10/2015

Každý týden nám vedení města představí nějakou kauzu. Tentokrát šlo o show v podobě rozpadu staré koalice a především zdejší buňky ANO. Hláškou týdne se určitě stane vyjádření místostarostky Šafránkové: Do zastupitelstva jsem byla zvolena jako občan České Lípy, To, že jsem šla s Anem, je až druhé."

A nejhorší je, že má pravdu. ANO bylo jen výtah k moci, ale teď je tam za sebe. Můžeme všichni namítat, že bez ANO by po ní neštěkl ani pes, ale to je tak všechno, co můžeme dělat. Nafackovat si mohou především voliči ANO. Od začátku jsem upozorňoval, že za tento subjekt kandidují lidé, kteří se jen snaží po Babišových zádech vyšplhat do funkcí. A nikdo je nezná.

Romana Žatecká se v politice pohybovala minimálně čtyři roky, Juraj Raninec více než deset, Petr Skokan je v ní snad od narození. Už se nějak vyprofilovali, bylo možné se nějak ztotožnit s jejich předchozími kroky. Anebo se od nich distancovat. Ale co proboha lidí dopředu věděli o Aleně Šafránkové? Nebo o Zdeňkovi Ježákovi? Nejhorší je, že ti stejní ignoranti, kteří v různých předchozích volbách volili Věci veřejné, Úsvit nebo teď ANO, nám klidně příště do zastupitelstva, parlamentu nebo na hrad vytáhnou někoho ze sdružení NE 2016.

Kauza zastínila hlavní důvod, proč se zastupitelé tento týden sešli. Především konečně schválili dotační programy (ano, tak se nyní tyto procesy jmenují). Vyhlášeno jich zatím bylo osm, do kterých město vloží necelých 14 milionů korun. Ještě půl milionu je ve Fondu rady města. Zákon už by neměl umožňovat, že se zastupitelstvo rozhodne a po nějakém zákulisním jednání přiklepne pár desítek tisíc jako mimořádný příspěvek. Zpoždění, které některým organizacím komplikuje činnost, není zaviněno zastupiteli, ale novelou zákona o rozpočtových pravidlech.

Novinkou je skutečnost, že nyní musí dotační programy viset měsíc na úřední desce a teprve v květnu se budou podávat žádosti.

Jak už jsem psal dříve, vznikne i nový dotační program pro nadané děti, vloženy do něj budou prostředky, které město dříve investovalo do podivné soutěže s názvem Zlatý oříšek.

Do Česka právě vstoupil konvoj americké armády. Jsem na té straně, která je ráda. Ale jde spíše o emoční věc než nějakou rozumovou. Jak jsem se dočetl, podobných konvojů tady projíždějí stovky, jen tomuto je věnována mediální pozornost. A díky médiím z toho bude maximálně ostuda, vždyť už také v BabišDnes píší: „Cesta z Vratislavi byla bez problémů. Toto jsou první protesty, se kterými jsme se setkali,“ řekl MF DNES důstojník John Wollaston.

Kecá, koukal jsem na polskou televizi, i tam dali prostor nějakému mladíkovi, kterému se to nelíbilo.

Tato věta zcela zakryje skutečnost, že v Náchodě je daleko více lidí, kteří Američany vítají nebo si aspoň se zájmem přišli prohlédnout jejich techniku. Jak jsem vlastně v tomto deníku už naznačil: daleko více pozornosti dostávají hlášky bezvýznamných jedinců a občas nám uniká podstata.

Čtyři dny předchozího týdne jsem strávil v Německu, na dalším pokračování projektu Lanterna Futuri. Nabízím aspoň flipová videa ze závěru hudební a divadelní dílny.

Kam vyrazit příští týden? Já snad budu na jeho konci za mořem, ale vy si nenechte ujít Pašije. Letos s novým Kristem a novým režisérem. Jedna z nejlepších akcí roku v Lípě se blíží!

Do kin také vstupuje další český film Lovci a oběti a také polské drama Město 44. Daleko více mě láká druhý jmenovaný. Dost důvodů pro návštěvu kina nabízí i režisérský debut Russella Crowa s názvem Cesta naděje. Ve čtvrtek v Crystalu vystoupí Chantal Poullain.