Dnes je 22. 11. 2024
svátek má Cecílie

Musica aeterna předvedla kouzlo barokní hudby

Program druhého týdne Mezinárodního hudebního festivalu vyvrcholil v sobotu koncertem v kravařském kostele Narození Panny Marie. Vystoupil zde slovenský soubor, zabývající se hudbou dávných mistrů Musica aeterna.

Tento soubor objevuje díla starých méně známých mistrů a chápe se jich nadmíru bravurně. Program, který muzikanti pod uměleckým vedením Petera Zajíčka přivezli, nese název Fidicinium Sacro-profanum. Jak název napovídá, jejich záměrem je propojit duchovní a světskou barokní hudbu. Pro úplnost je třeba říci, že stejný název nese i sbírka sonát strážského rodáka Heinricha Ignaze Franze Bibera, z níž čtyři během večera rovněž zazněly.

V koncertním repertoáru sobotního večera byla zastoupena především jména spojená s působením při kroměřížské biskupské a salzburské arcibiskupské kapele. Především díky bohatým mecenášům, jako byli olomoucký biskup Karel Liechtenstein- Castelcorn nebo arcibiskup v Salzburku Maximilian Gandolph von Kuenburg, se nám do současnosti dochoval nezměrný hudební poklad, který spoludotváří obraz naší kulturní minulosti.

Bratislavský soubor Musica aeterna si záměrně vybírá interpretačně velmi náročné kusy, které vznikaly v druhé polovině sedmnáctého století. Kromě Bibera zazněli během večera skladatelé jako Johann Heinrich Schmelzer, Pavel Josef Vejvanovský, Georg Muffat nebo Johann Wilhelm Furchheim. Koncertu dodával velice autentický ráz i prostor krásného a útulného kostela Narození Panny Marie V Kravařích.

Prvním zážitkem pro příchozí byl konec konců už pohled na cemballistu, který se snažil vyrovnat se specifickými klimatickými podmínkami nevytápěného kostela, jež naladění nástroje tak úplně nepřály. Stejný problém měly i ostatní smyčcové nástroje, které se dolaďovaly průběžně během koncertu. Nutno ovšem říci, že se muzikanti vypořádali s prostorem skvěle a vnesli do něj živost, temperamentnost a vřelost.

Barokoní hudba je v pravdě bohatá a košatá, její tóny nabízí všechny druhy odstínů. Při tom všem to ale u posluchačů nemá vždy jednoduché. Jako bychom byli Jiráskem naočkovaní a zarytě si mysleli, že baroko znamená dobu rekatolizačního temna, jak nás ve škole učili. Jako bychom byli nuceni na baroko nahlížet jako na dobu útlaku, místo abychom byli instruováni, jak mu rozumět.

Možná si ale baroko v našich myslích zaslouží rehabilitaci. Jejím zosobněním byla hudba, kterou předvedla Musica aeterna, která barokní skladatele pokládá za zcela zásadní pramen svého hudebního repertoáru. Muzikanti z Bratislavy nám dali nahlédnout a zaposlouchat se do baroka oproštěného od emocí přízemních, aby v nás rozjitřili ty nejvyšší.

A tak jsme v Kravařích během sobotního večera byli opět svědky barokního vítězství světla nad temnotou, a to jak obrazně, tak i ve skutečnosti. Po zahrání jedné ze skladeb totiž náhle vypadl proud a jediným osvětlením zůstaly dva velké svícny umístěné po stranách pódia. Muzikanti se jich téměř beze slova chopili a umístili je tak, aby v jejich světle viděli na noty. V tom se náhle dostavil malý zázrak a světla znovu naskočila. 

Komentáře

Re: Musica aeterna předvedla kouzlo barokní hudby

Více fotografií Lukáše Pelecha z Kravař, ale i z dalších koncertů najdete na stránkách festivalu Lípa Musica. Tamtéž je i rozhovor s Petrem Zajíčkem, uměleckým vedoucím souboru Musica aeterna.

Nahoru