39/2019

Эрхэм хүндэт монгол хөршүүд ээ,

Та бүхнийг амьдралынхаа нэгээхэн хэсгийг зарцуулан хотын төлөөлөгчидтэй хүрэлцэн ирж уулзахыг урьж байна.

Бидний хамтран амьдрах байдал жигд, харилцан хүндэтгэлтэй байх нь бидний хувьд маш чухал юм. Та бүхэн 28. 11. 2019 v 16:00 нд бага сургууль гудамж Antonína Sovy 3056 газар хүрэлцэн ирж бид бүхэнтэй Чэх улсийн Чэска липа хотийн үндсэн дүрэм журам, амьдралын нөхцөл байдлын талаар ярилцах боломжтой юм.

Nevím, jestli můj deník čte někdo z našich mongolských spoluobčanů, ale i pro ty ostatní je určitě poučné seznámit se s mongolštinou a jejich písmem. Překlad předešlého je:

„Vážení mongolští sousedé,

zveme vás na setkání s představiteli města, v němž jste se rozhodli strávit část svého života. Je pro nás velice důležité, aby naše soužití probíhalo hladce a se vzájemným respektem. Přijďte proto 28. 11. 2019 v 16:00 h. do Základní školy Slovanka, ul. Antonína Sovy 3056, na schůzku, kde se se bude mluvit o základních pravidlech a podmínkách života v České republice i v České Lípě.“

Jsem rád, že se zastupitelé města staví k problematice zahraničních dělníků čelem a snaží se s nimi komunikovat. V tomto případě jde o výzvu starostky města a podle reakcí na facebooku se dostala i do mongolské komunity. Skoro 70 jich výzvu sdílelo a více než stovka ji lajkovala.

Lípa Musica

Na poslední chvíli jsem vyrazil na další akci festivalu Lípa Musica. Nikdy bych netušil, že půjdu úplně odvařený z vystoupení mima. Koukal jsem se do svých deníku, naposledy jsem byl na pantomimě před skoro 33 lety.

Kamarádil jsem se s dnes již známým hercem Martinem Myšičkou, který naši partu neustále kulturně vzdělával. Vymetali jsme Rubín, Vinohradské divadlo i Baráčnickou rychtu. Mimo jiné nás vzal i na pantomimu. Nejvíce mi v hlavě utkvěla následující historka.

Měli jsme v partě i dívku, které propadala v úplně historický smích při slově bandaska. Martin o přestávce zašel za mimem a ukecal ho, jestli by přece jen během představení nemohl vyslovit aspoň jedno slovo. Stalo se a … bylo po představení.

Ani letos jsem neplánoval, že bych na pantomimu zavítal, ale manželčině kolegyni zbyly dva lístky. Bál jsem se, jak to po dlouhém pracovním dni dám. A takové zážitky jsou asi nejlepší. Moc se netěšit, zvednout se od práce a za půl hodiny už sedět v Jiráskově divadle.

Radim Vizváry mě úplně rozebral. Rozjížděl se pantomimickými standardy. Fascinoval pohybem, mimikou, soustředěním, vlastním tělem. Překračoval žánry. Chvíli balet jednoho muže, pak pubertální řachanda. Jako diváci jsme končili vestoje a s dlouhým potleskem.   

Opět musím jen poděkovat organizátorům, jak edukativně na českolipskou veřejnost působí. Jako na servírovacím stolku nám přivážejí ty největší špeky současné kultury, o kterých bychom my průměráci neměli ani tuchu.

Fotogalerie je zde.

Cesta do pravěku a Bosna

Ve středu dopoledne jsem se svými žáčky zamířil do dokského kina na rekonstruovanou podobu Cesty do pravěku.

Kdybych sestavoval žebříček nejoblíbenějších filmů mého dětství, byla by to tato Zemanova klasika na prvním. On převedl na plátno jeden z mých klukovských snů. Když se jednou za rok tento snímek objevil v televizním programu, vše jsem se snažil uspořádat tak, abych o něj nepřišel. Výsledkem bylo, že jsem se těšil možná víc než prvňáci.

Večer jsem ještě navštívil kino v Turnově, kde se odehrála přednáška etnografa Libora Drahoňovského na téma Bosna a Hercegovina

Normálně na cestopisné přednášky nechodím, protože závidím. Tentokrát jsem to pojal jako vzdělávací akci, protože jsem vyslyšel volání svých bývalých studentů a chystám už 22. Expedici. A právě do Bosny a Hercegoviny. Bál jsem se, že po opuštění gymnázia bude problém akci naplnit, ale během tří hodin se mi přihlásilo 60 lidí.

Balón

Minulou sobotu, už po napsání deníku, jsem manželce dělal doprovod při letu balónem. O svém snu někdy letět se svěřila, když jsme byli na Vratných lahvích. Tři roky jsme čekali, vyměnili agenturu a minulý týden konečně letěla. Tuto agenturu, viz fotky, můžeme doporučit. Naprostá profesionalita, zážitek, jak měl být, i když viditelnost nebyla ideální.