Titul užitečné (a současně i zábavné!) příručky, kterou napsali Scott O. Lilienfeld, Steven Jay Lynn, John Ruscio a Barry L. Beyerstein, je ve skutečnosti delší: „50 největších mýtů populární psychologie – Opravník obecně oblíbených omylů o lidském chování.“
Autoři konstatují, že nás tištěná média, TV pořady, filmy a internet denně bombardují psychologickými tématy jako jsou milostné vztahy, fungování mozku, jasnovidci, mimotělní prožitky, obnovené vzpomínky, detektor lži, rodičovství, duševní poruchy, zločinnost apod. V knihkupectvích objevíme stovky svépomocných knih, které poskytují zaručené návody, jak úspěšně kráčet po trnité cestě životem.
Průmysl populární psychologie tedy ovlivňuje dnešní svět mnoha způsoby. Jenže pozor: Velká část toho, co považujeme za vědecky prokázané pravdy, jimi ve skutečnosti není! A nemýlí se jen laici, pověrám a mýtům věří dokonce i mnozí studenti psychologie nebo lékaři.
Motto knihy je: „Věda musí začínat mýty a jejich kritikou“. Autoři fundovaně vyvracejí tradované omyly v oboru vnímání a mozku, vývoje a stárnutí člověka, paměti, inteligence a učení, emocí apod. V každé z 11 kapitol důkladně rozeberou a vyvrátí několik nejrozšířenějších pověr. Ale nejen to: vždy stručně vyjmenují „další mýty k prozkoumání“, které se už do knihy nevešly.
Aspoň jeden příklad na téma mezilidského chování: Protiklady se přitahují: v romantických vztazích nás nejvíc přitahují ti, kteří jsou jiní než my. Všichni přece známe filmy nebo romány s příběhem o vášnivé lásce mezi diametrálně odlišnými jedinci (Láska přes internet s Hanksem a Ryanovou, Krásná pokojská s Lopezovou a Fiennesem nebo Stalo se jedné noci, filmový hit z roku 1934). Uvedenou tezi šíří taky populární články i některé internetové poradny.
Ve skutečnosti ale výzkumy naznačují, že v partnerských vztazích se protiklady nepřitahují! Spíš platí, že vrána k vráně sedá. Například lidé energičtí, soutěživí, dochvilní (tzv. typ A) chodí raději s partnery, jejichž osobnost je také typu A. Podobné vlastnosti a postoje partnerů dokonce předurčují stabilitu a štěstí v manželství. S větší pravděpodobností se také spřátelíme s lidmi s podobnými vlastnostmi.
To byl příklad zavádějícího zobrazení v médiích, jednoho z deseti zdrojů psychologických mýtů, před kterými autoři varují. Další jsou například předávaná lidová tradice, touha po jednoduché a rychlé nápravě problému, záměna korelace (současného výskytu jevů) za kauzalitu (příčina a následek), podobně „potom“ nemusí ještě znamenat „proto“, přehánění špetky pravdy aj. V závěrečné kapitole autoři naopak uvádějí 10 psychologických poznatků, které jsou sice těžko uvěřitelné, ale prokazatelně pravdivé.
Všichni jsme vlastně amatérští psychologové. Snažíme se pochopit pohnutky partnerů, přátel i cizích lidí, abychom porozuměli, proč dělají to, co dělají. Přitom se snadno necháme zmýlit psychologickou mytologií, protože se shoduje s naším selským rozumem: s předtuchou, intuicí a prvními dojmy.
Nakonec si – třeba jen sami pro sebe – vyzkoušejte, nakolik jste proti tradovaným mýtům odolní. Rozšířené pověry, které kniha vyvrací, jsem doplnil ukázkami z poslední kapitoly „Pravda je podivnější než fikce“. Vaším úkolem je určit, která tvrzení jsou pravdivá.
1) Mezi buňkami lidského mozku je v součtu asi 5 milionů kilometrů nervových spojení.
2) Během spánku se můžeme naučit nové věci, například cizí jazyk.
3) Čím víc je svědků mimořádné události, tím větší je šance, že někdo z nich poskytne pomoc.
4) Podprahová sdělení, která ani nevnímáme, nás mohou přesvědčit ke koupi určitého zboží.
5) Většina lidí s amnézií (ztrátou paměti) zapomene všechny podrobnosti svého předchozího života.
6) Muži a ženy komunikují úplně jinými způsoby.
7) Rukopis (psací písmo) prozrazuje rysy naší osobnosti.
8) Umírající procházejí pěti univerzálními fázemi zármutku.
9) Typický způsob podání ruky prozrazuje individuální vlastnosti osobnosti.
10) Jediným realistickým cílem léčby alkoholiků je úplná abstinence.
11) Za úplňku se zvyšuje počet pacientů přijatých na psychiatrii i počet zločinů.
12) Odborně sestavený profil pachatele pomůže vyřešit kriminální případy.
Do týdne v diskuzi prozradím správné řešení.
Komentáře
Re: 50 největších mýtů populární psychologie
6. Srpen 2012 - 12:13 | Kafka
Tipuji jako pravdivé: 1, 4, 6, 7, 9, 12.
NahoruZatím jen malá nápověda:
6. Srpen 2012 - 13:27 | Jan Tichý
Vybíral jsem z 50 mýtů - a z 10 "těžko uvěřitelných" pravd. Pravdy jsou tedy i v testu v menšině.
NahoruAle máte, pane kolego, uznání za odvahu jít s kůží na trh.
Re: 50 největších mýtů populární psychologie
6. Srpen 2012 - 13:30 | Kafka
Takže jednodušší bude označit nepravdy?
NahoruRe: 50 největších mýtů populární psychologie
11. Srpen 2012 - 10:18 | Jan Tichý
Jednodušší je vyjmenovat pravdy, protože skóre není 6 : 6. Je jich míň.
NahoruRe: 50 největších mýtů populární psychologie
7. Srpen 2012 - 10:30 | Jan Tichý
Abyste se zbytečně nenechali odradit od doporučené publikace, uvedu zatím k zamyšlení jen 3 odstavce z recenze PSYCHOLOGA Václava Mertina v Literárních novinách (září 2011):
Nahoru„Autoři rozhodně netvrdí, že všechny názory, se kterými polemizují, jsou zcela špatné, nesmyslné, nevědecké, nepravdivé, že vůbec neodpovídají skutečnosti. Problém tkví v tom, že to, co různá média a rozmanití „odborníci“ vydávají za jediný správný a úplný výklad, zachycuje jedno, pět procent skutečnosti a někdy ani to ne. 54 stran seznamu odborné literatury signalizuje, že si autoři podklady k boření mýtů necucali z prstů. Oblasti, které představují předmět mého hlubšího odborného zájmu, jasně ukazují, že se při zpracování nespokojili se sekundární literaturou, ale odkazují na primární a současně dostatečně nové a relevantní zdroje. Ani autoři nemohou být špičkoví odborníci na všechny oblasti, někde se mi nezdála zcela argumentace, ale případná polemika by asi autorům příliš nevadila. Kritické a menším dílem třeba i polemické posouzení vlastního textu by jistě akceptovali.
Význam tištěného slova nepřeceňuji, ale věřím, že publikace podpoří názor, že psychika je nesmírně složitá a že se vzpírá příliš velkým zjednodušením. Argumentaci autorů a jejich výzkumné doklady nemusíme přijmout se vším všudy, ale měli bychom vědět, že existují. Dokonce zhusta vůbec neodporují „zdravému rozumu“, jak se autoři snaží ukázat. Jen záleží, jak váš zdravý rozum přemýšlí, s jakými informacemi a zkušenostmi pracuje.
Knižní klub podle mého obvykle nevydává zcela seriózní odbornou literaturu v oblasti psychologie. Ale tahle publikace je trefa do černého – je čtivá, srozumitelná a jednoznačně splňuje přísná odborná kritéria.“ (konec citátů)
K mýtu č. 34 se ještě můžeme vrátit. Snad se ale napříště shodneme, že do seriózní debaty žádný „skutečný ichtyl“ nepatří...
Re: 50 největších mýtů populární psychologie
7. Srpen 2012 - 19:35 | moldavit
Ichtyl od Novaka po Berana opět nezklamal.Přetáhl tradičně " svůj rozum".Nyní komplet z blogu Romana Polacha... http://polach.blog.idnes.cz/c/204818/Nejvetsi-myty-popularni-psychologie.html.. Z jeho hlavy je jen ten Ichtyl.Na argumenty nemá,tak alespoň osočuje.
NahoruRe: 50 největších mýtů populární psychologie
7. Srpen 2012 - 20:59 | Jan Tichý
A to jste, pane kolego, neuvedl poslední větu (podvodně zkopírované) Polachovy recenze, kterou oponent JB velkomyslně už přehlédl:
Nahoru"přes tento úlet autorů (míněna ta jediná výtka - pozn. JT) ale považuju knihu 50 největších mýtů populární psychologie za to nejlepší, co u nás v oboru psychologické literatury za hodně dlouhou dobu vyšlo a až na zmíněnou výjimku nemám zpracování témat co vytknout" (konec citátu).
Ach jo, kdyby se aspoň drželi své parkety, ale oni už zkritizujou ze zásady úplně fšechno!
O věc samotnou jim přitom vůbec nejde, jako záminka stačí jméno autora...
Re: 50 největších mýtů populární psychologie
11. Srpen 2012 - 10:15 | Jan Tichý
Čtenářům dlužím slíbenou poznámku k mýtu 34 – Většina lidí, kteří byli v dětství sexuálně zneužiti, v dospělosti trpí vážnou poruchou osobnosti (není to pravda).
NahoruAutoři nejdřív připomínají populární fráze „poznamenán na celý život“, „transgenerační cyklus sexuálního zneužívání“ (opakované zneužívání v dalších generacích) nebo o „typickém osobnostním profilu obětí“. Opět uvádějí i hollywoodské filmy, které uvedený mýtus podporují (Půlnoční kovboj, Forrest Gump aj.).
Souhrnná metaanalýza výzkumů, kterou provedl Bruce Rind a jeho kolegové (1998), však žádnou významnou souvislost mezi zneužitím v dětství a 18 druhy poruch v dospělosti (deprese, úzkosti, poruchy příjmu potravy apod.) neprokázala, mnohem výraznější vliv mělo například nepříznivé rodinné prostředí (konfliktní atmosféra v domácnosti).
Rindův článek vyvolal skandál, byl označen jako „nezastřený pokus normalizovat pedofilii“ a dokonce byl jako první vědecký text v historii zavržen po hlasování v Kongresu USA! To ovšem svědčí spíš o odolnosti mýtu, protože senátoři jistě nejsou odborníci v oboru psychologie.
Neexistují ani důkazy, že oběti zneužití v dětství by vykazovaly nějaký typický profil osobnosti. Naopak, různé oběti prožívají velmi odlišné symptomy. Také populární přesvědčení, že z obětí se zákonitě stávají násilníci, se potvrdilo jen u 1/8 sledovaných obětí.
Podíl některých odborníků na šíření mýtu ovlivňuje pochopitelná selektivní předpojatost: Kdyby kliničtí pracovníci při terapii hovořili tak často s jedinci bez potíží, jako se potkávají s nešťastnými pacienty, pravděpodobně by zjistili, že příběhy o sexuálním zneužití od nich uslyší se zhruba stejnou frekvencí.
V dodatku kapitoly autoři zdůrazňují, že výzkumy o sexuálním zneužití v dětství a pozdější psychopatologii poskytují hodnotné, i když často nedoceněné poučení: Většina dětí je vůči stresujícím faktorům odolná.
Čtyři a půl stránky argumentů a závěry autorů jsou pro mě přesvědčivější než námitky Romana Polacha, které tady citoval podvodník „Beran“.
Re: 50 největších mýtů populární psychologie
12. Srpen 2012 - 13:49 | Jan Tichý
Moje hypotéza se potvrdila: ačkoli tady jen cituju z knihy 4 amerických odborníků a z recenze českého psychologa, veřejnost je třeba varovat, že „JT se snaží OPĚT podvést veřejnost“ (kontext si laskavý čtenář domyslí sám). A už ten první podvodný citát byl jen průhledná nahrávka k tomu, co následuje...
NahoruAle k věci! Ze závěrů citovaného národního výzkumu přece stačilo vybrat toto:
1) Závěr: zneužití bylo ve většině případů plně utajeno u obou pohlaví.
2) Závěr: dle poloviny obětí nemělo zneužití žádné následky pro jejich další život, u dívek mírně převládají následky negativní, u menšiny respondentů (spíše u dívek) byly tyto následky trvalého charakteru.
3) Negativní následky zneužití (jen ty nad 49 %): Strach z opačného pohlaví: ženy 56% / Úzkost, deprese: ženy 50% / Nedostatek sebevědomí: muži 63%, ženy 68% / VYHLEDALI TERAPII: muži 0%, ženy 18%!!!
Docházíme tedy k těmto závěrům:
A) Mýtus 34 je i podle českého národního výzkumu mýtus: VĚTŠINA lidí, kteří byli v dětství sexuálně zneužiti, v dospělosti NETRPÍ vážnou poruchou osobnosti.
B) Anonym „Jan Beran“ si vědeckou diskuzi v oboru psychologie představuje podobně jako v oboru poválečné historie = jako Hurvínek válku :o)))
C) Nebo možná jen dodnes neumí číst (a hlavně porozumět tomu přečtenému)...
Re: 50 největších mýtů populární psychologie
12. Srpen 2012 - 13:36 | Jan Tichý
Omlouvám se za stručné opakování, ale jistému "čtenáři" to neuškodí:
NahoruRindův článek vyvolal skandál, byl označen jako „nezastřený pokus normalizovat pedofilii“ a dokonce byl jako první vědecký text v historii zavržen po hlasování v Kongresu USA! To ovšem svědčí spíš o odolnosti mýtu.
Tak "Beran" by se tenkrát uplatnil i v Kongresu USA. Umí anglicky?
Ale místo jazykového kurzu by radši měl navštívit svého psychoanalytika...
(Neplodnou diskuzi s propagandistou JB tímto končím. Dlužím vám už jen výsledek testu.)
Dotaz na odborníka J.Berana
12. Srpen 2012 - 18:59 | moldavit
Pane Berane!Obracím se na Vás jako odborníka v oboru Sexualního zneužívání.Znám dva pány v pokročilém věku.
NahoruPřesto jeden trpí utkvělou představou o Stanném právu.Myslí si,že se může během něho střílet do lidí bez stanného soudu jak u Verdůnu a všude to propaguje.
Ten druhý ať píše o čemkoliv,skončí vždy u nějakého tak.zv.Pomníku SS.Občas má i pocit že je havranem...
Pane Berane!Nemůže to být následek nějakého trauma z dětství?Čeho mohli být obětmi?Děkuji za odpověď,dělám si o ně starosti.
Re: 50 největších mýtů - výsledek testu
12. Srpen 2012 - 20:22 | Jan Tichý
To jste se obrátil na nepravého, pane kolego. "Beran-Novak" k nim taky patří, protože má utkvělou představu, že ať napíše JT cokoli o čemkoli, má to jediný účel: lstivě podvést a oklamat novoborskou veřejnost. Proto jsem mu už poradil navštívit psychoanalytika :o)))
Test si zkusil tipnout jen kolega Kafka. Pravdy sice určil správně, ale současně naletěl na 4 mýty. Pokud jste si taky našli Polachovu recenzi, byla tam částečná nápověda, protože některé mýty výslovně jmenuje jako "své oblíbené".
Správná odpověď: Pravdivé výroky jsou jen 1 (délka neuronových spojení) a 9 (typické podání ruky). Žádné z ostatních tvrzení není vědecky prokázáno, platí jen částečně, nebo je dokonce výzkum vyvrátil.
NahoruPokud by byl zájem, mohu kapitolu o některém dalším mýtu zreprodukovat (podobně jako 34).
Kdo začal s tímto "pane Beran"?
14. Srpen 2012 - 19:04 | moldavit
Citace...Je nutno zapátrat v jeho okolí a to i v minulosti, zda se v jeho okolí či kauzách nepohyboval člověk, který byl nějak s pedofilií spojen. Takovéto "lidi" Jan Tichý hájí vždy do roztrhání těla, bez sebemenšího ohledu na oběti a fakta.
NahoruTak prosím nefňujejte,pokud takto začnete.Známe se...
Re: 50 největších mýtů populární psychologie
14. Srpen 2012 - 11:30 | Jan Tichý
No comment - všechno už tady bylo řečeno. I to, že Beran "věcně" vyvrátil sám sebe a dosud si toho nevšiml. Cpe sem jen svou propagandu, ignorování přečteného není názor...
NahoruRe: 50 největších mýtů populární psychologie
14. Srpen 2012 - 13:30 | Jan Tichý
Tak ještě jednou, když to odmítáte pochopit.
NahoruDebatu jsme (jen kvůli vaší podvodné citaci jiného článku!) vedli o jediném tvrzení: VĚTŠINA lidí, kteří byli v dětství sexuálně zneužiti, v dospělosti NETRPÍ vážnou poruchou osobnosti.
Že některé oběti (tj. MENŠINA) nějakými následky trpí, a některé z nich dokonce potřebují odbornou pomoc, tady vůbec nikdo nezpochybňoval. Stačí se naučit číst.
Re: 50 největších mýtů populární psychologie
16. Srpen 2012 - 9:38 | Jan Tichý
Propagandistická ignorance není "názor"...
NahoruRe: 50 největších mýtů populární psychologie
21. Srpen 2012 - 11:01 | moldavit
Chce to do chládku.Mozek se přehřívá,varují záchranáři.Ale nakonec je tradičně opět vidět zaúkolovaného Odpůrce.Nejde o text,ale osobu Jana Tichého.
Nahoru