Videožurnál: Vánoční Improtyjátr

Nový formát se chytil, čtvrtý díl improvizační show ve stylu Partičky zaplnil klub Progres takřka do posledního místa. Vánoční speciál byl skvostně obsazen.

Petra Horváthová je veřejnosti známá díky seriálu Cesty domů, ale návštěvníkům Progresu se v minulosti představila i se svou skupinou Monoskop. Jako doma je v klubu Ondřej Homola, který i přes konec skupiny The Roads dál pokračuje ve své berlínské muzikantské misi. Jarka Hylebranta jsme mohli na podzim vidět v novém českém filmu 7 dní hříchu. Štěpán Kňákal vystupuje s novoborským divadelním souborem Nopoď a představil se i v minulých dílech Improtyjátru.

Partička v televizi mě nebaví, ale včera v Progresu jsem se řezal jako už dlouho ne. Pravda, některé vtípky byly za hranou vkusu, ale jde o to, kde kdo tu hranu máme. Každého účinkujícího bych vyzvedl za něco jiného. Nejvíce mě zaujal Štěpán, který je paradoxně jediným úplným uměleckým amatérem, ale měl výhodu v tom, že už měl s formátem zkušenost. Řádil uvolněně, držel představení nad vodou, nahrával. Nejméně zkušeností s improvizací a nejvíce problémů s trémou měl Jarek, postupně se však odvázal. A to tak, že nakonec vystřihl několik striptýzů. Měl několik skutečně vtipných hlášek. Ondřej byl tím, co šel za hranici mého vkusu nejčastěji, ale vše zachránil na závěr svou rolí anglické královny, to jsem už takřka učůrával smíchy a některé hlášky jsem si přeříkával ještě cestou domů. Na Petře bylo znát, že je profík. Když ostatní nevěděli, kudy kam, nahrála jim. Že přihrávku občas nezpracovali, byl spíše jejich problém. Trému měla snad jen dvě minuty, aspoň tu viditelnou.

A zapomenout bych neměl na Petra Heřmanského, který celou show reguloval a dodával jí punc serióznosti.

Opravdu budu muset mít hodně nabitý program, abych na páté pokračování Improtyjátru nepřišel.