Poezie pro 21. století, která je hravá, úderná, reagující na všemožná zábavná i vážná témata. Slam poetry jako jevištní forma se v posledních více než deseti letech stale populární také u českého publika. Ve větších městech patří slam k pravidelným bodům měsíčních programů i proto, že je pro všechny vnímavé diváky bez rozdílu věku. Po úspěchu na loňském Českolipském divadelním podzimu pozval Divadelní klub Jirásek do České Lípy opět výbornou čtveřici slamerů – Anatola Svahilce, Tukana, Davea a Dr. Filipitche.
Mohl bys nezasvěceným čtenářům osvětlit, co je to slam poetry?
Když si termín téměř doslovně přeložíme z angličtiny do češtiny, vznikne nám tím něco jako poezie, která praští. Zakladatel žánru Mark Smith si však slovo slam půjčil z žargonu punkové vlny, a tak by se termín měl překládat spíše jako pogo v poezii. Pogo je ten chaotický tanec, kde noha letí sem a ruka letí tam. Z toho vyvozuji, že jde o poezii, která by vás neměla nudit. Zároveň je nutné zmínit, že je slam poetry především soutěžní disciplína – slameři spolu soupeří a o tom, jak celý boj dopadne, rozhodují výhradně diváci. Což je podle mě na slamu ta lákavá věc – že má divák ve svých rukách neuvěřitelnou moc. Takže zjednodušeně řečeno zápas v poezii naživo.
Slam poetry proniká již několik let i do menších měst. Dá se nějak obecně říci, s jakou odezvou?
Já osobně mám se slam poetry v menších městech takřka výhradně úžasné zkušenosti. Sám jsem rozchodil Sokolov, Chomutov, Klášterec nad Ohří, Strakonice a mnohé další. A to podle mě proto, že jsou lidé v těchto městech kulturně hladovější. Ve velkoměstech, jako je Praha, Brno či Plzeň, máte coby umělec velkou konkurenci a o svoji pozici se více rvete, ale na menších městech jsou lidé rádi, kdykoli se něco děje, a umí to patřičně ocenit.
Jací byli obecně českolipští diváci?
Diváci byli vstřícní a otevření, jeli s námi takříkajíc na stejné vlně. To je vždycky potěšující. Mnoho z nich za námi po akci přišlo, abychom se co nejdřív vrátili, což je pochopitelně hřejivé a motivující. Jestli se na něco opravdu těším, tak na prostory, kde budeme vystupovat. Většinou totiž exhibujeme v klubech, divadelní prkna jsou tak příjemná změna.
Slam poetry je především soutěžní disciplína, slameři spolu soupeří a o tom, jak celý boj dopadne, rozhodují výhradně diváci.
Dají se nějak ve zkratce žánrově, stylem, přístupem ke slamu charakterizovat vystupující, kteří budou k vidění a slyšení v České Lípě?
Nebál bych se říct, že do České Lípy dorazí naprostá špička a elita žánru. Objeví se dva mistři, přičemž oba dva mají i titul vicemistra, a jeden vicemistr, všichni do jednoho jsme mnohonásobní finalisté mistrovství ČR. A obsahově to bude opravdu pestré, neboť máme všichni neuvěřitelný rozsah, snažíme se experimentovat a permanentně výrazově i tematicky posouvat. Anatol Svahilec je komik žánru, Tukan oproti tomu kriticky nejangažovanější, máte se prostě nač těšit!
A jak jsi ty sám prožil ve slamu loňský rok a jaké máš nyní plány?
V roce 2019 se staly dvě zásadní věci: vydal jsem svoji prozatím druhou sbírku slamových veršů, která se jmenuje Promiň, a na Mistrovství ČR ve slam poetry jsem se stal vicemistrem, což mi udělalo radost. V roce 2020 bych se chtěl trochu uklidnit – věnovat se umění se stejnou vervou, ale tak nějak se vnitřně stabilizovat, aby mi ze všeho toho shonu nehráblo. Takže mám spíše abstraktní než konkrétní cíle.
Slam poetry exhibice, 2. 4., Jiráskovo divadlo, 19:00 (vzhledem k mimořádným opatřením v souvislosti se šíření onemocnění COVID-19 bude představení přesunuto na jiný termín)