Tance kolem kuřete v hrnci

Re: Tance kolem kuřete v hrnci

22. Září 2013 - 0:20 | Josef Doškář

Je to začarovaný kruh, který zřejmě nakonec vede, a asi nás nejspíše skutečně dovede do Řecka.
Hodně napovídá odstavec:
Nicméně za pravé škůdce, kteří nás transportují do Řecka či naloďují na Titanic, třeba paradoxně označit imperativy neustálého růstu, blahobytu, masové spotřeby a dosahování individuálního štěstí (úspěchu) měřeného pouze v materiálním rámci pozemské existence. Tuto hořkou pravdu však masám, bohatým i chudým, žádný politik nejenže nesdělí, ale ani nenaznačí. Přesto masy asi něco tuší a jejich podvědomé tušení se navenek hmatatelně projevuje – u nás například oslabováním míry kritičnosti k předchozímu komunistickému režimu, jež v posledních letech soustavně zaznamenávaly různé sociologické průzkumy. Takzvaný reálný socialismus totiž přinášel devízu, kterou současný systém nenabízí: jistotu. V porovnání se západními zeměmi sice jistotu v nedostatku, nikoliv však v bídě a též s psychologicky snesitelnějšími menšími sociálními rozdíly (ostatně česká společnost zůstává v evropském i světovém kontextu stále jednou z nejvíce rovnostářských a ve světovém měřítku rozhodně náleží ke státům blahobytným). Bohužel, výše uvedené zásadní problémy u nás v podstatě netvoří hlavní téma veřejné diskuse, a už vůbec ne politického zápasu. Ten se odehrává pomocí zástupných témat, například zda je správné, aby první dáma uměla česky

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Tance kolem kuřete v hrnci

18. Září 2013 - 20:52 | barta

Souhlasím, tentokrát se shodneme. Jen mi trochu chybí odpověď na otázku: Jak dál?
Řešením je, dávat státu méně peněz. Stát postupně přebírá funkci za funkcí. Kdysi bylo přirozené starat se o děti, rodiče, prarodiče. Dnes stát nabízí, že se o ně postará, na to vybere balík peněz, jenže k mým dětem a rodičům se z vybrané částky dostane malá část. Viz školství - většina lidí, co se vzděláváním zabývá, už vůbec nepracuje s dětmi - organizuje, přerozděluje, školí nesmysly, vymýšlí krávoviny, kontroluje. V ostatních oborech to bude podobné. Je to začarovaný kruh. Když jim daně nedáme, systém si je půjčí. Člověk by věřil jen stranám, které daně srazí, jenže to ona slibuje každá druhá, a pak strana, co říká, že vztyčuje prapor pravice, daně zvedne.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Tance kolem kuřete v hrnci

18. Září 2013 - 18:14 | Josef Doškář

Pane Bárto, úžasný článek.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Tance kolem kuřete v hrnci

18. Září 2013 - 18:11 | Josef Doškář

Pane Bárto, úžasný článek. Je to úžasně sestavené. A je to i hlavně i o volbách. V zásadě se ztotožňuji. Mám radost když někdo napíše článek a je tam skoro všechno co si čtenář myslí a cítí. Tak jsem možná někomu nahrál na smeč. Reagovat ale nebudu.

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Tance kolem kuřete v hrnci

18. Září 2013 - 17:55 | barta

Hezké doporučení, ale lidé čekají váš názor. Přece se úplně neztotožňuje...

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Tance kolem kuřete v hrnci

2. Říjen 2013 - 5:42 | Josef Doškář

Zde je odpověď na Váš příspěvek z 18.září
22. Září 2013 - 1:20 | vltavín

Je to začarovaný kruh, který zřejmě nakonec vede, a asi nás nejspíše skutečně dovede do Řecka.
Hodně napovídá odstavec:
Nicméně za pravé škůdce, kteří nás transportují do Řecka či naloďují na Titanic, třeba paradoxně označit imperativy neustálého růstu, blahobytu, masové spotřeby a dosahování individuálního štěstí (úspěchu) měřeného pouze v materiálním rámci pozemské existence. Tuto hořkou pravdu však masám, bohatým i chudým, žádný politik nejenže nesdělí, ale ani nenaznačí. Přesto masy asi něco tuší a jejich podvědomé tušení se navenek hmatatelně projevuje – u nás například oslabováním míry kritičnosti k předchozímu komunistickému režimu, jež v posledních letech soustavně zaznamenávaly různé sociologické průzkumy. Takzvaný reálný socialismus totiž přinášel devízu, kterou současný systém nenabízí: jistotu. V porovnání se západními zeměmi sice jistotu v nedostatku, nikoliv však v bídě a též s psychologicky snesitelnějšími menšími sociálními rozdíly (ostatně česká společnost zůstává v evropském i světovém kontextu stále jednou z nejvíce rovnostářských a ve světovém měřítku rozhodně náleží ke státům blahobytným). Bohužel, výše uvedené zásadní problémy u nás v podstatě netvoří hlavní téma veřejné diskuse, a už vůbec ne politického zápasu. Ten se odehrává pomocí zástupných témat, například zda je správné, aby první dáma uměla česky

• Pro psaní komentářů se přihlašte

Re: Tance kolem kuřete v hrnci. E.Gibson v roce 1775

2. Říjen 2013 - 6:58 | Josef Doškář

Edward Gibbon v roce 1775 o pádu Říše Římské:

1. Valná většina obyvatel preferuje zábavu před prací.

2. Tradiční role otců jako živitelů rodiny je zpochybňována, množí se
rozvrácené vztahy a svobodně žijící matky bez otců.

3. Senioři jsou zanedbávání. Lidé pečuji o domácí mazlíčky více než o
svoje staré rodiče.

4. Literatura a umění se stávají bezduchým, vytváří se planá zábava za
každou cenu. Takzvaná umělecká díla jsou ošklivá, nevkusná, nic
neříkající, ale přesto za ně bohatí zaplatí horentní sumy.

6. Čestná vojenská služba vlasti je odmítána, zpochybňována vysmívána a
posléze zákonem zrušena. Armádu tvoří nájemní žoldnéři.

7. Lidé pilně pracující jsou zesměšňováni a jako vzor se staví prázdní
pokrytci, populisté, pochybní umělci a takzvané celebrity.

7. Daňové zatížení obyvatelstva stále roste a stát přerozděluje
neúměrně vysoké částky. Lidé se nebojí nepracovat, protože stát se o ně
vždy nějak postará.

8. Úroveň vzdělání rapidně klesá.

9. Státní dluh roste do nikdy nesplatitelné výše.

10. Přestává se vyrábět a pěstovat, protože výroba doma je moc drahá a
potraviny a výrobky se dovážejí ze satelitních zemí.

11. Kdo se dostal do pozice, kde může ze státního krást, většinou tak
činí. Postižitelnost těchto zločinů je velmi malá.

12. Početí a výchova dětí je vnímáno jako obtěžující a dětí se rodí
stále méně.

13. Léty osvědčené mechanizmy, chránící poctivé před podvodníky, náhle
selhávají.

14. Veřejné funkce se stávají předmětem kořisti zisku. udělují se za
úplatky, a kdo je získal, chce z nich kořistit, aby se mu vložený
úplatek několikanásobně vrátil.

15. Staletími předků prověřené hodnoty - jako je čest, smysl pro
povinnost, zodpovědnost, nadšení pro práci, pro dobročinnost, zápal pro
věci veřejné, jsou vysmívány a zesměšňovány.

16. Šíří se cynismus.

17. Šíří se plýtvání, nestřídmost, znevažování znalostí, dovednosti a
poctivé práce.

18. Do země přichází velké množství cizinců.

19. Politikové nadbíhají iluze, která si vynucuje zábavu a státní
podpory (chléb a hry)

20. Občané stále na všechno nadávají.

Tolik tedy Edward Gibbon v roce 1775 o pádu Říše Římské.
A já dodávám - chybí jenom internet.

• Pro psaní komentářů se přihlašte