O vánočním stromu a zdravém přístupu

Před pár dny mi přišlo do e-mailové schránky několik fotografií od Bohumila Hály, které dokumentují cestu vánočního stromu pro českolipské náměstí. Protože se mi k fotografiím nedostal žádný doprovodný text, není docela jasné, z jaké lokality přesně strom pochází.

Jisté je jen to, že strom, který rozsvítí dvacátého sedmého listopadu českolipské náměstí T. G. M. je ze zahrady a nikoliv z lesa. Daroval ho městu jeden z českolipských občanů, který se snad bál, že by přerostlý strom mohl ohrozit jeho dům. A tak se zřejmě zrodila myšlenka strom umístit na českolipské náměstí. Tomuto nápadu potom nelze než tleskat. Jak jednoduché, přímočaré a vlastně i ekologické řešení vánoční výzdoby pro město.

Česká města totiž vždy nemusí hostit při této příležitosti jehličnaté velikány dovezené přes celou republiku ze Šumavy nebo z Beskyd. Jde o opravdu relativně šetrné a racionální řešení v době, kdy většina živých vánočních stromků v našich domácnostech pochází z Dánska, kde rostou stromky pro polovinu evropských trhů na specializovaných farmách. Asi je v pořádku, že se kvůli Vánocům nemýtí mladé porosty, ale na druhou stranu sem takový stromek putuje pěkných pár stovek kilometrů.

Kdyby se ale jednalo jen o vánoční stromky. Což teprve tisíce žárovek na dekoracích sloupů veřejného osvětlení v našich městech. To je v pravdě reklama na Vánoce a konzumenství s nimi spojené. Kolik jen megawatt elektřiny propálíme za ten mrzký poutač, který od října masíruje veřejnost a vybízí k nákupům všeho druhu.

V nedávné době vyšly na různých zpravodajských portálech nezávisle na sobě dva články. Jeden z nich hovořil o nebezpečí úspor v domácnostech pro světovou ekonomiku. Druhý informoval veřejnost o tom, že Evropané si žijí nad poměry, chtějí hodně konzumovat a už méně pracovat. S tím souvisí i stále častější případy, kdy rodiny upadnou do dluhové pasti a naši krajinu, až už jsme si na to pomalu zvykli, začínají zdobit kontrastní cedule nabízející vymáhání dluhů.

A jak tedy dále? Máme být rozumní, myslet na rodinu a šetřit nebo být ekonomičtí vlastenci a podporovat opulentními nákupy globální ekonomiku a žrát, máme se bránit dluhové pasti nebo žít v sebepožírající civilizaci na pokraji krachu? Nu poněkud závažná úvaha k nadcházejícímu adventu.