21/2020

Ať už hejtman Libereckého kraje Martin Půta udělal to, z čeho byl obviněn, nebo neudělal, je hrůzné, že se proces táhl tak dlouho.

A vše stále není u konce. Rozsudek není pravomocný, takže konce celé kauzy se dočkám zřejmě až v okamžiku, kdy půjdu do důchodu.

Ne, že bych očekával pravdu. Ale sám za sebe jsem rád, že Martin Půta je hejtmanem Libereckého kraje. Svou pozici si u mě posílil v době koronakrize. Sledoval jsem jeho videokonference, zajímala mě jeho prezentace … a kam se hrabou naši vrcholní představitelé. Byl bych rád, kdyby Martin Půta měl klid na práci a v kraji to bylo vidět.

Vždy je mi divné, když podobný rozsudek padne díky tomu, že nějaký důkaz je označen jako nezákonně pořízený, třeba odposlech. Ale umím si představit, co by kdo vydedukoval z některých mých telefonátů. Jsem ironický, dvojsmyslný, rádobyvtipný. Kdyby někdo vytrhl z kontextu některé mé hovory, také by mě mohl podezírat z řady činů, které mě ve skutečnosti ani nenapadly. Hlavně mi bylo divné, proč by zrovna Půta měl zapotřebí brát úplatek ve výši, která by mu zřejmě nijak zásadně nezměnila kvalitu života.

Ale je mi jasné, že se Půty zastávám, je mi sympatický. A v případě politiků málokdo z nás uvažuje racionálně. To je vidět i na všech těch diskusích pod články o politice v novinách.

Schválně jsem si pro sebe oznámkoval pár politiků podle míry sympatie, které k nim cítím. Bez ohledu na jejich činy. Pětku mají ti, které, když vidím v televizi, přepnu anebo začnu nekontrolovaně sprostě nadávat. Jedničku mají ti, které vnímám naprosto nekriticky. Museli by je skutečně odsoudit za hodně ošklivý čin, abych si řekl: „Tak to mě mrzí.“

Nejprve prezidenti.

Václav Havel 1 (Typický příklad. Jasně, pil, kouřil, dal širokou amnestii, psal věci, kterým rozumí jen pár inťošů, měl naivní nápady o budoucnosti našeho zbrojního průmyslu…ale na dlouho to byl jediný prezident, kterého jsem měl rád.)

Václav Klaus 4 (Namyšlenec, ale kdysi jsem byl také voličem ODS.)

Miloš Zeman 5 (Ale dříve jsem měl rád jeho bonmoty. Vše se zlomilo, když jsem si přečetl jeho knihu.)  

Lídři stran

Andrej Babiš 4 (Nevnímám ho úplně kriticky, ale jsem přesvědčen, že jeden člověk by neměl mít takovou politickou, ekonomickou i mediální moc zároveň. Problém mám spíše s jeho voliči než s Babišem osobně.)

Miroslav Kalousek 2 (Dříve bych mu dal jedničku, ale trochu u mě klesnul, když jsem měl možnost si s ním asi dvacet minut povídat. Naučené odpovědi, image pro část voličů. Už nikdy nepřekročí svůj stín a nestane se lídrem.)

Došlo mi, že ostatním předsedům (kromě komunistů) bych dal trojku, protože jsou pro mě šedými myšmi.

Místní a regionální politici.

Jasné, že Martin Půta je pro mě jednička.

Zvláštní vztah mám k Petrovi Skokanovi. Přestože jsem nesouhlasil s politikou ODS v České Lípě, hlas jsem mu běžně dával. Byl pro mě v zastupitelstvu lídrem, osobností. Volit jsem ho přestal, když vstoupil do Věcí veřejných. Pak jsme se seznámili osobně, dvakrát byl se mnou na Expedici. Včetně té, kdy jsme více než týden žili odtržení od světa v ukrajinských horách. A stal se člověkem, kterého vždy rád uvidím. Třeba kvůli tomu, že má Českou Lípu skutečně rád. Dal bych mu dvojku.

(Jako Kalouskovi – vzpomněl jsem si na jejich koexistenci v parlamentu. Video určitě některé z vás potěší. Nevím, jestli Petra.)

Tak to byla taková lekce z novinářské nezávislosti. Ale schválně si sáhněte do svědomí, kdo z vás volí racionálně a kdo za sebe necháváte volit své emoce.

Jsem rád, že Havla mají rádi i v Pečkách. Vyfoceno během další etapy Svatojakubské cesty minulou neděli.

Něco z mého týdne.

Začal jsem trochu brzdit s naukovými videi, protože dost dětí se už vrátilo do škol a klesá mi k mé nelibosti sledovanost. Ale pokračovat chci. Už kvůli tomu, že se napříč republikou vytvořila skupinka dětí, které to skutečně baví a nekoukají jen kvůli tomu, že jim to sdílejí jejich učitelky. Také kvůli tomu, že se dětem hezky daří mapovat procesy v přírodě, týden po týdnu.

Ve středu jsem už s první skupinkou okenských dětí vyrazil do terénu a ulovili jsme v okolí několik zajímavých živočichů, kteří se objevili ve videu s číslem 42. Asi někudy tudy vede cesta k pokračování projektu.

Z grantu jsme kromě dalších mikroskopů, pH metru, měřáku koncentrace oxidu uhličitého či hlukoměru koupili i časosběrnou kameru. Zatím si s ní hraji sám a vymýšlím, jak ji efektivně využít. Toto je můj druhý pokus o časosběr na Hruboskalsku.

V sobotu jsem vyrazil ke krásnému mostu, jehož trosky zůstaly za Ploužnicí po odchodu sovětské armády. Parkoval jsem v Hradčanech. S láskou vzpomínám na dobu, kdy jsem se na Českolipsko přistěhoval a v okolí Hradčan třeba celý den nenarazil na člověka. Včera tam bylo doslova narváno. Cyklisté, bruslaři, letadla, motorky, rychlá auta, dokonce už i plavec, hračička s dronem … stovky lidí.