Původně jsem se k tématu městských slavností nechtěl nijak zvláště vyjadřovat, nakonec, po zhlédnutí jednotlivých videožurnálů na i-novinách mi to přeci jenom nedalo. O zmíněném víkendu jsem se v České Lípě mihl sice jenom v sobotu okolo poledne, pár úvah mě ale přeci jen napadlo.
Asi je třeba ale začít u skladby samotného programu. Málo co, snad kromě datumu akce, mělo opravdový vztah k městským tradicím a dějinám. Když jsem prostudoval plakáty slavností, nejzajímavěji se mi jevila a nejvíce zábavy slibovala ranní neckyáda či fotbalové střetnutí starých gard Arsenalu a Mittweidy. Nic víc mě nepřišlo až tak úžasné, že bych u toho musel být.
Jak jsem ale řekl, nebyl jsem v místě, pouze v sobotu jsem se krátce mihl na hradě Lipý, kam jsem vezl od Progresu půjčený stan. Z kamenného mostu před hradem jsem v doprovodu kamaráda koukal na nedaleko postavenou indiánskou vesnici. Z vigvamů se linula reprodukovaná hudba a českolipští indiáni křepčili do rytmu. Můj kamarád poznamenal: „To asi bude nějaký českolipský zvyk, hrát si na Indiány.“
A asi ano, protože Indiáni, jako důležitá složka oslav defilovali v průvodu hned za vedením města, dětskými, chudáky holčičkami zmalovanými, mažoretkami, mladými hokejisty a školáky. Zmíněný průvod byl takový malý první máj. Jeho pikantností bylo i to, že zmínění Indiáni se dostali později i na hlavní pódium, kde se jim dostalo zdravice od ředitele KD Crystal Petra Nováka. Když bychom ale měli být puristé, asi by na tomto pódiu neměla co dělat ani modelka oblečená do takzvaného českolipského kroje, uměle vytvořeného svérázového kostýmu, který se měl po válce stát jedním ze symbolů regionálního uvědomění.
Ale asi opravdu ode mě není hezké kritizovat, jak byly slavnosti letos hezky uspořádány, hough, domluvil jsem. Jen mi ještě dovolte slovíčko, takový malý clash, jak by řekli hiphopeři, mířený na hudební doprovod českolipských městských slavností, respektive na jeho hlavní hvězdu, Čechomor.
Asi to byl posun proti loňskému roku, kdy to zde (také jsem to neviděl) roztočila Lucka Vondráčková. Letošní folkrolní pojízdný cirkus vystupující pod názvem Čechomor přeci jenom uspokojil asi větší spektrum diváků. Tak jako mi ale vyfintěné školačky-mažoretky připadají spíše jako dětská soft pornografie, tak ve mně Čechomor, fanoušci prominou, evokuje pocit poněkud barbarského a vulgárního uchopení lidové písně.
Je smutné, že lidové písničky od školky zapomínáme a musí nám je připomínat při nákupech v supermarketech a na pódiích městských slavností i leckde jinde než v České Lípě právě Čechomor. Vadí mi, že je posluchač tak jednoduchý a písně, které jsou krásné sami o sobě, nepřijme jinak než za podpory nepatřičných bicích a elektrické kytary. Na druhou stranu je věčnou otázkou, zda-li by se jinak průměrně hudebně náročný divák k lidovce v tradičním pojetí dostal.
Češi totiž obecně nepatří mezi velké fajnšmekry a gurmány, jsou spíše konzumenti. Vaří raději z náhražek a Čechomor v tomto smyslu navařil spolknutelný instantní model lidové písně, se kterým slaví velké komerční úspěchy. Konec konců, když neznámé žádné místní lidové písně, musíme si nějaké to Zahrajte mi, muzikanti nechat dovézt od Čechomoru.
Komentáře
Re: O městských slavnostech a pohledu nezúčastněného
5. Červenec 2011 - 10:22 | Marek
My jsme se společně se ženou vždy těšili na slavnosti a to hlavně díky programu na Vodním hradě- středověké trhy a středověký program, tak jak by to na hradě mělo být. Už loni díky lunaparku u Crystalu jsme byli zklamáni. Středověký program chudý a jediné co bylo na celých slavnostech obdivovat, byla migrace návštěvníků lunaparku. Po přečtení letošního programu na Vodním hradě jsme se znechuceni odmítli účastnit těchto slavností. Každý má rád něco jiného, ale loňské a letošní slavnosti jasně ukazují, že ani tak nejde o to potěšit pravidelné návštěvníky, jako dostat na slavnosti masu lidí, kteří jsou ochotní rozbít prasátko a nakrmit tak kapsy kolotočářů a přispět tím i nějakým dílem do městské kasy. Záměrně zde zmiňuji jen Vodní hrad, protože kromě ještě tradiční neckyády nás na městských slavnostech nic jiného tak nepřitahovalo. A bohužel už ani nepřitahuje.
NahoruRe: O městských slavnostech a pohledu nezúčastněného
5. Červenec 2011 - 15:05 | Of the Moon
Čechomor mám celkem rád,ale nemám ho za prznitele lidovek.Tyhle lidové postupy používá víc skupin a nejenom u nás.Začalo to už v šedesátých letech.Kdo má rád opravdovou lidovou hudbu,tak si ji najde.Pokud teda ještě existuje někde ve skanzenu.Ale ty mažoretky,stejně jako roztleskávačky,to je opravdu soft porno.Kdo nic neumí,tak se takhle holt realizuje.
NahoruRe: O městských slavnostech a pohledu nezúčastněného
5. Červenec 2011 - 18:56 | Radosta
Darku, to jste možná ještě nezažil náborové akce českolipské modelingové agentury, kde matky své ani ne dvanáctileté dcerky nechají zkrášlit u kadeřnice a zmalované je předvádějí jak na koňských trzích. Přál bych Vám vidět ty blbky, jak se tetelej blahem, že z dcerušek budou mít celebrity formátu Agáty Hanychové a už teď jim zakládají spoření na silikony a kačeří hubu. Oni ty agentury mají dokonce své webové stránky a tam jsou ty holčičky vyfocené s uvedením tělesných proporcí. Mažoretky, to je ještě slabej vodvar.
NahoruRe: O městských slavnostech a pohledu nezúčastněného
5. Červenec 2011 - 19:29 | Of the Moon
Ano,na oblast dětského modelingu jsem zapomněl.Myslím,že v této oblasti se pohybuje hodně pedofilů.
NahoruRe: O městských slavnostech a pohledu nezúčastněného
6. Červenec 2011 - 9:48 | Kremilek62
Vzhledem k tomu, že naše město nemá jakousi nosnou kostru dějin, tím myslím, že se zde nic až tak významného nestalo (v porovnání s jinými městy), tak se nedivme, že dnes jaksi tápeme.
Uvědomil jsem si to také, když naše město navštívila v roce 1991 delegace asi tří desítek japonských učitelů. Moc se jim tu líbilo. Obdivovali zejména naše umělecké školství... Vše bylo v pohodě, až do okamžiku, kdy se zeptali, jaké tu máme lidové nebo podobné tradice - oslavy. Nastalo trapné ticho! ... ... ... Ano, asi takhle (jak by řekli cimrmanologové)!
Proč tomu tak je? Těch důvodů je mnoho. Pokusím se je, z mého pohledu, vyjmenovat (když něco chceme řešit, měli bychom si nejprve pojmenovat příčiny, důvody, problémy):
- dějiny České Lípy jsou poměrně chudé na významné události. Ani neznáme datum založení ani osobu, která jej založila, jako to mají některá města. U nás to je ten typ: "první písemná zmínka o městě je z roku ..."
- dlouho to bylo město více s německým obyvatelstvem, které bylo ovšem po r. 1945 odejito a s ním odešly i tradice, zvyky, kultura ... (to je ta podstata, ať se nám to líbí, nebo ne - je to fakt!)
- krom husitů, zničily město i 2 velké požáry, v jejichž důsledku byl zničen i třetí největší gotický chrám na severu Čech, zasvěcený sv. Petru a Pavlu (29. 6. mají svátek) - patronům města, místo tohoto chrámu dnes máme tržní (oficiálně Škroupovo - proč?) náměstí, dnes zaplaťpánbůh, s farmářskými trhy - alespoň ty, že tu jsou!!!
- dnešní obyvatelstvo města je tvořeno tzv. "náplavami", které zaplavily naše město v několika vlnách - po r. 1945, v letech šedesátých až osmdesátých
a nyní i potomky čingischána
Položme si otázku: Na co bychom z dějin města mohli být hrdi? Co bychom mohli oslavovat?
- obecně asi rod Pánů z Lipé, zejména Jindřicha, který, ač žil na Moravě byl, jak jsem někde četl nekorunovaným českým králem - a právě kolem této osoby by se dalo ledaccos vymyslet
- husité? ti město vypálili a na jejich "počest" jsme paradoxně pojmenovali několik ulic ve městě (ul. Prokopa Holého, Jana Roháče z Dubé, Žižkova) - to by myslím stačilo
-založení kláštera s lyceem v roce 1627 Albrechtem z Valdštejna a tím základ vzdělanosti ve městě - to by mohlo být to "pravé kafe", jenže zdá se mi, že někdy už je "převaldštejnováno", na druhou stranu bylo naše město součástí Velkovévodství Frýdlantského se sídlem v Jičíně, jestli se nemýlím, tak proč ne
- sv. Petr a Pavel - patroni města, to se připomíná ...
- nic dalšího mne nenapadá
Vás ano?
Asi taky ne, pokud k tomu budete přistpovat seriózně.
Takže, když městské oslavy, tak buď s odrazem od historických událostí, nebo úplně bez nich. Tím pádem pestré moderní, ... A to je velký problém. Nikdy jsem neměl rád školní a podobné akademie, televizní kabarety, estrády, ... Relativně přijatelné se mi však jevily oslavy typu kutnohorského "Stříbření". Jenže oni těžili stříbro, řeknete. Ano, ale naše město mělo přeci jen nějaké tradice ať je provozovali němečtí, čeští či židovští řemeslníci a s nimi spojení obchodníci:
- tkalci a textiláci vůbec
- cínaři
- keramici a cihláři
Současně mi připadají městské slavnosti (díky termínu) jako rozloučení se před prázdninami. Tím pádem jde o "pel mel" všeho, co město "dalo" + toho, co i může finančně dovolit, bohužel!
NahoruTak to vidím já ...
Re: O městských slavnostech a pohledu nezúčastněného
7. Červenec 2011 - 8:56 | milahera
Na městských slavnostech jsem nebyla a jediné, na co jsem se těšila, měl být koncert v kostele na Mariánské, ale ten byl přesunut do KD Crystal a náhle tak zpoplatněn 170,- Kč vstupného :-(
NahoruVe volných dnech v poslední době jsem měla možnost poznat život v různých městech, bylo vidět, že každé město nějakým svým životem žije a že se mezi sebou liší. Při příjezdu do ČL jsem se snažila nahlédnout na město okem "cizince", jak asi působí na přijíždějící, na projíždějící atd.
Ve městě se zrovna stavěl cirkus... A tento symbol mi pro ten den zůstal v paměti pro ČL: prostě CIRKUS ...
Re: O městských slavnostech a pohledu nezúčastněného
8. Červenec 2011 - 13:03 | ali
Zdravím,
na úvod musím poznamenat, že v Lípě už několik let nežiji a letošní slavnosti jsem si zažila jen asi 3 - 4 hodiny... K článku:
- Kritika? V pořádku. Je vidět, že alespoň někomu stojí za to se vyjádřit, byť hodnocení není právě lichotivé. Cokoliv je lepší než lhostejnost. A těší mě, že se najdou i lidi, kteří tu navrhují, co udělat jinak...
A moje názory:
- Osobně bych vyzdvihla právě zmiňované předvednení zájmových sdružení fungujících ve městě (teďka přejdu debatu o dětech - mažoretkách, to až tak s oslavami nesouvisí). Myslím si, že na městských oslavách by se měli podílet místní obyvatelé, určitě to posiluje pocit sounáležitosti s městem. I já jako divák jsem mohla být pyšná na to, co v Lípě "máme". Slavnosti "si" děláme především pro sebe, ne pro turisty.
Ve městě, kde nyní bydlím, jsou městské slavnosti megalomanskou akcí ve stylu třídenního festivalu, kdy davy návštěvníků (a stánkařů) "zruší" zeleň v centru města, nikdo neví, co se "slaví", hlavní je "zkonzumovat" co nejvíce z připraveného programu, jídla a alkoholu a o městě jako takovém se nikdo z návštěvníklů nedozví nic. Určitě je co zlepšovat, ale ve srovnání s tímto bych zase českolipské oslavy v současné podobě neviděla tak tragicky.
- Osobně bych slavnosti zaměřila na minulost (tzn. historii) a současnost (tzn. prezentaci místních zájmových sdružení) města. Všechno ostatní bych se snažila minimalizovat (pokud v Lípě náhodou nesídlí kolotočářská firma, zrušila bych i kolotoče - a s nimi i množství stánků s blbinama). Také bych se snažila udělat více aktivit, do kterých by se mohli lidé zapojit, co by si mohli sami vyzkoušet, nebo snad dokonce vyrobit a odnést... (potisk tašek, triček, pamětní mince, odznáčky...prostě cokoliv nenáročného, co lidi zabaví). Prostě aby lidé měli ZÁŽITEK a aby se třeba i něco nového dozvěděli.
Není sebemenší důvod kopírovat něčí slavnosti. Prostě bych se snažila udělat akci, která bude "svá" i za cenu, že se nezavděčím všem (což ani nejde) a nepřilákám tisíce turistů... Určitě by bylo zajímavé udělat mezi lobyvateli o letošních slavnostech anketu, to že někam přijde spousta lidí ještě neznamená, že jsou všichni spokojení...
NahoruRe: O městských slavnostech a pohledu nezúčastněného
3. Srpen 2011 - 11:24 | pitvok
Indiáni byli super - vybrali mě ke zdi a házeli na mě tomahawky a měli spoustu her pro děti
Pro děti bylo také spousta atrakcí - obrovský zábavní dům, Libertinská loučka u stadionu - skvělá a taky vodní koule. A spousta tanečních vystoupení a představení. Je jasný, že by se mohla udělat lepší dramaturgie, jenže jaká, pane Cidlino? Jak byste si to představoval vy?
A co se týká lidovek a čechomoru? - existují vůbec ještě nějaké lidové tradice? V Čechách se moc nepěstují? A proč taky? Naše kultura už dávno není lidová, je televizní, rádiová, reklamní, popová, rocková, punková a elektronická. Lidovky, to už je mrtvá minulost.
Nahoru