Poděkování od srdce!

Lidičky, je to pravda! My senioři si moc nevyskakujeme. Aj ty svátky již moc radosti nedávají. Penízky chybí, lepší to nebude. S Bobíkem, to je můj manžel, jsme ale letos plakali radostí. Dobří lidé žijí! V pátek paní listonoška donesla obálku. Moc jsme se lekli. Že by snížení důchodu? Či snad exekuce? Nový výměr nájmu? Obálku jsme s chvěním rukou odlepili. A ta radost! Upřímně, málem infarkt. Vskutku z radosti.

Napsala nám paní starostka. Zastupitelstvo prý schválilo pomoc pro nás starší a chudé. Koupaliště v Dubici nebude, nové divadlo také ne, v městských sadech jako občerstvení levná kůlnička, zbytečné příspěvkové organizace se mají zrušit... Tak několik korunek v rozpočtu města vybylo. Bobík je starší, tak dostal více. Celých padesát korunek. Já čtyřicet korunek. K tomu ještě poukaz na slevu v bazénu. Při páté návštěvě. 20 procent. Tak se snad i naučím plavat.

Ze srdce děkujeme naší paní starostce, vskutku moudrá žena! Děkujeme i pánům místostarostům, taky jistě moc pomohli. Na nás seniory myslí. Chci s Bobíkem jejich dar oplatit. Devadesát korunek v součtu nám moc pomohlo. Koupila jsem mazanec navíc a dvacet vajíček ve slevě. Paní starostce a chlapcům zástupcům zítra donesu stokorunku. Ať taky mají radost. Hodně pracují. Za málo. Tak jim taky rádi uděláme radost.

Krásné posváteční dny, vám všem!