... to je nabídka dalšího festivalového týdne. Na 20. ročník se v nadcházejících dnech vrátí jeho umělecký garant Pavel Haas Quartet, který představí svého oblíbeného klavírního partnera Borise Giltburga. Společně vystoupí v kvintetním programu v neděli 26. září v České Lípě. Světově proslulý klavírista Boris Giltburg své umění představí i jako sólista, a to na recitálu s tanečně laděným programem, který bude v České Lípě na programu v pondělí 27. 9. Těmto významným koncertům bude předcházet sobotní tradiční večer při svíčkách, který se každoročně koná v kostele sv. Barbory v Zahrádkách u České Lípy. V letošním roce bude jeho hostem významný český loutnista Jan Čižmář. O nadcházejícím svátku sv. Václava se festival vypraví do Hrádku nad Nisou, kde vystoupí rezidenční ansámbl festivalu Schola Gregoriana Pragensis se speciálním narozeninovým programem, na němž se představí současné složení souboru i jeho dřívější členové jako hosté s poctou českým světcům. Vstupenky na všechny zmíněné koncerty jsou ještě v prodeji. Více informací zde.
Loutna, rytířský nástroj doby trubadúrů, truvérů a minnesängerů, se stala bezesporu nejoblíbenějším nástrojem evropského měšťanstva i šlechty 16. a 17. století a zanechala výrazné stopy i v Praze za vlády císaře Rudolfa II., kdy zněla v ulicích, krčmách, v palácích i na univerzitě. Rukopis loutnových tabulatur známý pod názvem Codex Jacobides patrně sepsal právě hudebně nadaný́ student pražské univerzity počátkem 17. století. Najdeme v něm zápisy dobových tanců, intabulace písní a světských i duchovních vokálních vícehlasů, skladby Praetoria, Regnarta, Dowlanda či Jacobidese. Jako Písničky z roku raz dva je částečně zpopularizoval už Jiří Tichota se svým Spirituál kvintetem, nyní však ožívají pod prsty loutnového experta a světově vyhledávaného sólisty Jana Čižmáře, který je provede na celou paletu loutnových nástrojů rozličné velikosti a ladění. Koncert při svíčkách se uskuteční v sobotu 25. září od 19 hodin v kostele sv. Barbory v Zahrádkách u České Lípy.
Druhý díl série jménem Pavel Haas Quartet představí letošního uměleckého garanta festivalu v dialogu s klavírem. Pavel Haas Quartet, který se rychle etabloval mezi nejvýraznější světové komorní soubory současnosti, často a rád spolupracuje s izraelským klavíristou Borisem Giltburgem, mimo jiné vítězem prestižní Soutěže královny Alžběty. Společně je pojí ryzí vášeň pro hudbu, preciznost i niterné umělecké souznění, které prýští z každého tónu a povyšuje společné muzicírování k výšinám dokonalosti. Za nahrávku druhého Dvořákova Klavírního kvintetu, který zazní i na festivalovém pódiu, získali umělci prestižní Gramophone Award a řečeno slovy kritiků The Sunday Times: „V tomto repertoáru dnes prostě nemají konkurenci!“ Vedle Dvořáka zazní v podání těchto umělců v neděli 26. září v českolipské bazilice Všech svatých i Brahmsův Kvintet f moll op. 34.
„Láska na první pohled – takové bylo naše první setkání s klavíristou a přítelem Borisem Giltburgem. Dohromady nás svedla spolupráce na Klavírním kvintetu op. 81 Antonína Dvořáka v roce 2014. Od té doby jsme spolu koncertovali třeba v londýnské Wigmore Hall nebo v rámci našeho severoamerického turné a v roce 2018 jsme také společně slavili zisk Ceny Gramophone. Boris je naprosto výjimečná osobnost: intelektuálně, umělecky i jako člověk. Takže když nám dal festival možnost pozvat si hudebního hosta, byl jasnou volbou. Tak to prostě musí být, že se tento klavírista světového formátu objeví právě na jubilejním ročníku! Jsme šťastní, že Boris naši nabídku přijal s nadšením a můžeme Vám tak dopřát skvělou kombinaci jeho sólového recitálu s naším společným programem, na němž zazní dvě mimořádná díla: klavírní kvintety Antonína Dvořáka a Johannese Brahmse,“ uvádí k tomuto projektu Pavel Haas Quartet.
K papírovým devízám klavíristy Borise Giltburga nepochybně patří jeho úspěchy v prestižních klavírních soutěžích Artura Rubinsteina v Tel Avivu a královny Alžběty v Bruselu, které jej katapultovaly na výsluní světových koncertních scén a přední místa mezi současnými světovými klavíristy. Pravá Giltburgova atraktivita však tkví v jeho osobitém uměleckém mistrovství. Je nejen pianistou nevšedních kvalit s mimořádnými technickými dispozicemi, ale především senzitivním básníkem klavíru, který svou virtuozitu nedává s lacinou okázalostí na odiv. Festivalové posluchače osloví Giltburg i v působivém sólovém programu opěvujícím noblesu tance, kterou navíc Giltburg rozehraje na špičkový nástroj renomované značky Fazioli dovezený speciálně pro tuto příležitost z Rakouska ve spolupráci se společností Schimpelsberger. Jeho sólový recitál se uskuteční také v bazilice Všech svatých, a to v pondělí 27. září.
Na svátek svatého Václava se festival Lípa Musica z České Lípy po letech vypraví do Hrádku nad Nisou, kde se představí rezidenční festivalový soubor – proslulá Schola Gregoriana Pragensis, která stála u zrodu festivalu fyzicky jako častý umělecký host, ale navíc utvářel i ducha, osobnost a zkušenosti zakladatele a ředitele festivalu Martina Prokeše, jednoho z jeho klíčových členů. Pro tento výjimečný výroční okamžik připravil soubor unikátní projekt, na němž se představí současní i bývalí členové ansámblu, aby v tomto neopakovatelném složení vzdali poctu nejvýznamnějším českým světcům – sv. Václavu, Vojtěchu, Ludmile či Prokopovi. Úcta k hlavním českým patronům doslova prorůstá historií našeho národa, který ve svých světcích spatřoval své vlastní duchovní jádro a stvořil bohatou chorální tradici, z níž bude vycházet hudební část večera. Tu navíc doplní promluva prof. Davida Ebena u příležitosti 1 100. výročí zavraždění sv. Ludmily na tetínském hradišti. Koncert se koná za podpory města Hrádek nad Nisou.
„Gregoriánský chorál lze chápat jako velmi široký pojem: celé repertorium liturgického jednohlasu, které obepíná časové období bezmála tisíce let. Základ je položen za vlády franského krále Pippina Krátkého, tedy zhruba v 2. pol. 8. století, kdy se ustaluje jádro gregoriánských melodií. Od této doby však gregoriánský chorál prochází různými stylovými proměnami, do hry vstupují nové hudební (a literární) formy, vznikají repertoria vlastní jen jednomu určitému regionu nebo diecézi, a také původní melodie zděděné z karolínské doby jsou transformovány podle nových estetických hledisek. V tomto programu se soustředíme právě na relativně pozdější repertoár, především officia českých světců,“ uvádí k programu umělecký vedoucí souboru prof. David Eben.
Zbývající vstupenky jsou v prodeji ve festivalové pokladně, na koncert v Hrádku nad Nisou i v Infocentru Brána Trojzemí či online na www.lipamusica.cz.