Občas ve Štafetě nebo Deníku vyzdvihnu někoho příliš mladého, bez zkušeností, bez zásluh. A občas mi to někdo vyčte. O to jsem pak více nadšený, když se ukáže, že jsem měl dobrý čuch na někoho, kdo se o pár let později skutečně prosadí.
Příkladem je David Tichý. Před necelými čtyřmi lety jsem se pokoušel sestavit žebříček (zde) budoucích největších osobností Českolipska a jeho jsem umístil na první místo. A ejhle, jeho kapela MANON MEURT je letos nominovaná na Cenu Anděl v kategorii Alternativa a elektronika. Rozhovor s Davidem si můžete přečíst například na webu rádia Wave. Mihl se i rozhovorem s Janem P. Muchowem, který jim poslední desku produkoval (zde).
Když byl v České Lípě na návštěvě u rodičů Ondřej Soukup, skočili jsme spolu na pivo a sepsali spolu jeden z dílů Štafety, najdete ho zde. Uběhl rok a půl a takto v současnosti vypadá jeho životopis (vytaženo z jeho nových oficiálních stránek):
V roli asistenta dirigenta Lutze de Veera (Norimberská opera) a režiséra Marcina Lakomickiho (Státní opera Berlín) na Berlin Opera Academy nastudoval a dirigoval Humperdinckovu operu Jeníček a Mařenkana festivalu OpernFest. Dále asistoval dirigentům jako William Conway (Chamber Orchestra of Europe) a Gregory Batsleer (SCO a RSNO Chorus). K dnešnímu dni byl oceněn několika cenami a stipendii za dirigování, naposledy to byla Roderick Brydon memorial award.
Na soukromých hodinách a mistrovských kurzech studoval s několika z předních světových dirigentů a učitelů dirigování včetně Jormy Panuly, Atso Almily (Sibeliova Akademie), Clarka Rundella, Marka Herona (oba RNCM), a Kennetha Kieslera (University of Michigan). V rámci kurzů Ondřej spolupracoval s Filharmonií Bohuslava Martinů, Liepaja Symphony Orchestra a Cameratou Antonio Soler.
Jako skladatel dosáhl finále mezinárodní kompoziční soutěže Maurice Ravela se skladbou Reverie for Solo Trumpet. S EUBB předvedl svou skladbu A Balkanic Eruption a po boku dalších českých skladeb ji nahrál na CD. Jeho Pitch Black se dostalo premiéry na koncertu Interconnect pořádané Scottish Chamber Orchestra. Ondřej je neochvějným příznivcem a podporovatelem hudby soudobých skladatelů. Úzce spolupracoval s EUSO na jejich posledních dvou kompozičních soutěžích Emre Araci a založil i spoluorganizoval soutěž EUBB v posledních čtyřech letech. Mezi jeho učitele kompozice patřili profesor Peter Nelson (Edinburská univerzita), Gareth Williams (Scottish Opera), a Marijn Simons (asociován s Berlínskou filharmonií, Los Angelskou filharmonií a dalšími).
Kromě dirigování a kompozice získal ceny ve hře na trubku a nahrál několik CD. Jeho orchestrální repertoár čítá i skladby jako Stravinského Svěcení jara (koncert v Caird Hall, Dundee), Ptáka Ohniváka, Brucknerovu sedmou symfonii, Mussorgského Obrázky z výstavy a Gershwinova Američana v Paříži (koncert v Usher Hall, Edinburk).
Rozhledna Špičák
Ve čtvrtek se mně a v kopiích i některým českolipským radním ozval Pavel Gejdoš, emeritní předseda Klubu přátel rozhleden. Rozesmutnil ho jeden z mých rozhovorů se starostkou města (zde). Mimo jiné napsal: ůNa rozhledně jsme byli. Technologie jsou umístěné na prstenci kolem věže, ničemu nezavazejí. Z horní terasy je NÁDHERNÝ výhled, troufnu si říct naprosto nejhezčí na celém Českolipsku a okolí, srovnatelný snad pouze s Bezdězem. Přikládám fotografie. Klidně je použijte k argumentaci pro potřebnost odkupu/trvalého zpřístupnění věže.
Prosím neuvažujte o stavbě žádných nových rozhleden, ale važme si historické památky s luxusním výhledem, která už stojí. Naši předkové velmi dobře věděli, kde rozhledny stavět. Važme si jejich odkazu.
Historické rozhledny mají mnohem většího genia loci než novostavby..."
Mimo jiné mi poskytl fotografie, které dnešní deník doprovázejí.
I já si myslím, že rozhledna patří na Špičák a vše ostatní je jen chabá záplata. Jestli jsem správně pochopil priority současného vedení radnice, rozhledna na Špičáku není na programu.
Komentáře
Re: 5/2019
4. Únor 2019 - 10:35 | Vendelin Svidrnoha
Dobrý den a děkuji, konečně se také někdo z řad „odborné veřejnosti“ vyjádřil k záležitosti rozhledny na Špičáku. Fotky jsou pěkné a asi i hovoří za vše. Tady se pořád jen hledají důvody, proč to nejde a přebírá se názor majitele, který samozřejmě nemá potřebu rozhledu otevřít, protože by s tím měl akorát navíc starosti (náklady), a pak se to navenek papouškuje jako nerealizovatelné. Já sám sem několikrát psal, že tam zásadní problém nevidím, pozemky okolo jsou stále města, veřejná cesta tam je, takže kdyby se trochu víc chtělo, tak by to šlo….
Nahoru