4/2016

Česká Lípa olympijská aneb apríl je v dubnu. Lidé se přestali stydět. Brána zla se pootevřela. Už jste viděli Lídu Baarovou?

Tento týden nejen mě zaujal nápad sportovního výboru města vzít jako jedno z kritérií pro udílení dotací skutečnost, jestli daný sport je či není olympijský.

Celý nápad ještě čeká schvalování na zasedání zastupitelů. Snad se ze zápisu dozvíme, z čí hlavy je.

Pro výpočet dotace by měla být rozhodující tato kritéria:

1. věk

2. historie klubu s ohledem na využívání dotačních programů

3. olympijský sport

4. nákladovost

5. vícezdrojové financování

Takový florbal, o jehož ponížení zřejmě jde ze všeho nejvíce, bude bit na několika frontách. Jako neolympijský dostane o dvacet bodů méně než například fotbal. V kategorii nákladovosti je až ve třetí skupině (30 bodů). Hokej (zastupitel Binder) by dostal za nákladovost 60 bodů, fotbal, plavání (zastupitelka Chocová) a krasobruslení (stínový zastupitel, jehož jméno se nesmí vyslovit) 45 bodů. 

Osobně věřím v soudnost zastupitelů a v neschválení tohoto paskvilu.

S dotacemi na sport jsou problémy od okamžiku, kdy zasedání sleduji. Jeden čas jsem si však myslel, že jsou poměrně spravedlivé. Kritéria se však překrucují po každých volbách, někteří sportovci se ani netají tím, že se chtějí nechat zvolit právě proto, aby porcování medvídka neproběhlo bez nich.

I když budu naivní a nebudu si myslet, že je to naschvál, stejně nechápu, proč by se měly dotace rozdělovat podle toho, jestli jde o sport olympijský či nikoliv. Město přece dotuje mladé sportovce kvůli tomu, aby nelítali bezcílně po sídlištích, netagovali zastávky a nefetovali v parku. Je úplně jedno, jestli děti ve volném čase prohánějí neolympijský florbalový míček nebo olympijský puk. Nebo má snad vedení města ambice konkurovat metropolím a požádat v budoucnu o pořadatelství olympijských her?

Pokud budou pravidla schválena v této podobě, evidentně poškozují dlouhodobě nejúspěšnější oddíly – futsalisty, florbalisty či karatisty. Zrovna minulý týden jsem byl na florbalu. Tribuny plné, přestože je z nich prd vidět, maminky a tatínkové vyzvedávali své malé hráče z odpoledních zápasů. Můžu si o ambicích Štěpána Slaného myslet cokoliv, může mi vadit jeho tvrdá hra, ale možná kdyby nebyl takový, jaký je, spousta lidí v tomhle státě ani netuší, kde Česká Lípa leží.

Karate zrovna neholduju, ale Pavel Znamenáček dělá pro Lípu minimálně to co, pro ni dělají skauti – vychovává nám naše děti. Podobnou větu bych o olympijském fotbalu nenapsal.

Tento týden mě zaujalo, jak dále se rozděluje národ. Například u pokračování reality show Prostřeno. Koukal jsem na něj, protože jednou ze soutěžících byla naše bývalá studentka. Ta sice vyhrála, ale ostatní občany více zaujala muslimka.

Otevřely se brány zla. Asi každý si doma občas myslíme něco, za co se stydíme. Občas v soukromí prohodíme nějaký ten vtípek o policajtech, cikánech či muslimech, ale poslední dobou se lidé nestydí vůbec za nic. Blogeři, přispěvatele v diskusích se předhánějí v tom, kdo napíše otřesnější věc. Neštítí se opravdu ničeho. Oslavují každého utopeného ve Středozemním moři, přejí si udusit své bližní vepřovým a utopit je v alkoholu. I já občas dostávám naloženo a to se k uprchlické krizi prakticky veřejně nevyjadřuji. Jen si myslím, že bychom měli zůstat lidmi, byť si zakládáme na tom, že nám komunisti vyhnali Boha z hlavy.  

Národ rozděluje i film o Lídě Baarové. Svůj názor si můžete udělat ještě zkraje příštího týdne. Recenzi k němu už napsal kdekterý jouda. V knihovně bude v úterý besedovat Mirka Kadlecová. Akce je pořádána u příležitosti Dne holocaustu a jak paní Mirku znám, bude to hodně o Kristu. Ve středu hraje U Bílýho černocha polský quintet HoTS Band. Ve čtvrtek startuje v kinech film Do posledního dechu (viz trailer). V pátek se uskuteční reprezentační ples města Česká Lípa. V sobotu křtí svou novou desku skupina Papír Sklo Plasty. To já si na jejich koncert zajel do Doubice. V okamžiku, kdy deník vychází ještě v Doubici jsem.

Příští neděli se válím v lázních, tak deník nevyjde.