V roce 2020 MHF Lípa Musica pandemie covidu znemožnila představit po letech na festivalu jedno z nejlepších sborových těles v evropském měřítku. O to větším potěšením je návrat Českého filharmonického sboru na Lípu Musicu v roce věnovaném zpěvu. Vystoupení tohoto prestižního tělesa pod taktovkou jeho zakladatele Petra Fialy bude vyvrcholením letošního ročníku v sobotu 15. října v českolipské bazilice Všech svatých. Nejen o programu slavnostního večera jsme si proto s Petrem Fialou povídali…
Český filharmonický sbor Brno je klenotem nejen na české sborové scéně. Jste jeho zakladatelem a s úspěchem společně vystupujete na prestižních koncertních podiích po celém světě více jak tři desetiletí. Letos Vás koncertní cesty zavedou i do České Lípy, kde provedete závěrečný koncert festivalu Lípa Musica. Festivalový debut to ovšem nebude…
Na festivalu Lípa Musica jsme zpívali v roce 2008 v Jablonci nad Nisou v Městském divadle. Společně s Musicou Floreou jsme tehdy provedli Händelova Mesiáše. Ale v České Lípě budeme zpívat poprvé…
Když zavzpomínáte na rok 1990, kdy jste sbor zakládal, naplnily se Vaše představy, plány a cíle, věřil jste tehdy, že se rodí takto úspěšný a vitální projekt?
Když jsem v roce v roce 1990 založil Český filharmonický sbor Brno, bylo to v jakési „porevoluční euforii“, kdy jsem si říkal, když může mít profesionální koncertní sbor Praha a tehdy i Bratislava, tak proč ne „zpěvná“ Morava. Začátky byly velmi náročné, ale každodenní prací jsme se brzy dostali do podvědomí hudbymilovné veřejnosti, začali jsme spolupracovat se všemi českými orchestry a začínali jsme získávat i zajímavá zahraniční angažmá.
Jak se podle Vás za třicet let Český filharmonický sbor Brno rozvinul a na co jste z jeho úspěchů nejvíce hrdý?
Dnes po 30leté umělecké činnosti má Český filharmonický sbor Brno velmi dobré mezinárodní renomé, odzpíváme ročně 90–100 koncertů, polovinu
u nás, polovinu v zahraničí. Jsme zváni ke spolupráci významnými evropskými orchestry a dirigenty, účinkujeme na mnoha mezinárodních festivalech, natočili jsme 80 CD pro naše i zahraniční vydavatele a získali celou řadu významných ocenění. Nemohu vypočítávat všechny úspěšné projekty, ale jsem hrdý na každý kvalitně odzpívaný koncert, ať je to v nějaké evropské metropoli nebo v malém městě v České republice.
Pěvecké sbory byly v důsledku „zákazu zpěvu“ v období pandemie jedněmi z nejpostiženějších kulturních subjektů. Daří se Vám z této neblahé epizody vzpamatovat, nebo vnímáte, že si sbor i do budoucna ponese určité následky?
V období pandemie při nelogickém zákazu zpěvu jsme dva měsíce nezkoušeli, zpěváci měli domácí přípravu, ale po dvou měsících mlčení směly profesionální sbory v určitém zvláštním režimu zpívat, takže nás tato nepříjemná epizoda nijak zvlášť nepoznamenala.
Jste nejen výjimečným sbormistrem, dirigentem, organizátorem, ale také uznávaným a úspěšným skladatelem. O tom se naše publikum bude moci přesvědčit i na festivalu Lípa Musica, kde bude provedeno Vaše oratorium Křest sv. Ludmily. Mohl byste nám tuto skladbu více přiblížit?
Moje oratorium „Křest svaté Ludmily“ na nádherný text Zuzany Renčové-Novákové patří do okruhu mých skladeb věnovaných českým světcům, které jsem vytvořil v letech 1989-2000 v rámci tak zvaného „Desetiletí duchovní obrody českého národa“, které po sametové revoluci vyhlásil kardinál Tomášek. „Křest svaté Ludmily“ pro recitátora, soprán, smíšený sbor, flétnu a varhany (existuje i orchestrální verze) pochází z roku 1992. Myšlenkovým jádrem je okamžik, kdy mladá kněžna Ludmila přijímá křesťanství. V hudebním zpracování se prolínají dvě základní výrazové linie: lyricko-meditativní (křesťanství) a dramatická (pohanství). Hudba dotváří verše básnířky plné pokory a jasného vidění světa. Skladba ústí do jásavé kódy Aleluja.
Vaše oratorium zazní ve společnosti děl Černohorského, Góreckého či Brucknera. Jakou myšlenku / poselství nese celková dramaturgie večera?
Společným jmenovatelem dramaturgie našeho koncertu je duchovní hudba. Prezentuje duchovní hudbu od baroka až po současnost, přičemž všichni uvádění skladatelé patří ve svých tvůrčích obdobích k vrcholným představitelům duchovní hudby. Rád bych zdůraznil výběr z duchovních motet A. Brucknera, tyto skvosty romantické polyfonie zpíváme velmi rádi a za kompletní nahrávku všech motet jsme získali prestižní evropskou cenu „Echo Klassik“.
Na závěr zazní výjimečné dílo Leoše Janáčka Otčenáš. Jaký vztah Vás k tomuto nábožensky neokázalému a spíše lidsky soucitnému dílu pojí?
Janáčkův Otčenáš představuje velmi osobité a originální vyjádření modlitby, kterou v minulosti zhudebnila řada skladatelů. Janáčkův Otčenáš svým dramatickým výrazem i neobvyklým obsazením je dílo, které tvoří vždy působivý závěr koncertu.
Máte stále ještě nějaké dramaturgické nesplněné sny o skladbách, které byste společně chtěli provést, nebo o místech či akcích, které byste chtěli navštívit?
Vokální a vokálně-instrumentální hudební literatura představuje obrovské množství krásné hudby. Vedle našeho dnes již velmi bohatého repertoáru (cca 400 kantát, oratorií a mší a cca 30ti oper) studujeme stále nová díla, koncertní nabídky přicházejí a my je rádi realizujeme jak u nás, tak v zahraničí.
Vstupenky na vystoupení Českého filharmonického sboru Brno na závěrečném koncertu MHF Lípa Musica jemožné zakoupit osobně ve festivalovém předprodeji nebo na www.lipamusica.cz.