The Spankers: Ze ska si bereme jen Off Beat

Osmičlenná kapela The Spankers existuje na české hudební scéně bezmála tři roky. Za tak krátkou dobu se téhle partě z Prahy hrající taneční mix popu, ska a reggae podařilo zaujmout Akademii populární hudby debutovým albem „Boom! Bang! Pow! You know...“, porazit v Medúze komiksovým videoklipem třeba i kapelu Kryštof a absolovat úspěšné kratší či delší šňůry nejen po střední Brazílii. O tom všem a i jiném jsme si povídali s bubeníkem a manažerem kapely, dvaadvacetiletým Tomášem Knotkem, který nám mimojiné prozradil, že vášnivější a energičtější publikum, než je to brazilské, byste našli právě v České Lípě.

Začnu z kraje trochu záludně. Mezi českolipskými fanoušky kolují zvěsti, že kapela The Spankers z důvodu časové vytíženosti jednotlivých členů ukončí svou činnost. Co je na tom pravdy?

No to určitě ne. Je pravda, že máme každý mimo kapelu i jiné zájmy a povinnosti. Kytarista je již zaměstnaný, zpěvačka studuje DAMU, což je časově velmi náročná škola, ale že bychom končili, to rozhodně ne. (pozn. red. - pár týdnů po našem rozhovoru zpěvačka Tereza odešla z kapely. Okamžitě se však našla náhrada.)

Jste mladá, nejen v Praze dost populární kapela a navíc se již po třech letech nevymezuje vaše koncertování jen na Českou republiku. Tour po Francii, po Německu a na jaře jste dokonce zavítali do Brazílie.

Je to tak. A dokonce jsme měli v Německu takové štěstí, že mimo tři úspěšně přijaté koncerty jsme se zalíbili člověku, který je v Německu, dalo by se říct, největším organizátorem koncertů kapel hrajících ska. Zařizuje koncerty kapel z celého světa. Plánuje nám v Německu vydat naše CD pod svým vydavatelstvím Rocking Steady, zároveň má kontakty na organizátory takřka po celé Evropě. Uvidíme, co z toho dopadne. Pozitivní ale je, že už nyní domlouváme na rok 2012 náš první festival v Německu. Takže se to pomalu, ale jistě dává do pohybu. 

O turné po Brazílii by mohla snít kdejaká kapela, navíc po teprve dvouletém působení na české scéně. Jak jste se dostali k vaší jarní šňůře za mořem?

Přes mého kamaráda Bruna, který žije v Brazílii. Má tam kapelu, nahrávací studio a vydavatelství, což zajišťuje mnoho kontaktů včetně kontaktu na promotéra, který velmi intenzivně prosazuje žánr ska v Brazílii, Argentině, Uruguayi či Venezuele, takový ska-guru Jižní Ameriky. (smích) Ten zařídil část z naší jedenáctikoncertní šňůry. Zbylé koncerty obstaral jeho kamarád Denis, DJ ze São Paula. Turné jsme jeli s kapelou Anjos dos Bichos, což je kapela víceméně za zenitem, ale diváci na ni chodí v hojném počtu. Polovina z našich koncertů byla vyprodaná. Jak nám říkali promotéři, vlna ska a reggae se vrací do mainstreamu. Bylo to vidět i na programu skladeb v rádiích. Skrz kontakty jsme navštívili i televizní hudební show Cadulaque. 

Když se nad tím tak zamýšlím, pro české kapely není zase takový problém udělat turné za mořem. Vyberou své úspory, pokryjí náklady a hrají. Jak jste na tom byli vy?

Turné se vydařilo pravě i v té míře, že výdělky z koncertů dokázaly pokrýt  nejen měsíční živobytí v Brazílii, ale i náklady na dopravu. Dopláceli jsme jen něco málo. V tuhle chvíli to vypadá, že pokud bychom tam letěli příští rok znovu, což máme v plánu, mělo by se nám to pokrýt úplně.

Nedá mi to a zeptám se na nějaké šťavnaté historky z cesty.

Mám jednu obzvláště vypečenou. Naše dva členy, trumpeťáka a saxofonistu přepadli v autobuse, ještě předtím než začalo turné. Chlapci vyrazili do Brazílie dříve, aby tamější kraj poznali. (smích) Jeli z Cataratas Iguacú, což jsou vodopády na hranici s Argentinou. Na oné hranici je i velké tržiště. V autobuse do São Paula byli lidé, kteří v pátek a v sobotu prodávali na tržišti a v neděli se vraceli s výdělky domů. Nějací dva chlápci si to vyhlídli, nastoupili jako cestující a po výjezdu autobusu z města vytáhli zbraně, prostřelili střechu. Všichni cestující museli naházet mobilní telefony do chodbičky autobusu. Chlápci mobily rozšlapali, potom s autobusem zajeli do pole, všechny svlékli do naha a sebrali jim peníze. Kluci byli naštěstí pohotoví, takže ještě předtím si své pasy schovali pod látku, která pokrývala sedačky. Vysvlečené cestující vyhnali ven. Našemu saxofonistovi dali zbraň k hlavě. Asi proto, že je blonďák s modrejma očima. Narvali je všechny do kufru autobusu, a jelikož do toho autobusu pražilo po celou dobu slunce, v kufru mohlo být tak 60 °C. Naštěstí se jim chvíli poodjezdu těch chlapíků podařilo vykopnout dveře. Kdyby se to nepovedlo, tak se tam asi usmažej. Ale následné turné klukům spravilo náladu. (smích) Třeba večeře s Manu Chaoem (celosvětově populární francouzský hudebník a producent, pozn. red.) byla jistě velká satisfakce.

Tak takovouhle historku jsem nečekal. (smích) Jak jsi uvedl, kapely hrající ska zažívají v Brazílii slávu. Jak se kapely s tímto žánrem těší popularitě u nás?

Spíše je to o tom, jestli kapela dokáže zaujmout lidi a strhnout je k tanci. Ve ska scéně se paradoxně moc nepohybuji, ale domnívám se, že čisté ska už v České republice tak populární není. Před pěti lety to bylo něco úplně jiného. Lidé oblečení ve stylu ska na naše koncerty zavítají, ale mezi naši cílovou skupinu nepatří. Je to i tím, že naše hudba je mix různých žánrů, nejen ska. Jsme mladá kapela s věkový průměrem 22 let. Je nás osm a každý je založený trochu jiným směrem.Nechceme se ani nikam škatulkovat. Ze stylu ska je u nás nejmarkantněji rozpoznatelný charakteristický Off Beat, tedy že kytara či klávesy hrají na druhou dobu. Když si ale poslechneš kapely hrající například disko, tak ty to mají přesně tak.

Vaše úspěšná debutová deska „Boom! Bang! Pow! You know...“ vyšla v dubnu letošního roku. Je příliš brzy mluvit o nové?

Rozhodně ne, protože jsme nyní začali pracovat na novém EP, které bude obsahovat dvě či tři písně. Zároveň k jedné z nich vznikne i nový videoklip. To bychom rádi dali volně ke stažení v prosinci 2011 s možností přispění libovolnou částkou. Celý set bude sloužit nejen posluchačům, nýbrž i jako náš promo materiál pro německého promotéra, o němž jsem již mluvil.

Takhle jste přistupovali i k vaší první desce? Na internet a volně ke stažení za libovolný příspěvek?

Ne, ne. Naši desku jsme první tři měsíce zájemcům prodávali za paušální cenu, a až poté jsme ji dali volně ke stažení.

Jak vznikají písně v osmičlenné kapele? Dá se hovořit o kolektivním díle, nebo za tím stojí pouze jeden autor?

Za ty tři roky co fungujeme, se nám to ustálilo takto: s hudebním nápadem přijde kytarista, rytmická sekce, tedy basa a bicí si udělají spodky, zpěvačka s kytaristou vystaví zpěvy a dechová sekce udělá logicky dechy. Formu pak dáváme dohromady všichni.

Jak bylo řečeno, vystupujete hojně nejen v českých, ale i v zahraničních klubech. Leckteré české kapely hovoří o tom, že v Čechách nemá smysl vystupovat, jelikož si mnozí čeští promotéři kapel dostatečně neváží. Zastáváte stejný názor?

Napříkad v některých německých zemích platí, že stát dotuje promotéry a bookery, kteří organizují koncerty.Jednoduše řečeno je pak snazší pro takového promotéra zaplatit kapele tolik peněz, kolik potřebuje. To je jedna věc. Zároveň si ale také myslím, že se i celkově v zahraničí starají o vystupující obecně mnohem lépe. Myslím tím země, které znám z vlastní zkušenosti, tedy třeba Německo či Francie. Nedělá jim problém zajistit pro kapelu nocleh či catering během koncertu. Kapela se tím pádem zaměřuje čistě a jen na svůj stoprocentní výkon. V Čechách je to tak půl na půl. Ale obecně nejspíš platí, že pokud máš na prodej produkt, na nějž lidé slyší, pak se ti poštěstí a máš dveře relativně pootvírány.

V České Lípě budete hrát za vaši krátkou existenci již potřetí. Co The Spankers a Česká Lípa?

Do České Lípy, tentokrát do Progresu, se opravdu extrémně těšíme. Pokaždé, když jsme v České Lípě hráli, tak to bylo vynikající. Poprvé to bylo na maturitním plese. Po tom zážitku bych směle přirovnal tamější publikum k tomu vášnivému brazilskému. Publikum bylo tak živé, že to v Čechách nemá obdoby. Maximálně v Praze, což je naše domácí scéna a hrajeme tam často, ale jinak ne. Kvůli tomu se do Lípy strašně těšíme. A Všudybud? To bylo úplně brutální. My jsme si tam připadali jak hvězdy. 

klub Progres / 22. 10. 2011 / 19:00 / s Los Chuperos