještě dnes, po více než sedmdesáti letech.
Re: Knihu o smutných kapitolách Českolipska představí autor ...
4. Srpen 2017 - 18:31 | hlodavec
Víš růženínku, v každé okupované zemi hnali Němce sviňským krokem, k přešlapům docházelo, to nikdo nepopírá (celá lidská civilizace je jedem gigantický přešlap), jenom v Řepkostánu se z toho dělá jakási kauza. Francouzi, Holanďané, Rusové, Poláci, Jugoslávci...všichni je vyhodili stejnými metodami jako my. Takže Sorry jako...
NahoruRe: Knihu o smutných kapitolách...
5. Srpen 2017 - 9:10 | Jan Tichý
Hlodavec už zase kecá, viz Postupim 1945: "Ve věci již probíhajícího vysídlení Němců z Československa, Polska a Maďarska strany na požadavky Stalina a zemí, v nichž odsun probíhal, uznaly, že bude potřeba Němce z těchto zemí vystěhovat, ale odsun musí probíhat spořádaně a lidsky. Všechny TŘI ZEMĚ byly vyzvány, aby prozatím pozastavily probíhající vyhošťování a to z důvodů velkého zatížení okupačních úřadů a dále spravedlivého rozdělení přicházejícího německého obyvatelstva do všech okupačních zón."
Nebo: Politolog a publicista Jaroslav Šonka upozorňuje, že odsuny Němců se v poválečné Evropě odehrávaly POUZE TAM, kam sahala moc Sovětského svazu. „V Evropě byly německé menšiny s podobnými problémy také v Belgii, Francii, Dánsku, ale tam své Němce nevyhnali.“ Podle Šonky byli navíc odsunutí Němci z genetického pohledu z velké části Češi. „Rozhodovalo to, zda se kdysi v rakouské monarchii někdo rozhodl mluvit česky, anebo německy.“
Slušný člověk zločinné "metody" nebagatelizuje ani neomlouvá.
NahoruRe: Knihu o smutných kapitolách...
5. Srpen 2017 - 12:23 | F. Chot
Slušný člověk především, když se odvolává na nějaký dokument, tak jej cituje. Neargumentuje jeho parafrází - to za prvé. A za druhé: slušný člověk neobhajuje nacistická zvěrstva.
NahoruRe: Knihu o smutných kapitolách...
5. Srpen 2017 - 12:49 | moldavit
Nevidím zde nikde, že by někdo obhajoval nacistická zvěrstva. Zato zvěrstva mnohdy překračující metody Třetí říše (dle britského dokumentu) páchané mnohdy komunisty v poválečné době jsou obhajovány a zlehčovány. O zvěrstvech za zdejší vlády komunistů ani nemluvím. Proto komunisty nepovažuji za slušné lidi.
NahoruRe: Knihu o smutných kapitolách Českolipska představí autor ...
5. Srpen 2017 - 13:02 | moldavit
Přesná citace
XII. Spořádaný odsun německého obyvatelstva
Konference dospěla k této dohodě o odsunu Němců z Polska, Československa a Maďarska:
Tři vlády prozkoumaly tuto otázku po všech stránkách a uznaly, že německé obyvatelstvo nebo jeho složky, které zůstávají v Polsku, Československu a v Maďarsku, bude třeba odsunout do Německa. Jsou zajedno v tom, že jakýkoli odsun musí byt prováděn spořádaně a lidsky.
30 tis. pozabíjených lidí, především starců, žen a dětí může za spořádaný a lidský odsun považovat velice neslušný člověk.
...O tom se současně uvědomují československá vláda, polská prozatímní vláda a kontrolní komise v Maďarsku se žádostí, aby zatím zastavily další vyhošťování, dokud zúčastněné vlády neprozkoumají zprávy svých zástupců v Kontrolní radě.
NahoruRe: Knihu o smutných kapitolách Českolipska představí autor ...
6. Srpen 2017 - 6:31 | mbbb
"Slušný člověk zločinné "metody" nebagatelizuje ani neomlouvá." S tímto lze jen souhlasit. Mělo by to ale platit obecně, pro všechny strany.
Padevětovy knihy jsou výborné a jsou i ukázkou toho, jak se poměrně dobře vyrovnáváme s minulostí. Na rozdílů třeba od Němců, resp. tzv. sudetských Němců.
O násilí v době odsunu se u nás mluví a to je dobře. Takovéhle věci by se neměly zametat pod koberec. Násilí je hnusné. To ovšem nemění nic na faktu, že odsun byl nutný a správný.
No, jsem zvědav na ten Krvavý podzim 1938.
NahoruRe: Knihu o smutných kapitolách Českolipska představí autor ...
7. Srpen 2017 - 9:49 | moldavit
Mezinárodní soudní dvůr
„Rozhodnutí Spojenců v Postupimi byla zaznamenána mnohem méně formálně
než většina mezinárodních smluv. Objevila se pouze ve formě zprávy a protokolu.
Právní základ rozhodnutí byl pochybný, především v části o prozatímním uzemním
vypořádáním a rozhodnutí o transferu obyvatelstva. Nicméně, politické a právní
následky byly dalekosáhlé. Jak se někdy v historii stává, vůle vítězů, vyjádřená spíše
pochybným způsobem, výrazně předurčila poválečný vývoj a mezinárodní vztahy. Fakt,
že pouze tři roky po Postupimi se válečná koalice rozbila a konečného uspořádání s
Německem bylo dosaženo až v roce 1990, přidává Postupimské dohodě na
důležitosti.“
Mezi mezinárodní smlouvy dosud zařazena nebyla, většinou je označována jako res interior alios acta. Ačkoliv tedy na závaznost. Postupimské dohody neexistuje jednoznačná odpověď, praxi nám určila historie
NahoruRe: Knihu o smutných kapitolách Českolipska představí autor ...
7. Srpen 2017 - 10:09 | F. Chot
Áááá, pozoruji zlepšení u pana růženína: ocitoval český překlad PS a dokonce v posledním příspěvku argumentuje bakalářskou prací sl. Lipenské. No, vida, že to jde :-)))
NahoruRe: Knihu o smutných kapitolách Českolipska představí autor ...
7. Srpen 2017 - 12:45 | moldavit
Práce vypracované na Karlově univerzitě v Praze považuji za relevantní zdroje.
NahoruNa rozdíl od názorů "historiků KSČ(M), KČP, či ČSBS.
Stačí, jak všeobecné vykládají větu... že německé obyvatelstvo nebo jeho složky, které zůstávají v Polsku, Československu a v Maďarsku, bude třeba odsunout do Německa. Jsou zajedno v tom, že jakýkoli odsun musí byt prováděn spořádaně a lidsky.
Nicméně zpět k dokumentu. Končí slovy...každý konec války a nastolení míru má dvě tváře. ..a pozná se morální úroveň vítězného národa.
Víc mne ale zaujal počátek...Hitler využil národnostního pnutí v Polsku, ČSR a Maďarsku.
Tak přemýšlím, proč zrovna bylo toto pnutí v těchto zemích ?
Proč dnes je zde opět taková nenávist a to i k lidem, kteří prchají před válkou? A přitom uprchlíky tu nemáme?
Proč my a tyto země dle výzkumů patříme k nejrasističtějším národům v Evropě?
Dalo se tomu pnutí předejít? Nezklamali tehdejší politici?