Vzdělávací soustava na Jablonecku neodpovídá potřebám trhu práce

Vzletná slova týkající se reforem, ozdravení systému nebo potřeby šetřit jsme v posledních měsících měli možnost slyšet z celé řady úst. Bohužel se v mnohých případech jednalo právě jen o ta slova, jejichž účelem bylo získat politické body a navodit zdání, že když se o problémech mluví, budou se i řešit.

Skutečné praktické návrhy hledající řešení se ale objevují málokdy a když, tak vyvolají vlnu odporu.

Nemohu říct, že bych nechápal pozici těch, kteří se brání, když se má reforma dotknout toho, co se jich přímo týká. To je přirozená reakce. Ale mrzí mě, že mlčí ti, kteří tratí na tom, že složitá situace, v níž jsme se ocitli, zůstává neřešená. Pak to vypadá, jako by byli proti reformě všichni, nejen menšina. Věcné argumenty se pak ztrácejí v záplavě emocí zájmových skupin. Ano, kdybych chtěl přistoupit na populistickou politiku, asi bych na prosazování reálné reformy rezignoval, udělalo by se několik kosmetických změn s odůvodněním, že větší zásahy nejsou možné, ale že jsem se tuze moc snažil. Co by se stalo? Že nic? Vážně by bylo vše při starém? Ani zdaleka. Postupně by totiž všechny školy čím dál více strádaly, některé by dokonce naprosto přirozeně zkrachovaly. Nenávratně bychom tak přišli o nabídku některých oborů a ještě by se zvětšil podíl všeobecně vzdělávacích oborů. A přestože by se tím počet škol také zredukoval, zanechalo by takové nečinné přihlížení tomu, co se stejně musí stát, celou vzdělávací soustavu v žalostném stavu, z níž už by se dlouho nemusela vzpamatovat. O nákladech na nápravu škod, které by tato pasivita způsobila, nemluvě.

Proč právě Jablonec?

Přiznávám, Gymnázium U Balvanu, jehož se má reforma také dotknout, je jistě kvalitní školou, jejíž pracovníci počínaje ředitelem odvádějí svou práci výborně. Chyba je ale někde jinde – v systému. V roce 2009/2010 v okrese Jablonec činil podíl žáků navštěvujících obor obecná příprava (tedy právě gymnázia) téměř čtyřicet procent. Dalších 22 % žáků pak navštěvuje obory ekonomické. To činí více jak 60 % všech žáků z Jablonecka! Opravdu potřebujeme, aby šest z deseti dětí absolvovalo výběrové školy, zvláště v době, kdy úřady práce bijí na poplach, že pro mnohé absolventy všeobecných oborů nemají uplatnění a chybí naopak šikovní řemeslníci a technici? Samozřejmě, že tento problém je komplexní. Výzkumy, ale také mnozí pedagogové potvrzují, že kvalita vzdělávání klesá. Na vině přitom není pedagog, který by snad „neuměl“ děti naučit, ale mnohem spíš fakt, že si školy zapisují všeobecně vzdělávací obory, protože na ně nalákají více dětí. S tím souvisí fakt, že se pak na tyto dříve výběrové školy dostanou i ty děti, pro které by bylo vhodnější jít na jiný druh střední školy, nebo dokonce do učení. A právě na Jablonecku je tento trend a zvyšující se podíl těchto oborů extrémně vidět.

Úloha osmiletých gymnázií

Alarmující je především počet osmiletých gymnázií. Idea těchto škol je založena na výchově skutečně talentovaných žáků. A jejich podíl v populačním ročníku se podle výzkumů pohybuje zhruba mezi jedním až třemi procenty. Praxe je ale jiná. Na některá osmiletá gymnázia se hlásí třeba jen 33 dětí a přijato je 28. Očividně se tedy nejedná o výběr těch nejtalentovanějších. Navíc, zejména v menších obcích, strádají náhlým odlivem dětí základní školy. Snížením počtu otevíraných oborů osmiletých gymnázií by tak mělo dojít k posílení některých základních škol.

Na reformě se musí podílet všichni

Je to možná bolestné, ale pokud chceme, aby vzdělávání v gymnáziích bylo opět elitní, musíme prostě jejich počet snížit a také zpřísnit podmínky pro přijímání žáků zejména na gymnázia víceletá. Gymnázia bude navštěvovat stejné procento dětí jako v minulosti. Struktura škol zůstane dostatečně široká, studenti budou mít možnost vystudovat na jiné, pro ně možná i vhodnější škole, a budou uplatnitelnější na trhu práce, než kdyby se šli ucházet o místo „pouze“ s maturitou z gymnázia a bez dalších praktických znalostí. Gymnázia mají být institucemi, které mají děti připravit na bezproblémové studium na kvalitních vysokých školách. Učivo i tempo přípravy má být koncipováno na základě tohoto cíle, nikoliv tak, aby všechny děti pohodlně „stíhaly“ a pokud možno s odřenýma ušima složily maturitu. O „kvalitních“ vysokých školách na tomto místě hovořím proto, že přesycen je také trh nabízející terciární vzdělávání, a tak se na „nějakou“ vysokou školu dostane 83 % čerstvých maturantů. Jak jsem již uvedl, považuji za smutné, že na základě těchto daností musí reforma zasáhnout i tak kvalitní školu, jako je Gymnázium U Balvanu, která navíc patří k těm, jež si i v dnešní době vybírat mohou. Podílet by se na ní ale měla i větší města a v Jablonci nad Nisou je dostatek dalších škol různého zaměření, na které se děti mohou hlásit a vybírat si mezi nimi podle svých schopností a priorit. Současná budova Gymnázia v ulici Dr. Randy je kapacitně schopna výslednou sloučenou školu postupem času pojmout. A já věřím, že výsledná škola spojí to nejlepší z obou sloučených institucí a nabídne tak svým žákům nejen kvalitní zázemí, ale především kvalitní přípravu pro budoucí studium na kvalitní vysoké škole.

Bc. Radek Cikl, náměstek hejtmana LK pověřený vedením resortu školství, mládeže, tělovýchovy a sportu