Hledáme- li odpověď na otázku, proč se naše země tak hrozivě propadla v mezinárodních srovnávacích testech kvality vzdělávání, je odpověď, respektive jedna z příčin nasnadě.
Je jí mimo jiné způsob, jakým čerpáme prostředky z operačního programu Vzdělávání pro konkurenceschopnost, na co nemalé prostředky jdou, a ke komu.
Podotýkám, že tohle není laciná kritika Libereckého kraje v předvolebním čase. Jde mi o systém, nastavený státem a Ministerstvem školství, systém, který začíná tím, že počítač náhodně vybere nezaujatého hodnotitele, a končí projekty, nad jejichž společenskou účelností mohu s úspěchem pochybovat, samožerným uzavřeným matrixem, který produkuje školitele, aby školili další školitele, kteří budou školit lektory, a ti si pak na to napíší projekt.
Vůbec je zvláštní, v jakém nesouladu je tento systém se skutečnými potřebami (nejen) Libereckého kraje a hlavně s tím, co doporučují odborníci ve školství, co potřebují ředitelé škol a pedagogové.
Smeten byl projekt, který by usnadnil život žákům s kombinovanými vadami a autismem. Prý pro formální pochybení. Chtít z projektu zaplatit kompenzační zdravotní pomůcku, to je opravdu drzost. Jo, takhle projíst to na konferencích, utratit za prezentace v PowerPointu a brožurách na křídovém papíře či mzdách, to by šlo.
Neustále slyšíme knížecí rady, kterak se mají do běžné výuky zařazovat žáci s handicapem, jenže to by musely být peníze na vpravdě polomytického „asistenta pedagoga“ – nepodpořeno. Nebudou peníze ani na tzv. přípravné třídy, významně a úspěšně pomáhající žákům ze sociálně slabého a nepodnětného prostředí začlenit se do školní docházky. Proč? Asi proto, že jsou potřeba a fungují, což se v tomto zvráceném systému patrně nesmí.
V tomto kontextu tedy není překvapením, že nebyl podpořen projekt, který by pomohl hradit školám školní psychology a speciální pedagogy, což by si přáli ředitelé i kantoři.
Nevadí, společnosti s ručením omezeným nás proškolí, ti holt projekty psát umí. Například pro profesní vzdělávání řidičů nad 3,5 tuny (3,4 milionu), na kvalifikované interní lektory (2,78 milionu), vzdělání strážných a psovodů bezpečnostních služeb pouhé 2 miliony, či všemi dlouho očekávané vzdělávání lektorů vzdělávacích institucí za 900 tisíc.
Zatímco stát nemá prostředky na učebnice a základní pomůcky, možná si místo čítanek budou žáci číst v krajině a hledat si v ní své místo, jak zní název projektu za 2,9 milionu.
Jelikož se do toho nikomu nechce, já zkrátka musím kousnout do kyselého jablka. Opravdu je nutné, aby vedle eseróček šlo tolik peněz do obecně prospěšných společností, jichž si jinak vážím, na módní environmentálně-vzdělávací projekty? Není to trochu luxus?
Jako učitele mě zkrátka tento systém uráží a čekám, zda 28. srpna budou na zasedání zastupitelstva Libereckého kraje tyto projekty schváleny.
Jsme na nejlepší cestě stát se národem absolutně proškoleným, ale naprosto nevzdělanými, opovrhovanými poskoky u pásů montoven.
Mgr. Tomáš Vlček
2. místostarosta Česká Lípy
učitel českého jazyka a dějepisu
kandidát do zastupitelstva Libereckého kraje za politické hnutí Starostové pro Liberecký kraj
Komentáře
Re: Vzdělávání pro konkurenceschopnost – byznys jako řemen
25. Srpen 2012 - 12:46 | Kafka
Vrátit se ke kapitalismu a zapomenout na všechny ty eurofondy a další píčoviny.
NahoruRe: Vzdělávání pro konkurenceschopnost – byznys jako řemen
28. Srpen 2012 - 6:35 | F. Chot
Dobrý den pane Vlčku,
nejprve snad to, v čem se, jak se mi alespoň jeví, shodneme:
- ano, vzdělání v ČR upadá, bez ohledu na zvýšený počet středoškoláků a vysokoškoláků;
- ano, systém ROP Vzdělání pro konkurenceschopnost je špatně nastaven státem - MŠ;
- ano, ani mně se některé aktivity různých o.p.s a o.s., zejména způsob jejich financování nelíbí.
Jenže tento systém využívání dotací si pro ČR nastavujeme sami, tedy nastavuje ho ministerstvo, vláda a přijetím příslušných zákonů Parlament ČR.
Myslím si ale, že hlavními problémy školství dnes jsou:
- zrušení "jednotných" osnov, stávající systém způsobuje naprosto nesouměřitelnou úroveň výuky a tudíž i výsledků vzdělávání mezi jednotlivými ZŠ a SŠ navzájem. Typicky největší viditelné problémy z toho vznikají při přechodu žáka ze školy na školu (stěhování). S tím souvisí i omezování učení faktů.
- množství soukromých ZŠ a zejména SŠ v souvislosti s financováním školství. Naprostá většina soukromých škol jsou obchodní společnosti, ty ze zákona podnikají za účelem zisku. Pokud jim stát proplácí 90% normativu, který poskytuje na žáky ZŠ ve vlastnictví obcí a studenty SŠ ve vlastnictví krajů, tak je to velmi pohodlné "podnikání".
- skutečnost, že mnoho důležitých věcí v oblasti školství se mění ne s příchodem každé nové vlády, ale i s příchodem každého nového ministra (že jich už bylo!), a to po velmi povrchní, nebo i žádné, diskusi s odbornou veřejností .
- evidentní snaha státu přenést postupně náklady na vzdělávání na kraje, obce a především na občany - rodiče.
Možná by nám k tomu, pane Vlčku, mohla dát kvalifikovanou odpověď ta, která se na vzniku a běhu tohoto systému tak dlouho podílí, naše "kolegyně" - spolukandidátka ve volbách do krajského zastupitelstva, dlouholetá náměstkyně ministra školství a před tím náměstkyně hejtmana pro rezort školství, Ing. Eva Bartoňová.
Co myslíte?
Předpokládám, že projekty schváleny budou. Z jednoduchého důvodu - pokud by nebyly, tak těch bezmála 43 milionů do kraje prostě nepřijde, a někdo, třeba SLK, bude poukazovat na neschopnost vedení kraje čerpat finance z projektů ....
František Chot,
Nahorukandidát do zastupitelstva Libereckého kraje za KSČM
Re: Vzdělávání pro konkurenceschopnost – byznys jako řemen
29. Srpen 2012 - 21:21 | redakce
Různých příčin a analýz jsou plné noviny, dnes shodou okolností kupř. první strana MF Dnes. Z mého pohledu je málo zmiňována nutnost reformovat pedagogické fakulty ,mnohdy zcela odtržené od reality, přemíra teorie je pak vnášena do výuky. Školství chybí normálnost, na jedné straně "rakousko-uhersko", na straně druhé zbožštění zcela marginálních a okrajových alternativních metod výuky. Dále frustrace pedagogů, vůbec zvláštní personální politika, kupř. zaměstnávání nekvalifikovaných, netalentovaných..ale třeba někoho známých , ale hlavně bezmezně loajálních učitelů, naprosto nijaká role školní inspekce, atd atd. /To F. Ch.: S těmi soukromými školami to je trochu složitější, především myslím, že zaměňujete příčinu a důsledek. Jistě, stát byl v minulosti benevolentní, jako největší problém to ale vidím u mnohých " vysokých škol"- co dělala v minulosti akreditační komise? ? !!, argument s normativem je líbivý, často se používá, ale , i kdyby, jakože není, či nemusí být 90 procent, tak půjde -li žák na státní školu, tak ty peníze přece budou vyplaceny ve 100 procentech. Mezi soukr. středními školami a základkami jsou prostě nadprůměrné, průměrné i mizerné , jako ty obecní a krajské.
NahoruT. Vlček
Re: Vzdělávání pro konkurenceschopnost – byznys jako řemen
29. Srpen 2012 - 22:03 | barta
To jsem netušil, že máte tuhle přezdívku :o))
NahoruRe: Vzdělávání pro konkurenceschopnost – byznys jako řemen
29. Srpen 2012 - 22:07 | barta
Pobavily mě ty alternativní metody výuky. Vzpomněl jsem si na Navrátila. Do revoluce do nás hustil Herberta, opravdu drsně. Pak proběhla Sametovka, najednou přišel do hodiny s nacyklostylovanými papíry. "Tamto zapomeňte, teď si přisvojíme některé moderní metody." Už dvacet let je to s metodami ode zdi ke zdi. Už jsem tady v nějakém deníku citoval nějaký výzkum: Nejefektivnější metodou je dlohodobě správně zadaný domácí úkol. Přitom některými rodiči, studenty i učiteli je považován za relikt socialismu.
Nahoru