2/2019

Po minulém deníku jsem čekal spršku nenávistných příspěvků, ta se však nekonala. Místo toho mi přišlo více než deset vzkazů, že se mnou lidé souhlasí a že jsou rádi, že s Mongoly mají někteří i dobré zkušenosti.

Po volbách jsem si pochvaloval, že na facebooku usnuly stránky typu Českolipské drbny. Objevila se ale nová, která se vehementně snaží získat pozornost třeba tím, že své příspěvky taguje i-novinami. Autor stránek upozorňuje na nešvary, které v Lípě vidí. Většina příspěvků mě zaujala a souhlasil jsem s nimi, i když se přiznám, že už jsem z negativní „žurnalistiky“ hodně unavený.  I díky tomu považuji za svůj největší přínos seriál Štafeta, ve kterém se snažím představovat zajímavé lidi regionu. Baví mě to více, než jen rozeštvávat lidi (ano, taky jsem si prošel obdobím, během něhož mi jeden zastupitel řekl: „Bárto, vy jste takovej nestranej, vy už jste tady nasral všechny.“)

V pátek mě ale stránka s názvem Česká Lípa město k blití naštvala. Zveřejnila schéma s počtem cizinců s povoleným pobytem v okrese Česká Lípa a s klasickým komentářem. Vyměnili jsme si dva názory.

Já: A co je na tom k blití? Většina z nich sem přišla normálně pracovat. Stejně jako kdysi předci většiny Českolipanů. Bude taky graf zakomplexovaných Českolipanů, kteří nikdy nebyli v divadle, nikdy nefandili v Lípě na fotbale, florbalu nebo basketu?

Autor stránek: Samozřejmě není vůbec žádný problém, že v našem městě se vytvářejí skupiny neintegrovaných otroků, kteří srážejí mzdovou hladinu pro naše zaměstnance. Jediný, kdo z toho profituje jsou podniky často opět v rukou cizího kapitálu, tudíž bez odpovědnosti k naší zemi: dnes mají fabriku tady, zítra třeba v Malajsii. Jak moc to není problém se můžeme podívat do sousedního Německa, kam také přišli ti hodní a pracovití Turci jen na chvilku a na práci. Jak moc se jim ta integrace povedla, se běžte podívat třeba do Berlína do čtvrti Neukolln. Tudíž tisíce bezprizorních cizinců ve městě je sakra problém, který se podle zpráv brzy zvýší o Indy a Rumuny. A ty kydy o zakomplexovaných Českolipanech si nechte od cesty, taky bych mohl vytáhnout sluníčkáře, ale je to trochu pod úroveň.

Tak jsem mu teď udělal trochu reklamu, snad to ocení. Ony se ty naše názory zase tak moc neliší. I já si myslím, že jde o neintegrované otroky, jen se snažím věřit tomu, že se integrovat dají. Osobně to vidím na jejich dětech.

Čekal jsem, které národnosti bude první letošní Českolipan. Tak letos nejde o Roma, ale o vietnamského chlapečka jménem Nguyen Hong Hai Dang. Jeho matka zde žije už osm let a předpokládám, že kluk bude časem umět normálně česky, bude chodit do tanečních a bude snít o tom, že vystuduje práva nebo medicínu. Fakt netuším, kde je problém. Na netu vidím denně desítky Čechů, kteří se minimálně psát nenaučili a svůj neúspěch svalují na to, že jim Mongolové srážejí mzdovou hladinu.

Včera se mi podařilo skloubit tři své koníčky do jedné akce. Vypravil jsem se na Kostecko, kde dál zkoumám osudy svých předků, a zároveň jsem lovil keše. Závěr dne jsem pák strávil v Kamenici, na eventu o Svatojakubské cestě. Paní sice odešla méně etap než já, ale ve Španělsku a v jednom tahu. Krása. Jen mě děsí, že aspoň ve Španělsku se z toho stala taková masovka, že snad ani nemá smysl tam jezdit, aspoň ne v létě. Tři sta tisíc poutníků za jeden rok už je opravdu trochu moc. Zlaté Čechy, zatím jsem za dvacet dva etap potkal jen jednu dvojici.