Z deníčku babči Lipči (2)

Lidičky, tak mě tu máte zase. Další svátky jsou za námi. Ve zdraví. V pohodě. Skoro v pohodě. Já více, Bobík méně. Velikonoce máme rádi od dětství. Toho našeho na venkově. Hlavně bez sněhu a bez zimy. Stále více máme rádi teplíčko. S Bobíkem se vždy těšíme na sluníčko. Prohřeje kostičky, potěší duši. Krematorium je holt v dohledu.

Luďa je taky na teplíčko. Ani on není nejmladší. Vořech stařík. Zuby nic moc. Páníček s paničkou mají již třetí. Pro Luďu třetí nemají. Škoda.

Velikonoce u nás byly rušné. Na Boží hod velikonoční byl v telce František I. Požehnal městu Římu a světu. Papež žehná každý rok. Stejně je mnohde bordel. Žehnal vlastně i České Lípě a celému Česku. Mluvil také o církvi. O chudobě. O skromnosti. Tak lidičky nevím. O čem mluví s českým panem kardinálem? O restitucích těžko. František I. k nám možná přijede. Bydlet bude u kardinála Dominika. Snad se vejdou. Primas Dominik se asi bude stěhovat. Do garsonky. V zájmu skromnosti. V zájmu chudoby. Bobík remcá. Moje starosti a shnilé brambory prý jedno jsou.

Raději by měl pomlčet. Na velikonoční pondělí se vyznamenal. Když je ten svátek, tak jsem se unáhlila. Sváteční oběd připravila. Škubánky. Na mlýnku po stařence mák umlela. Škubánky mákem s cukrem štědře posypala. Domácím sádlíčkem vydatně polila. Zase remcal. Svátek a škubánky. Válka ještě není, z Koreje to sem nedolítne. Luďa to samé. Čuchnul k misce, stáhnul ocas a mizel. Nevděk světem vládne. Potlačila jsem hrdost, šáhla do špajzky, vyndala dva utajené lahváče. Desítky. Musíme šetřit. Bobíkovi radostně blikla očka. Vypadalo to tak. Za umatlanými šesti dioptriemi. Nádobí ještě bylo ve škopku a oba lahváče v jeho pupku. Já snad žiju s ožralkou!

Dalo se to čekat. Po lahváčích dostal náladičku. Jako na Silvestra. Od té doby měl půst. Přísnost musí být. Ucedil cosi o štamprdličce. Na spálení bacilů. Copak kradu? Bylo již po poledni. To se koledovat nemá. Aj na mě letos nevzdechnul. Starou bábu nevyšupal. To na vesnici byla jinčí mrskačka. Od mladice po stařenku. Bobík čas nevnímal. Nápad byl tu. Vedle bydlí taková mladá. Sama. Bordel tam je. Často. Samá návštěva, oslavy, juchání. Podle domovní důvěrnice je sociální pracovnice. To jo! Leda v erotice. Vypadá tak. Ta by něco na bacily mohla mít. Trošku ji vyšupat. Sousedské vztahy utužit. Bobík zpozorněl. Ocenil dobrý nápad. Na sousedy se má pamatovat. Pomlázka však žádná. Vzal zavděk plácačkou na koberce. Na nohy a záda je fakt chabrus. Neuvěřitelně čile vystartoval. Lidičky, já zírala. Za chvilku ještě více. Bobík byl hnedle zpátky. Bacily nevypálil. Vynadáno dostal. Do starejch prasáků. Chudák. Lepá sousedka nepochopila smysl plácačky. Její účel. Zeptala se. Od natěšeného Bobíka uslyšela neočekávané. Jde ji vyšukat. To ty dva lahváče a třetí zuby. Vyšupáno nedostala. Bobík se zadarmo nenapil. Zalehnul na kanape. Znechuceně. Ukřivděně. Se slovy z Bible. Prý to tam je. Až zemřu, pohřběte mě tváří dolů, aby mi celý svět mohl políbit prdel.