Dnes je 25. 11. 2024
svátek má Kateřina

8/2011

Do Boru se chystají ústečtí divadelníci, aby představili hru „pronacisticky nakloněného autora Jana Tichého“. Iniciativní antinacistická skupina chystá „protesní shromáždění proti uvádění takových, historii křivících aktů.“  Nadšený z Kravař. Co týden, to nové muzeum. Takoví my v Lípě jsme.   

 

Píše se červen roku 1945. Čtyři obyvatelé Boru žijí normální, byť válkou poznamenané životy a těší se na to, že se život snad vrátí do starých kolejí. Petrovi bylo právě osmnáct, vstoupil do obnovené Čs. armády a má poprvé v životě dívku, o devět let starší Němku Heide. Willy najde svou dětskou lásku v malé Grétce. Hans se chce stát stavitelem a má radost z toho, že se jeho otec vrátil jako primář do nemocnice. Marta pracuje na poště a má spoustu starostí se svatbou své kamarádky Marie. Ta si bere českého mládence. Do jejich životů však zasáhne dozvuk druhé světové války a divoká pomsta...

Ano, v Novém Boru příští týden hostuje ústecký Činoherní klub s adaptací knihy Jana Tichého 32 hodin mezi psem a vlkem.

Ano, houfují se i odpůrci tohoto díla (redakčně neupraveno):

Věc zájmů České republiky.

    Ve středu dne 23. února 2011 uvádí městské divadlo v Novém Boru od 19.00 hodin činohru "32 hodin mezi psem a vlkem" pronacisticky nakloněného autora Jana Tichého v podání Činoherního studia v Ústí nad Labem. Předlohou je stejnojmenné literární dílko, které podle posledních informací nalezlo zájemce o zfilmování. Je to goeblsovsky zpracovaný děj poválečných událostí roku 1945 v Novém Boru, kdy bylo za ilegální držení vojenských zbraní popraveno za stanného práva osm novoborských nacistů. Tichý své dílo okořenil příběhy esesmana Trägera a všem aktérům jeho příběhů nasazuje svatozář nevinnosti.

Čtenáře a diváky těchto "kulturních" děl tak podvádí, protože nacistickou charakteristiku osob o nichž se píše a hraje divadlo či film, zatajuje.  Iniciativní antinacistická skupina z Nového Boru za spolupráce s ČSBS, ČsOL, SUVERENITOU, Občanským sdružením LIDICE, BORÁCI BORÁKŮM a KLUBEM ČESKÉHO POHRANIČÍ zve občany na tiskovou konferenci týkající se narůstajících snah očišťovat nacistické zločince. Tisková konference se koná dne 23. února 2011 od 17.00 hodin v Grandhotelu Pražák v Novém Boru. Pokračovat budeme od 18.30 hodin před městským divadlem, protesním shromážděním proti uvádění takových, historii křivících aktů. 

Je třeba zvednout hlavy, zabránit hanobení našeho státu a našich předků, kteří prošli hrůzami nacistické pakultury jejichž novoborské představitele Tichý a spol obhajuje.

    Srdečně zve Cincibus Zbyněk nejstarší.

A ještě jeden příspěvek k tématu mi dorazil do pošty:

   Další dějství novoborského sporu

Lokální drama, které se odehrává v Novém Boru už víc než dva roky, postupně přesáhlo hranice města, oblasti, dokonce i země. Vstoupily do něj také osobnosti naší kultury a veřejného života a na 23. únor je naplánováno dějství další. Činoherní studio Ústí nad Labem uvede v Novém Boru dramatizaci novely Jana Tichého „32 hodin mezi psem a vlkem“, která vzbudila zájem veřejnosti i kritiky. Ústečtí představí inscenaci v březnu i Praze v rámci přehlídky České divadlo 2011.

   Autor je ale skupinou místních odpůrců neustále napadán jenom proto, že si dovolil popsat poválečné události v českém pohraničí jinak, než jak nás rudá propaganda desítky let napájela. Na středu 23. února od 17 hodin svolávají do Grandhotelu PRAŽÁK v Novém Boru tiskovou konferenci údajně s cílem „zabránit narůstajícím snahám očišťovat válečné zločince“. Po půldruhé hodině se mají přítomní odebrat před městské divadlo, aby zde protestovali proti uvedení dramatu.

Potud všechno zákonné a nenapadnutelné. Oč jde, vyjeví až leták podepsaný Zbyňkem Cincibusem nejstarším, který hrubě zkresleně interpretuje předlohu i divadelní hru. O autorovi Janu Tichém tvrdí, že je „pronacisticky nakloněn“, děj dramatu je prý „goeblsovsky zpracovaný“ (uvádím včetně pravopisných chyb). Pisatel letáku volí urážlivé a skandální výrazivo. Přesto doporučuji autorovi, aby pisatele letáku nežaloval, velice by tím „iniciativní antinacistické skupině“ prospěl. Odpůrcům nepochybně záleží na vystupňované propagaci jejich zaujaté iniciativy a vleklý soudní proces by se jim hodil. Proto také opakovanými revokacemi svého protestu blokují jednací agendu zastupitelstva v neprospěch aktivit městu potřebnějších. Dovoluji si vyjádřit zastupitelům své uznání za jejich pevný a principiální postoj. Konečné posouzení hry by měli rozhorlení odpůrci ponechat bez randálu před divadlem na divácích.

   Odpůrci dramatu i novely vyzkoušeli už všechno včetně útoků na čest autora i jeho otce. Osobně jsem pobouřen, s Janem Tichým jsem studoval a znám celou jeho tvorbu od studentských let, znám dobře i jeho rodinu a garantuju jeho čestnost a občanskou statečnost. Je zřejmé, že bude záležet jenom na novoborské veřejnosti, zda dopustí, aby byl slušný člověk a odpovědný literát dál štván a hanoben v popsaném smyslu.

Občané, možná už znechuceni nekonečnými spory, by neměli rezignovat. Jde i o pověst jejich města a nikdo by proto neměl stát stranou. Kdybych nebyl v uvedený den angažován jinde, určitě bych do Boru přijel. Vyzývám Boráky k osobní podpoře Jana Tichého jak na tiskovce, tak před divadlem. Proti Tichému se spojují síly, jejichž akce – jak jsem přesvědčen – cílí jinam, než deklarují.

                                                                              PhDr. Jan Šolc, Liberec

Tak vám přeji, abyste si středu vychutnali, ať už se kloníte ke kterémukoliv z táborů. Já beru GPS, běžky, hromadu knížek a na týden mizím do míst, kde není wi-fi připojení.

Ještě však k předešlému týdnu. Nejvíce jsem si užil akci, na kterou mě pozval přítel Pavel Hartman, zástupce ředitele základní školy v Kravařích. Kdysi jsme spolu založili na základní škole Špičák dosud vycházející školní časopis Hrupka. Nyní se pokouší podobný plátek vydávat i na svém novém působišti a požádal mě, abych Kravařským novinkám (Kravinkám) dělal kmotra. To jste již zjistili z videožurnálu. Já chci ale spíše něco málo napsat o atmosféře školy. Učit jsem začínal na Špičáku v době, kdy na zdejší školu chodilo hodně přes tisíc dětí, pak jsem pokračoval na gymnáziu. Nemám teda prakticky žádnou zkušenost s vesnickou školou. Proto mě vnitřní klima na ní nadchlo. Jak se všichni znají, jak se oslovují, jak se děti nechají nadchnout pro cokoliv.  Příjemně působili i starosta  Vít Vomáčka či ředitelka školy Miluše Novotná. Celý program si navíc připravily žákyně osmého ročníku, tak jsme do poslední chvíle netušili, co nás vlastně čeká. Škoda, že v Kravařích mají pro chemikáře jen čtyři hodiny. Docela by se mi líbilo na rok, dva vypadnout z tempa, které vyžaduje učení na gymnáziu, a užít si pokusničení s třinácti dětmi ve třídách.

V Kravařích jsem zároveň poprvé četl svou povídku o Velikonocích, která možná bude součástí souboru vznikajícího ve spolupráci s dalšími českými, německými, polskými a lužicko-srbskými autory (a hlavně knihovnami). Nabídl jsem dětem, aby nakreslily obrázky, které pak budou vystaveny v knihovnách a některý z nich možná i použit v samotné knížce. Uvidíme.  Shrnuto, podtrženo: v Kravařích jsem se cítil skutečně dobře. Navíc jsme se dohodli, že by nás Kravinky mohly informovat o dění v obci prostřednictvím i-novin. Zde je první počin.

Zde ještě jednou video:

Další videa toho týdne:

Otevření Centra textilního potisku.

K Centru – snažím se hlavně vžít do pozice turisty, který zavítá do České Lípy. Nejspíše s dětmi. Vzal bych je na hrad, ale na muzeu bych asi ušetřil. Nejsem si jist, jestli by děti zaujal právě textil. Velkým tahákem je samozřejmě možnost něco si sám potisknout. Ale za to se bude připlácet. Z tohoto pohledu je teda nastavené vstupné vysoké (60 Kč pro dospělého, polovina pro dítě, 150 rodinné). Umím si však představit workshopy, které budou táhnout. Jsem zvědav na muzeum v šatlavě. Určitě je nutné pochválit představitele města, že se snaží do České Lípy přitáhnout rekreanty mířící do Sloupu či k Máchovu jezeru. I podle zájmu médií je zřejmé, že zase tolik měst dvě muzea v jednom měsíci neotvírá. Doporučoval bych k sortimentu, který v muzeu potisku je, přidat i knížku Martina Aschenbrennera Příběhy z Českolipska, kde jsem se o tomto fenoménu dozvěděl možná více než z expozice.

A ještě maturitní ples. V komentáři k videožurnálu jsem již napsal, že nejvíce mě potěšilo, jak gradoval. Předtančení tentokrát bylo slabší. Možná proto, že si ho studenti dělali úplně sami a nevzali si na pomoc choreografa. Jenže za to bych je snad ani neměl hanit, ale spíše chválit. Nejvíce mě vzalo, když si holky vzaly mikrofon a zpívaly společně s kapelou. Dvě hodiny kolem půlnoci tak byly jedny z nejlepších, co jsem na plesech zažil. Už kvůli tomu, že většinu ještě nezmohl alkohol.

Sestřih plus něco navíc naleznete ještě v zítřejším videodeníku.

Jak si užít příští týden, pokud nevyužijete jarních prázdnin k odcestování z Lípy či Boru? Právě v úterý se otevírá nová pobočka Vlastivědného muzea v českolipské šatlavě. Ve stejný den vystoupí v KD Crystal  Paul Batto. Ani nechci pomyslet, jak může koncert v Lípě dopadnou. Ale možná jsem přílišný pesimista. Pokud jste tento den v Boru, pak vás třeba přitáhne další z českých pichlavých dokumentů, tentokrát věnovaný korejské továrně v Nošovicích. Ve středu zmíněných 32 hodin mezi psem a vlkem. O víkendu proběhne v Zákupech třetí zdejší Masopust.

Komentáře

Re: 8/2011 Reakce pana Nešpora

Se svolením pana Nešpora zveřejňuji odpověď.

Vážený pane Šolci,

chtěl jsem Vám hned při čtení vašeho článku „Autor se postavil proti rudé
propagandě, teď ho napadají“ napsat obsáhlou odpověď, ale v závěru článku jsem
se dočetl, že jste filosof a pedagog a tudíž Vám připomenu jen fakta.

Rudá propaganda je od vás opravdu silný čaj, protože znám osobně mnoho těch,
kteří bojovali proti nacismu, nikoliv ovšem pod rudým praporem, ale pod křídly
RAF a právě proti jejich postojům k nacismu a jeho glorifikaci asi těžko uplatníte
svoje námitky o rudé propagandě. Nehledě k tomu, že je ten článek nevyvážený,
neboť jste se zapomněl zmínit o propagandě hnědé.

Podle ladění celého článku je zřejmé, že asi nevíte všechno. Troufám si tvrdit, že
i Vás pan Tichý, asi rovněž oklamal, v čemž lze spatřovat, páně Cincibusovo
vyjádření o goebbelsovském zpracování pravdy, jako přiměřené.

Píšete sice pěkně, ale odtažitě od tématu.
V celé kauze jde jen a pouze o Novoborský pomník, na němž jsou jmenovaní
nacisté, tedy o pomník nacistů, stojící na veřejném místě Lesního hřbitova v Novém
Boru.

Myslím, že při vašem založení není třeba se o dalších faktech rozepisovat.

Obhajuje-li kdokoliv nacismus tím, že podporuje existenci pomníků nacistům
vztyčených a dozvím-li se o tom, pak bez ohledu na okolnosti takové obhajoby
protestuji.
Tak se stalo ihned v počátku kauzy pomníku nacistů v novém Boru v lednu 2010.

Veškeré související akce divadelníků a jiných umělců, kteří byli oklamáni a
nepochopili funkci novely Jana Tichého, jsou pro postižené nacismem příliš
iritující na to, abychom k takovým aktům zůstávali lhostejni. Proto demonstrace,
nikoliv rudá agitace, to jste se dost netrefil.

Chtěl jsem říci, že i moje odpověď Vám, je inspirována tím, že panu Tichému v
jeho snažení de-fakto fandíte. Uvědomte si, že takové zakládání pomníků nacistům
je pro řadu odbojářů, kteří válku přežili vlastně rána dýkou do zad. Zač nacisty
bili, když jim teď ti, pro které nasazovali svoje krky, stavějí pomníky.

Za ty, kteří položili svoje životy v boji proti nacismu a už se nemohou veřejně
vyjádřit, jsou tady pozůstalí, aby jejich vůli prosazovali.

Nejsem si jist, že by popravení lidičtí muži podporovali takový pomník, myslím,
že ani slyšet by o něm nechtěli. Dědeček s babičkou, ani moji strýcové a tetičky
zastřelení v Kobylisích by s takovým pomníkem nacistů rovněž nesouhlasili.
Oni totiž všichni popravení z Lidic bojovali proti nacismu na všech frontách i po
své smrti v srdcích těch, kteří s nimi cítili.
Kdyby se bývalo vědělo hned, jak skončily Lidické děti, že byly už koncem
června zaplynovány, věřím tomu pevně, že by válka skončila podstatně dříve.

Všem těm, kteří bojovali proti nacismu, bylo Lidických líto.

Pan Tichý se snaží svými texty vyvolat stejný dojem u dnešní populace, ovšem v
opačném gardu. Jistě uznáte, že to s ohledem na nacistickou minulost postav o
kterých se v představení vypráví, prostě nelze.

Doufám, že jsem Vám vysvětlil, proč byla svolána protestní demonstrace a proč
na ni pojedu, navzdory tomu, že si o mě teď klidně můžete myslet, že jsem byl
zpracován rudou propagandou.
Nebyl jsem zpracován, ale moje rodina byla postižena goebbelsovskou propagandou, tou hnědou, pane Šolci.

Antonín Nešpor

Nahoru

Re: 8/2011 Vyjádření pana Stehlíka

Se svolením pana Stehlíka zveřejňuji:

Několik poznámek k článku "Drama o postřelených Němcích vyvolalo mohutnou vlnu zloby" z úterý 15.2. Protože většinu důležitých faktů a argumentů již napsal Zbyněk Cincibus chci fakta otištěná u článku ještě doplnit o toto: nejde o náhrobek devíti mučeným a postřileným Němcům jak tvrdí jan Tichý, ale o pomník oslavující několik nacistů a jednoho esesáka. Zastřelených tudíž nebylo devět, nýbrž osm, osud onoho esesáka je dodnes nejasný. Iniciativa a finanční podpora pomníku vzešla od rodiny a potomků uvedeného esesáka. Mimochodem pomník stojí na nejčestnějším místě lesního hřbitova v Novém Boru v blízkosti popravených hrdinů Rumburské vzpouy a vojáka Rudé armády.Popravení lidé byli pohřbeni na jiném místě vzdáleném několik set metrů od dnešního pomníku. Pokud dojde k jakékoliv formě demonstrace 23.2. před divadelním představením Činoherního studia Ústí nad Labem, nebude to jenom p roti této hře, ale zejména proti všem lžím a zkresleným faktům, které od začátku tuto kauzu provázejí.Jan Tichý uvádí, že pro některé spoluobčany jakoby druhá světová válka dosud neskončila. Naopak pro J.Tichého a jemu podobné publicity jakoby dějiny začínaly až po 8.květnu 1945. Zdeněk

Nahoru

Re: 8/2011 Vyjádření pana Stehlíka

Haf! Budete-li pánové protestovat zejména proti všem lžím a zkresleným faktům, které od začátku tuto kauzu provázejí, pak budete kálet do vlastního hnízda. Jidiš na to má jeden krásný výraz: chucpe. Haf!

Nahoru

Re: 8/2011 Vyjádření pana Stehlíka

Univerzálně vzdělanej pes,, zejména přes rentgeny, se ozval! Jestli pak pánička po Foxovi sbírá hovínka, která přemoudře trousí.

Nahoru

Re: 8/2011 Záhadný leták pána Cincibuse

Děkuji panu Bártovi za vytištění textu "letáku". Můžete prosím sdělit, kdo Vám text letáku poslal?
Kamarádi J.Tichého, páni Šebelka a J.Šolc ho obdrželi / já vím, že od pana JT pan Šolc mně to v mailu potvrdil/ a na něj v MF Dnes v sobotní odpovídali a docela hezky to rozjeli.
Udělali to samé co dělali soudruzi z anticharty, vyjadřovali se k něčemu, co my jsme neviděli a nečetli.
Pan Šolc se dokonce vysmíval panu Cincibusovi, že místo goebbelsovsky, nebo göbbelsovsky v letáku
je uvedeno goeblsovsky. Úžasná šance pro pokoření pana Cincubuse.
Okamžitě jsem reagoval, napsal reakci. Odpověď nejde, nemohu, je to moc dlouhé, záleží na šéfredaktorovi atd., atd.. Ono je to jinak. Nejsme kamarádi.

Nahoru

Re: 8/2011 Záhadný leták pána Cincibuse

Od pana Šolce je to hlavně modrá propaganda, a v jakých jiných novinách než modrých idnes že.
Ale to je ted prostě moderní, komunismus naruby.

Nahoru

Re: 8/2011

Tak jsem si koupil dnešní MF Dnes cenzura, nebo hluchota pro odpovědi na články Pánů Šebelky a Šolce. Jak pomoci těm, kteří mají opačný názor než kamarádi pana Tichého. Co pan šéfredaktor
Stránský? Kdo vlastně majetní ty deníky, které slyší pouze na jednu stranu. Komu nevadí goebbelsovská propaganda? Proč tomu komu nevadí goebbelsovská propaganda děsně vadí počeštěle psaná geblsovská? Někdo kdysi napsal, že to vadí ychtylům. Ano,Ychtylové mají zelenou!

Nahoru

Re: 8/2011

Nechte historii spát, vážení bojovníci minulých válek, a nechte i mrtvé na pokoji. Pro samou minulost můžete přehlédnout mnohem větší a mnohem reálnější současná nebezpečí.

Nahoru

Re: 8/2011-dotaz na Vltavína

Jak jsem slyšel,tak hru se chystají uvést další divadla, včetně Prahy.
To budou pánové Vltavín-Doškář a spol. jezdit po vlastech českých s paní Bobošíkovou jako Berouskovi s medvědem? Aby ji to neuškodilo před prezidentskými volbami!

Nahoru

Re: 8/2011-Odpověď Ptáku Kohákovi

Je to trhák, pane Kohák, to ví každý Pták.
Tu slávu přenechám panu Tichému a jeho choti, jestli má pan Tichý medvěda to nevím. Vím, že má kamarády v liberecké MF DNES, pak vím, že ho podporuje a za ním stojí Angelus Waldstein a řada dalších hodných. Myslím i ty hodné Trägery, které panu Tichému zapírali, že jejich otec byl nacista a esesák, aby mu mohli NESTYDATĚ, bez povolení postavit pomník na nejčestnějším místě hřbitova.
Je to přesně ve stylu hesla " Mou ctí je věrnost", které je vyryto na dýce hlavního hrdiny Hanse. Je to dýka SSmanů. Tuto dýku obdržel Hans od svého táborového vůdce, po složení zkoušky PIMPFENPROBE.
Co dělá Fox? Ještě se tak potí?

Nahoru

Re: 8/2011

I-noviny vyhlasili nejakou soutez o nejdebilnejsi komentar nebo si fanatik Doskar akorat zapomnel vzit prasky?

Nahoru

Re: 8/2011 odpověď ssamanovi

Nastoupil opět brutální vzdělanec as am, nebo esaman, nebo ssman? Ne, ne, je assam mann. Došel mu dech i argumenty, tak vytáhl prášky. Ftipné.

Nahoru

Re: 8/2011

No,pan Doškář nebo Dobrá zpráva opět neodpověděl. Ptám se, bude jezdit po vlastech českých-třeba až do Opavy a demonstrovat s paní Bobošíkovou,jako jezdí Berouskovi po vlastech českých s medvědem? To se docela prodraží.. A paní Bobošíkové to pomůže u skalních bolševiků a zakomplexovaných jedinců. Od mistra demagogie by se chlapci mohli učit a třeba i pusebníka by dostali, ručku mohou podržet, střevíček zavázat, do kukadel se zadívat.
A Ústí se píše s Ú a ne s kroužkem a ztěží se píše stěží. To jen pro pořádek,aby čeština tak neúpěla.

Nahoru

Re: 8/2011 Odpověď Zd. Stehlíka pro MF i PK

V Boru nejde o kámen ani o knížku

(aneb rudou propagandu střídá hnědá a černá)

Přesně před rokem, v tomto listě (možná ještě dříve v libereckém almanachu) se „liberecký filosof a pedagog“ Jan Šolc zapojil do kulminující diskuze a polemiky v tzv. novoborské kauze kolem pomníku zastřelených sudetských Němců v roce 1945.

V nejčerstvějším jeho příspěvku z minulé víkendové liberecké mutace MF-DNES s titulkem Autor se postavil proti rudé propagandě…atd. píše hned v úvodu, že lokální drama, které se odehrává v Novém Boru už více než dva roky, postupně přesáhlo hranice města, oblasti, dokonce i země.

Až na to město a přesah jeho hranice, dovoluji si autora, potažmo redakci a také zcela zasvěcené a informované čtenáře laskavě upozornit, že ono „lokální drama“ trvá už pět let, a to od chvíle, kdy rada a zastupitelstvo města schválily v lednu 2006 politicky i občansko – právně chybné (dokonce protizákonné) usnesení o postavení inkriminovaného pomníku na lesním hřbitově.

Kromě osoby J.Tichého, potenciálního autora novely, který byl však spolu s dalšími několika lidmi jeho iniciátorem a apologetem, nehrála jinak novela Třicet dva hodin mezi psem a vlkem vůbec žádnou roli, protože vyšla až o dva roky později (2007).

Právě toto literární dílo samo o sobě, ani ve své zdramatizované podobě v této skandální kauze, která se již dávno stala ostudnou kapitolou v novodobých dějinách města, nehraje žádnou klíčovou (jedině toliko zástupnou) roli.

Nanejvýš jako hmatatelný a čitelný literární artefakt. Ovšem nikoliv v podobě a duchu Šolcova článku, ale zcela zjevně v intencích titulku této mé odpovědi.

Autor novely Jan Tichý obhajuje svoje výsostné tvůrčí právo na fabulaci (básnickou licenci) a argumentuje tím, že ani v knížce a ani v její dramatické podobě nejsou uvedena plná jména aktérů a místa děje.

Jenže J.Tichý tuto svou autorskou devízu sám znehodnotil závěrečným přívažkem „Příběh, který se stal“, jímž identifikuje osoby a místo děje (Haidu – dnes Nový Bor), avšak navíc zkresluje a lživě interpretuje tehdejší události. A to vše se nakonec stalo hlavním (prakticky jediným) zdrojem informací budoucím pisatelům.

Knížka je evidentní glorifikací esesáka dr. Trägera a jeho rodiny, počínaje dedikací „Malému Hansovi a všem jeho bratrům a sestrám“, která tak dojala J.Šolce. Já jsem se naproti tomu dočetl, jak ten „malý Hans“ (už čtrnáctiletý člen Hitlerjugend) s nostalgií vzpomíná na pobyt v posledním táboře, na jehož konci chlapci skládali PIMPFENPROBE a večer u táboráku mu vůdce předal nůž na němž bylo napsáno MOU CTÍ JE VĚRNOST. Což je doslova převzato z přísahy příslušníků Waffen SS!

V knížce dále pochodují autorem neoblíbení a ostrakizovaní „svobodovci“ v černých uniformách (má to snad evokovat uniformy SS?). Primář Träger se dojemně v kruhu své rodiny připravuje na novou cestu k ušlechtilému naplňování Hippokratovy přísahy.

Panebože, vždyť i osvětimský „anděl smrti“ Mengele byl lékař…!

Herečka činoherního studia Ústí n.L. v jediné ženské roli Marty v závěrečné replice m.j. říká o obou bratřích, majitelích fabriky (a zajateckého tábora!), že se celou válku chovali k nasazeným zajatcům slušně a s výborem taky teď spolupracovali.

Není pochyb, že jde o válečné zločince bratry Rachmanny (mimochodem Trägerovy příbuzné), kteří ke konci války vypravili pochod smrti padesáti francouzských zajatců, kteří nikdy domů nedošli…atd., atd. Mám ještě pokračovat? Myslím, že netřeba! Jen se zeptám – kde je ta rudá propaganda?

Zdeněk Stehlík

P.S. Nejsem členem KSČM ani jiné levicové strany.

Nahoru