22/2014 (více textu a videa ze Všudybudu)

Tak teď již v klidu se ohlédnu za Všudybudem, svýma očima, oficiálně zřejmě něco dodají pořadatelé. Za vrchol považuji vystoupení Brňáků.

Naprosto mě svým sólovým vystoupením odzbrojil Martin Kyšperský. Je nesmírně muzikální, nápaditý, na pódiu působí, jako kluk, kterého mají holky potřebu chránit. Při skladbě Nejtišší kapela byste v Centru textilního tisku slyšeli pověstný špendlík spadnout, při další skladbě Květů – Balónu – přemýšlíte, proč už to dávno není hit našich rádií. Místo starých nahrávek Korna s Neckářem.

O dvě hodiny později se Kyšperský objevil na pódiu znova – jako basák skupiny Mucha, lépe řečeno jako ten, kdo kryje záda Nikole Muchové. Nikola je čtyřiadvacetiletý živel původem z Kyjova, který měl velkou potřebu vyjadřovat se zejména k úloze mužů v jeho životě. Kyšperský a spol. k tomu něco přidali a vznikl femipunk :o). Nikola má velké charisma, bosá, zkřížené nohy, zahalená do šátku, (u kterého přemýšlíte, jestli pod ním něco má) vyceněné zuby, vykulené oči, rozcuch a najednou s ní padesát lidí zpívá popěvek: „Mrdá mi v hlavě…“ Mimochodem největší hit, kterého se asi v rádiu také nedočkáme. Škoda, není ani o rouhání, ani o pohlavních stycích.

Krátké video z vystoupení Brňáků:

Mezi další hvězdy měla patřit skupina Hentai Corporation, dokonce byli napsaní na programu největším písmem a na prvním místě. Prý kontroverzní pražská skupina, která se trefuje do politiků a hvězd šoubyznysu. No nevím, co je trefného a kontroverzního na komentování vagíny (řečeno jinak) Livie Klausové a prohlášeních, že Slovensko už patří k Asii. Nechat se pozvat do Lípy a pak o nás mluvit jako o vidlácích si spíše zaslouží přívlastek nekorektní. Zkrátka další kapela z Prahe, která obšlehne něco z Arakainů, tu vystřihne Zubatou od Výběru a myslí si, že si před ní v Sudetech sedneme na prdel. To mi přišli daleko upřímnější třeba mimoňští Doorface nebo totálně nesladění a nevyhraní nováčci Autumn Lonely Alley (kterým chyběl basák). Na videu je však jako první liberecký Backfist, který zahájil brzy odpoledne program na Louce. Před hradem to bylo zadarmo, byla tam chvílemi dost dobrá atmosféra, navíc i lepší zvuk, když zrovna nevypadly nějaké odposlechy.

Hodně jsem se těšil na hardcoreovou scénu v Cascadě, ale prostě jsem to nedával. Naprosto předimenzovaný zvuk, to bych neslyšel do středy. Dvakrát jsem tam nakoukl – na videu jsou Fail a TAT. Chtěl jsem ještě jít na Incarnate, ale vzdal jsem to. Někdy příště a venku.

Když jsem v jednom ze sobotních žebříčků (zde) vybíral nejlepší českolipskou kapelu, byly na prvních čtyřech místech Scream of the Lambs, Area Core, Papír Sklo Plasty a VyjakoMy. Po letošním Všudybudu nemusím přemýšlet o změnách, což je tak trochu škoda. Potěšili Papíři, začali dvěma novinkami, teda aspoň pro mě. Scream of the Lambs nezklamali, ale ani nepřekvapili. Atmosféra jejich koncertu byla nejlepší z celého festivalu, aspoň co jsem stihl. Area Core a VyjakoMy hráli v Centru textilního tisku – a trochu si otočili role. Tvrďáci z Area Core hráli unplugged, VyjakoMy měli přezvučeno (aspoň v tu chvíli pro mě) a musel jsem utéct. Manželka však vydržela a zařadila mezi nejlepší koncerty víkendu. (Do videa se mi ještě omylem podařilo přidat páteční Šašky bez hodnosti. Nějaká symbolika?)

Na poslední video jsem dal všechno, co se mi tematicky nepodařilo dát jinam.

Homoton - duo, které by chtělo být vtipné.

Pupíček, který křtil svou novou desku a slavil deset let existence. Z adolescentů jsou dnes pan porodník či právník, ale stále hrajou ty svoje prasárničky, které mě stále baví. Jen už musím mít pár piv v sobě.

Lanterna Futuri Band - každý rok vznikne během našeho gymnaziálního projektu několik kapel, ta loňská dokázala přežít projektový týden a pochlubit se na začátku sobotního programu.

Progresky - ve sklepě krásné holky učily, jak dělat improvizované divadlo. Málem jsem se do toho nechal zatáhnout.

Tetrahop a chvíli později Swayambu jsou hosté z Boru. Precizní, ale pro mě jen náladovka. Má hudba to není.

Kittchen je na mě moc intelektuální. Uznávám ho. Teď ho mimochodem poslouchám, ale hlavně proto, že přemýšlím, proč ostatním připadá tak dobrý.

Deflorenc 13:30, dvojice, v níž jeden zpívá a druhý vypráví. Příjemné sklepní odlehčení.

Příležitostný orchestr ZUŠ se moc nehodil. Na hlavní scéně ještě dozníval thrash metal, na Louce se pilo a debatovalo ve velkém a někdo do toho přišel s uměním. Působilo to na mě až nedůstojně.

Končil jsem s the Moonshine Howlers. Ještě hodně jsem toho chtěl slyšet a vidět, ale byl jsem již přesycen (nikoliv přepit, dal jsem jedno velký, jedno malý ... aha, možná dehydratován) a šel koukat na fotbal. Těším se na dojmy ostatních.

Trochu jsem kritizoval, ale na konci chci poděkovat organizátorům. Byl to další super víkend díky Goťákovi, Vítečkovi, Kočovce a mnoha dalším. Škoda, že Českolipané nejsou větší patrioti.

Celý příští týden jsem se studentkami v jižních Čechách na finále Zlatého listu, deník určitě v neděli nevyjde.